Dobřív

V Dobřívě jsou k vidění pěkné chaloupky (vesnická památková zóna), vynikající Stará hospoda, historický most přes Klabavu a funkční hamr. Vodní hamr je připomínán již v roce 1379 (datum nejisté), v provozu trvale od r. 1656. Původní stavba hamru byla dřevěná, do současné podoby byl hamr přestavěn asi v letech 1825 – 30. Most zvaný Švédský se sochami sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého byl postaven v 17. století (někdy uváděna polovina 18. století). Ta Stará hospoda je nejlepší v zimě, když v ní není moc turistů, kolařů a jiného loupežnictva. Moc príma kamna a delikátní svařák.
(1) model hamru, expozice Rokycanského muzea
(2) infopanel z Rokycanského muzea, mj. i o Cejnhamru v Dobřívi
(3) žánrový model cvočkařů v Rokycanském muzeu, místně platné pro celé Podbrdsko
(4) ze sbírek Strašického muzea

Strašice a Vimberk

(1) zlomky dehtářské keramiky, 13. století, expozice Rokycanského muzea
(2) ze sbírek Strašického muzea
(3) ze sbírek Strašického muzea, monoxylový jedlový čap, r. 1751

Muzeum Středních Brd

Poměrně mladé muzeum v obci, kde očividně žije spousta brdských patriotů. Muzeum se sestává ze dvou budov a zahrady. První budovou je bývalá velitelská vila ve funkcionalistickém slohu a druhá bývala dřevěným typizovaným patrovým kasárenským barákem (2), pocházejícím z 30. let minulého století. Na venkovní ploše mezi oběma budovami vzniká geologická expozice se zastoupením hornin Středních Brd.
(1) barokní krucifix, po roce 1700, Strašice

Lipovsko

Skládaná skála, Kamenná

(1) místy zde zastihneme i jedle bělokoré
(2) skoro jako Klobouček
(3) jméno studánky snad Pod Plešcem

Tři trubky

Lovecký zámeček Tři trubky byl vybudován na konci osmdesátých let 19. století v duchu doznívajícího romantismu. Douglaska u Tří trubek, věk 160 let, má být druhou největší v ČR. V okolí loveckého zámečku naleznete znamenité scenerie, např. louku s opuštěným stavením a jablůňkou (dříve hájovna Tři trubky).
U zámečku Tři trubky se stéká Klabava (Padrťský potok) s Třítrubeckým potokem. Mám pro tahle tajemná údolí slabost, pro Reservu a Třítrubecký potok, dodatečně i pro Klabavu pod Kamennou. Vytvořil jsem proto statický model těchto míst - 4 různé pohledy (Jeden obsahuje popis hlavních míst pro snazší orientaci). Model je vytvořen ze 4 ortofotomap, které se mi nepodařilo slepit úplně elegantně. Převýšení je mimořádně čtyřnásobné, aby se více vykreslila hlavní údolí. Mým původním cílem byl model pohyblivý - VRML. Ten by byl ale velký přes 150 MB....

Kolvín

Na vyfotografované ceduli na patníku jest psáno "Díkuvzdání za zrušení roboty v Kolvíně r. 1848 zničena vandalem r. 1967!". Osmý - nepříliš kvalitní obrázek ukazuje pohled směrem na Šumavu, kde jsme tušili její nejvyšší vrchol Velký Javor. (Je-li možné ho odtud spatřit zatím nemám ověřeno). Na předposledním obrázku (kapacitně ! 690kB) je domovský list z Kolvína, poskytnutý panem M. Tomáškem, díky. Z výstavy "Teslíny" v příbramském archívu je poslední obrázek řezenského (bavorského) feniku - poklad 816 mincí z 2. poloviny 13.století nalezený v Kolvíně 1939.
(1) pomníček Karel Farmačka

Palcíř

Palcíř není typickým kopcem centrálek, na jeho vrcholu se střídají různé typy lesa které přechází v křovité formace či bezlesí, patrně silný byl vliv bývalé vesnice Kolvín.Poblíž vrcholu nalezneme nejrůznější lomy, v tom největším na západním úbočí bylo i jezírko, v roce 2008 vyschlé (ještě ho můžete vidět např. na ortofotomapách).

Dršťka

Nejstarší zpráva o hradu z r. 1390 říká, že jej tehdy drželi synové Dobrohosta z Ronšperka. V l. 1407—1438 je doložen Zdeněk z Drštky, který měl hrad od r. 1426 v zástavě od císaře Zikmunda a uhájil jej proti husitům. Za husitských válek vládl hradu Drštce Břeněk z Drštky. Hrad se stal r. 1427 vedle Radyně a Lopaty důležitou oporou Zikmundových vojenských akcí na Plzeňsku. V polovině 16. století byla už Dršťka zříceninou. Dnes tu zastihneme část zdiva z lomového kamene, spojovaného pevnou maltou, které kdysi zpevňovalo patu věže při skále.
(1) železné předměty ze zříceniny hradu Dršťka (2. pol. 14 - 1. pol. 16 stol.), expozice Rokycanského muzea

Ždár

629 m.n.m - vrch na pomezí Centrálních Brd a masivu Radče Nalezneme zde přírodní rezervaci, která se rozkládá ve vrcholové části výrazného kopce tvořeného kambrickým slepencem s valouny křemene a četnými skalkami i suťovými poli. Na severních svazích převládá původní bučina s příměsí jedle, lípy, smrku, na jižních stráních zejména dubohabrový les. Význačná lišejníková flora. Vrchol kopce obehnán dodnes dobře patrnými kamennými valy, patřícími hradišti z pozdní doby bronzové.
3D model: První obrázek od východu, od Hůrek (část obce je na obrázku). V pravém horním rohu Borek a železniční trať Praha-Plzeň. Druhý obrázek je pohled od severu, od zastávky ve Svojkovicích, která je na dolní hraně obrázku. Hrubější legenda zde, touto ortofotomapou je pokryt 2x převýšený digitální model terénu..

Zavírka a Vydřiduch

Kopec Vydřiduch, ač nevysoký, je poměrně slušnou krajinnou dominantou u Svojkovic vedle vlastního Ždáru. Bohužel je téměř všude slyšet buď dálnice nebo silnice Holoubkov - Rokycany.
(1) Suť je přebraná paleontology. To, co jsem našel bude spíš jenom vysrážení sloučenin železa....
(2) část nádoby a zlomek zdobené zásobnice 13. století, expozice Rokycanského muzea

Florián a Jezevčí skála

Florian - hřebínek spadající z vrcholu Převážení k Lednému potoku. Jezevčí skála - zajímavá skalka nad Dobříví.

Bahna

Každoročně zda armáda pořádá veřejnosti otevřený Den pozemního vojska Bahna, jinak je to poměrně fádní dopadovka.

Mirošov, Hrádek

(1) ze sbírek Strašického muzea