logo logo

Brdy

Z celých Brd máme velké množství fotek, a tak jsme uměle vytvořili následující kapitoly. Jak se Brdy člení a dělí opravdově - vědecky naleznete níže v textu. Vlastní jméno Brdy je podle Čáky poprvé doloženo písemně v roce 1275 v latinském názvu jednoho ze správních celků Českého království, Podbrdska – provincia Podbridye. Další listina s letopočtem 1325 sděluje, že jménem Brdy se označují vrchy nad Zbraslaví.
Počátky původního krajského zřízení spadají v Čechách do 2. poloviny 13. století, Přemysl Otakar II. nahradil původní zřízení hradské. Od roku 1458 do roku 1714 tak v „našem prostoru“ existoval Podbrdský a Rakovnický kraj. Před rokem 1458 byly tyto kraje spojené pod jménem kraj Rakovnický. Od roku 1714 do roku 1850 (1848) se rozšířil kraj Rakovnický o kraj Slánský a také vznikl nový kraj Berounský, který vznikl z původních krajů Podbrdského a Vltavského. Změny v roce 1751 se "našeho území" netýkali. Další reorganizace se projevily v roce 1855 a 1868, kdy vzniká kraj Pražský. Schematické mapky s hranicemi krajů je třeba brát s rezervou, zejména jejich přesnost. Hranice krajů jsou překresleny z publikace Semotánová Eva: Historická geografie českých zemí.
Berní rulu 1653 Podbrdského kraje zpracoval v roce 1952 Dr. Emil Hrádecký, včetně vytvoření mapových přehledů. Tyto jsem velmi zjednodušil a vytvořil grafické rozčlenění (1) Podbrdského kraje v roce 1654 podle stavů - panovník, duchovní stav, stav panský (vyšší šlechta), stav rytířský (nižší šlechta) a stav městský. Jde o pravděpodobnou rekonstrukci stavu roku 1653. Državy panovníka (2) jsou lokalizovány převážně na Zbirožsko (Zbiroh, Točník, Králův Dvůr) a zasahují i do Brd Středních (Strašice, Zaječov) Državy stavu duchovního (3) zabírají velký kus severovýchodní části Hřebenů. Dále jsem pro názornost vyčlenil državy stavu městského (4) (Beroun, Příbram, Nový Knín)

Kde jsou Brdy?

Brdy jsou vymezeny obzvláště neodpovědně. Jako Dobřichovický skaut jsem samozřejmě věděl, že za barákem mám Brdy, respektive Hřebeny. Někteří škarohlídové ovšem za pravé Brdy považují pouze Brdy střední alias centrálky. Jižní Brdy nebo také Třemšínsko jsou většinou za Brdy považováno vždy, u Radče je tomu málokdy. Severozápadní Brdy - slyšeli jste o nich? Velký vliv na obecné vědomí co je a není "v Brdech" mají i trampové (největší koncentrace jich je na Hřebenech).
Velmi zajímavé je geomorfologické členění (http://geoportal.cenia.cz). Nejvyšší kategorií, kde se objevují Brdy je Brdská oblast. Jde o velmi široké území kam spadají vlastní Brdy, hl.město Praha, Říčany, Kladno, Slaný. Kategorie níže (celek) je už realističtější našemu chápání Brd, na prvním obrázku vidíme Brdskou vrchovinu tak jak zhruba chápeme Brdy. Zajímavé je, že v ní chybí Radeč a naopak na východ mírně přesahuje přes Vltavu. Jo, a taky zde chybí oblast kolem Královské stolice, kterou geomorfologové řadí do Benešovské pahorkatiny.
Druhý obrázek ukazuje situaci o další kategorii níž (podcelky). Z vlastních Brd se vyčleňuje oblast kolem Příbrami a Hřebeny. Ale ouha, nejsou to Hřebeny od Litavky, jak je normálně chápeme, ale zhruba od Studeného vrchu. Takže Plešivec, Písky a Kuchyňka do Hřebenů (geomorfologicky) nepatří. Hm hm.
Na dokreslení uvádím nejnižší geomorfologickou kategorii - okrsky (třetí obrázek). Z Brd máme Třemšínskou vrchovinu (včetně Padrti), Třemošenskou vrchovinu a Strašickou vrchovinu. Hřebeny se dělí na Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu, hranici zřejmě tvoří Všenorský potok.
Pro vymezení Brd můžeme použít i biogeografii (Biogeografické členění České republiky, Culek, 1996). Na čtvrtém obrázku je modrou čarou obtažen tzv. Brdský bioregion. Šedivé podbarvení značí přechodné a nereprezentativní zóny, chápu to tak že se zde více projevují vlivy okolních bioregionů. Modrá čára se kryje přibližně i s mojí představou Brd.Vyjmul bych pouze oblast u Spáleného Poříčí a Kařezských rybníků a naopak přidal začátek Hřebenů u Cukráku.
Dalším hlediskem pro rozdělení může být botanický pohled. Na pátém obrázku jsou vyznačeny fytogeografické okresy. Modrou barvou je zakreslen okres Brdy, který patří do oreofytika (zjednodušeně studená oblast). Okolní okresy patří do mezofytika (ani studená ani teplá oblast). Jde o Podbrdsko, Křivoklátsko a Střední Povltaví. Posledním okresem na schémátku je Český Kras - termofytikum (laicky teplá oblast). Oreofytikum Brd a termofytikum Českého Krasu je v nejbližším bodě vzdáleno 7 km. Malá poznámka k oreofytiku - jde vlastně o potvrzení že Brdy jsou pravými horami :-).
přesnost jednotlivých čar v mapách je +- 1km
Dále se zbývá zamyslet, kde zhruba leží pomyslný střed Brd - samozřejmě záleží na definici toho co do Brd zahrneme. Na šestém obrázku je nakreslen střed Brd vojenských, kde jsou hranice VVP jasně stanoveny, a tak jde vykreslit těžiště, který vychází na Reservě severně od Koruny. Poslední obrázek vytahuje území ležící výše než 800 m.n.m.. (Červeně vrstevnice 800 m.n.m., modře pojmenované i bezejmenné vrchy nad 800 m.n.m.). Jsou sice tendence pojmenovat i tyto kóty beze jména, ale v oficiálních mapách neexistují. Další dvě osmistovky nalezneme v Jižních Brdech, Třemšín a Nad Maráskem, který těsně překonává hranici 800 m.n.m.

3D model Hřebenů

Všechny modely jsou třikrát převýšeny, aby vynikl reliéf. První tři jsou navíc pokryty ortofotomapou (6 slepených ortofotomap), takže jsou kapacitně dost velké, kolem 800 kB. Doporučuji je prohlížet v plném rozlišení (přibližně 2000 x 1000 pixelů, takže se na běžný monitor celé nevejdou, člověk musí scrolovat). Na modelech krásně vyniknou rokle nad Řevnicemi i hlavní hřeben běžící od Klondajku přes Stožec na Hradec.

3D model Jižních Brd (Třemšínska)

První model ukazuje širší pohled ze severovýchodu přes Rožmitál na Třemšínsko. Je vidět, že první hřeben od Rožmitálu není vlastní Třemšín, ale Štěrbina. Druhý model je z opačného směru, zhruba z jihozápadu. Nečekal bych že z "Maráska" se vyklube takováhle hora :-). BrkozBrd nás upozornil na špatné pojmenování kopců v prostoru Hengstu: "Na vašem 3D modelu Třemšína a jeho okolí, máte na třemšínském hřbetu mylně nazvané vrcholy Hřebence a Kobylí hlava. Ve skutečnosti se tyto vrcholy nazívají Holý vrch a Henšt (Hengst). K vašemu označení jste zřejmě dospěly na základě starších map, kde se bohužel toto mylné označení donedávna užívalo. V případě Henštu o tomto přejmenování hezky píše znalec Brd pan Jan Čáka ve své knize Toulání po Brdech (Brdské toulání) a to v kapitole Tajemství jmen."

3D model Středních Brd (Centrálky)

Všechny obrázky 3D modelů mají víc jak 500 kB!. Model vznikl ručním digitalizováním vrstevnic s intervaly po 10 metrech, pouze místy (v sedlech) byly po pěti metrech. Z toho plyne následující:
1. Kopce mají víc "plošší" vrchol než by odpovídalo reálnému stavu, software by jinak od poslední vrstevnice ke kótě vyrobil špičku
2. Rokle a údolí mají nereálný "kaskádovitý" tvar
Komprese exportu do formátu JPEG kvalitu obrázku trošku zhoršila, ale i tak jsou grafické soubory obrovské. Nepovedlo se zcela dokonale překrýt model vrstvou s potoky, tudíž jsou místy trhané nebo čerchované. Vůbec se nepovedlo model překrýt vrstvou (plochou) s lesy, pouze jsme zelenou linkou ohraničili souvislý les (na okraji jsou i enklávy) Do modelu jsme nezahrnuli dopadové plochy, zhoršily by přehlednost, navíc na turistických mapách (dle našeho názoru) neodpovídají realitě. Některé kóty vrcholů (např. Koruna, Beranec) nejsou na nejvyšších místech....(stejně jako na mapě). U některých větších obcí (Obecnice, Jince...) je zaznamenán zhruba střed, Zaječov je ignorován, místo něho uvádíme jeho součást - Svatou Dobrotivou. Může se stát, že na místech jako je Slonovec či hřeben Koníčku jsme se mírně odchýlili vzhledem k velmi příkrému sklonu terénu, chyba ale bude minimální