Aktuálně je vybudována cyklostezka vedoucí po hrázi Hořejšího P. rybníka, zpřístupněno o víkendech. Už dříve tu člověk mohl na cyklisty narazit, nyní ovšem nastává další etapa "zdejšího turismu". Polovina redakční rady dostala depresi, že toto místo ztratí svoje genius loci. Ale nesmíme být přeci elitáři.
Padrťské rybníky byly založeny někdy mezi lety 1550 až 1565, sloužily jako zásobarna vody pro účely železářství.
Původní výměra Horního měřila 115 ha, dnes ji z mapy odhaduji na 84 ha. Původní výměra Dolního byla 66 ha, dnes ji z mapy odhaduji na 29 ha - do rozlohy počítám pouze volnou hladinu bez bažin.
Spodní Dolní (Dolejší) rybník je dost mělký a zarostlý rákosem, pro ptactvo ideální (např. volavky). Pamatuji si, jak jsme jednou s přáteli viděli uprostřed Dolního rybníka rodinku kanců a první co mě napadlo bylo: hroši. Fantastické místo je hráz Horního rybníka.
Centrální Brdy tvoří homogenní lesní masiv, a když byl vytvořen vojenský prostor, bylo zničeno celkem 6 obcí (kolem roku 1953) které do něj zasahovaly: Hrachoviště, Velcí, Kolvín, Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá.
Poslední čtyři zmiňované obce se nacházely v prostoru okolí Padrťských rybníků.
Jejich lokalizaci jsme se pokusili vyznačit ve schématu nalevo - kliknutím lze zvětšit.
Díky občanskému sdružení Svaz vyhnanců z Brd se zachovaly dokumenty o těchto nyní již absolutně zničených
vesnicích. Většinu údajů které zde uvádíme čerpáme z knihy "Padrť - pamětní kniha obce v Brdech v Čechách - Miloslav Jan Žán 2001" a z jiných materiálů Svazu vyhnanců z Brd.
Výtah z kroniky Padrti (RTF formát) : kronika Padrti
Na schematu je ještě vyznačeno místo, kde turistická mapa KČT
uvádí bývalý kostel sv. Anny na Břízkových pod Teslínem.
Na spodním obrázku (přes 300kB) je možno porovnat bývalou zástavbu obce Padrť proloženou do dnešní ortofotomapy (www.mapy.cz).
Pro snadnější orientaci - na spodní hraně obrázku je uřízlý Dolní Padrťský rybník. Vyrovnání není úplně 100%, ale pro orientaci je myslím postačující.
Na mapě zatím nejsou vyznačeny stavení z Přední a Zadní Záběhlé.
Moje původní představa o Padrti byla, že pár stavení bylo nahloučeno vedle hráze Dolního rybníka, na mapce je ale vidět jak byla jednotlivá stavení rozházena na poměrně velké ploše.
Druhý obrázek (od J. Kalouse) ukazuje stránku z autoatlasu vydaného v roce 1964, v němž je
hlavní silnice z Příbrami do Rokycan vyznačena přes Padrť. Chyba asi vznikla překreslováním
údajů ze starých map. Ale je podivné, že ani v druhém vydání autoatlasu
si toho nevšimli vojenští kartografové, kteří tehdy schvalovali vydání všech civilních map.
Na dalších obrázcích jsou náčrty jednotlivých stavení od arch. Leyera.
(podle výstavy v příbramském archívu)
První datovaná zmínka o existenci baštinského probošství je z roku 1385 (regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV).Skromné dřevěné provizorium kostela bylo ve 14. století nahrazeno kamenným jednolodním gotickým chrámem, který byl ústředním objektem areálu probošství. Jeho zasvěcení sv. Janu Křtiteli je však známo pouze z tradice, založené na vyprávění Václava Hájka z Libočan. Kostelík byl dlouhý asi 51 m a široký 12m, s odsazeným kněžištěm. Ještě roku 1888 stála uprostřed malé mýtiny polozřícenina kostela sv. Jana Křtitele. Údolí pod vrchem kdysi zvaném Baštín je dodnes protkáno početnými vodními toky. Na Zlatém potoce, jehož voda se zlatě leskla od plovoucích kousků slídy, bylo vybudováno několik rybníčků. V nich byly zcela jistě chovány ryby, bez nichž si středověký klášter nedovedl výživu svých obyvatel představit. Dva rybníčky byly v nedávných letech obnoveny.
Současné Teslíny: Bývalá samota ležící dnes na silnici z Příbrami do Plzně byla na své současné místo přeložena zřejmě koncem 16. století po oddělení statku Mirošov od rožmitálského panství a zpočátku se nazývala Nový Teslín. Původní dvůr Teslín, který vznikl jako služebnická osada benediktinského probošství v Baštíně ve 14. století, se nacházel asi 2 km severně odtud na břehu Hořejšího Padrťského rybníka a zanikl někdy ve 2. polovině 18. či na počátku 19. století. Buk dvoják za seníkem na dnešních teslínech býval hraničním stromem majetku zdejšího probošství a je zanesen už v nejstarších lesnických mapách. Jeho stáří se odhaduje na více než 300 let, obvod kmene měří 610 cm.
Praha je druhý nejvyšší vrchol Brd 862 m.n.m. (nejvyšší Tok má 865 m.n.m.)
Věž je vysoká 60 metrů, jako meteorologický radiolokátor (www.chmi.cz) slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti (bouřky do cca 250 km).
Na pátém obrázku je "tušený" výhled na Padrťské rybníky z úbočí Prahy. Letos (2007) se zde objevilo pár nových pasek, možná přibudou i výhledy, které jsem díky mlze nemohl otestovat.
Na vlastní Praze je poměrně pestrá skladba lesa, místy připomíná horský les, místy to vypadá že lesáci zkoušejí (úspěšně) přirozenou obnovu, místy jsou klasické holiny a plantáže.
Teprve díky ortofotomapám jsem si udělal představu o sutích, hlavní 4 jsou vyfoceny, pouze z jedné je ovšem výhled (Alpy sem zatím nikdy neviděl). Co mne opravdu překvapilo (2008) je návštěvní kniha z jara roku 2003, nezničená.
Na temeni Prahy pramení Třítrubecký potok. Dno je tvořeno bílou horninou, v temné smrčině obzvláště kontrastní.
Od Nepomuku poměrně strmý svah - na vlastním Malém Toku zajímavé lesní porosty, místy uschlé smrčiny, místy naopak jakoby podmáčené.
Na vrcholu jakýsi patník, zatím jsem nezjistil jeho historii, možná je sem čerstvě přesazený. Taky sem tu zabloudil, bílé písky v potoce mě ujistily že jsem zřejmě na úbočí Prahy, cedulka na stromě říkala že jde o "Údolí temných smrků".
Mezi Malým Tokem a Hradištěm naleznete smírčí kříž, na němž je nápis "BŮH MŮJ VŠUDY ÚTĚCHA MÁ" Pod ním F K 1863.
Podle knihy "Kamenné kříže Čech a Moravy" jde o monolitický latinský kříž dokonalé kamenické práce na nízkém soklu.
Stojí namístě, kde z převráceného vozu šťastně vyvázl lesmistr Emanuel Kraus.
Na úbočí Okrouhlíku jsou docela slušné skalky s dobrým výhledem na Skořice.Na kopci samém pak naleznete
překvapivě rozlehlé bukové porosty (na místní poměry). Směrem k Palcíři blízko cesty nalézá se skála Marie Terezie.
Gregorův kříž: Přesně do pravých úhlů opracovaný kamenný řecký kříž (všechna ramena stejně dlouhá).
V úhlech, které jsou sevřeny hlavou a rameny, kde někteří kameníci zvyšují pevnost kříže, je místo segmentu srdce.
U jiných objektů v ČR nebylo zaznamenáno. Podle Čáky tady dne 5. září 1870 zastřelili pytláci lesníka Václava Gregora ze Záběhlé.
Pozn.: Kříž v dnešním místě není původní, byl přenesen z "nedalekého" místa.
Výhledy z úbočí Březového vrchu (od sv. Anny k Třítrubeckému potoku) zachycují hlavní údolí směr Strašice. Hlavní dominanty tvoří Kamenná, hřeben Hlavy a Koruna.
V dáli (1) lze spatřit vysílač na Radči (vrch Brno).
(2) Kodymirus vagans - rekonstrukce členovce paseckých břidlic ze stálé expozice Berounského muzea.
Vrchol Jahodové hory tvoří "dvojkopec", na menší vedou vyskládané schody.V okolí relativně slušné skalky, výhled pouze směr vrch Praha. Až tudy jednou projdou značkaři KČT, jsem zvědav jak pojmenují skalisko na 10. snímku, určitě to bude nějaká Fabiánova postel :-).