Studený vrch

Místní někdy Studený vrch nazývají Babou, což se plete s vedlejšími vrchy Velkou a Malou Babou. Na jeho vrchu stojí zděná sedmiboká měřická věž, která je vysoká 17,5 metru a byla postavena v roce 1940 (někdy uváděno 1942). Z jejího vrcholu není díky přerostlým stromům téměř žádný výhled. Má šest poschodí a sklep, kde jsou ještě stále umístěny měřící body. Aktuálně se věže ujalo sdružení TSSB (Turisté severních svahů Brd).

Velká Baba

Hradec

Pod vrcholem je oplocenka (bohužel navršku proražená turisty), která ponechává místní porost přirozené sukcesi. Geologický podklad je budován především kambrickými slepenci, které tu místy vytvářejí skalní výchozy a suti. Vegetační kryt je tvořen přestárlým lesem pralesového charakteru (zejména bučinami, javorolipovými porosty a reliktními bory) s bohatým bylinným podrostem (bažanka vytrvalá, věsenka nachová, konvalinka vonná). Zbytky prehistorického opevnění s kamennými valy 12 m širokými 5 m vysokými na ploše 200 * 90 m.

Kuchyňka

Lesní porosty na Kuchyňce byly chráněny již v roce 1933. Jedná se o přirozený lesní ekosystém brdských suťových srázů, vždy šly nejlépe chránit místa, kde se hůře těžilo dřevo. Najdeme zde porosty s převahou buku a jedle a smíšený listnatý les s javorem klenem a lípou velkolistou. Podle neověřených a botaniky zpochybňovaných údajů se zde měla vyskytovat Lilie (Lilium martagon). Na posledních dvou obrázcích je pomník partyzánům na úbočí Kuchyňky.

Písky

Nejvyšší hora Brdských Hřebenů je vysoká 691 m.n.m., já jí hrdě nazývám sedmistovkou. Na vrcholu je umístěn radar Řízení letového provozu České republiky. Před rokem 2004 byl radar vidět jak se otáčí, nyní je chráněn modře zbarveným krytem (radom). Na úbočí Písků (Písku) při silnici od radaru naleznete loveckou chatu Šimákovnu.

Dobříš

Z Dobříše mám nejčastěji fotografovaný rokokový zámek, k němu přiléhá francouzská a dále pak anglická zahrada. Současná podoba zámku pochází z let 1745 - 1765. Po II. světové válce byl konfiskován a sloužil jako Domov spisovatelů. Nynější sýpka Vargač byla původně gotickým hradem vybudovaným za vlády Jana Lucemburského, renesančně upravená, opuštěná počátkem 17. století. Ze sousední Staré Huti je také uveden snímek Strže, letního sídla Karla Čapka. Synagógu z let 1903-04 adaptovali na kulturní dům. No, taky ji mohli zbourat. Právě v Dobříši mi komunistický urbanismus přijde úplně typický postavením vysokého paneláku téměř na hlavní náměstí, čímž se setřelo jakékoliv místní genius loci. Židovský hřbitov – doba založení neznámá, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1650.

Pičín a Obořiště

V Obořišti stojí velmi hodnotný bývalý paulánský klášterní kostel sv. Josefa. Mezi lety 1702 a 1711 jej vybudovali patrně podle návrhu Kryštofa Dienzenbofera. Nyní je zde polepšovna. Pičín: Co vyfoceného zatím nemám je bývalá tvrz z 13. století, nyní část JZD. Místo toho mě fotogenicky nadchnul hřbitovní kostel Panny Marie, který je původně gotický. Byl postaven snad již před rokem 1320, kdy bylo panství darováno maltézskému řádu. Vlastní hřbitov je obehnaný zdí s barokní sloupovou branou z roku 1691, se znakem Dubských z Vitiněvsi. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína z roku 1708.

Osov

Kostel Narození sv. Jana Křtitele je dílem vrcholného baroka a pochází z let 1734-1738. Chrám je jednolodní obdélníková stavba se zaobleným presbytářem, postranní sakristií a oratoří. Její velmi hluboké základy spočívají na dubových pilotách. Na jeho stavbě se podílel i Lurago, tento objekt je hodnocen po Karlštějně jako nejvýznamnější dílo okresu Beroun. V okolí je vyhlášena i Krajinná památková zóna Osovsko.

Plešivec

Plešivec je jeden z nejzajímavějších kopců Hřebenů. Z jednolitého směru Hřebenů vybočuje a tvoří samostatnou jednotku. Na vrcholu stávalo keltské hradiště. V samotném terénu místy narazíte na zbytky valů. V místech u Pyramidy se valy rozdělují na vnější a vnitřní opevnění. Mystické místo je Fabiánova zahrádka, stejně tak i Viklan. Tedy pokud nebudete mít štěstí a nenajdete v lese desítky kamenných mužíčků. Z lomů na Plešivci je pro výhled na Centrální Brdy vhodný Čertova kazatelna nejblíže vrcholu, Hřebeny jsou pak vidět z Krkavčích skal. Dále pak na Plešivci naleznete Radoušský lom a Plešivecké jezírko, trampy zvané Smaragdové.
Poslední dva obrázky ukazují trojnásobně převýšený 3D model "povlečený" ortofotomapou. Na prvním 3D modelu (pohled z JZ) vidíme uprostřed Čertovu kazatelnu, vlevo tušíme Pyramidu, vpravo Krkavčí skály. Nalevo je kousek meandru Litavky a náběh Ostrého. Druhý 3D model ukazuje pohled ze SZ, Jezírko najdete pod "modrou ťupkou".

Běštín

Židovský hřbitov. Židovské osídlení údajně od 2. poloviny 17. století, náboženská obec neznámého stáří zrušena po roce 1893. Malá synagóga přestavěná na rekreační domek. Hřbitov založen pravděpodobně roku 1835, pohřby do 2. světové války (převážně ze sousedních Hostomic), od osvobození postupně devastován.