Tok

Tok je nádherný! Z jeho plochého vrchu je slušný výhled směr Příbram, lze uvidět Octárnu i Svatou Horu. Na druhou stranu je možno spatřit Valdek a hřeben Koníčka. Na obzoru potom kopce Křivoklátska. Na Toku prosperují hasivky, borůvky a brusinky, to si pamatuje ještě moje babička, když jako skautka brousila místními hvozdy. Dnes se na vypálených plochách objevují třtiny a na podmáčených místech můžeme nalézt suchopýr. Dříve hojná rosnatka poněkud ubývá. Kousek od návštěvní knihy dříve stála v Brdech nejvyšší hájovna Carvánka, dnes jsou zde jenom zbytky. Kouzelně o Carvánce píše Čáka ve Středních Brdech. Na úbočí Toku nalezneme i dvě opravené studánky, Knížecí a Mariin pramen, který je vydatný a lze z něj i pít. Jo, kde je nejvyšší místo Brd? U samorostu vztyčeného u protipožárního pásu, možno spatřit na ortofotomapě.

Třemošná

výrazný vrchol Centrálních Brd - 778 m.n.m. Na druhém obrázku je v mlze vidět skála na úbočí Třemošné - Kazatelna. Na současných stávajících mapách KČT je zakreslena nesprávně, ve skutečnosti ji naleznete mezi Třemošnou a Malou Třemošnou. Na zelené turistické značce, ano, do vojenského prostoru už pronikli značkaři (viz. 3 snímek). Cedule opravňující vstup do "fousu" VVP je na 4. snímku. Na posledním snímku je památný strom v Orlově - buk lesní.
Na prvním 3D modelu (2x převýšeném) vidíme jak se od Pilské nádrže přes Ohrádku hrdě pne hřeben Třemošné, který pak klesá k Malé Třemošné. Od Pilské nádrže vzhůru se začíná nenápadně zvedat Tok, v horním levém okraji je část protipožární cesty na Toku. Druhý obrázek (400 kB) ukazuje pohled zhruba od Příbrami, legendu je možno otevřít zde. Klobouček na modelu nehledejme, je mimo výřez ortofotomapy.

Klobouček

Romantická skála využívána i horolezci. Letos se u studánky pod Kloboučkem objevila miniaturní nádržka. V létě roku 2007 se ze studánky nedalo spolehlivě napít.

Koruna

Na vrcholu Koruny naleznete starou zrezlou měřickou věž. Někteří odvážlivci dokonce na ní šplhají, nemůžu doporučit.

Bor

Okolí bývalé hájovny Bor je oázou v jednolitém moři smrků. Trošku mi vadí nové haldy hlíny u rybníčka, ale jinak to nemá chybu.

Brdce a Skelná huť

Sklářská huť zde byla založena v r. 1749 T. M. Adlerem z nedalekých Hutí pod Třemšínem. Popudem k jejímu založení byla existence rozsáhlých polomů způsobených větrou smrští. V provozu byla 34 let, po jejím zrušení zde byla postavena myslivna. Od Skelné huti je poměrně slušný výhled směrem ku Vltavě.

Octárna

Nádrž VS Obecnice je typická vyšším pH (kolem 7) a velmi vysokým obsahem huminových látek, které barví její vodu hnědě.

Pilská a Lázská přehrada

Linkův kříž - monolitický jetelový kříž zručně řemeslně zpracovaný a na nízkém soklu. Na noze letopočet 1800. Stojí na místě, kde byl zavražděn myslivec Link pytláky.

Struhy

Struhy (17,5 km dlouhá povrchová stoka), vynikající technické dílo, kterým byla přiváděna voda z Lázského resp. Pilského rybníku na Březové Hory pro potřeby příbramských rudných dolů. Jejich vznik lze datovat koncem 18. století a zánik a devastaci v sedmdesátých letech minulého století (upraveno podle stránek Spolku Prokop). Aktuálně navíc hrozí nové křížení s tzv. jihovýchodním obchvatem Příbrami u Bohutína, v současnosti se zpracovává dokumentace EIA.

Svatá Hora - Příbram

Město Příbram je známé hlavně díky těžbě stříbra, která má nejméně 700 letou tradici. Místní hrad (dnešní Zámeček) postavil arcibiskup Arnošt z Pardubic. Hornická těžba, poničená třicetiletou válkou, byla obnovena po roce 1775, kdy se Březové hory staly jedním z nejvýznamnějších světových center těžby stříbra. V roce 1779 vzniká těžní jáma Vojtěch, známá později (1875) světovým prvenstvím v dosažení 1000m svislé hloubky. Po roce 1946 zde byla těžena uranová ruda, která byla vyvážena do někdejšího SSSR. Epocha dobývání uranu v Příbrami je spjata s těžkým osudem tisíců nevinných lidí, kteří byli nuceni jako vězni komunistické diktatury pracovat ve zdejších dolech. Na kopci stávala již v 14. století prostá gotická kaple. Když zde v roce 1647 začali působit jezuité, zbudovali na Svaté Hoře chrám Nanebevzetí Panny Marie, obklopený rozsáhlými ambity. Každým rokem sem přicházelo až 250 000 poutníků. Chrám navržený Carlem Luragem je jednou z nejcennějších staveb českého raného baroka. Do areálu se vstupuje hlavním portálem mohutné Pražské brány z let 1702-05 s balustrádou a dvěma osmibokými rohovými věžemi, vystavěnými podle návrhu K. Dienzenhofera. Brána je vyzdobena bustami světců a karyatidami od J. Brokofa. Uprostřed nádvoří je na terase s balustrádou a 62 sochami postaven vlastní chrám. V průčelí má tři otevřené kaple s bohatou štukovou výzdobou. Nejcennější součástí interiéru kostela je 200 kg těžký oltář ze stříbra. Na něm je soška Panny Marie Svatohorské, černá gotická madona s Ježíškem, vyřezaná z hruškového dřeva a roku 1732 doplněná zlatou korunkou. Před chrámem je prostranství s mariánským sloupem. Zajímavý je nápad zastřešit si schody (450 m) vedoucí z města na Svatou Horu.

Vysoká

Ve Vysoké u Příbrami našel na více než dvacet let svůj druhý domov jeden z největších géniů české hudby Antonín Dvořák. Dvořákův švagr hrabě Václav Kounic, majitel vysockého panství, nechal v roce 1878 postavit u lesa malý novorenesanční zámek s rozsáhlým parkem a jezírky. Skladatel sem často jezdíval jako host Kounicových a pobýval ve správcovském dvorci na kraji obory. Kostel v Třebsku vzdálený 2 km od Vysoké, byl místem svatebního obřadu hraběte V.Kounice a herečky Josefiny Čermákové a cílem častých skladatelových procházek, který mj. kostelu věnoval varhany. (Upraveno podle stránek Památníku A. Dvořáka.)

Vojna

Památník Vojna- muzeum obětí komunismu. Podvědomě to nazývám komunistickým koncentrákem, i když to byl "jenom" pracovní lágr. Díky tomu, že je areál z větší části nově vybudovaný - nepůsobí až tak hrůzostrašně. Těžko si představit reálná padesátá léta v tomhle zařízení. Silný zážitek byl pohled do "bunkru", kde vedle zuřivě štěkal strážný vlčák. Prý tu najednou bylo i 30 lidí....bývalý strůjce tohoto pekla samozřejmě zůstal nepotrestán. Hnus.

Bytíz

První obrázek je tzv. kámen sv. Ivana. (zasněžený), na který jsem dlouho nemohl natrefit. Pomohla mi informace příbramských skautů a kniha od V. Cílka, ukázka části knihy s kamenem sv. Ivana je dokonce na internetu.Druhý obrázek je jeho okolí, statný listnáč může pomoci při navigaci ke kameni, jdeme-li podél drátů napětí (pozn. na mapě KČT 1:50 000 je kříž kreslen jako pomník, jeho poloha víceméně sedí). Na posledním obrázku je obyčejný kámen z nedalých Starých hor, kde podle mapy mají se nacházeti menhiry. Nenašel sem žádný jiný odkaz na Bytízské menhiry, proto tuto informaci nutno bráti s rezervou.