logo

Ameriky (lomy)

Tato kapitola se zabývá okolí lomů slangově zvaných Ameriky. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Mořina

Mořina (původně Velká Mořina) je doložena v půli 14. století jako majetek Emauzského kláštera. Karel IV. věnoval dvůr v Mořině svému dvornímu malíři Mikuláši Wurmserovi ze Štrasburku, který pracoval hlavně na výzdobě Karlštejna. Po Wurmserovi smrti vlastnil Mořinu Mistr Theodorik.

Původně gotický kostel (1353) sv. Stanislava byl zcela barokně přestavěn v 18. století a dále upraven na počátku 20. století.

(1) Nejstarší dochovaný náhrobek z židovského hřbitova pochází z roku 1741. Židovské osídlení je v Mořině datováno rokem 1724.

Velká Amerika

Historie těžby místních vápenců může být stará téměř 4000 let. Hornina se těžila tzv. okopáváním. Již od 9. století se v tomto kraji pálilo vápno. Ve 12. století dokládají záznamy export vápence do okolí. Roku 1320 uděluje český král Jan Lucemburský mílové právo k pálení vápna.Vápenec z Velké Ameriky můžeme najít například v oltáři Malostranského kostela Panny Marie Vítězné (Pražské jezulátko).

Podnětem k rychlému rozvoji těžby vápence bylo zavedení Thomasova způsobu výroby oceli Pražskou železářskou společností v kladenských železárnách a ocelárnách. Vápenec se používal jako struskotvorné činidlo při výrobě surového železa a jako zásadité činidlo při výrobě oceli. První povolení k těžbě je datováno k 4. prosinci roku 1890, těžba byla zahájena v následujícím roce. V roce 1900 byla do prostoru dnešního závodu lomů Mořina protažena železniční vlečka, tzv. Kladensko-nučická dráha, která zajišťovala plynulý přísun potřebných surovin ke kladenským hutím. Důl byl uzavřen předčasně v roce 1963, kvůli většímu sesuvu v jižní lomové stěně. Příčné i směrné zlomy narušující lomové stěny společně s vertikálním uložením vápenců způsobují totiž častá skalní řícení.

(1) V lomu byly těženy čisté vysokoprocentní koněpruské a slivenecké vápence pražského souvrství (spodní devon) o stáří 410-400 milionů let. Původně horizontálně uložené vrstvy vápenců byly při variském vrásnění, před cca 370 miliony let, vztyčeny svisle. Výběrovou těžbou pouze nejčistších vápenců vznikl úzký a hluboký lom kaňonovitého tvaru (infocedule - geologická naučná stezka západní částí Českého krasu).
(2) Kolem Ameriky vede legální turistická značka, včetně přístupu na bezpečné vyhlídky. Červený keř na snímku - svída krvavá.
(3) Velmi zkreslené panorama - pohled na Ameriku zboku.
(4) Bývalý vstup do lomu, tuším že pouze pro nákladní automobily.
(5) Pohled od Malé Ameriky (dronem) přes tzv. lom Kanada, závod (Lomy Mořina), Mexiko až na Velkou Ameriku. Vesnice vpravo = Mořina.

Lom u Kozolup

Lom u Kozolup je významným geologickým odkryvem, umožňujícím studovat uloženiny siluru ve střední části pražské pánve. Mělkovodní společenstva korálů a ramenonožců se vyvíjela vždy jen do té doby, než byla pohřbena sopečným popelem, který do této části pražské pánve přinášely mořské proudy z oblasti blízké, v té době aktivní, svatojanské podmořské sopky.

Mexiko

Mexiko, méně romanticky Trestanecký lom.

(1) Pomník byl odhalen 30.6.2001 nad tzv. Trestaneckým lomem péčí Konfederace politických vězňů (na návrh pana Františka Šedivého ze Zadní Třebáně). Prostý kamenný kvádr do kterého je vyražen zamřížovaný otvor zhotovil akademický sochař Petr Váňa. Do tohoto lomu byli v letech 1948 až 1953 posíláni političtí vězni, zesláblí hladověním a fyzickými útrapami ve vyšetřovací a soudní vazbě, trvajíc často déle než jeden rok. Prošlo jím během pěti let více než 1400 politických vězňů. V lomu hlubokém přes 100 metrů se těžil vápenec především pro kladenské železárny. Vězni zesláblí minimálními příděly potravin zde museli za každého počasí palicemi roztloukat odstřelený vápenec, přičemž denní norma představovala 22 vozíků, což samozřejmě nemohl nikdo splnit a bachaři toho tudíž zneužívali dle své libovůle. Toho, kdo nenaplnil alespoň sedm vozů, čekala korekce v betonovém bunkru s polovinou potravinových přídělů. Někdy se zde tísnilo až 30 lidí v prostoru 3,5 x 3,5 metru. (podle článku Pomníky obětem komunismu v Mořině a Zaječově, J.Topinka, Minulostí Berounska 5)

Malá Amerika

Oblast malé Ameriky podrobně popisuje následující stránka. Zlomové porušení vápencových vrstev v oblasti Malé Ameriky zapříčinilo rozdělení ložiska na samostatně těžitelné malé bloky, ve kterých vznikaly jednotlivé lomy. (Pozn.: Našel jsem i alternativní teorii, že povícero menších lomů umožňovalo kontinuálnější práci). Hlavním předmětem těžby byly kvalitní čisté hrubozrnné koněpruské a slivenecké vápence.

(1) podle místní informační cedule CHKO

okolí Malé Ameriky

V oblasti Mořiny po ukončení těžby zůstal systém nevyužívaných průzkumných a dopravních štol v pěti hloubkových úrovních s celkovou délkou systému kolem 9 km propojených na 20 jámových lomů.

Paní hora

Krasová step na Paní hoře se stala místem řady pokusných výsadeb rostlin dovezených z různých částí Evropy. Chudáci geobotanici pak tápou, co je původní a co ne. Místní pasáček ovcí (úplný Kristus!) považuje dokonce i místní jalovce až za dodatečně vysazené.

(1) Pohled dronem z Paní hory údolím Bubovického potoka.
(2) Arnoldka (na snímku vpravo dole) - jedna z nejhlubších a třetí nejdelší jeskyně v Čechách byla objevena v roce 1972 poté, co stejnojmenný lomař z Bubovic upozornil na otvor v lomu Čeřinka. Celková délka se pohybuje kolem 1360 m, hloubka je 111 m.
(3) Čeřinka - též známá jako Palachova propast - byla objevena v roce 1969. Tvoří ji soubor převážně strmě ukloněných chodeb a puklinovitých dómů, vázaných na vertikální příčné tektonické poruchy. Jednotlivé prostory jsou propojeny svislými propastmi a vytváří tři patra. Celková délka chodeb dosahuje 630 m.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:




www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info