pokus

Babka a Řevnice

Kapitola popisuje kopce nad Řevnicemi - Babka, Strážný vrch a Pišťák. Velmi mírně se věnuji i Řevnicím.

Babka

Lom na Babce (křemence drabovské a skalecké) byl podle Čáky činný ve druhé polovině 19. století, ale byl opuštěn ještě před tím, než stačil pohltit vrchol hory se zakrslými borovicemi. V roce 1889 se v brdských lesích objevila první turistická značka. Byla to stezka ze Řevnic na Skalku, přes Strážní vrch s odbočkou na Babku. Tato stezka byla v pořadí třetí, kterou KČT v Čechách označil. Na vrcholku Babky byl někdy po roce 1890 postaven vyhlídkový altán, a to péčí okrašlovacího spolku v Řevnicích:
Jednou z nejoblíbenějších vycházek řevnických letních hostí je výlet na Babku. A byl to zase Okrašlovací spolek, který s podporou KČT již roku 1890 dal těmto výletům jednotný směr zřízením značené stezky (červené) s lavičkami, kterou doplnil postavením altánu na vrcholu. Následkem silného poškození musil jej roku 1910 nahraditi novým a když byl škůdci roznesen, postavil roku 1925 s pomocí obce opět jiný, jejž po čase stihl osud jeho předchůdců, takže dnes nalezne poutník na temeni Babky a pod ním jen pevné lavičky spolkem pořízené. Starost Okrašlovacího spolku šla tak daleko, že roku 1930 upravena částečně nová příjemnější varianta výstupu na Babku (50 let okrašlovacího spolku v Řevnicích 1882 - 1932, J.V. Bohuslav).

Poblíž vrcholu Babky se pravděpodobně také těžil polodrahokam jaspis, zdejší jaspisy byly údajně použity k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně.

Jméno je derivované ze substantiva bába deminutivní příponou -ka (dochází přitom ke krácení kmenové samohlásky). K původu názvu Bába podle J. Malenínské existují tři různé hypotézy, za nejpravděpodobnější pokládá třetí hypotézu:
1) V. Šmilauer se přiklání k metaforickému užití jména lidí k zachycení podoby.
2) T. Welserová zase spojuje toto oronymum s apelativem babyka, staročesky a nářečně babka = druh javoru. Tento javor bývá často zkřivený a svým tvarem může připomínat starou ženu.
3) Původ oronyma lze dále hledat v praslovanském základu bob (bublina – původně bobľa) a slova od téhož základu mohou znamenat také puchýř. Podle A. Profouse byla Baba pro Slovany v době pohanství zosobněním deštivých mraků, které se svým tvarem mohly podobat staré sehnuté ženě. Název tohoto mraku pak mohl přejít i na horu. Možná se tedy jedná o starý pohanský název pro kopce, které byly zasvěceny bohyni deštivého mračna – Bábě. Z praslovanského základu uvedeného pod bodem tři nejspíše také pochází termín bába, který má v ruštině význam bažina, močál nebo bažinaté místo. V ukrajinštině se pak tohoto termínu užívá dokonce ve významu sněhová závěj nebo kulatá hrudka hlíny. Pojmenováním báby bývají také označovány tzv. smírčí kříže, které bývaly vztyčovány jako symbol a výraz pokání za spáchaný zločin – vraždu nebo těžké ublížení na těle.
(volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny)

  • Babka
  • Babka (1)
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka (2)
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka (3)
  • Babka
  • Babka (3)
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • babí léto
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka
  • Babka, vrchol
  • Babka, Jan Milichovský
  • Jan Milichovský
  • Babka
  • Babka, šutr
  • Babka
  • Babka, hraniční zeď
  • těžba kamene
  • těžba kamene (4)
  • Babka
  • Babka? (5)
  • Babka
  • Babka (6)
  • Babka
  • Babka (7)
  • Babka
  • Babka (7)
  • Babka
  • Babka (7)
  • Babka
  • Babka (7)
  • Karašova
  • Karašova

(1) Převis pod vrcholem bývá nazýván jeskyní, případně pseudokrasovou jeskyní. Není mi jasné, jakou část odlámal bývalý lom. Na stropu jeskyně zříme geologický jev „čeřiny v negativu (2)“
(3) Další jeskyně (pseudokrasová dutina?) se nachází 120 metrů severovýchodně od vrcholu Babky. Jeskynní výklenek v řevnických křemencích barrandienského ordoviku se čtyřmi vchody (z toho dva neprůlezné), vzniklý patrně kryogenním zvětráváním a odnosem kvarcitů podél tektonických puklin, není vyloučena ani jeho menší umělá úprava. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)
(4) V SOA Praha jsem našel Úmluvu o těžbě kamene na Mníšeckém panství (rok 1870, Skalecký revír, oddělení u Babky) - přitom Babka leží již na území historicky patřícím Řevnicím.
(5) V knize Ottovy Čechy je obrázek pojmenován: Mezi Řevnicemi a Mníškem. Domnívám se, že kopec na kresbě by mohl být Babka.
(6) Babka (plus Strážný a Pišťák) od Krupné.
(7) výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně)

Babka, dronem

  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • Babka, dronem
  • Babka
  • od Babky dronem
  • Babka
  • od Babky dronem

Babka, výhledy

  • Babka
  • výhled směr Jezírko
  • Babka
  • výhled z Babky
  • Babka
  • výhled z Babky
  • Babka
  • výhled z Babky na Strážný
  • Strážný
  • Strážný z Babky
  • Strážný z Babky
  • Strážný z Babky
  • Strážný
  • Strážný z Babky
  • Strážný
  • Strážný z Babky

Otroci vzpomínek

  • Pišťák
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • suť pod Otroky vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • suť pod Otroky vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • potok pod Otroky vzpomínek
  • Otroci vzpomínek
  • potok pod Otroky vzpomínek

Pišťák

  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Cestou z Babky na Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • kouzelný les na Pišťáku
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • výhled směr Jezírko
  • Pišťák
  • výhled směr Jezírko
  • Pišťák
  • výhled směr Jezírko
  • Pišťák
  • výhled směr Liteň
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • železitý křemenec?
  • hraniční zeď
  • hraniční zeď (1)
  • poldr pod Pišťákem
  • poldr? (2)
  • poldr pod Pišťákem
  • dokončená nádrž 2017
  • infocedule pod Pišťákem
  • infocedule

(1) věnoval Milan, bývalá hraniční zeď mezi řevnickými a mníšeckými lesy
(2) věnoval Milan, poldr či nedokončená? přehrada pod Pišťákem

Pišťák, hradiště

Jednodílné hradiště o ploše cca 0,6-0,7 ha zaujalo pouze západní část ostrožny. Bylo vytvořeno přepažením šíje těsně za sebe umístěnými dvěma hradbami a dvěma příkopy, když vnitřní hradba pokračuje po bocích ostrožny k jihozápadu a západu a ohraničuje tak oválnou plochu hradiště. Hradiště bylo využíváno nejméně v pozdně halštatském období a raném středověku (volně podle článku Výsledky průzkumu hradiště Pišťák u Řevnic, J. John, D. Stolz).

  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště (1)
  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště (2)
  • Pišťák, hradiště
  • Pišťák, hradiště

(1) Na jižní stranu valy upadají šikmo dolů k Nezabudickému potoku.
(2) Na severní straně lze zaznamenat jakousi terénní hranu, zbytky valu?

Pišťák, dronem

  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Pišťák
  • Nezabudický potok (1)
  • Pišťák
  • nádrž pod Pišťákem

(1) vlevo Pišťák

Strážný

V ordovických řevnických křemencích bylo otevřeno mnoho převážně stěnových lomů, ze kterých se křemence (tzv. řevnický kámen) od konce 19. století až do 30. let 20. století používaly na výrobu štípané dlažby pro Prahu, Řevnice a okolí. Bělavé, šedé nebo i nafialovělé, silně lavicovité a rozpukané řevnické křemence vytvářejí nejvyšší polohy Hřebenů. Tlusté lavice křemenců jsou někdy odděleny vložkami tmavých břidlic, usnadňujících lámání. Při kamenické výrobě kostek vznikaly plošně rozsáhlé a mocné odpadové haldy, pokrývající jako umělá kamenná moře stráně v sousedství lomů.

  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný, vrchol
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • Strážný
  • štípačka dlažebních kostek (1)
  • Strážný
  • štípačka dlažebních kostek (1)

(1) Štípačky dlažebních kostek (Wiesner Chrudim) sloužily k dělení vytěžené suroviny mechanickým štípáním. V provozu byly vždy v tandemovém uspořádání (dvě vedle sebe). Pro výrobu dlažebních kostek je nejčastěji využívána žula a vápenec, dříve se také používal křemenec. Tuto štípačku najdete ve skanzenu Solvayovy lomy a pochází z lomu v Prosetíně (prosetínská žula).

Strážný, výhledy

  • Strážný
  • Babka a Plešivec (1)
  • Strážný
  • Babka ze Strážného
  • Strážný
  • Babka ze Strážného
  • Strážný
  • Babka ze Strážného
  • Babka
  • Babka ze Strážného
  • Babka
  • Babka ze Strážného

(1) Výhled ze Strážného, Babka (vykukuje vrcholová skalka vlevo za borovicí) a Plešivec (vpravo na horizontu).

Kopce nad Řevnicemi, 3D modely

  • 3D model
  • 3D model (1)
  • 3D model
  • 3D model (1)
  • 3D model
  • 3D model (1)

(1) Hvíždinec vyhlídka (nikoliv vrchol) žlutě, Jelení Výskoky fialově, Kamenná modře, Strážný kóta zeleně a Babka červeně.

Moklický, Nezabudický a Babský potok

Zdejší dva větší potoky mají tři jména : Babský, Nezabudický a Moklický. Nejčastěji jsou ale používány Babský a Moklický. Nezabudický potok jako pojem uvádí např. web katastru nemovitostí.

  • Nezabudice
  • Moklický potok u Nezabudic (1)
  • Nezabudice
  • Nezabudice (1)
  • Moklický potok
  • Moklický potok (2)
  • Moklický potok
  • Moklický potok (2)
  • Moklický potok
  • Moklický potok (2)
  • Moklický potok
  • Moklický potok (2)
  • Moklický potok
  • Moklický potok
  • Moklický potok
  • Moklický potok (Punkva)
  • Stříbrná studánka
  • Stříbrná studánka
  • Babský potok
  • Babský potok (3)
  • Babský potok
  • Babský potok (3)
  • Babský potok
  • Babský potok
  • Babský potok
  • Babský potok
  • Babský potok
  • Babský potok (4)
  • Babský potok
  • Babský potok (4)
  • Babský potok
  • Babský potok (4)
  • Babský potok
  • Babský potok (4)
  • Babský potok
  • Babský potok (5)
  • Babský potok
  • Babský potok (5)

(1) Moklický potok v místě bývalých Nezabudic, jejich lokace je přibližná.
(2) Horní tok (rokle) Moklického potoka.
(3) V knížce Geologické vycházky Českou republikou je u Babského potoka (100-150 metrů od cesty se žlutou turistickou cestou nebo od soutoku s Moklickým potokem) popisována skála "Baba". Nikdy jsem o podobné skále zde neslyšel.
(4) Babský potok ve strmější rokli pod Babkou.
(5) Svahy pod Strážným, umělá suť z bývalých křemencových lomů.

Řevnice

  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice
  • Řevnice

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Jitka Havlíková  (2019-04-24 07:33:07)
Úžasný kraj mého mládí, inspirace na nostalgické procházky, velmi pěkně zpracované texty a obrázky.
Díky !!!!

Od: Míra Pavlíček  (2017-10-30 06:49:20)
Socha pod Halouny je sv. Isidor...

Od: Zdeněk Černý  (2016-12-08 13:46:29)
Zítra se chystám na dvoudenní přechod Brd a tady nacházím inspiraci. Díky

Od: Tomáš (webmaster)  (2016-01-12 18:25:47)
Určitě nějaké snímky pošlete, aktuální či historické. Dokonce čím starší, tím lepší - dřív (v době nedigitální) se tolik nefotilo....

Od: Jiří Duchoslav-rodák ze Řevnic.  (2016-01-12 16:10:29)
Vaše snímky a povídání se mi velice líbí.Také "trochu" fotím.Velice často tímto krajem procházím a vzpomínám /83 let/

Od: Jitka  (2015-02-16 17:47:09)
moc zajímavé

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: