logo

Babka

Tato kapitola se brdskými lesy mezi Řevnicemi a Mníškem. Hlavní divy jsou Babka a Jezírko. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Babka

Lom na Babce (křemence drabovské a skalecké) byl podle Čáky činný ve druhé polovině 19. století, ale byl opuštěn ještě před tím, než stačil pohltit vrchol hory se zakrslými borovicemi. V roce 1889 se v brdských lesích objevila první turistická značka. Byla to stezka ze Řevnic na Skalku, přes Strážní vrch s odbočkou na Babku. Tato stezka byla v pořadí třetí, kterou KČT v Čechách označil. Na vrcholku Babky byl někdy po roce 1890 postaven vyhlídkový altán, a to péčí okrašlovacího spolku v Řevnicích.

Poblíž vrcholu Babky se pravděpodobně také těžil polodrahokam jaspis, zdejší jaspisy byly údajně použity k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně.

Jméno je derivované ze substantiva bába deminutivní příponou -ka (dochází přitom ke krácení kmenové samohlásky). K původu názvu Bába podle J. Malenínské existují tři různé hypotézy, za nejpravděpodobnější pokládá třetí hypotézu:
1) V. Šmilauer se přiklání k metaforickému užití jména lidí k zachycení podoby.
2) T. Welserová zase spojuje toto oronymum s apelativem babyka, staročesky a nářečně babka = druh javoru. Tento javor bývá často zkřivený a svým tvarem může připomínat starou ženu.
3) Původ oronyma lze dále hledat v praslovanském základu bob (bublina – původně bobľa) a slova od téhož základu mohou znamenat také puchýř. Podle A. Profouse byla Baba pro Slovany v době pohanství zosobněním deštivých mraků, které se svým tvarem mohly podobat staré sehnuté ženě. Název tohoto mraku pak mohl přejít i na horu. Možná se tedy jedná o starý pohanský název pro kopce, které byly zasvěceny bohyni deštivého mračna – Bábě. Z praslovanského základu uvedeného pod bodem tři nejspíše také pochází termín bába, který má v ruštině význam bažina, močál nebo bažinaté místo. V ukrajinštině se pak tohoto termínu užívá dokonce ve významu sněhová závěj nebo kulatá hrudka hlíny. Pojmenováním báby bývají také označovány tzv. smírčí kříže, které bývaly vztyčovány jako symbol a výraz pokání za spáchaný zločin – vraždu nebo těžké ublížení na těle.
(volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny)

(1) Převis pod vrcholem bývá nazýván jeskyní, případně pseudokrasovou jeskyní. Není mi jasné, jakou část odlámal bývalý lom. Na stropu jeskyně zříme geologický jev „čeřiny v negativu (2)“
(3) Další jeskyně (pseudokrasová dutina?) se nachází 120 metrů severovýchodně od vrcholu Babky. Jeskynní výklenek v řevnických křemencích barrandienského ordoviku se čtyřmi vchody (z toho dva neprůlezné), vzniklý patrně kryogenním zvětráváním a odnosem kvarcitů podél tektonických puklin, není vyloučena ani jeho menší umělá úprava. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)
(4) V SOA Praha jsem našel Úmluvu o těžbě kamene na Mníšeckém panství (rok 1870, Skalecký revír, oddělení u Babky) - přitom Babka leží již na území historicky patřícím Řevnicím.

Babka, výhledy

Pišťák

(1) věnoval Milan, bývalá hraniční zeď mezi řevnickými a mníšeckými lesy
(2) věnoval Milan, poldr či nedokončená? přehrada pod Pišťákem

Strážný

V ordovických řevnických křemencích bylo otevřeno mnoho převážně stěnových lomů, ze kterých se křemence (tzv. řevnický kámen) od konce 19. století až do 30. let 20. století používaly na výrobu štípané dlažby pro Prahu, Řevnice a okolí. Bělavé, šedé nebo i nafialovělé, silně lavicovité a rozpukané řevnické křemence vytvářejí nejvyšší polohy Hřebenů. Tlusté lavice křemenců jsou někdy odděleny vložkami tmavých břidlic, usnadňujících lámání. Při kamenické výrobě kostek vznikaly plošně rozsáhlé a mocné odpadové haldy, pokrývající jako umělá kamenná moře stráně v sousedství lomů.

Strážný, výhledy

(1) Výhled ze Strážného, Babka (vykukuje vrcholová skalka vlevo za borovicí) a Plešivec (vpravo na horizontu).

Kopce nad Řevnicemi, 3D modely

(1) Hvíždinec vyhlídka (nikoliv vrchol) žlutě, Jelení Výskoky fialově, Kamenná modře, Strážný kóta zeleně a Babka červeně.

Moklický, Nezabudický a Babský potok

Zdejší dva větší potoky mají tři jména : Babský, Nezabudický a Moklický. Nejčastěji jsou ale používány Babský a Moklický. Nezabudický potok jako pojem uvádí např. web katastru nemovitostí.

(1) Moklický potok v místě bývalých Nezabudic, jejich lokace je přibližná.
(2) Horní tok (rokle) Moklického potoka.
(3) V knížce Geologické vycházky Českou republikou je u Babského potoka (100-150 metrů od cesty se žlutou turistickou cestou nebo od soutoku s Moklickým potokem) popisována skála "Baba". Nikdy jsem o podobné skále zde neslyšel.
(4) Babský potok ve strmější rokli pod Babkou.
(5) Svahy pod Strážným, umělá suť z bývalých křemencových lomů.

Řevnice

Kejná, Kamenná

(1) Na obrázku je pohled na rokli Kejnou z Řevnického mostu nad Berounkou. Kopec uprostřed rokle by mohl být Hvíždinec, tak jak ho chápou kartografové. Pro zmatení pojmů - Klub českých turistů umístil Hvíždinec přes Červenou rokli na onu všem známou skalku na odbočce modré turistické značky.
(2) věnoval Milan
(3) geologický řez v ose Řevnice - vrch Kamenná, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné

Jezírko

Lom v Letovské skále, opuštěný na konci 19. století, dal vzniknout kotlině s jezírkem. Na toto místo se kladou počátky brdského skautingu a trampingu. Vznikla zde trampská osada El Paso. Na ní lze studovat sukcesní pochody u milovníků přírody: 1.skaut 2. divoký skaut 3. tramp campový 4. tramp dřevěno-chatkový 5. chatař betono-haciendový svůj "majetek" oplocující (co kdyby si dřívější stadia milovníků přírody chtěla Jezírko troufale prohlídnout?)
Dějiny osady, na vyvážení mého ostrovtipu, poslal Krtek z El Pasa: redakčně kráceno: Toto místo bylo do roku 1921 obecní lom (majetek obce Lety). V roce 1921 se po odstřelu skály objevila voda a zatopila lom. Kolem roku 1923 toto místo objevili tři osadníci z osady Westend – Údolí hadrů (Hatě). Byli to – Klein zvaný Hezoun,Nanuk (civilní jméno neznám a nějaký Tuček). Ti si zde pronajali starou boudu na nářadí, kterou zde měli lamači kamene. Kolem roku 1924 zde postavili první boudu EL PASO. Postavili ji na jediném možném,trochu rovném a přístupném místě. Vše co je kolem, srovnaný terén, hlína, stromy, udělali další osadníci,kteří se stali členy osady. Průběžně jich tady bylo v době krize tak 8-10. Skládali kameny a každou sobotu nosili v uhlířských putnách z Haloun od hospody „U zrzavého paviána“ hlínu kterou jim zde hospodský připravil. A ještě k tomu Bobovi Hurikánovi - v těch dějinách trampingu je dost nepřesností. Například udává, že El Paso je z roku 1927 ale velice jednodušše dokážu,že se pletl. První oficiální smlouva je z roku 1925 z 8.8.Mám na boudě kopii originálu. A v časopisu Brdská vločka udává Marko Čermák, že má nejstarší boudu na Brdech, udává (na co má první doklad) rok 1926.Tak jsem mu dokázal že El Paso je starší. Dál Krtek popisuje, kolik úsilí stojí chataře udržovat pořádek a čistit jezírko.

(1) Kamenná hradba vyznačuje hranici mezi dvěma posledními majiteli této části Brd. Odtud k Berounce se svažují lesy zvané řevnické, v jejichž správě se od středověku vystřídal pražský svatojiřský klášter, zbraslavský klášter a dobřichovičtí křižovníci. Opačná strana hranice na Babce patřila k Mníšku. Do roku 1764 až do těchto míst zasahovalo rozsáhlé dobříšské panství (volně podle Čáky).
(2) Pomníček, který stojí nad jezírkem, připomíná tragickou událost z roku 1918, kdy při honu byl neštastně zraněn hajný Jan Maršálek z Let.
(3) omezený výhled na vrchol Babky ze hřbítku vedoucího od Jezírka (hraniční zeď)
(4) Nad Nezabudickým (Moklickým) potokem naproti hradišti na Pišťáku se tyčí osamělé skalisko Čertova putna, tak praví v roce 2011 vydaná kniha Otomara Dvořáka.Jinou skálu jsem v tomto bodě nezastihnul.

Halouny, Svinaře

(1) U pramene zvaného Kyselka stávala kaplička a kolem roku 1840 vznikla vedle kapličky dřevěná lázeňská budova a pramen byl jímán do studny k pití a do dvou bazénů ke koupání. Jde o železito-siřičitý pramen s přítomností kyseliny fosforečné a lithiových solí. Původní vývěr byl ve výklenku pod kaplí z odvrácené strany od dnešní silnice. Dnes zde žádný pramen nenajdeme, pouze mokřinu a propust pod silnicí s občasnou vodotečí nevalné kvality, rozhodně nepít.
(2) pravděpodobně sv. Florian

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Zdeněk Černý  (2016-12-08 13:46:29)
Zítra se chystám na dvoudenní přechod Brd a tady nacházím inspiraci. Díky

Od: Tomáš (webmaster)  (2016-01-12 18:25:47)
Určitě nějaké snímky pošlete, aktuální či historické. Dokonce čím starší, tím lepší - dřív (v době nedigitální) se tolik nefotilo....

Od: Jiří Duchoslav-rodák ze Řevnic.  (2016-01-12 16:10:29)
Vaše snímky a povídání se mi velice líbí.Také "trochu" fotím.Velice často tímto krajem procházím a vzpomínám /83 let/

Od: Jitka  (2015-02-16 17:47:09)
moc zajímavé

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info