logo

Bacín

Tato kapitola se zabývá oblastí mezi Litní a Všeradicemi. Včetně vrchů Bacín, Šamor, Mramor a Vysoké skály. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Liteň

Nejstarší zprávy o vsi zvané Luteň pochází již z konce 12. století, kdy ji drželi Buzicové. Kostel sv. Petra a Pavla dal podle tradice postavit Karel IV. z materiálu, který zbyl po stavbě hradu Karlštejna.

(1) Strom profesora Ivo Chlupáče byl zasazen v roce 2003, rok po jeho úmrtí. Jde o jinan dvojlaločnatý (Ginkgo biloba). Malý pomníček je vytvořen z vyleštěného cephalopodového vápence.
(2) Prof. Otomar Pravoslav Novák (1851–1892) byl paleontolog, jediný přímý žák Joachima Barranda. V průběhu zkoumání prvohorní fauny pobýval v Litni u své sestry Růženy Wiltrové, manželky ředitele liteňské školy. V Litni také zemřel a je pohřben pod oknem liteňské školy. (podle Wikipedie)
(3) Novorenesanční rodinnou hrobku vybudoval Josef Šebastián Daubek roku 1888. Navrhl ji architekt Antonín Wiehl, jenž se nechal inspirovat podobou kostela San Andrea na Via Flaminia v Římě. Oltář v interiéru zdobí socha sv. Josefa od Josefa Václava Myslbeka a v triptychu v lunetě nad ním namaloval Max Pirner členy rodiny Daubků v roli prosebníků klečících u Panny Marie, která na klíně chová mrtvého Krista Je zde mj. pochována operní pěvkyně Jarmila Novotná (provdaná Daubková).
(4) Při hřbitovní zdi u silnice dnes stojí kaplička s prastarou svatojánskou sochou, jež původně stála před starou farní budovou západně od kostela. V roce 1718 byla přenesena na rozcestí před kovárnu mezi 4 lípy a posvěcena od vikáře Adama Hlavy. Tam však bránila provozu na silnici, a proto byla v roce 1879 přemístěna do výklenku zdi starého hřbitova u kostela. (podle karlstejnsko.info)
(5) Zděná Boží muka bez obrázku. O nich psal Václav Beneš Třebízský, že je tam hrob 13 vojínů z doby třicetileté války. (podle karlstejnsko.info)

Liteňské muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné

Malinkaté regionální muzeum - samostatný sál je věnován světové pěvkyni Jarmile Novotné, která v Litni prožila několik let manželství s Jiřím Daubkem, vlastníkem liteňského panství. Expozice Svatopluka Čecha, který v Litni žil v letech 1852-1856, představuje i další osobnosti, které v Litni pobývaly - básníka a kněze Václava Beneše Třebízského, kněze a pedagoga Františka Josefa Řezáče, českého paleontologa, žáka a pokračovatele Barranda Otomara Pravoslava Nováka.

(1) Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné sídlí v Litni v budově fary z 2. poloviny 18. století. Předtím bylo muzeum v barokní budově Čechovny.

Židovský hřbitov nad Litní a Leč

Židovský hřbitov v Litni je nejstarším židovským hřbitovem na Berounsku, založený roku 1630.

(1) Liteňské muzeum

Mramor a Šamor

(1) Bývalý pařezinový les, což v Krasu není až taková vzácnost. Pozoruhodnější pro mne byla druhová skladba, kromě očekávaného habru zde byla častá i lípa, javor klen, dub a dokonce i buk.

Bacín

Vrch Bacín u Vinařic je nejvyšším bodem Českého krasu s nadmořskou výškou 499 m. Archeologický popis posledních výzkumů naleznete zde. Bacín přitahuje i záhadology, nejčastěji je podle nich spojován s negativní energií.

Bacín byl v pravěku významným posvátným místem a to pravděpodobně ve velmi dlouhé etapě. V roce 1988 byly objeveny v úzké skalní puklině lidské a zvířecí kosti i střepy pravěkých nádob. Nejstarším nálezem (střední paleolit) jsou dva kamenné nástroje vyrobené z křemene a křemence, které kdysi používal člověk neandertálský. Krátce po závěru poslední doby ledové (kolem 9000 před n.l., pozdní paleolit) byl do úzké, vertikální pukliny pohřben asi 20-30 letý muž o výšce necelých 170 cm. Snad v souvislosti s pohřbem bylo do pukliny uloženo také několik kusů kamenné štípané industrie. Pobyt člověka na Bacínu v mezolitu dokládají výrobky z rohovce, nálezy pocházejí ze sondáží v blízkosti pohřební pukliny. Přibližně kolem roku 4000 př.n.l. byly do pohřební pukliny uloženy ostatky dvou dětí (stáří cca. 10-12 let a 2roky). Vně pukliny byla objevena časně eneolitická broušená sekerka z nazelenalé břidlice. V době pozdního eneolitu zanechali návštěvníci Bacína v jedné skalní rozsedlině celou nádobu, kterou řadíme do kulturního okruhu šňůrové keramiky. Jedná se o unikátní nález, který nemá obdoby v celých Čechách. Objev této nádoby je o to pozoruhodnější, že pochází z období, kdy výrazně upadl zájem člověka o Český kras. V mladší době bronzové bylo na plošině před pohřební puklinou objeveno přes 130 zlomků nejméně ze 4 keramických nádob kultury knovízské. Někdy v 7/6. století před n.l. byl do pohřební pukliny uložen další pohřeb, vrstva ze starší doby železné však byla bohužel narušena speleologickým průzkumem, nicméně torza dvou keramických nádob však pohřeb bezpečně zařazují do okruhu kultury bylanské. Do stejného kulturního okruhu patří i 800 zlomků nejméně ze 12 keramických nádob, které byly objeveny na plošině před pohřební puklinou. O pobytu člověka na Bacínu na přelomu 6/5 století př.n.l. (časná doba laténská) svědčí ojedinělé zlomky keramických nádob nalezené pod širým nebem. Další artefakty pocházejí až z 8/9. století (raný středověk), jde o několik zlomků keramických nádob zdobených několikanásobnou vlnicí. V období vrcholného středověku (14-15. století) zde kdosi zanechal zlomek koňské podkovy a unikátní železný hrot šípu do válečného luku. (volně podle D. Stolze: Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku)

(1) pravděpodobně ucpaný krasový závrt
(2) ze stálé expozice Berounského muzea

Vysoká skála a Vinařice

Všeradice

Ve Všeradicích mají dvě muzea, muzeum pravěku na obecním úřadě (překvapivě o víkendu zavřeno) a soukromé muzeum-galerii M. D. Rettigové. V areálu je krom toho slušnější hospoda, minigolf a časem to asi bude nějaké manažerské centrum :-)

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info