pokus

Bechlov

Tato kapitola se věnuje těm nejsevernějším Brdům kolem kót Bechlov a Babská skála. Někteří již tuto oblast považují za Křivoklátsko.

Bechlov

  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov, Bílá skála
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Bechlov
  • Zbiroh z Bechlova
  • Zbiroh z Bechlova

Chotětín

  • V rokli
  • V rokli
  • V rokli
  • V rokli, bývalý rybník?

Koželuška

  • Koželuška
  • Koželuška
  • Koželuška
  • Koželuška

Babská skála

Na vrcholu Babské skály (564 m.n.m.) se nalézají zbytky úprav vrcholu lidskou činností. Jsou interpretovány jako terénní relikty po nedokončeném hradě. Doposud nebyly s lokalitou ztotožněny žádné historické zprávy a chybí z ní i jakýkoliv archeologický materiál. Budovaný hrad snad souvisel s aktivitami Rožmberků na Strašicku. V jeho okolí se nacházejí ložiska železné rudy, která zde byla podle stop v okolí hojně těžena. Nejspíše sloužil k zajištění těžby v průběhu 14. století. Pro stavbu hradu byl zvolen skalní suk na jižní straně spadající až k patě strmým srázem, ze severu přístupný příkrou strání. Na této straně započali stavitelé s hloubením příkopu, který měl chránit vrcholovou plošinu.

  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • nedokončený příkop
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • Babská skála
  • ksichtík

Rovný

První písemná zmínka o Rovném pochází z roku 1367, kdy zdejší tvrz patřila Mikuláši z Rovného. Tvrz i s vesnicí nejspíše zanikla během husitských válek, ale je možné, že k tomu došlo až za tzv. poděbradských válek. Posledním známým majitelem v patnáctém století byl roku 1486 připomínaný Václav Gut z Dubňan. Na konci patnáctého století se Rovný stal součástí libštejnského panství a v roce 1540 zde zůstával jen mlýn. Roku 1573 ho od Kryštofa z Valdštejna koupili Lobkovicové ze Zbiroha. Na počátku šestnáctého století byla vesnice obnovena, ale definitivně zanikla v období třicetileté války.

  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný
  • Rovný

Na Solích

  • Na Solích
  • Na Solích
  • Na Solích
  • Na Solích

Vejvanov

  • Radnická uhelná pánev
  • Vejvanov (1)
  • Vejvanov
  • Vejvanov (2)

(1) část listového vějíře stromovité kapradiny Sphenopteris obtusiloba, Vejvanov, expozice berounského muzea
(2) výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně)

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: