pokus

Brdatka a Stříbrný luh

Tato kapitola se věnuje třem přírodním rezervacím - Brdatce, Stříbrnému luhu a Na Babě.

Brdatka

Z Roztok vede přes Křivoklát naučná stezka do Zbečna, během cesty potkáte výhled na meandr Berounky. Geologický podklad je tvořen břidlicemi a drobami neoproterozoika s průniky žilných ryolitů v západním okraji území.

  • Brdatka
  • Brdatka, dronem
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka, dronem
  • Brdatka
  • Brdatka, dronem
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka od Stříbrného luhu
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka od vlakové zastávky Újezd
  • Brdatka
  • Brdatka (1)
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • Brdatka
  • bělozářky
  • NS Brdatka
  • jakýsi šplhavec
  • Brdatka
  • výhled z Brdatky
  • Brdatka
  • výhled z Brdatky
  • Brdatka
  • výhled z Brdatky
  • NS Brdatka
  • výhled z Brdatky
  • NS Brdatka
  • výhled z Brdatky (údolí Štíhlice)
  • NS Brdatka
  • výhled z Brdatky (Krušná hora)
  • Brdatka
  • Brdatka od Zbečna
  • Štíhlice, studánka
  • Štíhlice, studánka
  • 3D model
  • 3D model meandru
  • 3D model
  • 3D model meandru
  • 3D model
  • 3D model meandru
  • 3D model
  • 3D model meandru
  • 3D model
  • 3D model meandru

(1) Gloriet na Brdatce na tzv. Zbeckých cestách nad řekou Berounkou nechal postavit knížecí Furstenberský lesmistr Jan Gintl v polovině 19. století. Tento dřevěný Gloriet měl sloužit k odpočinku procházejících turistů (podle Tomáše Bednaříka: Rakovnicko).

Brdatka, dole u řeky

  • Brdatka
  • Brdatka, od osady Děče
  • Brdatka
  • Brdatka, od osady Děče
  • Brdatka
  • Brdatka, dole u řeky
  • Brdatka
  • Brdatka, dole u řeky
  • Brdatka
  • skála Vrtanka (1)
  • Brdatka
  • skála Vrtanka (1)
  • Brdatka
  • Brdatka, od Zbečna
  • Brdatka
  • Brdatka od Zbečna
  • Brdatka
  • Brdatka od Zbečna
  • Hendrichovy schody
  • Hendrichovy schody (2)

(1) Název skály Vrtanky jsem nalezl v knize Křivoklátsko, příběh královského hvozdu. Píše se zde, že průchod podél Berounky byl na mnoha místech nemožný, proto někde vznikaly uměle vytesané stezky, kterými šlo překonat skalní masivy.
(2) Další umělý průchod, již mimo rezervaci Brdatka, jsou Hendrichovy schody, jižně od osady Děče.

kaple sv. Eustacha

  • kaple sv. Eustacha
  • kaple sv. Eustacha (1)
  • kaple sv. Eustacha
  • kaple sv. Eustacha (2)
  • kaple sv. Eustacha
  • dronem (3)
  • kaple sv. Eustacha
  • kaple sv. Eustacha (4)

(1) Kapličku sv. Eustacha dal postavit Jan Kryštof Rayman, křivoklátský vrchní lovčí a svědomitý valdštejnský úředník, roku 1697. Podle V. Vodvářky třicetiletá válka (1618-1648) zdecimovala stavy poddaných a na ty, kteří zbyli, byly uvaleny větší poddanské povinnosti. Sedláci se často bouřili a v lesích se rozmohlo pytláctví. Zatímco valdštejnští fořti s nasazením života pytláky pronásledovali, státní úřady se k nim po dopadení chovaly značně benevolentně. Vysoké tresty za týrání (resp. za zabití) hrozily naopak lesnímu personálu. Tenhle Vodvářkův názor mi silně nabourává moje vnímání práva v 17. století. V roce 1687 fořtknecht Jan Sixta zastřelil pytláka a nastalo jitření mezi poddanými tak silné, že lesník byl křivoklátským hejtmanem vsazen do věže. Provinilci se však podařilo ze šatlavy uprchnout, nebyl vůbec pronásledován, a po čase dostal dokonce milost. Vše nasvědčovalo tomu, že za dobře zorganizovaným Sixtovým útěkem stál landjágr Raymann. Hněv venkovanů se obrátil proti vrchnímu myslivci a hrabě Valdštejn byl donucen ho obětovat. Jan Kryštof Rayman se sám dobrovolně dostavil ke krajskému soudu do Rakovníka, kde byl neprodleně vzat do vazby a uvržen do šatlavy. Spolu s ním bylo za týrání a snad i za zabití pytláků uvězněno dalších šest fořtů. Myslivci zde trpěli 18 měsíců, ačkoliv se hrabě Arnošt Josef z Valdštejna zasazoval o jejich propuštění. Roku 1689 jsou Rayman a ostatní valdštejnští fořti osvobozeni na základě výnosu císaře Leopolda I.
(2) Jako dík za propuštění dal nejprve Rayman v kostele sv. Petra na Křivoklátě postranní oltář sv. Eustacha a později nechal na nejvyšším bodě zámeckého parku postavit kapličku. Její jižní výklenek zdobila freska s obrazem útěku Panny Marie a svatého Josefa do Egypta. V roce 1797 byla zchátralá kaplička z podnětu furstenberského fořtmistra Františka Alstera opravena. V roce 1847 dal tehdejší vrchní lesmistr František Gintl kapličku znovu zrenovovat. Porušená freska v jižním výklenku byla odstraněna, ale v severním výklenku se objevila zcela nová olejomalba na silném plechu, svatý Eustach, patron myslivců. Obraz sv. Eustacha zrestauroval roku 1871 akademický malíř Felix Fischer z New Yorku, syn nadlesního z Obory u Křivoklátu, roku 1897 akademický malíř Vilém Trsek, vnuk fořta z Chyňavy a roku 1933 malíř Karel Šnobl. Oproti V. Vodvářkovi uvádí M. Pecha (Křivoklátský lesník vzpomíná), že autorem obrazu sv. Eustacha je akademický malíř Miloš Endler, namaloval ho v roce 1947 k 250. výročí vybudování a vysvěcení kapličky. Po 35-ti letech ten samý malíř obraz restauroval. Po sametové revoluci byl obraz ukraden, naštěstí byl nalezen v jednom pražském starožitnictví. Dnes kapličku zdobí duplikát, originál visí na chodbě Lesní správy Křivoklát.
(3) Kaple sv. Eustacha se na fotografii nalézá vpravo dole, v pozadí Brdatka a meandr Berounky.
(4) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Naučná stezka Brdatka

Dnes EU financuje ledasjakou naučnou stezku, tuhle ale pamatuji z mládí, možná se dokonce mnoho desetiletí nezměnila. Pro mě formativní záležitost, stejně jako ta u Svatého Jana.

  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • NS Brdatka
  • infocedule

Stříbrný luh

Hluboko zaříznuté údolí řeky Berounky vytváří zaklesnutý meandr. Rezervace leží na jeho strmém nárazovém břehu. Zasahuje i do krátkých údolí pravých přítoků Berounky. Území leží v křivoklátsko-rokycanském pásmu. Geologický podklad je tvořen převážně suchozemskými vulkanity svrchního kambria - andezity. V severní části jsou ojedinělé výchozy neoproterozoického spilitu a kontaktně metamorfovaných grafitických břidlic. Vzácně se v území vyskytují výchozy kvartérních pěnovců s bohatou malakofaunou.

Na strmých svazích, které navazují přímo na tok Berounky, jsou rozšířeným společenstvem habrové javořiny. V nich se hojně vyskytuje tis červený a ze vzácnějších druhů např. lilie zlatohlávek. Na živnějších polohách mírných svahů a mělkých údolí rostou lipové bučiny se svízelem vonným, kapradí samcem a bažankou vytrvalou. Na vlhčích půdách převládají květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou a cibulkonosnou. Ve vrcholových partiích se vyvinuly chudé bikové doubravy, které přecházejí do břekových doubrav s tolitou lékařskou a rozchodníkem velkým. Na výchozech spilitu se vyskytují porosty perialpidské pěchavy vápnomilné. Na strmých svazích jsou pohyblivé otevřené sutě, místy zarůstající rybízem alpinským. Druhové bohatství je značné, dosahuje kolem 330 druhů cévnatých rostlin (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy).

  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Hák
  • Hák
  • Hák
  • Hák od trati
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • řeka pod Hákem
  • Berounka pod Hákem
  • řeka pod Hákem
  • Berounka pod Hákem
  • řeka pod Hákem
  • Berounka pod Hákem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (1)
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (1)
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (1)
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (1)
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (1)
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (1)
  • nad Luhem
  • Stříbrný luh (2)
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh od sv. Eustacha
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh
  • Stříbrný luh

(1) věnoval Milan
(2) věnoval Milan, brod v Údolí dýmů u Častonic

Čertův luh a Častonice

Čertův luh je součástí přírodní rezervace Stříbrný luh. Nějak podvědomě jsem cítil, že pojmenování Stříbrný vzniklo z nějakých romantických pohnutek, stříbrné západy slunce apod. Realita je ale ještě zajímavější. Pod Častonicemi (naproti Čertově luhu) se těžila olověná ruda (pravděpodobně po roce 1550). Hlavní způsob využití olova, tedy při hutnění stříbrných rud, dal mnohým lokalitám těžby nebo průzkumu rud olova přívlastek stříbrný. A to i v případech, kdy se na nich žádné stříbro nenalezlo. Dalším využitím olova byla výroba glazury na keramiku. Hrnčíři z Račic odedávna postranně dobývali olovo u Častonic, aby mohli klejtem (červenožlutavý oxid olovnatý) nádoby polévati (volně podle Žák: Křivoklátsko, příběh královského hvozdu).

  • Častonice
  • Častonice (1)
  • Častonice
  • Častonice (1)
  • Čertův luh
  • Čertův luh
  • Čertův luh
  • Čertův luh, od SZ
  • osladiče
  • osladiče v Čertově luhu
  • Stříbrný luh
  • u hájovny Kolouch

(1) Doufám, že jsem vyfotil tu správnou štolu, a ne něčí sklípek na brambory.
Stará štola zde dokládá těžbu a menší výskyt olověných rud. Historicky se zde těžil tzv. olovnatý klejt na polevy keramiky. Hlavní zrudnění zde tvořil zejména galenit s hojným pyritem a příměsí sfaleritu. Žíla je vázána na zlomové pásmo směru SZ–JV, pokračující za Berounku do Čertova luhu. Okolní horninu tvoří neoproterozoický bazalt (spilit), který zde vychází v erozním okně Berounky z podloží svrchnokambrických andezitů (podle lokality.geology.cz).

Roztoky a vyhlídka Paraplíčko

Místní jméno Roztoky má původ ve jménu roztok, jež ve starší češtině znamenalo rozdělený tok, tzn. místo, kde se jakoby roztékají vodní toky (v dnešním pojetí je to soutok). Protože v dávných dobách postupovalo osídlování vždy od dolního toku směrem k toku hornímu, tedy proti proudu řek a potoků, měli první pojmenovatelé obrácený pohled na křižovatky vodních toků, než máme dnes my (volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa).

  • Paraplíčko
  • vyhlídka Paraplíčko
  • Paraplíčko
  • Roztoky z Paraplíčka
  • Paraplíčko
  • Roztoky z Paraplíčka
  • Paraplíčko
  • Paraplíčko
  • Paraplíčko
  • vyhlídka Paraplíčko
  • Roztoky Na hřebínku
  • Na hřebínku
  • Roztoky
  • Roztoky ze Stř. Luhu
  • cedule v Roztokách
  • cedule v Roztokách
  • Roztoky
  • Roztoky
  • historické Roztoky
  • Roztoky cca. 1930 (1)
  • Roztoky
  • Roztoky a Křivoklát
  • Roztoky
  • skála U Anděla?
  • Roztoky
  • skála U Anděla?
  • ústí Rakovnického potoka
  • ústí Rakovnického potoka
  • Paraplíčko
  • vyhlídka Paraplíčko (2)
  • Paraplíčko
  • vyhlídka Paraplíčko (2)
  • Na Babě
  • tařice pod Paraplíčkem
  • pod Paraplíčkem
  • pod Paraplíčkem
  • pod Paraplíčkem
  • pod Paraplíčkem

(1) Všimněme si málo zarostlých strání nad Berounkou (Sokolí, Baba). Ráj botaniků, ale to v té době nevěděli, naopak se snažili všechno zalesňovat. Chápu je, bránili erozi, stromy jsou taky pěkné :-) Ale krajina byla tehdy oproti naší dnešní tak nějak přehlednější.
Uvedeno se souhlasem zdroje: www.fotohistorie.cz
(2) Věnoval Jarda W.

Na Babě

Severní a západní svahy Sokolí jsou tvořeny neoproterozoickými břidlicemi a drobami s průnikem žilného ryolitu. Jiný prostup žilného ryolitu mimo rezervaci (těsně u její hranice) vytváří pro dané území charakteristický útvar místně nazývaný Špičatka. Jihozápadní svahy Sokolí a dolní část západních skalních svahů Baby tvoří horniny se skluzovými závalky. Jižní svahy Sokolí jsou spilitovým tělesem. Většinu kopce Baba tvoří svrchnokambrický andezit křivoklátsko-rokycanského pásma. Severní okraj chráněného území je tvořen výrazným terénním zlomem vytvářejícím hřeben táhnoucí se od jihovýchodu k severozápadu.

V rezervaci je chráněna botanicky nejvýznamnější křivoklátská pleš. Je zde vyvinuto několik typů xerotermních trávníků, pěchavová skalní společenstva, teplomilná doubrava a teplomilné lemy ve strži. Ze vzácnějších druhů zde najdeme česnek tuhý, koniklec luční, třemdavu bílou, kavyl Ivanův a růži oválnolistou. (Němec J. a Ložek V., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • sutě
  • Na Babě
  • sutě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • jalovec - Na Babě
  • Na Babě
  • vrch Baba
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • směr Stříbrný luh
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě
  • Na Babě

Špičatka

  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka (1)
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka
  • Špičatka (uprostřed snímku)
  • Špičatka
  • Špičatka (2)

(1) Věnoval Milan, pohled od Špičatého luhu, vlevo je nádraží v Roztokách. Špičatku nalezneme zhruba uprostřed snímku, v ose řeky Berounky.
(2) Ottovy Čechy. V originále nazváno Berounka pod Křivoklátem.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: