logo

Březina

Tato kapitola se zabývá Březinou . Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Březina

Na okraji vesnice Březina je možné nalézt v parku empírového zámku pozůstatky hradu Salon. Hrad byl obýván do 17. stol. Nedaleko hradní zříceniny byl zbudován pro Jáchyma ze Šternberka zámek (1790-1808). Původně to byly dvě menší budovy později spojené středním článkem v empírový celek. Jeho bratr Kašpar Maria hrabě ze Šternberka byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil. V parku bylo počátkem XIX. století vysázeno mnoho dřevin a rostlin dovezených z celého světa. Nad parkem vrch Hradiště s valy slovanského osídlení z IX. století. Předtím zde bylo hradiště halštatsko-laténské - asi V. století př.n.l.(podle wikipedie, hrady.cz a informačních tabulí)

K Březině se váže i osobnost Joachima Barranda. Ten v roce 1833 odchází od královského dvora Bourbonů, toho času dlícího ve vyhnanství v Čechách. Barrande poté často navštěvuje hraběte Šternberka v jeho paláci na Malostranském náměstí a na zámku Březina, kde se pravděpodobně poprvé setkal se zkamenělinami v Čechách.

(1) sbírky Rokycanského muzea
(2) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(3) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov

Rumpál

Název vrchu souvisí s podzemním dolováním, pomocí rumpálu se vyrubaná hmota dopravovala na povrch – šlo o velkou kladku, jak dokládá i historická podoba jména z I. vojenského mapování Welka Kladka b. (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

V opuštěném stěnovém lomu vystupují mocné polohy křemenných pískovců a jílovců libeňského souvrství (střední ordovik, stupeň beroun). Ve spodní části lomu tvoří řevnické křemence mohutné lavice, ve vyšší části jsou slabší polohy křemenců odděleny rozpadavými světlošedými jílovci. Jílovité klasty ve spodních částech křemencových poloh vytvářejí tzv. závalkovité křemence. Partie s klasty obsahují hojnou faunu trilobitů a orthidních ramenonožců, avšak většinou v úlomcích. Lom je jednou z nejbohatších paleontologických lokalit řevnických křemenců v Barrandienu. (volně podle Plzeňsko a Karlovarsko, Zahradnický, Mackovčin a kol.)

(1) ze sbírek Strašického muzea
(2) PP Rumpál je rozdělena na dvě části, tato fotografie pochází z části západní.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info