logo

Březina

Tato kapitola se zabývá Březinou . Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Březina

Na okraji vesnice Březina je možné nalézt v parku empírového zámku pozůstatky hradu Salon. Hrad byl obýván do 17. stol. Nedaleko hradní zříceniny byl zbudován pro Jáchyma ze Šternberka zámek (1790-1808). Původně to byly dvě menší budovy později spojené středním článkem v empírový celek. Jeho bratr Kašpar Maria hrabě ze Šternberka byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil. V parku bylo počátkem XIX. století vysázeno mnoho dřevin a rostlin dovezených z celého světa.

K Březině se váže i osobnost Joachima Barranda. Ten v roce 1833 odchází od královského dvora Bourbonů, toho času dlícího ve vyhnanství v Čechách. Barrande poté často navštěvuje hraběte Šternberka v jeho paláci na Malostranském náměstí a na zámku Březina, kde se pravděpodobně poprvé setkal se zkamenělinami v Čechách.

Salon - první historická zmínka o zdejším hradu je z roku 1389, kdy patřil Jindřichovi z Elstrberka, který byl snad i jeho stavebníkem. Poté se vystřídala dlouhá řada krátkodobých středověkých vlastníků, kteří hrad s přilehlým poplužním dvorem obývali. Pravděpodobně v důsledku hospodářského úpadku během třicetileté války je roku 1661 hrad uváděn v dobových záznamech jako zpustlý a pobořený, takže na vrcholu skalnatého ostrohu zůstalo zachováno jen jádro někdejšího hradního paláce. Počátkem 19. století byla palácová věž hradu upravena do podoby romantického zahradního altánu, tzv. salonu, který tvořil dominantu nově založenému anglickému parku, díla známého přírodního vědce Kašpara hraběte Sterberga, iniciátora založení Muzea Království českého, dnešního Národního muzea. V letech 2000-2003 byl tzv. salon celkově rekonstruován.

.

Hradiště (hradiště Březina)

Slovanské hradiště vzniklo na tomto místě dle nálezů keramiky zřejmě mezi 8. a 10. století po Kristu, za takzvané doby hradištní. Jedná se o jeden z nejstarších opěrných bodů Slovanů na západě Čech. Některé prameny zde uvádějí též osídlení keltské.

Vyhlídka byla v roce 1998 obnovena a osazena novým altánem, dle dochované původní dokumentace.

(1) sbírky Rokycanského muzea
(2) Výhled směr Přívětice a na část Radnic (včetně Kalvárie)
(3) Mezi Březinou a Hradištěm nalezneme spoustu terénních pozůstátků po dávné těžbě.
(4) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov

Rumpál

Název vrchu souvisí s podzemním dolováním, pomocí rumpálu se vyrubaná hmota dopravovala na povrch – šlo o velkou kladku, jak dokládá i historická podoba jména z I. vojenského mapování Welka Kladka b. (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

V opuštěném stěnovém lomu vystupují mocné polohy křemenných pískovců a jílovců libeňského souvrství (střední ordovik, stupeň beroun). Ve spodní části lomu tvoří řevnické křemence mohutné lavice, ve vyšší části jsou slabší polohy křemenců odděleny rozpadavými světlošedými jílovci. Jílovité klasty ve spodních částech křemencových poloh vytvářejí tzv. závalkovité křemence. Partie s klasty obsahují hojnou faunu trilobitů a orthidních ramenonožců, avšak většinou v úlomcích. Lom je jednou z nejbohatších paleontologických lokalit řevnických křemenců v Barrandienu. (volně podle Plzeňsko a Karlovarsko, Zahradnický, Mackovčin a kol.)

(1) ze sbírek Strašického muzea
(2) PP Rumpál je rozdělena na dvě části, tato fotografie pochází z části západní.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info