pokus

Březina

Tato kapitola se zabývá Březinou, Hradištěm a přírodní památkou Rumpál. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Březina

Na okraji vesnice Březina je možné nalézt v parku empírového zámku pozůstatky hradu Salon. Hrad byl obýván do 17. stol. Nedaleko hradní zříceniny byl zbudován pro Jáchyma ze Šternberka zámek (1790-1808). Původně to byly dvě menší budovy později spojené středním článkem v empírový celek. Jeho bratr Kašpar Maria hrabě ze Šternberka byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil. V parku bylo počátkem XIX. století vysázeno mnoho dřevin a rostlin dovezených z celého světa.

K Březině se váže i osobnost Joachima Barranda. Ten v roce 1833 odchází od královského dvora Bourbonů, toho času dlícího ve vyhnanství v Čechách. Barrande poté často navštěvuje hraběte Šternberka v jeho paláci na Malostranském náměstí a na zámku Březina, kde se pravděpodobně poprvé setkal se zkamenělinami v Čechách.

Salon - první historická zmínka o zdejším hradu je z roku 1389, kdy patřil Jindřichovi z Elstrberka, který byl snad i jeho stavebníkem. Poté se vystřídala dlouhá řada krátkodobých středověkých vlastníků, kteří hrad s přilehlým poplužním dvorem obývali. Pravděpodobně v důsledku hospodářského úpadku během třicetileté války je roku 1661 hrad uváděn v dobových záznamech jako zpustlý a pobořený, takže na vrcholu skalnatého ostrohu zůstalo zachováno jen jádro někdejšího hradního paláce. Počátkem 19. století byla palácová věž hradu upravena do podoby romantického zahradního altánu, tzv. salonu, který tvořil dominantu nově založenému anglickému parku, díla známého přírodního vědce Kašpara hraběte Sterberga, iniciátora založení Muzea Království českého, dnešního Národního muzea. V letech 2000-2003 byl tzv. salon celkově rekonstruován.

  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • Březina
  • kaple sv. Terezie z Lisieux
  • Salon u Březiny
  • Salon
  • Salon u Březiny
  • Salon
  • Salon u Březiny
  • Salon
  • Salon u Březiny
  • Salon
  • Salon u Březiny
  • Salon
  • Salon u Březiny
  • Salon
  • Salon u Březiny
  • Salon (1)
  • Březina
  • Březina (2)
  • Březina
  • Březina (2)
  • Březina
  • Březina (2)

(1) Pohled na Březinu, kresba Karel Brantl, rytec J. Richter, nedatováno. Salon popisuje i F. A. Heber: ...Podle dochovaných stop se hradby táhly elipsovitě kolem vrcholu skály, uvnitř je přepažovala příčná zeď na dvě části, z nichž v jedné stával dvůr a v druhé hradní budovy. Přes příkop vedl tehdy padací most, jenž však byl určen pouze pro pěší, neboť do omezeného prostoru hradu nemohli ani koně, ani povozy. Dnes stojí z celé bývalé hradní nádhery jediná poměrně vysoká stavba. V roce 1810 ji dal tehdejší majitel panství hrabě Kašpar ze Šternberka přestavět na věž, v níž zřídil v duchu gotiky příjemný pavilon. Obnova byla provedena tak ohleduplně, že starobylost ruiny neutrpěla žádnou újmu, ba co více, stala se příjemným místem odpočinku. Z lavičky na rovince přes zbytky zdiva je pěkný výhled do líbezné kopcovité krajiny. Vysoké zasklené gotické dveře vedou do nitra věže, kde se nachází rytířský sál, který se hodí k lomenému obloukovému stylu. Roku 1834 byl modře vymalován a opatřen vkusně provedeným stropem. Ze stropní rozety visel skleněný lustr s bronzovými rameny, uprostřed sálu stál velký kulatý stůl se čtyřmi půvabně vypracovanými a částečně pozlacenými židlemi, které měly opěradla se lvími drápy. ...
(2) výstava - Acháty a křemeny, krása skrytá v kamenech (Muzeum Českého krasu v Berouně)

Hradiště (hradiště Březina)

Slovanské hradiště vzniklo na tomto místě dle nálezů keramiky zřejmě mezi 8. a 10. století po Kristu, za takzvané doby hradištní. Jedná se o jeden z nejstarších opěrných bodů Slovanů na západě Čech. Některé prameny zde uvádějí též osídlení keltské.

Vyhlídka byla v roce 1998 obnovena a osazena novým altánem, dle dochované původní dokumentace.

  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště
  • Hradiště (1)
  • Hradiště
  • Hradiště (2)
  • Hradiště
  • Hradiště (3)
  • Hradiště
  • Hradiště (3)
  • Hradiště
  • Hradiště (4)
  • Hradiště
  • Hradiště (5)
  • Hradiště
  • Hradiště (5)
  • na Hradiště
  • cestou na Hradiště
  • výhled z Hradiště směr Radnice
  • výhled z Hradiště
  • výhled z Hradiště směr Radnice
  • výhled z Hradiště (6)
  • výhled z Hradiště směr Radnice
  • pod Hradištěm (7)
  • výhled z Hradiště směr Radnice
  • pod Hradištěm (7)
  • výhled z Hradiště směr Radnice
  • pod Hradištěm (7)
  • Plecháč u Volduch
  • křemenec, Plecháč u Volduch (8)
  • Plecháč u Volduch
  • Plecháč u Volduch (8)

(1) Železný nožík - nejstarší předmět ze železa používaný Slovany na území dnešního okresu Rokycany. Sbírky Rokycanského muzea
(2) Nádoba z hradiště u Březiny, nejstarší doklad slovanského osídlení na okrese Rokycany (8. toletí n.l.) Sbírky Rokycanského muzea
(3) střepy keramických nádob, sbírky Rokycanského muzea
(4) Model hradiště u Březiny, muzeum v Rokycanech.
(5) Památky archaelogické a místopisné 1865 (č. 7).
(6) Výhled směr Přívětice a na část Radnic (včetně Kalvárie)
(7) Mezi Březinou a Hradištěm nalezneme spoustu terénních pozůstátků po dávné těžbě.
(8) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov

Rumpál

Název vrchu souvisí s podzemním dolováním, pomocí rumpálu se vyrubaná hmota dopravovala na povrch – šlo o velkou kladku, jak dokládá i historická podoba jména z I. vojenského mapování Welka Kladka b. (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

V opuštěném stěnovém lomu vystupují mocné polohy křemenných pískovců a jílovců libeňského souvrství (střední ordovik, stupeň beroun). Ve spodní části lomu tvoří řevnické křemence mohutné lavice, ve vyšší části jsou slabší polohy křemenců odděleny rozpadavými světlošedými jílovci. Jílovité klasty ve spodních částech křemencových poloh vytvářejí tzv. závalkovité křemence. Partie s klasty obsahují hojnou faunu trilobitů a orthidních ramenonožců, avšak většinou v úlomcích. Lom je jednou z nejbohatších paleontologických lokalit řevnických křemenců v Barrandienu. (volně podle Plzeňsko a Karlovarsko, Zahradnický, Mackovčin a kol.)

  • Rumpál
  • Rumpál
  • Rumpál
  • Rumpál
  • Rumpál
  • Rumpál
  • Rumpál
  • Rumpál (1)
  • Rumpál
  • Rumpál (1)
  • Rumpál
  • Rumpál, šutr
  • Rumpál
  • poblíž Rumpálu
  • Rumpál
  • Zbirovia tesselata (2)
  • Rumpál
  • Mataconularia consobrina (3)
  • Rumpál
  • Onnia goldfussi (3)
  • Rumpál
  • Trochonema sp. (3)
  • Rumpál
  • křemenec, Rumpál (3)

(1) PP Rumpál je rozdělena na dvě části, tato fotografie pochází z části západní.
(2) ze sbírek Strašického muzea
(3) ze sbírek Rokycanského muzea

Černá skála

  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála, směr Radeč
  • Černá skála
  • Černá skála, směr Radnice
  • Černá skála
  • Černá skála (1)
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála
  • Černá skála, lůmek (2)
  • Černá skála
  • Černá skála, lůmek (2)
  • Černá skála
  • Černá skála, lůmek (2)
  • Černá skála
  • Černá skála, lůmek (2)

(1) Výhled z Černé skály směr Bílá skála
(2) Lůmky mezi Černou skálou a Hradištěm. Zda se zde těžila železná ruda, stavební kámen nebo křemenec pro výrobu skla v blízké Sklené Huti - zatím netuším.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: