pokus

Březnice

Tato kapitola se zabývá výhradně městem Březnice. Jsem upozorňován na fakt, že to není až tak úplně podbrdské město, nicméně nějaké vazby podle mě na Brdy i má.

Březnice, zámek

Ve vlastním zámku je největším unikátem Lokšanská knihovna, místnost patří k nejstarším knihovním sálům Čech i Moravy. Zámecká kaple, založená původně v gotickém stylu, byla zasvěcena Panně Marii. Zámek obklopuje anglický park o rozloze 20 ha s řadou cizokrajných dřevin.

  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • kašna (1)
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • kaple
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • interiéry zámku
  • Březnice
  • Hanuš z Kolovrat
  • Březnice
  • Kateřina z Lokšan?
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice (2)
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice (3)
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice (4)

(1) Novorenesanční kašna s kovanou ozdobnou mříží uměleckého kováře Karla Kuby z roku 1910 byla vyhotovena na popud hraběnky Edeltraut Wurmbrandové, provdané Palfyové, manželky posledního majitele zámku, podle původní předlohy ze 16. století. Nachází se nad studnou hlubokou 13 metrů.
(2) Rodový erb hraběte Jana Karla Hanuše Krakowského z Kolovrat (1794-1872), majitele březnického panství z roku 1835, složený z erbovního znaku pánů Jeníšků z Újezda (půlený jednorožec) a znaku pánů Krakowských z Kolovrat (červenobílá orlice).
(3) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(4) Ludvík Kuba - Březnický zámek

Březnice, zámecký park

  • Březnice
  • zámecký park, dronem
  • Březnice
  • zámecký park, dronem
  • Březnice
  • zámecký park
  • Březnice
  • zámecký park
  • Březnice
  • zámecký park
  • Březnice
  • zámecký park
  • Březnice
  • zámek Březnice
  • Březnice
  • vstupní brána
  • Březnice
  • u vstupní brány

Březnice

Březnický pán Přibík Jeníšek z Újezda, který zahájil rekatolizaci velké části jihozápadních Čech, povolal v roce 1630 jezuitské kněze z Jičína. Jejich misie se v roce 1638 změnila na trvalou. Do nové rezidence se nastěhovali v roce 1652. Hlavním architektem a projektantem byl italský architekt Carlo Lurago, který navrhl a realizoval také stavbu zámecké kaple, hlavního kostela sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského, kostela sv. Rocha na hřbitově a další drobné církevní stavby v okolí města. Jezuitská kolej sloužila jako ubytovací zařízení nejen pro kněze, ale i pro studenty gymnázia se seminářem (od roku 1654). Jezuité dbali na výchovu a hlavně vzdělání chlapců, kteří poté získávali důležitá místa v církvi i ve státní správě. Z Březnice začali jezuité docházet na Svatou Horu u Příbrami a v roce 1647 zde získali církevní správu. Obě místa propojili roku 1649 tzv. svatou cestou šestnácti křížů s obrazy, které byly později přestavěny na zděné kapličky. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla budova koleje využívána jako kasárna, za první republiky zde byly umístěny úřadovny okresního soudu a berního úřadu a městské muzeum.

  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • jezuitská kolej
  • Březnice
  • jezuitská kolej
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Františka a Ignáce
  • Březnice
  • kostel sv. Rocha
  • Březnice
  • most přes Skalici
  • Březnice
  • most přes Skalici
  • Březnice
  • Březnice, kříž (1)
  • Březnice
  • most přes Skalici
  • Březnice
  • most přes Skalici
  • Březnice
  • kaplička (2)
  • Kaplička (vrch Praha červená šipka)
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice
  • Březnice

(1) Záhadný kříž: S největší pravděpodobností jde o smírčí kříž, ovšem existuje i možnost, že byl součástí hrobu nebo šlo o zakončení střechy. Doba jeho vzniku se odhaduje na 15. až 17. století. Je tedy jisté, že jde o památku významně starší než je obvodová zeď pivovaru, ve které je nyní zasazen. Kříž je zhotoven z hrubozrnné žuly, neumělé vyhotovení kříže a neostré kontury napovídají, že nešlo o práci profesionálního kameníka, což podporuje teorii o smírčí funkci kříže. V takovém případě by byl kříž zhotoven pachatelem hrdelního zločinu. Smírčí kříže ve své době vznikaly proto, aby bylo dosaženo smíru mezi osobou, která zavinila smrt druhého člověka a rodinou oběti.
(2) Jezuité spojili Svatou Horu s Březnicí tzv. Svatou cestou, podle O. Dvořáka vůbec nejstarší poutní cestou v českých zemích. Vznikala od roku 1649. Napřed jí tvořilo pouze 16 křížů, později (1759) byly na jejich místě vystavěny zděné výklenkové oboustranné kaple, do kterých byly umístěny obrazy znázorňující tajemství růžence (radostný, bolestný a slavný). Z původních šestnácti kaplí se do dnešního dne zachovalo pouze osm kaplí.

Březnice a Židé

Z celé Březnice mne kromě zámku nejvíc fascinuje pozůstatek židovské čtvrti Lokšany (1570) se synagogou. Synagoga byla postavena v roce 1725, po ničivém požáru v roce 1821 byla za přispění hraběte Kolowrata obnovena v původní podobě. V severní části budovy je hlavní sál sklenutý valenou klenbou s lunetami a samostatným vstupem. Ženská galerie vedla původně po jižní straně, balkon v západní části byl vestavěn pravděpodobně v roce 1874, kdy došlo k přesunu bimy k východu. Vitráže jsou dílem technika a vynálezce Emanuela Červenky, syna březnického šámese, a dekorativní výmalba je od akademického malíře Ladislava Kuby. Nad aron ha-kodeš je umístěn hebrejský nápis s veršem Budeš milovat bližního svého jako sebe samého. Jižní část budovy měla samostatný vchod do chodby, na jejímž konci byl byt učitele židovské školy. V patře synagogy byla ženská galerie a jednotřídka židovské školy.

Židovský hřbitov za městem (založen před rokem 1617), ač dle pramenů cenný na mne nezapůsobil žádným mystickým dojmem, možná kvůli přítomnosti frekventované silnice.

  • Lokšany
  • Lokšany
  • Lokšany
  • Lokšany
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • synagoga
  • Lokšany
  • Lokšany
  • Lokšany
  • Lokšany
  • Lokšany
  • synagoga v Lokšanech
  • Lokšany
  • synagoga v Lokšanech
  • Lokšany
  • synagoga v Lokšanech
  • synagoga
  • synagoga v Lokšanech
  • Lokšany
  • Lokšany
  • Březnice
  • židovský hřbitov

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: