pokus

Černolické skály

Kapitola se věnuje Černolickým skalám, kótě Červená hlína a Brandejsově hrobce.

Černolické skály

Černolické (Čertovy skály) jsou jedním z nejstarších horolezeckých terénů v Čechách. Využívat se začaly již v roce 1904 - 1905, intenzívněji po první světové válce. Také dnes náležejí k nejnavštěvovanějším horolezeckým terénům v okolí Prahy. Čertovy skály lezci dělí na pět skalních útvarů – Kulička, Malá skála, Dvojitá věž, Střední věž a Severovýchodní věž.

Výrazné skalní sloupy a zdi jsou tvořené řevnickými (dříve se používal pojem drabovskými) křemenci ordoviku, které jsou příčnými tektonickými liniemi rozděleny do tří větších a řady drobných skalek. O síle tlaků, které zde působily při vyzdvižení a vrásnění, svědčí vyhlazené plochy zlomů. Řevnické křemence vznikly v moři jako mělkovodní sediment, zhruba před 450 miliony let, s bohatým společenstvem vertikálních ichnofosilií Skolithos a Pragichnus a místy zachovanou úlomkovitou faunou trilobitů, ramenonožců a konulárií. Já osobně jsem tedy na zdejších skalách nikdy žádnou zkamenělinu nenašel. Dnešní Český masiv byl v té době v mírném až chladném podnebním pásmu na jižní polokouli.

Skály jsou porostlé chudou acidofilní květenou, najdeme tu například metličku křivolakou, vřes obecný a na sešlapávaných místech chmerek vytrvalý. Ve skalních spárách rostou jen nenáročné kapraďorosty, jako například sleziník severní. Z mechů jsou na skalních výchozech nejnápadnější nevelké polštáře ploníku chluponosného. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

  • Černolické skály
  • Černolické skály dronem
  • Černolické skály
  • Černolické skály dronem
  • Černolické skály
  • Černolické skály dronem
  • Černolické skály
  • Černolické skály dronem
  • Černolické skály
  • Černolické skály dronem
  • Černolické skály
  • Černolické skály dronem
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Ordovik (1)
  • Černolické skály
  • Černolické skály (2)
  • Černolické skály
  • Černolické skály (2)
  • Černolické skály
  • Černolické skály (3)
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolické skály
  • Černolice
  • Černolice památník (4)
  • Černolice
  • Černolice památník (4)
  • Černolice
  • Černolice památník (4)
  • Černolice
  • poblíž památníku
  • Černolické skály
  • Černolické skály (5)

(1) Jak vypadala Země v době vzniku řevnických křemenců? Většina lidí asi na této mapě ani nepozná svou planetu. Země se tehdy otáčela rychleji, dny a noci byly tedy kratší. Český masiv je označen červenou značkou. Ležel v mírném až chladném pásu na periferii Gondwany. Text je převzat z http://drabek.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=301550 , mapa z http://www.scotese.com/earth.htm.
(2) kříž pod Černolickými skálami
(3) a božský výhled na Cukrák
(4) Památník s prstí z bojišť československých legionářů v období I. světové války přežil nacistický i komunistický režim, ten svobodný již ne. Lze narazit také na tezi že jde o památník památník brdským partyzánům. Třetí variantu přináší Martin Mašát: Po 2. světové válce zde byla zabudovaná kovová schránka, ve které byla urna s prstí od Dukly. Proto se tady každoročně sjížděla mládež, hlavně školy a vojsko z Lešan přivezlo např. tank a jinou vojenskou techniku. Svazarm zajišťoval další sportovní aktivity.
(5) Smíchovsko a Zbraslavsko, redaktor František Hansl

Červená hlína

Na úpatí kóty Červená hlína u Černolic byly povrchově těženy železité okry, využívané jako matné barvivo při výrobě keramiky.

  • Červená hlína
  • Červená hlína od jihu, dronem
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína (1)
  • Červená hlína
  • Červená hlína (1)
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína (2)
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • Červená hlína
  • pod Červenou hlínou

(1) Červená hlína – jméno má původ v železitých břidlicích, které barví do červena vrchní zvětralou horninu.
(2) kóta 467 m.n.m., zde by měla vyrůst rozhledna.

Brandejsova hrobka

  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka - okolí
  • Brandejsova hrobka
  • Brandejsova hrobka - okolí
  • domeček poblíž Brandejsovy hrobky
  • Domeček (1)
  • domeček poblíž Brandejsovy hrobky
  • Domeček (1)
  • domeček poblíž Brandejsovy hrobky
  • svah pod Domečkem
  • domeček poblíž Brandejsovy hrobky
  • Domeček, omezený výhled
  • infocedule Řitka
  • infocedule Řitka
  • infocedule Řitka
  • infocedule Řitka
  • U buku
  • U buku
  • U buku
  • U buku
  • U hlavatého kamene
  • U hlavatého kamene (2)
  • U hlavatého kamene
  • U hlavatého kamene (2)

(1) Díky komentáři od Hamstera jsem se dozvěděl, že poblíž Brandisovy (Brandejsovy) hrobky existuje nějaký Domeček. Domeček byla zvláštní stavba, jejíž základy dodnes leží na kopci vlevo od Brandisovy hrobky, když stojíme čelem k jejímu kříži. Byla to kombinace strážní chaty pro hajného a kapličky s malým oltářem, bylo zde i harmonium a v místnosti byly i kamna. Kaple byla zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Na harmonium hrával varhaník, když u Brandisovy hrobky probíhal nějaký obřad.
(2) Neznám přesnou lokalizaci místa U hlavatého kamene, ale tenhle malý lůmek leží na dřívější panské hranici zhruba v nejvyšším bodě zdejšího hřebenu. Ploché temeno vrchu se dříve nazývalo Brdavý, na konci 19. století se mu začalo říkat „U hlavatého kamene“, podle jednoho hraničního bodu.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: