pokus

Dobříš

Tato kapitola se věnuje převážně městu Dobříš. Doplňkově uvádím i Trnovou a Obořiště, to tedy tak až úplně podbrdskou obcí není. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Dobříš - zámek

Zámek vnikl na místě obytné tvrze, přestavěné v roce 1676 a v roce 1720 zničené požárem. Původní podobu tohoto barokního sídla, vybudovaného za účasti Františka Maxmiliána Kaňky, neznáme. Přestavbu zámku (do téměř dnešní podoby) uskutečnil Jindřich Pavel František Mannsfeld v letech 1745-65 podle plánů J. R. de Cotta a G. N. Servandoniho. Vnitřní výzdobu prováděl pražský (německý?) malíř J.P.Molitor. Další úpravy jsou z roku 1879 a v letech 1903-12.

Dnes je to patrová, trojkřídlá stavba kolem téměř čtvercového dvora s hlavními vchody v mělkých středních rizalitech, převyšujících vlastní budovu, a s mansardovými břidlicovými střechami; podélná křídla přečnívají příčný trakt směrem k východu. Hlavní brána v severním křídle s letopočtem 1765 s prohnutými bočními vyzdívkami nese v trojbokém štítu mansfeldský znak, plastiky Aréa a Achilla a amorety se lvy. Nádvorní rizalit brány je plochý, symetricky členěný pilastry, dvěma francouzskými okny s kovanou mříží, nahoře s trojbokým štítem, vázami a amorety. Nádvorní rizalit jižního křídla má nízký trojboký štít nad trojicí arkád vzdušného přízemního vestibulu s trojicí francouzských oken s balkóny velkého sálu v patře. Do parku obrácený rizalit jižního křídla nese nad arkádami s mřížovou bránou trojici balkónových oken s propojeným zábradlím a na trojbokém štítu plastiky Pallas Athény, Hérakla a vázy. Ukončení křídel k severní i jižní straně je rovněž opatřeno mělkým rizalitem se segmentovým štítem, zdobeným plastikami amoretů. Východní příčné spojovací křídlo převyšuje stavbu o patro ve středním rizalitu, který do nádvoří představuje loubí o třech arkádách, s balkónem, mříží a trojbokým štítem s hodinami, nad nímž se tyčí nevysoká věžička. Od východu se toto křídlo i s bočními výběžky jeví jako stavba dvoupatrová, shora zdobená segmentovými štíty s plastikami.

Interiéry (valené zaklenutí s lunetami, pravoúhlé portály ze žuly) pocházejí z 2. pol. 17. stol. Zámecký sál v patře jižního křídla, řešený souměrně, s bočním osvětlením spuštěných oken, s protilehlými mramorovými krby, čtveřicí vchodů a bohatou rokokovou štukovou i malířskou výzdobou stěn a stropů, pochází z 18. stol. V patře jv. křídla bývala kaple sv. Anny (zrušena za okupace). Zrcadlový sál má 200 m2. Na vnitřním nádvoří zámku stojí fontána s delfíny, východně od zámku je druhá, s dítětem a delfínem (volně podle https://prostor-ad.cz).

  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • schodiště
  • Dobříš
  • lovecký pokoj
  • Dobříš
  • pánská ložnice
  • Dobříš
  • pánská ložnice
  • Dobříš
  • italský salón
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • spisovatelský pokoj
  • Dobříš
  • zrcadlový sál
  • Dobříš
  • zrcadlový sál (1)
  • Dobříš
  • zrcadlový sál
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • Dobříš zámek
  • Dobříš
  • Dobříš
  • Dobříš
  • jinan na nádvoří
  • Dobříš
  • kašna
  • Dobříš
  • socha granátníka
  • Dobříš
  • Dobříš
  • Dobříš
  • zámek (2)

(1) J.P.Mansfeld na obraze P.G.Battoniho (1747)
(2) pohlednice z roku 1969, rodinné album

Dobříš - zámecké zahrady

Francouzská zahrada byla vytvořena současně se zámkem. Střed zahrady tvoří fontána s mohutným sousoším Napájení Héilových koní. Autorem je Ignác Fr. Platzer, jeden z nejvýznamnějších umělců barokních Čech, od něhož tu jsou i další sochy, např. Apollona.

Anglický park byl založen po roce 1800 a dokončen byl v roce 1815, a to na místě původní bažantnice.

  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • francouzská zahrada (1)
  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • sousoší Napájení Heliových koní
  • Dobříš
  • sousoší Napájení Heliových koní
  • Oranžérie, socha Apollóna
  • Oranžérie, socha Apollóna
  • Oranžérie, socha Meleagra
  • Oranžérie, socha Meleagra
  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • francouzská zahrada
  • Dobříš
  • Dobříš
  • Dobříš
  • anglická zahrada
  • Dobříš
  • anglická zahrada
  • Dobříš
  • anglická zahrada
  • Dobříš
  • anglická zahrada
  • Dobříš
  • anglická zahrada

(1) Colloredo-Mannsfeldové přivezli ze svých cest po Severní Americe roku 1905 (alter. 1906) několik párů ondater, které vypustili do Huťského rybníka u dobříšského zámku. Ondatry následně zdomácněly nejen u nás, ale v celé střední Evropě.

Dobříš - město

První písemná zmínka o Dobříši je z roku 1251, kdy je v listu adresovanému klášteru v Plasích uvedeno místo vydání "villa Dobres". V roce 1421 Dobříš vypálili husiti. Mezi lety 1422 a 1569 byla Dobříš zástavním zbožím, které panovník zastavoval. V roce 1569 česká královská komora dobříšské zboží vyplatila a převzala zpět pod svojí správu. V témže roce si vyžádala dobříšská obec na císaři Maxmiliánu II. povýšení na město, právo pečeti a některé hospodářské výsady. Císař Rudolf II. pak dal městu znak. Královským majetkem přestala být Dobříš natrvalo za třicetileté války. Císař Ferdinand II v roce 1630 dobříšské panství prodal císařskému radovi a nejvyššímu lovčímu Brunovi Mannsfeldovi. Forma vlastnictví byl od té doby fideikomiss (majetek svěřený, nedělitelný, přecházející rodově vždy na jednoho hospodáře), a to až do druhé poloviny 19. století, kdy byl rozhodnutím císaře Františka Josefa prohlášen tento statek za allod, tedy cosi jako soukromý (tzv. zpupný) majetek. Přitom však vyhradil sobě, svým dědicům a příštím českým králům právo lovit v dobříšských lesích černou a červenou zvěř, což bylo zaneseno do Zemských desek. V době třicetileté války byla Dobříš mnohokrát vypleněna a zpustošena procházejícími vojsky, teprve v druhé polovině 17. století se válkou narušené hospodářství začalo postupně zlepšovat. Majitel panství František Maxmilián Mannsfeld založil ve Staré Huti železárny a začal nově podnikat. Mannsfeldové ale byli vůči poddaným pěkní kruťáci, když samotná císařovna Marie Terezie vyslala na Dobříš komisi aby vyšetřila útisk poddaných. Krajský hejtman z Berouna uděluje na tehdejší dobu přísné tresty, v roce 1771 byl vydán tzv. Dobříšský patent, jimž se omezuje a trestá utiskování poddaných v Čechách, které zejména na Dobříšsku bylo nesnesitelné.

  • radnice - Dobříš
  • radnice
  • radnice - Dobříš
  • radnice
  • Dobříš
  • Kostel Nejsvětější trojice
  • Dobříš
  • Kostel Nejsvětější trojice
  • Dobříš
  • Kostel Nejsvětější trojice
  • Dobříš
  • Kostel Nejsvětější trojice
  • Dobříš
  • Kostel Nejsvětější trojice
  • Dobříš
  • bývalý velkostatek
  • Dobříš
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Dobříš
  • Kostel Povýšení kříže
  • Dobříš
  • Kostel Povýšení kříže
  • Dobříš
  • Kostel Povýšení kříže
  • Dobříš
  • Socha sv. Judy Tadeáše (1)
  • Dobříš
  • Socha sv. Leonarda (1)
  • Dobříš
  • bývalá synagoga (2)
  • Dobříš
  • bývalá synagoga (2)
  • Dobříš
  • židovský hřbitov (3)
  • Dobříš
  • židovský hřbitov (3)
  • Dobříš
  • Vargač dronem
  • Dobříš
  • Vargač dronem
  • Dobříš
  • Vargač (4)
  • Dobříš
  • Vargač (4)
  • Dobříš
  • Vargač (4)
  • Dobříš
  • Vargač (4)
  • Dobříš
  • Vargač (5)
  • Dobříš
  • Vargač (6)
  • Dobříš
  • Sv. Šebestyán (7)
  • Dobříš
  • Dobříš (8)
  • Dobříš
  • Dobříš (8)
  • Dobříš
  • Dobříš (8)
  • Dobříš
  • Dobříš (9)
  • Dobříš
  • Huťský rybník

(1) Obě sochy byly postaveny v roce 1769 na paměť velkého krupobití. Tyto sochy vznikly současně, ale nepocházejí od jednoho autora.
(2) Synagógu z let 1903-04 adaptovali na kulturní dům.
(3) Židovský hřbitov vznikl v 17. století, první náhrobek zde postavili roku 1650.
(4) Vargač je písemně připomínám v roce 1321 jako stavba nepatrná a patřící k Tetínsku. V roce 1367 na dobříšský hrad přenesl Karel IV z Kamýku úřad nejvyššího lovčího království Českého. V husitských bouřích význam hradu Dobříše poklesl, král Zikmund dal přeložit lovčí úřad do Žebráku.
(5) Vargač, bývalé purhrabství
(6) model hradu Vargač, depozitář dobříšského muzea
(7) V letech 1713-1714 řádil v Dobříši mor, kdy 180 lidí onemocnělo a 150 jich zemřelo. Obyvatele neochránila ani nově postavená socha sv. Šebestyána, patrona proti moru, protože mor znovu vypukl i v roce 1781.
(8) socialistické pohlednice, rodinné album
(9) pohlednice z roku 1964, rodinné album

okolí Dobříše

  • Dobříš
  • Dobříš (1)
  • Dobříš
  • Dobříš (2)
  • sv. Anna
  • kaplička sv. Anny (3)
  • sv. Anna
  • kaplička sv. Anny (3)
  • sv. Anna
  • kaplička sv. Anny (3)
  • sv. Jáchym
  • kaplička sv. Jáchyma (4)
  • bývalý muničák u sv. Anny
  • bývalý muničák u sv. Anny
  • Bzdinka
  • Bzdinka (5)
  • Bzdinka
  • Bzdinka (5)

(1) historická pohlednice (partie na Chotobuši), rodinné album
(2) historická pohlednice (sloup sv. Tekly) zapůjčena společností philashop.cz
(3) kaplička sv. Anny - postavená roku 1755. Je typickou ukázkou venkovské sakrální architektury pozdního baroka.
(4) kaplička sv. Jáchyma- postavená roku 1758. Je typickou ukázkou venkovské sakrální architektury pozdního baroka.
(5) Rybníček ke svému jménu přišel podle legendy v roce 1425, kdy tudy táhl dobýt tvrz Obořiště husitský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic řečený Bzdinka. Ten se v rybníčku během očisty málem utopil, a podle jeho jména potom místní nádrž pojmenovali.

Strž a Stará Huť

Ze sousední Staré Huti je také uveden snímek Strže, letního sídla Karla Čapka.
Poznámka ke Staré huti, které jsem se už nechtěl věnovat, přišla mi už mimo brdský prostor: Ve Staré huti u Dobříše fungovala huť na zpracování železné rudy, která se těžila na Babě, v Rudném a Mníšku. Baba je jasná, jde o Studený vrch. Mníšek taky. Co je ale Rudný? Roudný poblíž Stožce? Asi jo.

  • Strž
  • Strž
  • Strž
  • Strž (1)
  • Stará huť
  • Stará huť (2)

(1) pohlednice z éry socialismu
(2) hlavičkový papír železáren ve Staré huti, rok 1884

Trnová

Ve vrchnostenských lesích sloucích Trnová, vysekalo se dříví pro železný hutě, kdežto milostivý kníže německou ves míti chtěli, i taky tam Němce osaditi a ode všech daním na tři léta osvoboditi ráčil, když ale ty tři léta vyšly, že robotovati měli, se roztratili, kdežto niní, v té Trnovej panský dvůr stavěti se bude. (A. Novák)

  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová
  • Trnová, bývalá hájovna
  • Trnová
  • Trnová, bývalá hájovna
  • Trnová
  • Kuchyňka od Trnové
  • Trnová
  • Kazatelna od Trnové
  • Trnová
  • Studený vrch od Trnové
  • pětidubový palouk
  • pětidubový palouk (1)
  • pětidubový palouk
  • pětidubový palouk (1)
  • pětidubový palouk
  • pětidubový palouk (1)
  • pětidubový palouk
  • pětidubový palouk (1)
  • Octárna
  • Octárna (2)
  • Octárna
  • Octárna (3)
  • Trnová
  • Octárna (4)
  • Trnová
  • Octárna (4)
  • Trnová
  • Octárna (4)
  • Trnová
  • Octárna (4)

(1) Pětidubový palouk byl zhruba před stopadesáti lety osázen duby ve skupinách po pěti stromech. Tato výsadba je osobitým pomníkem někdejší daňčí obory, která zde byla až do roku 1889.
(2) Na mapě z roku 1861 je poblíž Trnové zakreslena i výrobna octa - Octárna.
(3) Indikační skica stabilního katastru ukazuje zkomolený název Wodstarna.
(4) Po bývalé octárně dnes přešlo jméno na kus místního lesa. U trnovské cesty nalezneme drobnou nádržku, o kus dál v lese další nádržku, která by mohla snad mít s bývalou octárnou spojitost. Pramení tu taky výborný a vydatný pramen, studánka se jmenuje Nad Trnovou.

Obořiště

V Obořišti stojí velmi hodnotný bývalý paulánský klášterní kostel sv. Josefa. Mezi lety 1702 a 1711 jej vybudovali patrně podle návrhu Kryštofa Dienzenbofera. Nyní je zde polepšovna.

  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště
  • Obořiště (1)
  • Obořiště
  • Obořiště (1)

(1) Soupis památek historických a uměleckých v království českém, podle depositum.cz jsou publikované materiály pro nekomerční účely volně šiřitelné.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Kateřina Klánová  (2017-06-29 16:02:35)
Dobrý den,

vytvářím pro město Dobříš informativní cykloturistický leták a velice mě zaujala Vaše fotografie ("Dobříš zámek"). Bylo by možné ji sdílet na tištěném letáku? Jaké by byla případné podmínky?

Děkuji předem za odpověď.

S pozdravem,

Ing. Kateřina Klánová
referentka oddělení vnitřních věcí
pracovnice informačního střediska

Městský úřad Dobříš
Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš
tel+fax: 318 523 422
e-mail: klanovak@mestodobris.cz
infocentrum@mestodobris.cz
www.mestodobris.cz

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: