logo

Hraniční hřeben

Tato kapitola se zabývá opomíjenou oblastí v Brdech jižních - Hraničním hřebenem. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Štěrbina, Rybova mohyla

Jakub Jan Ryba skonal, velmi pravděpodobně vlastní rukou, v roce 1815 pod kopcem Štěrbina. Nalezl ho Nicholaus Riess - ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Na místě jeho smrti postavili v roce 1854 lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou. V roce 2015 jsme si připomínali výročí 200 let od jeho nešťastného úmrtí.
Blízkou Voltuš již uvádím v kapitole Rožmitál.

(1) Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.

Štěrbina

(1) Z vrcholu Štěrbiny lze zahlédnout vrchol jež by mohl být i Třemšín, alespoň to tvrdí místní znalci jako BrkozBrd :-).
(2) Východní svahy Štěrbiny jsou docela dost příkré s pěknými, věkovitými a mohutnými stromy, což kontrastuje s chudým a nedůživým lesem severně od vrcholu.
(3) Pojmenování Voltušská vyhlídka jsem nalezl poměrně nedávno, možná zde existuje tradičnější jméno které dosud neznám. Díky prokácení lesa pod vyhlídkou (stav rok 2014) je výhled solidní.
(4) Na fotografiích je zachycena skalka na úbočí Kočičího hrádku, který se nalézá asi půl kilometru vedle.
(5) Na jihozápadním úbočí Štěrbiny až Hraničního hřebene nalezneme dva miniaturní lesní rybníčky, v létě se v nich asi koupat nedá, ale potěší.
(6) geologický řez kolmý na hřeben Štěrbiny, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné

Hraniční hřeben

BrkozBrd: "Hraniční hřeben tvořil hranici dělící rožmitálské, březnické a tochovické lesy. Tochovičtí vlastnili převážně vrcholovou partii hřebenu a využívali ji pro tehdy oblíbenou zábavu šlechty, kterou byl lov a hony na zvěř, na kterou si zvali významné hosty. Z této doby pochází pojmenování vrcholu Altán. Zde skutečně byl vybudován dřevěný altán ve kterém se lovcům podávalo malé občerstvení. A aby nejen během honu neutíkala zvěř do sousedních obecních lesů ( Bezděkov, Vševily, Volenice), byla ne této straně vybudována kamenná hradba, nazývaná posléze Panská. A že do zdejších lesů chodili lovit na svou dobu opravdu významní hosté dosvědčuje tzv. Schwarzenbergův kamen."

(1) Na pamětním kameni vytesaný nápis připomíná, že v tomto místě dne 9.1.1912 skolil hrabě Schwarzenberg 3 kusy vysoké zvěře.
(2) Železná panna (Panna Maria Březnická) - litinová socha Panny Marie v kamenném výklenku, stojící na původním pozemku březnického panství, je připomínkou toho, že zde 8. října roku 1880 na přímluvu Panny Marie šťastně vyvázl majitel panství hrabě Pálffy, který byl postřelen pytláky a zachráněn.Dlouho jsme s přáteli koumali, nad čímže panna stojí. Původní představa nás hloupých ateistů byla, že jde o logo Woodcraftu, než nás napadlo že jde o Zemi a Měsíc - protože mi netušili, že Panna Maria vládne jak na zemi, tak i na nebi. A ještě doplněk od místního znalce BrkozBrd: Železná panna - ono to pojmenování Panna Maria Březnická je taky trochu chyba. Vím, píše se tak i ve starých průvodcích i sbornících. Jenže - Panna Maria Březnická je ve skutečnosti deskový obraz černé madony umístěný v kapli březnického zámku, nikoli litinová socha v lese. Ono ani není jisté, že tady pytláci potřelili hraběte Pálffyho jak se traduje. Kroniky totiž popisují tu událost trochu jinak. Byl zde postřelen nejmenovaný mladý hrabě při honu na jelení zvěř dne 8.10.1880. Zasáhla jej zbloudilá kulka loveckého kolegy, nikoliv zákeřný výstřel pytláků. Protože byl okamžitě dopraven k lékaři, nehodu přežil. Na osudném místě pak nechal postavit sochu jako poděkování za své zachránění.
(3) Kamennou zeď,které se začalo říkat Panská, nechali postavit Schwarzenberkové, patrně kolem roku 1840.
(4) Bezejmenný lom poblíž boudy Soudná. Podle geologické mapy jde o holšínsko-hořické souvrství spodního kambria - šedočerné droby, arkózy a pískovce. Objevují se zde i malé výskyty kambrických andezitů a tufů andezitu. Kéž by se zjevil znalý geolog a šutr z lomu lépe popsal. Podle BrkazBrd se u Soudné boudy nacházel lom s dobře štípatelným kamenem. V lomu byl používán komorový odstřel, avšak po posledním odstřelu byl lom nenadále zrušen. Nepovedený odstřel stejně jako na Chlumu u Srbska?
(5) U bábyno Hajnejch křížku – zde se údajně smrtelně zranil jistý Brda z Bezděkova při odklízení následků větrné smrště (1935 ?) (BrkozBrd)

Pročevily a Vševily

Pročevily, staročesky Pročežvily, 5 km západně od Březnice. Patřívaly v 14. st. k arcibiskupskému zboží rožmitálskému. Bylo tu tehdá 3 a půl lánu a 3 držitelé. Potom prodány k statku strýčkovskému a s ním pak dostaly se r. 1638 k panství hrádeckému. Roku 1625 odváděli 4 sedláci desátek. Roku 1654 byly tu 4 grunty a 2 chalupy. Za vsí na výšině (591 m) postavena byla Jezuity březnickými nejprve kaple sv. Barbory podle návrhu Carla Luraga, k níž později přistavěny ambity, čímž kapli dána podoba kostelíku. Kostelík má stříbrnou monstranci, ciborium a kadidelnici a jeden stříbrem a zlatem vyšívaný ornát. (volně podle volenice.cz)

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2016-08-29 12:51:47)
Díky moc za korekci, opravím....

Od: Lukáš  (2016-08-25 22:12:22)
Na fotkách není Kočičí hrádek ale skalka asi půl kilometru vedle.

Od: Tomáš (admin)  (2015-04-18 19:34:44)
Oops. Tak to je blbá chyba.
Pošlete mi prosím mailem i ty ostatní překlepy. Díky

Od: Slimaaci  (2015-04-18 19:04:42)
Pěkně popsáno, věcně není co vytknout. Pár překlepů by se dalo snést, ale kaditelnice jen těžko! Píše se kadidelnice!!!

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info