pokus

Hraniční hřeben

Tato kapitola se věnuje Hraničnímu hřebenu a Štěrbině, včetně mohyle J.J. Ryby poblíž Voltuše. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Voltuš

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1565. Voltuš náležela k třemšínskému panství a po jeho zániku k rožmitálskému.

  • Voltuš
  • Voltuš, flusárna (1)
  • Voltuš
  • Voltuš, flusárna (2)
  • model flusárny
  • model flusárny (3)
  • Voltuš
  • poblíž bývalé flusárny
  • Voltuš
  • poblíž bývalé flusárny
  • Voltuš
  • Posraný kámen (4)
  • Voltuš
  • Posraný kámen (4)
  • Voltuš
  • Geologický profil od Rožmitálu k Štěrbině (5)
  • Voltuš
  • Voltuš, zkameněliny (5)
  • Voltuš
  • Voltuš, zkameněliny (5)
  • Voltuš
  • Voltuš, zkameněliny (5)
  • Voltuš
  • Voltuš, kaple

(1) Na okraji Voltuše při cestě do Hutí byla až do konce 19. Století v provozu flusárna, kde se louhováním popela z dřevěného uhlí vyrábělo žíravé draslo, potřebné pro výrobu skla nebo mýdla.
(2) Ve voltušské flusárně sídlil panský flusař, který pro potřebu skláren v Předních Hutích vyráběl flus, čili draslo, po sklářsku salajku nebo také lesní sůl. Materiálem pro výrobu flusu byl popel z bukového dřeva (buk byl v době existence skláren podstatnou dřevinou Brd), který se ukládal do kádí a zaléval vodou. Po určitém čase získaný louh se odpařoval v kotli tak dlouho, až na dně zůstala jakási černá kaše - flus, nezbytný pro výrobu skla. Popele bylo třeba velmi mnoho a poddaní jej museli odvádět flusaři jako součást robotní povinnosti. Flusárna ve Voltuši je poprvé připomínána v rožmitálském urbáři z roku 1740, spolu s druhou flusárnou panství, která stávala někde poblíž dnešního rožmitálského nádraží. Voltušská flusárna sloužila svému účelu ještě dlouho po zániku sklářství, přibližně do roku 1850 (J. Čáka, Vlastivědný sborník Podbrdska 1969).
(3) Model flusárny z Rokycanského muzea. Flusárna neboli draslárna sloužila k výrobě drasla, které se používalo k výrobě mýdla, solí, skla, k bílení, barvení či potiskování kartónů. Draslo, neboli potaš, je sloučenina draslíku, která obsahuje uhličitan draselný, síran a chlorid draselný, kyselinu křemičitou a další prvky. Získávalo se vyluhováním popelu dřeva v sudech s dvojitým dnem. Louh se pak zavařoval v železných kotlích až zhoustl a na vzduchu tuhl. Takto vzniklému produktu se říkalo surové draslo (=flus). Hnědé surové draslo, které ještě nemělo požadované vlastnosti, se pak pálilo ve zvláštních podlouhlých pecích. Výsledný produkt, který byl hned po vychladnutí uskladněn do sudů a zabedněn, měl bílou či modrou barvu. Protože na vzduchu rychle docházelo k jeho vlhnutí, bylo třeba ho skladovat v suchu.
(4) Tzv. Posraný kámen na okraji lesa u Voltuše. Urbář z roku 1740 ho jmenuje jako „tak řečený usraný kámen“
(5) Místní zkameněliny (pobavilo mne jméno Orthis Rožmitalensis ), historický článek z roku 1906, Geologicko-palaeontologické poměry nejbližšího okolí Rožmitálu, J. V. Želízko,

Štěrbina, Rybova mohyla

Jakub Jan Ryba skonal, velmi pravděpodobně vlastní rukou, v roce 1815 pod kopcem Štěrbina. Nalezl ho Nicholaus Riess - ještě živého, avšak umírajícího, s krčními tepnami podřezanými břitvou. Na místě jeho smrti postavili v roce 1854 lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou. V roce 2015 jsme si připomínali výročí 200 let od jeho nešťastného úmrtí.

  • Rybova mohyla
  • Rybova mohyla
  • Ryba
  • Rybova mohyla
  • Rybova mohyla
  • Rybova mohyla
  • Rybova mohyla
  • pomníček (1)
  • Rybova mohyla
  • infocedule

(1) Vedle mohyly se nachází i pomník k 50. výročí vzniku Československa.

Štěrbina

  • Štěrbina
  • Štěrbina, vrchol
  • Štěrbina
  • Štěrbina, patník na vrcholu
  • Štěrbina
  • Štěrbina
  • Štěrbina
  • skrytý Třemšín (1)
  • Štěrbina
  • chudý les (2)
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka (3)
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka (3)
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka
  • Voltušská vyhlídka
  • studánka pod Štěrbinou
  • studánka pod Štěrbinou
  • geologický řez
  • geologický řez (4)
  • Štěrbina
  • Štěrbina, od Třemšína
  • Štěrbina
  • Štěrbina, od Třemšína
  • Štěrbina
  • Hengst ze Štěrbiny
  • Štěrbina
  • směr Hraniční hřeben
  • Štěrbina
  • Rožmitál ze Štěrbiny
  • Štěrbina
  • Třemšín ze Štěrbiny
  • Štěrbina
  • Třemšín ze Štěrbiny
  • jedle, Štěrbina
  • dvě jedle
  • Štěrbina
  • Štěrbina (5)

(1) Z vrcholu Štěrbiny lze zahlédnout vrchol jež by mohl být i Třemšín, alespoň to tvrdí místní znalci jako BrkozBrd :-).
(2) Východní svahy Štěrbiny jsou docela dost příkré s pěknými, věkovitými a mohutnými stromy, což kontrastuje s chudým a nedůživým lesem severně od vrcholu.
(3) Pojmenování Voltušská vyhlídka jsem nalezl poměrně nedávno, možná zde existuje tradičnější jméno které dosud neznám. Díky prokácení lesa pod vyhlídkou (stav rok 2014) je výhled solidní.
(4) geologický řez kolmý na hřeben Štěrbiny, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné
(5) Pětiposchoďová dřevěná triangulační věž (Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy).

U drtiče

Podle Soupisu lomů okresu Blatná (1949) se zde těžily kambrické třemošenské křemité slepence a křemence barvy světle šedé. Stěnový lom byl 80 metrů dlouhý, 15 m vysoký. Těžilo se ručně, 1 naftový drtič, polní drážka. Od roku 1942, v činnosti, až 20 dělníků, pro potřeby okresní silnice.

  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • U drtiče
  • NS Bílá skála
  • NS Bílá skála
  • NS Bílá skála
  • vyhlídka směr Třemošná
  • NS Bílá skála
  • NS Bílá skála

Štadruž a Kočičí hrádek

Na vrcholek Štěrbinu …. od Trepáka starým lesem bukovým vede cesta, od níž po schodech přístup jest na pěkné skupení skal Kočičí hrádek, odkud rozkošný jest rozhled po panství Rožmitálském …. (Průvodce po Příbrami a okolí, hlavně též po příbramských dolech, Josef Hrabák, 1893)

  • Železná panna
  • Železná panna (1)
  • Železná panna
  • Železná panna (2)
  • Železná panna
  • Železná panna (3)
  • Štěrbina z Kočičího hrádku
  • Štěrbina z Kočičího hrádku
  • Kočičí hrádek
  • Kočičí hrádek (4)
  • Kočičí hrádek
  • Kočičí hrádek (4)
  • Kočičí hrádek
  • Kočičí hrádek (4)
  • Kočičí hrádek
  • Kočičí hrádek (5)

(1) Železná panna (Panna Maria Březnická) - litinová socha Panny Marie v kamenném výklenku, stojící na původním pozemku březnického panství, je připomínkou toho, že zde 8. října roku 1880 na přímluvu Panny Marie šťastně vyvázl majitel panství hrabě Pálffy, který byl postřelen pytláky a zachráněn.Dlouho jsme s přáteli koumali, nad čímže panna stojí. Původní představa nás hloupých ateistů byla, že jde o logo Woodcraftu, než nás napadlo že jde o Zemi a Měsíc - protože mi netušili, že Panna Maria vládne jak na zemi, tak i na nebi. A ještě doplněk od místního znalce BrkozBrd: Železná panna - ono to pojmenování Panna Maria Březnická je taky trochu chyba. Vím, píše se tak i ve starých průvodcích i sbornících. Jenže - Panna Maria Březnická je ve skutečnosti deskový obraz černé madony umístěný v kapli březnického zámku, nikoli litinová socha v lese. Ono ani není jisté, že tady pytláci potřelili hraběte Pálffyho jak se traduje. Kroniky totiž popisují tu událost trochu jinak. Byl zde postřelen nejmenovaný mladý hrabě při honu na jelení zvěř dne 8.10.1880. Zasáhla jej zbloudilá kulka loveckého kolegy, nikoliv zákeřný výstřel pytláků. Protože byl okamžitě dopraven k lékaři, nehodu přežil. Na osudném místě pak nechal postavit sochu jako poděkování za své zachránění.
(2) Obraz z Březnického zámku, všimněme si mezníků (patníků), patrně hraničních (severně panství Rožmitálské, jižně Březnické - viz tento odkaz).
(3) Nazývali jsme ji se vší úctou Panna Maria Březnická. Ateistický režim jí degradoval na Železnou pannu. Stávala bez příkras na pokraji hlubokého lesa a na příchozí působila až mysteriozním dojmem. Natřeli jí barvami, zdobí ji cetkami a z umělecké litiny slavných Blanenských sléváren je dnes pouťový kýč (obrázek i text M. Hásek - I my jsme tu byli).
(4) Na fotografiích je zachycena skalka na úbočí Kočičího hrádku, který se nalézá asi půl kilometru vedle.
(5) F. A. Slavík: Rožmitál pod Třemšínem a okolí

Hraniční hřeben

BrkozBrd: Hraniční hřeben tvořil hranici dělící rožmitálské, březnické a tochovické lesy. Tochovičtí vlastnili převážně vrcholovou partii hřebenu a využívali ji pro tehdy oblíbenou zábavu šlechty, kterou byl lov a hony na zvěř, na kterou si zvali významné hosty. Z této doby pochází pojmenování vrcholu Altán. Zde skutečně byl vybudován dřevěný altán ve kterém se lovcům podávalo malé občerstvení. A aby nejen během honu neutíkala zvěř do sousedních obecních lesů ( Bezděkov, Vševily, Volenice), byla ne této straně vybudována kamenná hradba, nazývaná posléze Panská. A že do zdejších lesů chodili lovit na svou dobu opravdu významní hosté dosvědčuje tzv. Schwarzenbergův kamen.

  • Hraniční hřeben
  • Hraniční hřeben (1)
  • Bílá skála
  • snad Bílá skála
  • Schwarzenbergův kamen
  • Schwarzenbergův kamen (2)
  • památník jedle/psů?
  • památník jedle/psů?
  • památník jedle/psů?
  • po 11-cti letech
  • lesní rybníček
  • lesní rybníček (3)
  • lesní rybníček
  • Chaloupecký ryb. (3)
  • hraniční zeď
  • hraniční zeď (4)
  • hraniční zeď
  • hraniční zeď (4)
  • hraniční zeď
  • hraniční zeď (4)
  • x
  • Panství Tochovice
  • x
  • Panství ? (5)
  • Dubová mýť
  • Dubová mýť
  • Dubová mýť
  • Dubová mýť
  • bouda
  • bouda Soudná
  • lom poblíž boudy Soudná
  • Černá skála (6)
  • lom poblíž boudy Soudná
  • Černá skála (6)
  • lom poblíž boudy Soudná
  • Černá skála (6)
  • skalka nad lomem
  • skalka nad lomem
  • bouda
  • bouda u Holého vrchu
  • Červený křížek
  • Červený křížek
  • bábyno Hajnejch křížek
  • bábyno Hajnejch křížek (7)
  • Špičatá skála
  • Špičatá skála (8)
  • Špičatá skála
  • Špičatá skála (8)
  • Jahodová hora
  • Špičatá skála (9)
  • Špičatá skála
  • severně od Špičaté skály
  • Špičatá skála
  • jižněji od Špičaté skály
  • Špičatá skála
  • jižněji od Špičaté skály
  • Špičatá skála
  • jižněji od Špičaté skály
  • Telecí kámen
  • Telecí kámen (10)
  • Telecí kámen
  • Telecí kámen (10)
  • U Kristýnky
  • U Kristýnky (10)
  • U Kristýnky
  • U Kristýnky (10)
  • U Kristýnky
  • U Kristýnky
  • U Kristýnky
  • U Kristýnky
  • Široká skála u Vševil
  • Široká skála u Vševil (11)
  • altán na Altánu
  • altán na Altánu
  • altán na Altánu
  • altán na Altánu
  • Osiková myť
  • tůňka u Osikové mytě
  • altán na Altánu
  • lovecký pomníček (12)

(1) Věnoval Brko z Brd.
(2) Na pamětním kameni vytesaný nápis připomíná, že v tomto místě dne 9.1.1912 skolil hrabě Schwarzenberg 3 kusy vysoké zvěře.
(3) Na jihozápadním úbočí Štěrbiny až Hraničního hřebene nalezneme dva miniaturní lesní rybníčky, v létě se v nich asi koupat nedá, ale potěší.
(4) Kamennou zeď, které se začalo říkat Panská, nechali postavit Schwarzenberkové, patrně kolem roku 1840 (nejisté). BrkozBrd vyšťoural, že k založení Lesních chalup (osada nad Bezděkovem) došlo kolem roku 1750 a to v důsledku výstavby Schwarzenberské obory na Hraničním hřebenu.
(5) PF? PH? Podle historických správních hranic by tento díl lesa měl připadat obci Pročevily nebo Vševily.
(6) Lom - Černá skála. Podle geologické mapy jde o holšínsko-hořické souvrství spodního kambria - šedočerné droby, arkózy a pískovce. Objevují se zde i malé výskyty kambrických andezitů a tufů andezitu. Kéž by se zjevil znalý geolog a šutr z lomu lépe popsal. Podle BrkazBrd se v lomu nacházel dobře štípatelný kámen. V lomu byl používán komorový odstřel, avšak po posledním odstřelu byl lom nenadále zrušen. BrkozBrd: o těžený kamen jako zásyp do cest přestal být zájem, protože i po drcení zůstával ostrý a propichoval pneumatiky...
(7) U bábyno Hajnejch křížku – zde se údajně smrtelně zranil jistý Brda z Bezděkova při odklízení následků větrné smrště (1935 ?) (BrkozBrd)
(8) Špičatá skála se nachází 150 metrů severozápadně od kóty 721 m.n.m, tuto kótu většina map nazývá Hradecký hřeben (původně a správně snad Hraniční) - je kolem toho názvosloví celkem zmatek.
(9) Pohlednice z roku 1918, na fotografii by mohl být zachycen R.R.Hofmeister. Pozn.: Dříve jsem tuto pohlednici omylem považoval za Jahodovou skálu.
(10) Věnoval Brko z Brd. Na mapě 1:10000 jsem zaznamenal pomístní název Karlův vrch.
(11) Josef Siblík: Blatensko a Březnicko
(12) Lovecký pomníček mezi Altánem a Chytavou. Zde zastřelil dne 23. června 1902 Jeho Jasnost princ Karel z Schwarzenbergu svého prvního srnce. V upomínku věnoval revírník Čeněk Hřídel.

Pročevily a Vševily

Pročevily, staročesky Pročežvily, 5 km západně od Březnice. Patřívaly v 14. st. k arcibiskupskému zboží rožmitálskému. Bylo tu tehdá 3 a půl lánu a 3 držitelé. Potom prodány k statku strýčkovskému a s ním pak dostaly se r. 1638 k panství hrádeckému. Roku 1625 odváděli 4 sedláci desátek. Roku 1654 byly tu 4 grunty a 2 chalupy. Za vsí na výšině (591 m) postavena byla Jezuity březnickými nejprve kaple sv. Barbory podle návrhu Carla Luraga, k níž později přistavěny ambity, čímž kapli dána podoba kostelíku. Kostelík má stříbrnou monstranci, ciborium a kadidelnici a jeden stříbrem a zlatem vyšívaný ornát. (volně podle volenice.cz)

  • Pročevily
  • kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • Pročevily - kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • Pročevily - kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • opravený kostel sv. Barbory
  • Pročevily
  • Třemšín od Pročevil
  • Pročevily
  • Třemšín od Pročevil
  • Pročevily
  • Nouzov od Pročevil
  • Pročevily
  • Vševily od Pročevil
  • Vševily
  • Vševily
  • Vševily - pomníček RA
  • Vševily - pomníček RA

Hlubyně

  • Hlubyně
  • Hlubyně (1)

(1) Keramická nádoba tzv. čočkovitá láhev s jemnou kolkovanou výzdobou. Vrchní část její výdutě a spodní část jejího hrdla jsou zdobeny kolkovanou výzdobou v podobě kroužků, kružítkovou výzdobou a ručně provedenými motivy lístků.
výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2016-08-29 12:51:47)
Díky moc za korekci, opravím....

Od: Lukáš  (2016-08-25 22:12:22)
Na fotkách není Kočičí hrádek ale skalka asi půl kilometru vedle.

Od: Tomáš (admin)  (2015-04-18 19:34:44)
Oops. Tak to je blbá chyba.
Pošlete mi prosím mailem i ty ostatní překlepy. Díky

Od: Slimaaci  (2015-04-18 19:04:42)
Pěkně popsáno, věcně není co vytknout. Pár překlepů by se dalo snést, ale kaditelnice jen těžko! Píše se kadidelnice!!!

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: