pokus

Hudlice a Svatá

Tato kapitola se věnuje okolí obcí Hudlice a Svatá.

Hudlice

Místní jméno má původ v pomístním názvu lesa, jak vyplývá z dokumentu z roku 1341, jímž král Jan Lucemburský dává Jindřichovi, rychtáři v Provendorfu, a Peškovi Benešovskému zmocnění, aby v křivoklátských lesích na místě řečeném Hudlice vysadili novou ves. Jméno vzniklo nejspíše ze staročeského hudlicě (šumné místo), ze slovesa housti zvučet, šumět, hučet; ačkoliv bychom v tomto případě očekávali místní jméno v jednotném čísle (ta Hudlice), není singulárová podoba ani jednou doložena (volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa).

V Hudlicích se narodil Josef Jungmann, díky němu teď nemluvíme německy, výhody i nevýhody nekomentuji :-). V domku (staročeská roubená chalupa z roku 1718) je pamětní síň. Hned za obcí je docela pěkná skála (Hudlická) se zajímavými výhledy. Hudlice jsou pozdně kolonizační ves, byly založeny roku 1341.

  • Hudlice
  • Hudlice (1)
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • černá kuchyně
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • infocedule: Hudlice
  • Hudlice
  • infocedule: Hudlice
  • Hudlice
  • infocedule: slavní lidé hudličtí
  • Hudlice
  • Hudlice (2)
  • Hudlice
  • Hudlice (3)
  • Hudlice
  • rodný dům Jungmanna
  • křížek mezi Hudlicemi a Lískem
  • křížek
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice
  • Hudlice (4)

(1) Rodný domek Josefa Jungmanna Typická středočeská selská stavba, původně měla dvě střechy. Na chaloupce umístěna již r. 1860 tabulka s nápisem: Zde se narodil Josef Jungmann. V roce 1873 byl před rodný domek postaven pomník, poprsí Jungmannovo bylo ulito podle modelu, B. Kochem, modelářem knížecích furstenberských sléváren v Novém Jáchymově
(2) Pseudorománský kostel Sv. Tomáše Dnešní kostel stojí na místě starého roubeného kostela, byl dostavěn roku 1875.
(3) kaplička v Hudlicích Rodiče J.Jungmanna dopracovali se vzácnou přičinlivostí a šetrností k zámožnosti. Svým nákladem založili v Hudlicích kapličku. Jungmann vypravoval, že zbožná mysl matčina jej vedla cestou, kterou pokládala za jedině spasitelnou, pěstujíc horlivě jeho cit náboženský (podle informačních cedulí).
(4) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz

Hudlická skála

Slovutný hudlický rodák, jazykovědec, básník a překladatel Josef Jungmann řekl o Hudlické skále, že se tam učil z modra nebes skládat vřelost v srdce své. A geolog Otakar Feistmantel, rodák z blízké Staré Huti, o ní v časopise Lumír v roce 1873 napsal: Na Hudlickou skálu díval jsem se vždy zrakem jiným než jen chladně zkumným. Hudlická skála je překrásná. Za večerní doby, když slunce již zapadá, září ještě její témě světlem a leskem, je jako by majákem nad zešedlým mořem okolních vrchů. Za noční doby, když měsíc se do středu oblohy vyhoupne, je plna stříbrného světla, zázračný skleněný vrch pohádek českých. Za podzimních mlh, když mlhy ty po polích se válí a lesy až k nejvyšším snětím dusivým kouřem naplňují, je skála klidně jasná jako tvář zkušeného starce, jenž přestál již příliš mnoho zkoušek, než aby ho zachnuřila lehká nepohoda několika dnů.

  • Hudlická skála
  • Hudlická skála a Velíz
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála, severní část
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • Hudlická skála
  • Hudlice
  • od Svaté
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála (1)
  • Hudlická skála
  • pohled na Krušnou horu
  • Hudlická skála
  • pohled na Velíz (vlevo) a Krušnou horu
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála a ocúny
  • Hudlická skála
  • studánka pod Hudlickou skálou
  • Hudlická skála
  • Hudlická skála, místní infocedule
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně (2)
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně
  • Hudlická skála
  • nekrasová jeskyně

(1) stálá expozice berounského muzea, omluvte prosím zhoršenou kvalitu snímku
(2) V kamýku z šedého až tmavě šedého buližníku na jihozápadním okraji obce Hudlice jsou vyvinuty dvě drobné jeskyně. Masiv skály je protažen ve směru JJZ-SSV a výrazně vyčnívá (až o 40 m) nad okolní denudační plošinu z proterozoických břidlic. První jeskyně (s pannou) délky 10,5 metrů leží na úpatí nejjižnějšího útesu. Otevřená puklina šíře 0,6-0,7 metrů vede úzkými průlezy až do koncové kruhové prostory výšky 1,5 m a šířky 2 metry. V jejím středu je plochý balvan (kamenný stůl), který dal zřejmě vznik pověsti O panně košili šijící. Do cca. 8 vysokého abri sz. od vrcholu skály se vstupuje krátkou skalní roklí. Jeho vodorovné dno, kryté hrubým štěrkem, bylo nejspíše uměle opraveno. Šířka vchodu je cca. 4,6 metrů, délka prostoru pod převisem je 5,3 metru (HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009).

Svatá

Na Loužku před Pěšinami v hudlickém revíru stojí pískovcový jehlan z roku 1865, na němž je umístěna tabulka s nápisem: „Upomínka na Václava Hejna, lesního příručího, jenž konaje věrně a neohroženě povinnost svou, padl rukou vraha dne 13. září 1814 v 28. roce svého věku“. Lesního příručího zastřelil pytlák Průša ze Svaté. Jméno na pomníku je ale zkomolené. Ve skutečnosti se lesní příručí jmenoval Václav Hain a byl synem fořta Vojtěcha Haina z Míčů.

  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá (1)
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Svatá
  • Plešivec ze Svaté
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček
  • Svatá
  • Heyn - pomníček (2)
  • Svatá
  • Hudlice ze Svaté
  • Svatá
  • Hudlice ze Svaté
  • Vraní skála
  • myslivna Král (3)

(1) vila starosty Čs. obce Sokolské Judr. Josefa Scheinera.
(2) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929
(3) Pamětní deska na sokolstvo, hájovna v roce 2010 mohutně upgradována. V myslivně Král u obce Svatá se potkali Fugner a Tyrš, kde spolu mezi roky 1860-1861 vymysleli ideu Sokola (silně zjednodušuji).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: