logo

Hvíždinec

Tato kapitola se zabývá pokračováním Brdských hřebenů od údolí Všenorského potoka. Zabývá se hlavně místmími divy jako Hvíždinec a Černolické skály, mírně i Dobřichovicemi. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Černolické skály

Černolické (Čertovy skály) jsou jedním z nejstarších horolezeckých terénů v Čechách. Využívat se začaly již v roce 1904 - 1905, intenzívněji po první světové válce. Také dnes náležejí k nejnavštěvovanějším horolezeckým terénům v okolí Prahy. Čertovy skály lezci dělí na pět skalních útvarů – Kulička, Malá skála, Dvojitá věž, Střední věž a Severovýchodní věž.

Výrazné skalní sloupy a zdi jsou tvořené řevnickými (dříve se používal pojem drabovskými) křemenci ordoviku, které jsou příčnými tektonickými liniemi rozděleny do tří větších a řady drobných skalek. O síle tlaků, které zde působily při vyzdvižení a vrásnění, svědčí vyhlazené plochy zlomů. Řevnické křemence vznikly v moři jako mělkovodní sediment, zhruba před 450 miliony let, s bohatým společenstvem vertikálních ichnofosilií Skolithos a Pragichnus a místy zachovanou úlomkovitou faunou trilobitů, ramenonožců a konulárií. Já osobně jsem tedy na zdejších skalách nikdy žádnou zkamenělinu nenašel. Dnešní Český masiv byl v té době v mírném až chladném podnebním pásmu na jižní polokouli.

Skály jsou porostlé chudou acidofilní květenou, najdeme tu například metličku křivolakou, vřes obecný a na sešlapávaných místech chmerek vytrvalý. Ve skalních spárách rostou jen nenáročné kapraďorosty, jako například sleziník severní. Z mechů jsou na skalních výchozech nejnápadnější nevelké polštáře ploníku chluponosného. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

(1) Jak vypadala Země v době vzniku řevnických křemenců? Většina lidí asi na této mapě ani nepozná svou planetu. Země se tehdy otáčela rychleji, dny a noci byly tedy kratší. Český masiv je označen červenou značkou. Ležel v mírném až chladném pásu na periferii Gondwany. Text je převzat z http://drabek.bigbloger.lidovky.cz/clanok.asp?cl=301550 , mapa z http://www.scotese.com/earth.htm.
(2) kříž pod Černolickými skálami
(3) a božský výhled na Cukrák
(4) Památník s prstí z bojišť československých legionářů v období I. světové války přežil nacistický i komunistický režim, ten svobodný již ne. Lze narazit také na tezi že jde o památník památník brdským partyzánům. Třetí variantu přináší Martin Mašát: Po 2. světové válce zde byla zabudovaná kovová schránka, ve které byla urna s prstí od Dukly. Proto se tady každoročně sjížděla mládež, hlavně školy a vojsko z Lešan přivezlo např. tank a jinou vojenskou techniku. Svazarm zajišťoval další sportovní aktivity.

Červená hlína

Na úpatí kóty Červená hlína u Černolic byly povrchově těženy železité okry, využívané jako matné barvivo při výrobě keramiky.

(1) Červená hlína – jméno má původ v železitých břidlicích, které barví do červena vrchní zvětralou horninu.

Brandejsova hrobka

(1) Díky komentáři od Hamstera jsem se dozvěděl, že poblíž Brandisovy (Brandejsovy) hrobky existuje nějaký Domeček. Domeček byla zvláštní stavba, jejíž základy dodnes leží na kopci vlevo od Brandisovy hrobky, když stojíme čelem k jejímu kříži. Byla to kombinace strážní chaty pro hajného a kapličky s malým oltářem, bylo zde i harmonium a v místnosti byly i kamna. Kaple byla zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Na harmonium hrával varhaník, když u Brandisovy hrobky probíhal nějaký obřad.
(2) Neznám přesnou lokalizaci místa U hlavatého kamene, ale tenhle malý lůmek leží na dřívější panské hranici zhruba v nejvyšším bodě zdejšího hřebenu. Ploché temeno vrchu se dříve nazývalo Brdavý, na konci 19. století se mu začalo říkat „U hlavatého kamene“, podle jednoho hraničního bodu.

Hvíždinec

Hvíždinec – bílá skála z drabovských křemenců (velmi tvrdá sedimentární hornina ordovického stáří, tvořící výrazný horizont v barrandienu mezi Plzní a Prahou. Dříve byla používána v Praze např. na dlažební kostky zvané kočičí hlavy). Pozůstatky kamenných schůdků vedoucích na temeno Hvíždince můžeme přičíst na vrub činnosti Klubu českých turistů, kdy byla po roce 1890 přivedena červená turistická značka z Dobřichovic, s dalším pokračováním na Skalku. Podle Čáky pod skálou, na jejíž vrchol byly postaveny schody, byl vykácen pruh lesa, aby byly vidět Dobřichovice (dnes plně zarostlý výhled). Jediný výhled tak zbývá z druhé části skalního hřbítku (dominantně Řevnice, údolí Berounky, částečně je vidět věž hradu Karlštejn. Větší část věže Karlštejna je vidět i z blízkého lomu Jelení výskoky.) Dovolte mi ocitovat část z Čákova díla “Dne 11. prosince 1892 se konal první zimní výlet KČT, a to na zasněžený Hvíždinec, kam si prošlapalo cestu sedmnáct mužů a jedna žena“. Studánka pod Hvíždincem nikdy nebyla plna vody k napití, ačkoliv pod ní je to slušně podmáčené.

Z protějších kopců Českého Krasu (Z Krásné stráně, od Vonoklas, od silnice u Mořinky) už Brdské hřebeny vypadají majestátně, jak píše Jan Čáka – „horským dojmem“.

(1) mapička okolí Hvíždince.Pravý vrchol dle mapy ČÚZK (1), vrchol dle cedule KČT (2), studánka pod Hvíždincem (3), rozcestí U šraňku (4), lom Jelení výskoky (5), studánka pod Výskoky (6) a přibližná poloha vodopádu v Kejné rokli (7).

Jelení výskoky

(1) věnoval Milan

Dobřichovice

V Dobřichovicích řád křižovníků (rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou) postavil tvrz velmistrů řádu. Tvrz byla v 16. století vystřídána zámkem, dnešní podoba pochází z roku 1779. Dobřichovické lesy byly původně královský majetek, křižovníkům byly darovány českým králem Janem Lucemburským v roce 1337.

(1) viniční sloup ? se sochou sv. Václava.
(2) Terakotová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729. U sochy tzv. Svatojánská lípa (památný strom – obvod kmene téměř 5 m, výška 28 m) - poslední ze čtyř lip, zasazených zde současně s instalací sochy.

lesy nad Brunšovem

V tomhle lese nad Brunšovem jsem v mládí stavěl posedy (to byla spotřeba hřebíků pane Adam!) ze kterých následně padali myslivci (omluva za zlomenou nohu) a se skauty pálil ohně. Už ani nevím odkud jsme vzali název Sokolí hnízdo, ale sloužilo nám - družině Bizonů! Dobřichovický skautí, to nebyli žádný béčka, ale drsný brdský trapeři.

Chlum (nad Dobřichovicemi)

Ničím vyjímečný kopec nad Dobřichovicemi, mimo hlavní brdský hřeben. Na jeho úbočích se těžil kámen a dle vyprávění starců zde i nějaká štola byla, ale byla zavalena, páč si v ní děti hráli.

Řevnické křemence byly též těženy k výrobě drceného kameniva pro železniční svršky. Strojně vybavený lom na sv. svahu vrchu Chlum (445 m) od roku 1940 produkoval denně kolem 60 m3 štěrku (Vachtl 1949).

(1) Těžko říct, zda jde o přirozeně se vyskytující hladké skalní výchozy, nebo jde o dílo člověka.
(2) Chtěl jsem si vymodelovat vysunutí kopce Chlum mimo hlavní hřeben, taky mě zajímalo, zda jsou z lávky v Dobřichovicích vidět hlavní hřebeny, nebo je Chlum opticky převyšuje (na to bude nejlepší řez). Překvapivě dost se v modelu promítli dvě menší rokle (alespoň proti Kejné) - Malá rokle a Studničná rokle. Stejně si ty rokle furt pletu, pamatovat - rokle u Podlipákovy hajnovny vedoucí až pod vyhlídku Hvíždinec se jmenuje Červená rokle.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: hamster  (2015-01-17 15:27:08)
Pro Lukáše:

Je to takzvaný "Domeček". Patří neodmyslitelně k hrobce. Cituji ze Zpravodaje obce Řitka č. 12/2008, článek Ant. Dvořáka "Z historie obce Řitka a jejího okolí":
"Domeček byla zvláštní stavba, jejíž základy dodnes leží na kopci vlevo od Brandisovy hrobky, když stojíme čelem k jejímu kříži. Byla to kombinace strážní chaty pro hajného a kapličky s malým oltářem, bylo zde i harmonium a v místnosti byly i kamna. Kaple byla zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému. Na harmonium hrával varhaník, když u Brandisovy hrobky probíhal nějaký obřad."

Nachází se na souřadnicích N 49°54.132, E 14°16.979, ale původní hadovitě klikatá cesta od hrobky do kopce na ostroh již není téměř schůdná. Jinak upřesňuji, že od hrobky je "Domeček" jihozápadním směrem.

Od: Lukáš  (2014-12-16 18:59:04)
Zdravím milovníky brdských výletů, dovedete mě někdo napsat něco o zřícenině, zbytcích malých základů jakéhosi stavení, altánku, strážní vížky... na ostrohu západně nad Brandysouvou hrobkou? Na některých mapách je severně od toho místa dokonce psán název místa "U domečku"
díky LuK

Od: krajan  (2014-04-05 12:22:21)
Vyrůstal jsem ve Všenorech, nejdříve v části "Potoky", ve Všenorech I, na okraji směrem ke kopci a silnici na Jíliviště, potom ve Všenorech I a nakonec Všenorech II. Černolice, Brunšov, Dobřichovice, to byla část našich klukovských her. Jsem rád, že díy internetu a péči vydavatele těchto stránek se může na tato místa virtálně vrátit.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info