logo

Hvožďany

Tato kapitola se zabývá pásem mezi Vacíkovem a Starým Smolivcem. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Hvožďany

Bývalý brdský pralesní hvozd dal jméno i obci, neboť Hvožďany jsou vsí lidí žijících ve, nebo u hvozdu. Nejstarší písemná zpráva o obci pochází z r. 1352. V té době stál ve vsi gotický kostel sv. Prokopa a gotická vodní tvrz. Od roku 1408 drželi ves páni z Třemšína a v r. 1474 získaly ves rytířské rody Vydunů z Obytec, Koupských z Břízy, Koců z Dobrše a Vitanovských z Vlčkovic. Kolem r. 1500 byla stará tvrz opuštěna a při jz. okraji obce založena nová tvrz a spolu s poplužním dvorem je poprvé připomínána v r. 1542. V roce 1666 koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic, který sídlil ve Lnářích, tím se staly Hvožďany součástí lnářského panství a skončilo jejich samostatné postavení.

Z modernější historie lze připomenout, že jižním okrajem obce probíhala dočasně demarkační čára mezi vítěznými armádami (1945).

(1) Z původní gotické stavby kostela se úplně zachovalo presbyterium s dvojitou křížovou klenbou, trumfální oblouk, portál na severní straně chrámové lodi a ostění v oknech. V závěru presbyteria stojí hlavní oltář z druhé poloviny 18. století. Je zdobený několika plastikami světců a obrazem sv. Prokopa. Po přenesení sochy Panny Marie Javorské (1786) byla v oltáři vytvořena zasklená vitrína, do které byla socha postavena. Další vzácností je barokní kazatelna a kamenná křtitelnice - obě z konce 17. století. Po obou stranách triumfálního oblouku jsou dva barokní oltáře, přenesené z kostela na Javorým, vlevo oltář Máří Magdaleny, vpravo sv. Anny. Na kostelní dlažbě jsou vyšlapány nápisy čtrnácti náhrobních kamenů bývalých pánů ve Hvožďanech a ve Starém Smolivci. Dnešní podoba barokní zvonice je z doby kolem 1786.
(2) interiér kostel sv. Prokopa a Navštívení Panny Marie (vpravo je soška Panny Marie Javorské), snímek Petra Duška
(3) gotická tvrz pánů z Třemšína, snímek Petra Duška
(4) Pohled na tvrz z konce 19. století, zveřejněno v informačním letáku Hvožďansko, vítejte v kraji pod Třemšínem
(5) Socha P. Marie s Jezulátkem, kolem r. 1900, J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)
(6) Socha P. Marie s Jezulátkem (oblečená), J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)
(7) Javorý - bývalý poutní kostel, kolem r. 1900, J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)

Roželov

Roželovský zámeček, Mýta - přistavěním kaple v roce 1905 k bývalé fořtovně z roku 1852 vzniklo letní sídlo pražského arcibiskupa. Během komunistického režimu zde pak úřady nezákonně zadržovaly některé vrcholné osobnosti českých katolíků, internováni zde byli František Hála, který zde i zemřel, Jan Šrámek nebo arcibiskup Josef Beran (podle infocedule na Třemšíně - VIA NOVA, Evropská poutní cesta).

V katastru obce byl v roce 1750 zastřelen poslední vlk v Čechách.

(1) Roželov, historická fotografie, vlastní sbírka
(2) Fotografie J.P.Hille (Třemšín. Náčrtek historicko-místopisný)
(3) na spodní fotografii zámeček v Roželově, historická fotografie
(4) Roželov. Arcibiskupská vila, kolem r. 1900, J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)
(5) Obrázek z Národního archívu, podoba fořtovny před přestavbou.
(6) Pohled z Planin na Třemšín (vlevo) a pravděpodobně na Velkou horu (vpravo)
(7) louka jižně od Planin se zbytky křížku, fialově kvete bukvice lékařská
(8) Poblíž osady Planiny si v lese u silnice můžeme prohlédnout Čertův balvan, kterému se také říká Čertův ranec. V horní části kamene je vytesán křížek a dnes již nečitelný nápis.
J.P.Hille ve své více než stoleté knížce Třemšín. Náčrtek historicko-místopisný popisuje křížek s balvanem, možná jde o tento Čertův balvan: V Žaludové na velikém pařezu bukovém zadělán kříž železný asi 2 m vysoký, jiný stojí na balvanu u Nuslovny s nápisem, který sděluje, že cestu přes Roželov, jejíž délka rovněž udána zde jest, stavěl lesmistr Gangloff. Lid zde říká u Čertova kamene a ukazuje si na kameni stopu od čertova kopyta.

Vacíkov

V letech 1874-1875 byl postaven lovecký zámeček tehdejším majitelem březnického panství hrabětem Eduardem Pálffym z Erdodu. Okolo zámečku byl založen anglický park, kde si můžeme prohlédnout pyramidální duby, douglasky a kultivar hadí smrk Picea abies Virgata.

Petráčkova hora (Na skalách)

Jde o patrně jediné místo na Brdech, kde by se teoreticky vyplatilo těžit zlato, ovšem za cenu potenciálních (řekl bych velmi pravděpodobných) ekologických škod. Místní občané se vzbouřili a lobbují, aby firmy nemohli provádět ani ložiskový průzkum, který by se překulil do vlastní těžby. Zatím se jim to daří a navíc se jim zde povedlo vyrobit solidní naučnou stezku.

Jméno se odvozuje podle Jana Petráška (1830 Petražkowa hora - Stabilní katastr, 1877-1879 Petraškova hora - III. vojenské mapování, 1906 Petráčkova hora - Stabilní katastr), který měl v první polovině 16. století na starost lesy východně od Dobříše směrem ke Knínu a sídlil v Ouběnicích (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Přístup k ložisku byl otevřen překopem o délce téměř 500 metrů, z tohoto překopu pak byly raženy jednotlivé průzkumné štoly. Báňské práce zde probíhaly mezi roky 1990 až 1992. Zlato je zde vázáno na žilný křemen o mocnosti mm až cm, jen výjimečně silnější než 10 cm. Spodní část ložiska zlata je vázána na granodiorit a granitizované dacity, svrchní část je přimísena ve vulkanosedimentární sérii hornin impregnujících tuto část ložiska. Kovnatost rudy v této oblasti činí 1,08 gramů zlata na tunu horniny. Zlato doprovází Arsen ve formě arsenopyritu, který je vedle vlastní potenciální těžby kyanidem dalším rizikovým faktorem. Dnes je štola uzavřená zabetonováním, zůstal zde pouze větrací otvor pro netopýry. Dole má probíhat odtok důlních vod. Více informací naleznete na informačních tabulích zdejší naučné stezky.
(2) Dříve stával v místě rozcestí u Matěje křížek s obrázkem sv. Matěje jako vzpomínka na zdejší nešťastnou událost. Tragicky zde zahynul vacíkovský občan a hraběcí kočí Matěj Muláček, někdy kolem roku 1890, když vezl koněm tažený plně naložený žebřiňák, a ten se na něj pravděpodobně převrátil.
(3) Velká hora - na brdské poměry má dosti přirozený charakter smíšeného lesa.

Starý Smolivec

Žulový kříž ve Starém Smolivci. V noze přeražen a i jinak poškozen. Na hlavě vryp latinského kříže, pod ním Kristův monogram. Na ramenech několik písmen nedávajících smysl a pod břevnem letopočet 1751.

(1) Památník bitvy (Na Vraždě) poblíž Starého Smolivce, snímek Petra Duška. V roce 1620 zde došlo před bitvou na Bílé hoře ke střetnutí císařských a stavovských vojsk. Byla to jedna z posledních vítězných bitek stavovského vojska.
(2) Smírčí kříž u Starého Smolivce , snímek Petra Duška

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš (webmaster)  (2014-08-01 15:24:00)
Díky moc za vzkaz, já viděl název Petráškova hora jenom jednou a to sem myslel že jde o překlep. V jižních Brdech se názvy mění na můj vkus příliš často :-) Pletou to kartografové, pletu to já. Má o tom dokonce kapitolu i nejslavnější místní spisovatel pan Čáka.

Od: F.Reš  (2014-08-01 13:22:44)
Mám připomínku. Petráčkova hora, se od nepaměti jmenuje Petráškova hora.Nevím proč se stále uvádí s č.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info