pokus

Hvožďany

Tato kapitola se věnuje okolí obcí Hvožďany, Roželov a Vacíkov, spolu s Petráškovou a Velkou horou. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Hvožďany

Bývalý brdský pralesní hvozd dal jméno i obci, neboť Hvožďany jsou vsí lidí žijících ve, nebo u hvozdu. Nejstarší písemná zpráva o obci pochází z r. 1352. V té době stál ve vsi gotický kostel sv. Prokopa a gotická vodní tvrz. Od roku 1408 drželi ves páni z Třemšína a v r. 1474 získaly ves rytířské rody Vydunů z Obytec, Koupských z Břízy, Koců z Dobrše a Vitanovských z Vlčkovic. Kolem r. 1500 byla stará tvrz opuštěna a při jz. okraji obce založena nová tvrz a spolu s poplužním dvorem je poprvé připomínána v r. 1542. V roce 1666 koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic, který sídlil ve Lnářích, tím se staly Hvožďany součástí lnářského panství a skončilo jejich samostatné postavení.

Z modernější historie lze připomenout, že jižním okrajem obce probíhala dočasně demarkační čára mezi vítěznými armádami (1945).

  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany (1)
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany
  • Hvožďany (2)
  • Hvožďany
  • Hvožďany (3)
  • Hvožďany
  • Hvožďany (4)
  • Hvožďany
  • Hvožďany (5)
  • Hvožďany
  • Hvožďany (6)
  • Hvožďany
  • Hvožďany (7)

(1) Z původní gotické stavby kostela se úplně zachovalo presbyterium s dvojitou křížovou klenbou, trumfální oblouk, portál na severní straně chrámové lodi a ostění v oknech. V závěru presbyteria stojí hlavní oltář z druhé poloviny 18. století. Je zdobený několika plastikami světců a obrazem sv. Prokopa. Po přenesení sochy Panny Marie Javorské (1786) byla v oltáři vytvořena zasklená vitrína, do které byla socha postavena. Další vzácností je barokní kazatelna a kamenná křtitelnice - obě z konce 17. století. Po obou stranách triumfálního oblouku jsou dva barokní oltáře, přenesené z kostela na Javorým, vlevo oltář Máří Magdaleny, vpravo sv. Anny. Na kostelní dlažbě jsou vyšlapány nápisy čtrnácti náhrobních kamenů bývalých pánů ve Hvožďanech a ve Starém Smolivci. Dnešní podoba barokní zvonice je z doby kolem 1786.
(2) interiér kostel sv. Prokopa a Navštívení Panny Marie (vpravo je soška Panny Marie Javorské), snímek Petra Duška
(3) gotická tvrz pánů z Třemšína, snímek Petra Duška
(4) Pohled na tvrz z konce 19. století, zveřejněno v informačním letáku Hvožďansko, vítejte v kraji pod Třemšínem
(5) Socha P. Marie s Jezulátkem, kolem r. 1900, J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)
(6) kostel, fara, škola ve Hvožďanech - F. A. Slavík: Rožmitál pod Třemšínem a okolí
(7) Socha P. Marie s Jezulátkem (oblečená), J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)

Javorý

O existenci Javorského kostelíka je první zmínka z roku 1654. Tehdy stála na Javorý kaple Navštívení Panny Marie s dřevěnou soškou, kterou podle pověsti nalezl poustebník Beneš z Blíživy v dutině stromu. V roce 1712 dal Václav hrabě Lažanský přebudovat kapli na kostel. Konec slavné historie Javorského kostelíka učinilo rozhodnutí císaře Josefa II. z roku 1786 o zrušení všech poutních kostelů. Po odsvěcení kostela byla soška Panny Marie, dva oltáře a další předměty přeneseny do Hvožďanského kostela. Toto, pro prosté věřící nepochopitelné rozhodnutí, dalo vzniknout místní lidové pověsti o útěku Panny Marie zpět na Javorý. V žulovém kameni na pravém břehu Javorského rybníka se objevila jamka připomínající otisk lidského chodidla - stopička utíkající Panny Marie.

  • Javorý
  • Javorý, vrchol
  • Javorý
  • Javorý (1)
  • Javorý
  • Javorý
  • Javorý
  • Javorý
  • Javorý
  • Javorý
  • Javorý
  • Javorý (2)
  • Javorý
  • Javorý (3)
  • Javorý
  • Javorý (4)

(1) V kostele na Javorým se pravidelně konaly bohoslužby a v den svátku Panny Marie slavné poutě, kam chodila procesí z blízkého i dalekého okolí. Jejich cesta vedla okolo těchto božích muk, která byla posledním zastavením před výstupem na Javorský vrch. Stáří božích muk lze odhadnout podle stáří dvou lip na 220-250 let.
(2) Javorý - bývalý poutní kostel, kolem r. 1900, J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)
(3) Josef Siblík - Blatensko a Březnicko
(4) Na Javorým u Hvožďan, historická vzpomínka na zrušený kostelík Panny Marie, Jan Pavel Hille 1916

Roželov

Roželovský zámeček, Mýta - přistavěním kaple v roce 1905 k bývalé fořtovně z roku 1852 vzniklo letní sídlo pražského arcibiskupa. Během komunistického režimu zde pak úřady nezákonně zadržovaly některé vrcholné osobnosti českých katolíků, internováni zde byli František Hála, který zde i zemřel, Jan Šrámek nebo arcibiskup Josef Beran (podle infocedule na Třemšíně - VIA NOVA, Evropská poutní cesta).

V katastru obce byl v roce 1750 zastřelen poslední vlk v Čechách.

  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Roželov
  • Třemšín od Roželova
  • Roželov
  • Roželov (1)
  • Roželov
  • Roželov (2)
  • Roželov
  • Roželov (3)
  • Roželov
  • Roželov (4)
  • Roželov
  • Roželov (5)
  • Roželov
  • Roželov (6)
  • Roželov
  • Roželov (6)
  • Roželov
  • Roželov (7)
  • Roželov
  • Roželov (8)
  • Planiny
  • Planiny (9)
  • Planiny
  • louka jižně od Planin(10)
  • Planiny
  • louka jižně od Planin(10)
  • Čertův balvan
  • Čertův balvan (11)

(1) Roželov, historická fotografie, vlastní sbírka
(2) Fotografie J.P.Hille (Třemšín. Náčrtek historicko-místopisný)
(3) Snímek velmi podobný snímku předchozímu (2). Letohrádek pražského arcibiskupa v Roželově u Rožmitálu. Časopis Český svět (1909-1910).
(4) Nejnovější snímek českého kardinála Lva svobodného pána Skrbenského z Hříště na letním pobytě v Roželově, časopis Český svět (1909-1910).
(5) na spodní fotografii zámeček v Roželově, historická fotografie
(6) Roželov. Arcibiskupská vila, kolem r. 1900, J.P.Hille (převzato se souhlasem muzea v Blatné)
(7) Obrázek z Národního archívu, podoba fořtovny před přestavbou.
(8) litinový znak na zdi z roku 1905
(9) Pohled z Planin na Třemšín (vlevo) a pravděpodobně na Velkou horu (vpravo)
(10) louka jižně od Planin se zbytky křížku, fialově kvete bukvice lékařská
(11) Poblíž osady Planiny si v lese u silnice můžeme prohlédnout Čertův balvan, kterému se také říká Čertův ranec. V horní části kamene je vytesán křížek a dnes již nečitelný nápis.
J.P.Hille ve své více než stoleté knížce Třemšín. Náčrtek historicko-místopisný popisuje křížek s balvanem, možná jde o tento Čertův balvan: V Žaludové na velikém pařezu bukovém zadělán kříž železný asi 2 m vysoký, jiný stojí na balvanu u Nuslovny s nápisem, který sděluje, že cestu přes Roželov, jejíž délka rovněž udána zde jest, stavěl lesmistr Gangloff. Lid zde říká u Čertova kamene a ukazuje si na kameni stopu od čertova kopyta.
A poslední alternativa: Nedaleko Nuslovny najdeme kámen s latinským nápisem, který je prý nad hrobem zbožného rytíře Beneše z Blíživy, když hrob v hvožďanském kostele rozmetán roku 1637.

Vacíkov

V letech 1874-1875 byl postaven lovecký zámeček tehdejším majitelem březnického panství hrabětem Eduardem Pálffym z Erdodu. Okolo zámečku byl založen anglický park, kde si můžeme prohlédnout pyramidální duby, douglasky a kultivar hadí smrk Picea abies Virgata. V roce 2021 některé dřeviny začínají schnout.....

  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov
  • Vacíkov Bartoňův kříž
  • Bartoňův kříž
  • Vacíkov Bartoňův kříž
  • Bartoňův kříž
  • Vacíkov
  • Vacíkov, jilmová alej
  • Vacíkov
  • Vacíkov, dubová alej
  • Vacíkov
  • Vacíkov, dubová alej
  • Vacíkov
  • Třemšín od Vacíkova
  • Vacíkov
  • Vacíkov (1)

(1) Vacíkov na mapě Březnického panství, modře jsou znázorněny pastviny, rok 1860.

Petráčkova hora (Na skalách)

Jde o patrně jediné místo na Brdech, kde by se teoreticky vyplatilo těžit zlato, ovšem za cenu potenciálních (řekl bych velmi pravděpodobných) ekologických škod. Místní občané se vzbouřili a lobbují, aby firmy nemohli provádět ani ložiskový průzkum, který by se překulil do vlastní těžby. Zatím se jim to daří a navíc se jim zde povedlo vyrobit solidní naučnou stezku.

Jméno se odvozuje podle Jana Petráška (1830 Petražkowa hora - Stabilní katastr, 1877-1879 Petraškova hora - III. vojenské mapování, 1906 Petráčkova hora - Stabilní katastr), který měl v první polovině 16. století na starost lesy východně od Dobříše směrem ke Knínu a sídlil v Ouběnicích (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

  • Na skalách
  • Petráčkova hora
  • Na skalách
  • Petráčkova hora
  • Na skalách
  • Petráčkova hora
  • Na skalách
  • Petráčkova hora
  • Na skalách
  • Petráčkova hora
  • Na skalách
  • průzkumná štola (1)
  • Na skalách
  • výhled na Jilmý
  • U Matěje
  • U Matěje
  • U Matěje
  • U Matěje (2)
  • U Matěje
  • U Matěje
  • Velká hora
  • Velká hora (3)

(1) Přístup k ložisku byl otevřen překopem o délce téměř 500 metrů, z tohoto překopu pak byly raženy jednotlivé průzkumné štoly. Báňské práce zde probíhaly mezi roky 1990 až 1992. Zlato je zde vázáno na žilný křemen o mocnosti mm až cm, jen výjimečně silnější než 10 cm. Spodní část ložiska zlata je vázána na granodiorit a granitizované dacity, svrchní část je přimísena ve vulkanosedimentární sérii hornin impregnujících tuto část ložiska. Kovnatost rudy v této oblasti činí 1,08 gramů zlata na tunu horniny. Zlato doprovází Arsen ve formě arsenopyritu, který je vedle vlastní potenciální těžby kyanidem dalším rizikovým faktorem. Dnes je štola uzavřená zabetonováním, zůstal zde pouze větrací otvor pro netopýry. Dole má probíhat odtok důlních vod. Více informací naleznete na informačních tabulích zdejší naučné stezky.
(2) Dříve stával v místě rozcestí u Matěje křížek s obrázkem sv. Matěje jako vzpomínka na zdejší nešťastnou událost. Tragicky zde zahynul vacíkovský občan a hraběcí kočí Matěj Muláček, někdy kolem roku 1890, když vezl koněm tažený plně naložený žebřiňák, a ten se na něj pravděpodobně převrátil.
(3) Velká hora - na brdské poměry má dosti přirozený charakter smíšeného lesa.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš (webmaster)  (2014-08-01 15:24:00)
Díky moc za vzkaz, já viděl název Petráškova hora jenom jednou a to sem myslel že jde o překlep. V jižních Brdech se názvy mění na můj vkus příliš často :-) Pletou to kartografové, pletu to já. Má o tom dokonce kapitolu i nejslavnější místní spisovatel pan Čáka.

Od: F.Reš  (2014-08-01 13:22:44)
Mám připomínku. Petráčkova hora, se od nepaměti jmenuje Petráškova hora.Nevím proč se stále uvádí s č.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: