pokus

Jahodová hora

Tato kapitola se věnuje okolí Jahodové hory, včetně boudy Václavka. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Jahodová hora

Na Jahodové hoře se nachází několik skalek, které bývaly ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století oblíbeným výletním místem knížecích hostů z myslivny Varta (dříve Závesk) i prvních turistů. V té době bylo na nižším vrcholku dvoukopce vybudováno kamenné schodiště. Ze skal se otevírala krásná vyhlídka na východ a jihovýchod do kotliny rožmitálské a daleko až k horám povltavským, jak se psalo v dobových průvodcích. Dnes je vidět omezeně hora Praha.

Podle Soupisu lomů okresu Blatná (1949) na Jahodové hoře fungoval i lom, jehož vlastníkem byl knížecí arcibiskupský velkostatek Rožmitál. Podle potřeby na opravu cest se lámal ve stěnovém zálomu (20 x 40 x 1 m vys.) algonkický buližník (šedomodrý s bílými křem. žilkami) na štěrk.

Oronymum je motivováno převažujícím druhem porostu: jahoda... původně bobule nebo jiný podobný plod kteréhokoli lesního keře – mohlo jít o jahody, maliny, borůvky (nářečně též černé jahody), brusinky a další plody, v tomto případě šlo podle Slovníku pomístních jmen o borůvky: roste mnoho borůvčí a borůvek, jimž se zde říká jahody (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

  • Jahodová hora - sedlo
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora - sedlo
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora - sedlo
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora - sedlo
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora - sedlo
  • klen
  • Jahodová hora - sedlo
  • Jahodová hora - sedlo
  • Jahodová hora - vrchol
  • Jahodová hora - vrchol
  • Jahodová hora
  • skalka SV od vrcholu
  • Jahodová hora
  • skalka SV od vrcholu
  • skalka SV od vrcholu
  • skalka SV od vrcholu
  • Jahodová hora
  • výhled na Prahu
  • Jahodová hora
  • skalka SV od vrcholu
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora
  • Jahodová hora
  • skalka SZ od vrcholu
  • skalka SZ od vrcholu
  • Jahodová hora - sedlo
  • patník JZ od Jahodové h.
  • Jahodová hora
  • skály nad Vartou (1)
  • Jahodová hora
  • skály u Varty (2)
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu
  • skály SV od vrcholu Jahodové hory
  • skály SV od vrcholu

(1) Obrázek z knížky M. Háska (I my jsme tu byli), na fotografii by měl být zachycen R.R.Hofmeister.
(2) buližníkové skály u Varty, F. A. Slavík: Rožmitál pod Třemšínem a okolí

Václavka

Václavka je jednou z nejmladších roubených bud v Brdech. Byla postavena na Lomské louce za Protektorátu Čechy a Morava tak zvaným vládním vojskem, což byly ve skutečnosti pracovní jednotky beze zbraně.

  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Čeněk: Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka - detail
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Václavka
  • Padrť od Václavky
  • Václavka
  • Praha od Václavky
  • Václavka
  • nádržka u Václavky
  • seník poblíž Václavky
  • seník poblíž Václavky (1)
  • seník poblíž Václavky
  • seník poblíž Václavky - detail
  • seník poblíž Václavky
  • seník ve skanzenu (2)
  • seník poblíž Václavky
  • seník ve skanzenu (2)
  • seník poblíž Václavky
  • seník ve skanzenu (2)
  • seník poblíž Václavky
  • seník ve skanzenu (2)
  • seník poblíž Václavky
  • seník ve skanzenu (2)
  • Václavka
  • Václavka (3)

(1) Zásluhou Hornického muzea v Příbrami byl mohutný seník z varteckého revíru v letech 2009 - 2010 přenesen do skanzenu ve Vysokém Chlumci. První písemná zmínka o této památce je z roku 1830.
(2) Přestěhovaný seník do skanzenu ve Vysokém Chlumci. Velká roubená čtyřboká stodola byla postavena roku 1829 na kraji velké louky mezi obcemi Záběhlá a Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, správci panství jí využívali jako seník.
(3) Krásná bouda sloužila k uskladnění a k přípravě krmiva pro černou zvěř, vysazenou do právě zbudované obory. Prvních devět divokých prasat bylo dovezeno roku 1943 z vídeňského Sauerparku. O rok později k nim přibylo pět kusů zvěře daňčí. Konec okupace Československa znamenal nejen konec pravidelného a vydatného krmení (brambory s pokrutinami z cukrovarů, mlátem nebo melasou), ale i konec údržby plotu obory (M. Hásek - I my jsme tu byli).

Buková

Lesy mezi Bukovou, Václavkou a Prahou.

  • bouda - Dálničního typu
  • bouda Na borkách
  • bouda - Dálničního typu
  • bouda Na borkách (1)
  • bývalý lom
  • bývalý lom (2)
  • bývalý lom
  • boudy (3)
  • boudy
  • z kroniky Bukové (4)
  • boudy
  • z kroniky Bukové (5)
  • boudy
  • z kroniky Bukové (6)
  • boudy
  • z kroniky Bukové (7)

(1) Ze sbírek Podbrdského muzea. Opis ze staré obálky: Václav Matoušek: negativy 4,5x6 cm partie z města i z lesa, les. bouda, St. Rožmitál - kostel 1933; Starý Rožmitál různé
(2) Kousek od boudy na předcházejícím obrázku existoval podle Soupisu lomů okresu Blatná (1949) poměrně rozsáhlý lom - na to, že dnes v mapě 1:10 000 jeho zbytky nenajdeme, patrně byl zavezen. Jeho polohu odhaduji červeným kolečkem, bouda je obtažena modrým kolečkem. V lese „Na borkách“, jižně kóty 682, kat. č. 448/15. Vlastníkem byl knížecí arcibiskupský velkostatek Rožmitál. Těžily se kambrické Třemošenské slepence, barvy světlešedé až červenohnědé, středně zrnité, velmi pevné a velmi trvanlivé – na štěrk. Lom byl stěnový, délky 60 m, šířky 70 m, vysoký 4 metry. Pracoval zde 1 dělník, který vykutal cca 1 m3 denně. K roku 1949 opuštěný.
(3) Ačkoliv bouda Na borkách vypadá starobyle, zas tak stará asi nebude (pokud jí nepřenesli). Na mapě z roku 1913 (Mapa okolí Příbramského) ještě vykreslena není, její poloha je červený bod mezi boudou Leopoldovou a Lomskou.
(4) Pomístní jména z kroniky obce Buková, kronika byla pořizována do roku 1969, kdy nakreslili vlastní mapičku nevím.
(5) Srování pomístních jmen z kroniky Bukové (červeně) a ostatními (modře)
(6) Boudy podle kroniky obce Buková.
(7) Křížky podle kroniky obce Buková, většinu z nich už asi v terénu nenajdeme.

Mikešův pomník

Pomník v místě přestřelky s pytláky, kde zahynul vrchní strážmistr František Mikeš z četnické stanice ve Věšíně (1933). Nechal ho zde vystavět Lovecký a kynologický klub pro okres březnický v Březnici, za podpory Zemského četnického velitelství, ze sbírky lesního personálu a s podporou arcibiskupského velkostatku. Pomník postavil sochař Josef Žák z přírodních balvanů. Na největší z nich připevnil bronzovou plaketu, která znázorňovala smrtelně raněného četníka a hajného, jak se nad ním v boli sklání.

  • poblíž Václavky
  • pomník strážmistra Mikeše
  • pomník strážmistra Mikeše
  • pomník strážmistra Mikeše
  • pomník strážmistra Mikeše
  • vražda Mikeše (1)
  • pomník strážmistra Mikeše
  • vražda Mikeše (1)

(1) Fotografické snímky ku vraždě spáchané v lese Varta 1. 10. 1933. Ze sbírek Podbrdského muzea. Zde zveřejněny dva obrázky, Podbrdské muzeum jich vlastní deset.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: