pokus

Javornice

Tato kapitola se věnuje dolnímu toku Javornice, zhruba od soutoku s Šípským potokem od Krakovce. Trošičku bokem od Javornice se ještě zabývám obcí Slabce.

Javornice

Údolí dolního toku Javornice tvoří téměř západní hranici CHKO Křivoklátsko, této oblasti mezi Zvíkovcem a Krakovcem se okrajově zabýváme.

  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Marek
  • Marek (1)
  • Marek
  • Marek (2)
  • Marek
  • Marek
  • Polánec
  • Polánec (3)
  • Polánec
  • Polánec (3)
  • Polánec
  • Polánec (3)
  • Polánec
  • Polánec (3)
  • Polánec
  • Polánec (3)
  • bývalá Slabecká huť
  • bývalá Slabecká huť (4)
  • bývalá Slabecká huť
  • bývalá Slabecká huť (4)
  • bývalá Slabecká huť
  • bývalá Slabecká huť (4)
  • bývalá Slabecká huť
  • bývalá Slabecká huť (4)
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • Javornice
  • výchozy břidlice
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn (5)
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn (5)
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn (6)
  • Koubův mlýn
  • Koubův mlýn (6)
  • Čertovec
  • Čertovec (7)
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • led a pěna
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • Čertovec
  • svah nad Čertovcem
  • Čertovec
  • svah nad Čertovcem
  • Čertovec
  • svah nad Čertovcem (8)
  • Ostrý vrch
  • Ostrý vrch
  • Ostrý vrch
  • Ostrý vrch

(1) Od konce 18. Století byly u Marka pod Lhotou doly na získání surovin pro výrobu skalice. V okolí Chříče bylo v roce 1825 otevřeno pět nových lomůna vitriolovou (kamenečnou) břidlici a v provozu byl ještě jeden starý, v němž se vyráběl vitriol. Ložiska vitriolové břidlice se nacházejí na katastrech Studené, Chříče a Milíčova a v Markově údolí a v lokalitě zvané Čertovec (Teufelshaus) se dokonce vyskytoval též sirný kyz (Schwefelkiese). Snad sirný zápach vedl k jménu místa připomínajícímu pekelný dům.
(2) podle mapy KČT památné babyky u rozcestí Marek (podle AOPK nejsou vyhlášené jako památné stromy)
(3) Je to již dvěstě let, co se pod hájovnou Polánec, kousek od Javornice těžila kyzová břidlice, pro výrobu kyseliny sílové a sádry. Dnes zde nalezneme již jen pozůstatky po těžbě. Břidlice se těžily štolovým způsobem. Dnes zde můžeme najít vstup do štoly, který je u paty opěrné zdi. Svah byl zpevněn opěrnou zdí kvůli sesuvům. Ze dna rokle se vytěžený kámen vytahoval pomocí primitivního zdvihacího zařízení na svah nad opěrnou zdí, kde se břidlice ukládala do vysokých, hřebenových hromad. V hromadách byl kámen ponechán několik let přirozeným chemickým procesům, než byl připraven k dalšímu zpracování. I nyní jsou tyto hromady na svahu velmi dobře viditelné. Těžba byla ukončena počátkem 19. století, protože lidé našli jiný způsob jak kyselinu a sádru vyrábět (geocaching.com).
Za Hildprantů z Ottenhausenu, pravděpodobně koncem 18. století, se pod hájovnou Polánec u Modřejovic těžily kyzové břidlice k výrobě kyseliny sírové a sádry. Břidlice se těžily štolovým způsobem. Popis výroby kyseliny sírové popsal J. Patera v článku slabecké kyzovny, vlastivědný sborník Rakovnicka s Křivoklátskem, 1931, str. 86-89. Regionální historik Jan Renner v roce 1941 píše: Při potoce Javornici východně Slabec na rozhraní rakovnického a kralovického okresu měl v l. 1845 Václav Vlach z Chříče olejnu poblíž vrchnostenské hájovny u Marka. V sousedství téže na levém břehu Javornice měl továrnu na umělou sádru a Theerbrennerei svobodný pán František Hildprandt. Při tovární budově, z níž až dosud zbyly patrné trosky … roku 1872 přišla povodeň, při níž rozvodněná Javornice zničila při ní stávající tovární budovy. U sádrovny původně stála litinová socha sv. Františka z Pauly, nyní ve Slabcích (podle rakovnicko.moonface.cz).
(4) Lhotský závod sv. Tomáše (U Marka, Slabecká huť, Polanec) - Vitriolový závod se nalézal blíže Lhoty v údolí u Marka, kde jsou doly na vyrábění skalice již od konce 18. století, napsal F. Smolík-Slatinský roku 1865. J. Dyk v popisu kralovického okresu z roku 1886 uvádí, že v okolí Chříče, Studené a Lhoty se vyskytují kyzové břidlice, z nichž se dobývá kyselina sírová a kamenec (Vlastivědný sborník, čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska ).
(5) pravděpodobně bývalý náhon ke Kubovu mlýnu
(6) pravděpodobně bývalá nádrž nad Kubovým mlýnem
(7) Kromě pojmenování Čertovce - Teufelhaus od místa těžby vitriolové břidlice existuje variantní domněnka - Čertovec byla hájovna, která dostala jméno podle velkého balvanu s důlkem na vrchu, na němž prý sedával čert, mohl to být také obětní kámen.
Vlastivědný sborník, čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska zde lokalizuje závod (olejnu) sv. Václava (Čertovec, Čertovecká huť, Chříč čp. 45). Historické mapy zaznamenávají k roku 1841 východně od Chříče, blízko hranic s katastrem Modřejovice, na pravém břehu Javornice u soutoku s pravobřežní vodotečí tři dřevěné objekty označené jako Čertovecká huť,
II. vojenské mapování (1845-1846) zde zachytilo blíže neoznačený objekt a III. vojenské mapování (1877-1880) objekt Čertovec Hgh, to je Hegerhaus, hájovna Čertovec s čp. 45, která dodnes existuje.
(8) Mezník označující hranici mezi katastrem Modřejovic a Chříče. Na straně k Modřejovicím jsou kameny označeny písmenem M jako Modřejovice a pořadovým číslem, na druhé straně písmenem K jako Křic (Chříč). Mezníky pochází pravědpodobně z roku 1740 (podle webu obce Slabce).

Dubensko

V rezervaci se nachází cca. 140 ks tisu, mimo rezervaci dalších 60 ks. těchto stromů.

Výběžek „Dlouhého hřebenu“ nad údolím Javornice, místo ležící v rezervaci s litinovým Kristem na kříži a pamětným kamenem (z roku 1878) je spojeno s ústavem šlechtičen zejména s jeho představenou Johanou svobodnou paní Ubelli ze Siegburgu. Na kameni je obnovena tabulka na které původně bylo pouze jméno de Ubelli. Z dostupných historických pramenů se zatím nepodařilo zjistit zda toto, jak se zdá kultovní místo, bylo zřízeno paní de Ubelli, nebo na její počest. Vyskytly se i domněnky, že lokalita byla i v rannější křesťanské, nebo předkřesťanské době obřadním místem. Podobný menší kámen bez kříže, o kterém se domníváme, že byl postaven ve stejné době se nalézá u cesty k bývalé hájovně Marek. Nový kříž a tabulka na kameni byly roku 2003 obnoveny zásluhou a na náklady obce Chříč a Nadačního fondu Mariánská Týnice.

  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Dubensko, pařez (1)
  • Dubensko
  • de Ubelli
  • Dubensko
  • de Ubelli
  • Dubensko
  • de Ubelli
  • Dubensko
  • de Ubelli (2)
  • Dubensko
  • Dubensko
  • Javornice
  • Javornice u Dubenska
  • Javornice
  • Javornice u Dubenska

(1) velmi pravděpodobně tisový trouchnivějící pařez, tisů je kolem dost
(2) Kříž Johanny de Ubelli v lese Dubensku u Chříče na přelomu 19. a 20. Století (přefoceno z publikace Paměť krajiny IV Soupis drobných památek Chříčska a Kožlanska)

Kostelík a vyhlídka Plazy

  • Kostelík
  • Kostelík
  • Kostelík
  • Kostelík
  • Javornice
  • Javornice pod Kostelíkem
  • Javornice
  • Javornice pod Kostelíkem
  • Kostelík
  • Plazy (1)
  • Kostelík
  • Plazy (1)
  • Kostelík
  • Plazy
  • Kostelík
  • výhled směr Zvíkovec (1)
  • Kostelík
  • výhled na Hradiště (1)
  • Plazy
  • výhled na Hradiště
  • Plazy
  • výhled na Skryje (2)
  • Plazy
  • výhled na Zvíkovec
  • Plazy
  • výhled na Zvíkovec

(1) Věnovala Zdena Bradnová, díky.
(2) Vesnice za dráty vysokého vedení jsou Skryje. Vlevo je patrná rozlehlá pleš na Vápenném vrchu.

Slabce

  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce
  • Slabce (1)
  • Slabce
  • kostel sv. Mikuláše (2)
  • Slabce
  • kostel sv. Mikuláše (2)
  • Slabce
  • Slabce (3)

(1) Kámen s tabulkou upozorňující na průběh 50. rovnoběžky areálem zámku
(2) Počátky kostela sahají údajně až na začátek 12. století. Původní románská stavba, kterou dodnes připomíná zazděný portál v jižní stěně kostela, získala nynější podobu při rozsáhlé přestavbě koncem 18. století.
(3) Socha svatého Františka z Paoly z doby Hildprandtů z Ottenhausenu

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: