Jelení výskoky a Kamenná
Kapitola se věnuje lomu Jelení výskoky (též Dansko), kótě Kamenná a Kejné. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.
Jelení výskoky
(1) věnoval Milan
(2) Pohled na Jelení výskoky od Krupné.
Jelení výskoky, Děti přírody
Kus Jeleních výskok spojený se skautskými ohni, nočními pochody, roverským slibem a s budováním pořádné kamenné zdi.
Kamenná
Uznání zasluhuje také, že Okrašlovací spolek dal roku 1929 podnět k pilnější návštěvě vrcholku Kamenné, která skýtá vděčný výhled k severu, tím, že dal stezku tam a v dalším pokračování na Hvíždinec vedoucí (modrou) zdokonaliti a vyhlídku samu za podpory obce upraviti tak, že nyní zabírá mnohem širší pole. Vznikla dokonce myšlenka postaviti tam rozhlednu, ke kterémužto účelu založen Fond Dra Jos. V. Bohuslava, příležitostně rozmnožovaný. Zejména má k němu býti připsán také celý výtěžek z Bohuslavovy brožury Řevnice jako letovisko a turistická brána brdská (50 let okrašlovacího spolku v Řevnicích 1882 - 1932 (J.V. Bohuslav)).
(1) Vpravo nahoře - Jelení Výskoky.
(2) Modrá turistická značka z Řevnic Kamennou přetíná v jejím sedle zahloubeným úvozem, který možná souvisí s těžbou křemence v 19. století.
(3) Místy úplně chybí jakákoliv půda, stromy rostou přímo ze skalních ploten.Zda je to původní přírodní stav, nebo až důsledek těžby kamene - nedokážu posoudit.
(4) Největší lom je na severním úpatí Kamenné.
(5) věnoval Milan
(6) geologický řez v ose Řevnice - vrch Kamenná, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné
(7)
Sochorovy rybníčky jsou uměle vybudované nádrže, vznikly v roce 1905 a sloužily jako zásobárny vody pro vily,
jež architekt Sochor vybudoval. Ty totiž už tehdy měly vlastní vodovod. Eduard Sochor v Řevnicích působil od roku 1897, v roce 1914 se podílel mimo jiné na úpravě řevnického náměstí a z jeho autorské dílny je i oktogonální kašna.
Projektoval též budovu fary, postavené v roce 1904 v pseudobarokním slohu.
Kejná
(1) Na obrázku je pohled na rokli Kejnou z Řevnického mostu nad Berounkou.
Kopec uprostřed rokle by mohl být Hvíždinec, tak jak ho chápou kartografové.
Pro zmatení pojmů - Klub českých turistů umístil Hvíždinec přes Červenou rokli na onu všem známou skalku na odbočce modré turistické značky.
(2) věnoval Milan
Komentáře (připomínky čtenářů):
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1