Jistevník a Brdo

Kapitola věnující se severnímu úbočí Hřebenů, kolem kót Jistevník, Brdo a Roudný, včetně horního údolí Drahlovického a Svinařského potoka. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Roudný, Brdo, Jistevník

Někde zde na severním úboří Hřebenů by se někde měly nacházet méně známé historické doly na železnou rudu. Najdeme zde místní jména jako Jalový vrch a Roudný. Geofond zde eviduje tři jámy (šachty) a dokonce jeden pojmenovaný důl - důl Josef. V současném turistickém průvodci (V. Smolová) je zmínka o někdejším Všeradického dolu.

Podle Litochleba probíhala poměrně rozsáhlá těžba mezi vrchy Brdo (603 m) a Jistevník (606 m) jv. od Vižiny. V délce 1200 m a do hloubky 20 m zde byly dobývány silně limonitizované partie zvětralých pelokarbonátů s tufitickou příměsí poměrně malé mocnosti (do 1 m). Směr ložiskové polohy je SV - JZ. Hlavním dílem byl důl a štola Josef. Těžená ruda byla zpracovávána ve Staré Huti u Dobříše.

(1) studánka na úbočí Jistevníku, která velmi pravděpodobně vznikla na poddolovaném území, je možné že za ní končila i odvodňovací štola - ale to bych už příliš spekuloval
(2) Rozsah těžby železné rudy je možné odhadnout podle poddolovaného území, které eviduje Geofond (na mapě hnědě). Toto území jde přes vrch Roudný a vrch Brdo. Lůmky na severním úpatí Roudného možná tedy nevznikly těžbou železné rudy, ale asi jenom jako obyčejné lomy na stavební kámen. Na druhou stranu, jméno v mapě U všeradického dolu může naznačovat lokalizaci Všeradického dolu, který těžil pravděpodobně železo.
(3) Na geologické mapě (z geology.cz) je hnědě zvýrazněná vrstva spodně-ordovických černých břidlic s železnými rudami.
(4) III. vojenské mapování
(5) Podrobná mapa okolí Pražského – Berounsko, 1912
(6) Geognostická mapa velkostatku Dobříš (Carl Baumann, nedatováno). Ložisko železné rudy je zde značeno jako Roudný, po vyrovnání do souřadnic ložisko vychází na dnešní kótu Brda. Pozn.: Další ložisko Baba se nalézá na Studeném vrchu.
(7) Mapa dolových měr Josefi I - IV na Roudném, 1870, Geofond
(8) Bývalá lovecká chata (pravděpodobně 1882) někde v revíru Chlumec-Roudný (Jagdhaus im Revier Chlumetz-Roudný), zdroj SOA Praha.
Tuto chatu se mi nepodařilo nalézti na žádné historické mapě, nicméně je o ní zmínka v turistickém průvodci z roku 1946, poblíž vrchu Brdo: Spokojeni nastupujeme další turu ohybem vpravo i vlevo za stálého rozhledu po náhorní planině Hřebenů, míjíce rozcestí se žlutou značkou (od Halounů) a sledujíce pohledy i nové kultury lánů lesa nedávno vykáceného. Slunce svítí, příjemně zahřívá, leč nepálí. Spokojenost, radost rozlévá se v duši z pobytu v náruči přírody, nerušeného ani motorovými vozidly, ani houfy lidí, kteří s turistikou nekamarádí. Ba ani trampy jsme tu nepostřehli. Drží se raději nižších poloh při vodě. A tak kráčejíce tímto poměrně vysoko položeným krajem, zbaveným všeho světského ruchu, oddáni sami sobě a myšlenkám, jež náleží jen přírodě, pozorujeme vpravo pod mírným návrším Brda stavení, jež sloužilo bývalému majiteli lesů (Colloredovi M.) jako útulek v době čekání na vysokou a dospíváme na rozcestí s modrou značkou, vedoucí od Vinařic.

Roudný, bývalá hranice panství

Severním úbočím Roudného a Charvátu byla vedena bývalá hranice panství Dobříš (Herrschaft Doberschisch) a Osov (Herrschaft Wosow). Hranice není vytvořena patníky (mezníky), písmena jsou rovnou vytesána do místních kamenů, dvakrát jsem narazil na symbol 1695, pokud to je opravdu letopočet, jde o velmi staré kameny. Místy lze zaznamenat hraniční příkop, či násyp kamenů, ale už je to málo čitelné.

Svinařský potok

Původně jsem měl zafixováno, že se tomuhle potůčku říká Všeradický, ale správnější jméno bude Svinařský potok.

(1) Vyšší stav vody na fotografiích Svinařského potok je způsobem červnovou povodní roku 2013.
(2) Nádržka v sedle mezi Roudným a Brdem na přítoku Svinařského potoka. Její účel mi není moc jasný, ale třeba souvisela s dávnou těžbou místní železné rudy?

Drahlovický potok

(1) Mezník mezi katastrem Skuhrov (dříve panství Liteň) a Podbrdy (dříve panství Osovské). Horní tok Drahlovického potoka již náležel katastru (i panství) Dobříšskému.
(2) Hobart camp. Pozn.: Normálně trampské campy nezveřňuji - zde výjimku činím z důvodu jeho historické výjimečnosti. A taky proto, že se k němu seshora blíží těžba a možná dopadne jako Zlaté dno.
(3) Pomístní jméno V studánkách pravděpodobně už nikdo nepoužívá, říká se tu hezky po slovansku :-) Empty camp. Víc něž dějiny trampingu mě ale zajímá historie lomu. Měl jsem podezření na železnou rudu, ale ve skutečnosti je lom podle Geofondu poměrně mladý - vzniknul po roce 1945, těžil se zde stavební kámen (křemence).
(4) Věnovala Zdena Bradnová.

Skalka nad Drahlovicemi

Bývalá hájovna, dnes pravděpodobně soukromý rekreační objekt. Váže se k ní pěkná pověst od spisovatele Otomara Dvořáka o poustevníku Kadlecovi. Autor si bohužel spoustu věcí rád domýšlí, a tak je ho zapotřebí brát s rezervou.

(1) Poustebník Kadlec si z kamene v jeskyni vytesal lůžko,které měl vystlané senem z blízké louky. Prý se tam po něm našel i kamenný stůl. Každý den odtud chodil dolů do Drahlovic a nedalekého Skuhrova,nebo Hatí, kde žebral o almužnu ,kterou dostával v podobě mléka, chleba, někdy i vajíček. Za almužnu platil modlitbami. Lidé ho ve jmenovaných vesničkách brali jako svatého muže, který jim přináší požehnání. Vše se ale změnilo, když lidé zjistili, že poustevníkovi omrzela nevlídná jeskyně na skalnatém zalesněném vrchu a že se přestěhoval do chalupy jedné místní vdovy a vlastně žebral jídlo i pro ní. Lidé, když to zjistili, tak prý ho hnali holemi daleko od vesniček, ve kterých žebral. Vícekrát se u vdovy, ani ve vesničkách prý neukázal (volně podle Otomara Dvořáka).

Komentáře (připomínky čtenářů):