pokus

Jordán

Tato kapitola se věnuje především bývalé dopadové ploše Jordán. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Jordán

Na Jedlině, stejně jako na Toku, rostlinstvu dominuje vřes, borůvka a brusinka. Oproti Toku se ale na Jedlině více objevují březové porosty. Místy si člověk přijde jak někde za Uralem. Na dopadovce najdeme také bunkr který učinkoval ve filmu Obecná škola.

První byla vykácena cílová plocha Jordán, a to v roce 1930. V témže roce bylo dokončeno i vykácení plochy Brda.

  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán od Trávěnky
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán dopadovka roku 1953
  • dopadovka roku 1953 (1)
  • Jordán dopadovka roku 1953
  • dopadovka dneška a roku 1953 (2)
  • Jordán
  • zarůstající dopadovka
  • Jordán
  • zarostlá dopadovka
  • Jordán
  • zarostlá dopadovka
  • Jordán
  • zarostlá dopadovka
  • Jordán
  • zmije od Jardy
  • Jordán
  • náladovka
  • Jordán
  • náladovka
  • Jordán
  • náladovka
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • Jordán
  • Jedlina
  • infocedule

(1) Dopadová plocha Jordán v roce 1953 (zdroj ortofotomapy kontaminace.cenia.cz). Barevné fleky jsou dnešní nelesní plochy, ta nejsvětlejší jsou dnešní keříky (vřes, borůvky), ta tmavší potom místa s občasnými menšími dřevinami. Vše ostatní už dnes zarostlo hustým lesem.
(2) Srovnání zarostlosti dnešní dopadové plochy Jordán s rokem 1953 (zdroj ortofotomapy kontaminace.cenia.cz). Na první pohled to vypadá, jako bych se sekl s měřítkem, ale vše sedí. Dopadová plocha roku 1953 byla nejenomže výrazně vyčištěnější od dřevin, ale ona byla i širší, šla dokonce přes dnešní protipožární úseky (červeně).

Výhledy z Jordánu

  • Jordán
  • výhled z Jordánu při inverzi
  • Jordán
  • 180° výhled z Jordánu při inverzi
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • Jordán
  • směr Baština
  • směr Baština a Jinecké Hřebeny (1)
  • směr Tok a Třemošná
  • směr Tok a Třemošná (1)
  • směr Zaječov
  • směr Zaječov (1)
  • směr Brda
  • směr Brda
  • směr Křivoklátsko
  • tušené Křivoklátsko
  • směr Radeč
  • Radeč vykukuje
  • směr Hejlák
  • pravděpodobně Hejlák
  • směr Jinecké Hřebeny
  • Jinecké Hřebeny
  • směr Jinecké Hřebeny
  • Jinecké Hřebeny (vpravo)
  • směr Jinecké hřebeny
  • směr Jinecké hřebeny
  • Jedlina
  • směr Brda

(1) Výhled z hypotetické stometrové rozhledny, reálně dronem.

Jordán, vojenství

Pěchotní srub "CE" je masivní betonový objekt ve II. třídě odolnosti. (Pozn.: II. třída odolnosti měla odolat palbě protivníkových děl až do ráže 240 mm) Jeho výstavba byla zadána Litické akciové společnosti v Praze, která po připravných pracích na jaře 1936 provedla v květnu toho roku vybetonování objektu. Betonáž trvala pouhých devět dní, pracovalo zde 250 dělníků a spotřebovalo se 4800 q cementu a 861 q armovacího železa. Kompletně vybavenou pevnost si 11.11.1936 přišel prohlédnout sám tehdejší československý prezident Edvard Beneš. Zkoušky odolnosti srubu "CE" postřelováním dělostřelbou byly uskutečněny koncem června 1937. Výsledky byly úspěšné, strop a stěny pevnosti odolaly i zásahům z 30 cm moždíře. (Pozn.: V polovině třicátých let Německá armáda neměla srovnatelnou zbraň stejného účinku) Po provedených zkouškách byl srub opraven a sloužil k testování vnitřního vybavení, například ventilace a také samozřejmě k výcviku osádek těžkého opevnění. Osádku tvořil 1 desátník, 3 svobodníci a 18 vojínů. Posledními úpravami prošel objekt CE v poválečných letech. Byla zde upravena střílna na místě původní zbraně L1 do podoby, v jaké je vidět dnes (85 mm tankový kanón) (volně podle stránek opevneni.xf.cz a J. Čáky: Střední Brdy).

  • Jordán
  • bývalá německá pozorovatelna
  • Jordán
  • bývalá německá pozorovatelna
  • Jordán
  • bývalá německá pozorovatelna
  • Jordán
  • pěchotní srub CE Jordán
  • Jordán
  • pěchotní srub CE Jordán
  • Jordán
  • pěchotní srub CE
  • Jordán
  • zjednodušený plánek pěchotního srubu
  • Jordán
  • pěchotní srub CE Jordán
  • Jordán
  • pěchotní srub CE (1)
  • Jordán
  • pěchotní srub CE (2)
  • Jordán
  • pěchotní srub CE (3)
  • Jordán
  • opevnění vz.36
  • Jordán
  • opevnění vz.36
  • Jordán
  • pozorovatelna na nejvyšším místě
  • Jordán
  • bývalá německá strojovna
  • Jordán
  • bývalá německá strojovna
  • Jordán
  • protiletecký kanón
  • Jordán
  • cvičná munice, nešahat
  • Jordán
  • německé Pixle
  • Jedlina
  • pomníček na Jordánu
  • Jedlina
  • pomníček na Jordánu
  • Čeněk: Plocha Jordán
  • křížek (4)
  • křížek na Jordánu
  • křížek
  • křížek na Jordánu
  • křížek
  • křížek na Jordánu
  • křížek
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Jordán
  • Jordán (5)
  • Parmova nádržka
  • poblíž Parmovy nádržky
  • Jordán
  • Jordán, pixle
  • Jordán
  • infocedule
  • Jordán
  • infocedule

(1) Obnažená západní strana bunkru, v bojišti by byla zasypaná.
(2) Ve velké střelecké místnosti byly umístěny hlavní zbraně – dvojče kulometů (vlevo) a protitankový kanon (po válce byl měněn za jiné zbraně, dnes překryto).
(3) tzv. diamantový příkop (podle plánů je vybetonován v celku s bunkrem)
(4) daroval Čeněk
(5) daroval Jarda

Jordán, vrchol

Jak přišel Jordán ke svému biblickému jménu? Určitou hypotézu přináší O. Dvořák ve své knize Pustinami středních Brd. Podle něj název Jordán (stejně jako Kazatelna a Kalich opodál) vznikl za třicelité války, kdy se ve zdejších lesích ukrývali obyvatelé Příbrami před rabujícím švédským vojskem. Vzhlíželi k protilehlému hřebeni, za nímž se jejich pohledům skrývala Příbram, stejně jako kdysi Izraelité pohlíželi k "zemi zaslíbené" přes řeku Jordán...No, zní to dost jako scifi.

Důvěryhodnější vysvětlení jsem získal od místních lesníků: Jméno Jordán má název od rybníčku na Rezervě pod Aliankou, je tam ještě dodnes protržená hráz a odtud se rozšířil na vrch (824 m) a následně cílovou plochu.

  • Jordán
  • Jordán, kóta
  • Jordán
  • Jordán, kóta
  • Jordán
  • Jordán (1)
  • Jordán
  • Jordán (2)
  • Jordán
  • Jordán, vrchoviště (3)
  • Jordán
  • rostou!
  • Jordán
  • Jordán, milíř
  • Jordán
  • Jordán, výhled (4)
  • Jordán
  • studánka pod Jordánem

(1) bývalá triangulační věž z lešenářských trubek, na Koruně podobná také stála
(2) asi nějaká vojenská stavba, poblíž vrcholu
(3) velmi opatrně bych použil výrazy jako svahové vrchoviště, případně prameniště, s hojným rašeliníkem
(4) výhled z jihozápadního úbočí, původně jsem předpokládal že na Kamennou, ale bude to asi Koruna

Bártův dub

Bártův dub stával na pomezí zbirožského (komorního), hořovického a dobříšského panství.

  • U Bártova dubu
  • U Bártova dubu
  • U Bártův dub
  • Bártův dub
  • U Bártův dub
  • Bártův dub (1)
  • U Bártův dub
  • Bártův dub, mezník
  • Historické správní celky středních Brd
  • hranice panství do roku 1726

(1) Hraniční příkop mezi Zbirožským a Hořovickým panstvím. Zbirožské panství koupila rodina Colloredo – Mannsfeldů (panství Dobříš) v roce 1879 v dražbě od Vídeňské hypoteční banky, která byla největším věřitelem zkrachovalého podnikatele Dr. Strousberga.

Trávěnka

Lesní cesta spojující Tok a Jordán.

  • Trávěnka
  • Trávěnka
  • Trávěnka
  • Trávěnka
  • Trávěnka
  • Trávěnka, bunkr
  • Trávěnka
  • Trávěnka, bunkr
  • Trávěnka
  • Trávěnka, zbytky věže?
  • Trávěnka
  • Tok z JOrdánu

Dlouhý vrch

  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch (vlevo)
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch (1)
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch (2)
  • Dlouhý vrch
  • Jordán od Dlouhého vrchu
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch
  • Dlouhý vrch

(1) Výhled z protipožárního pásu - v dáli charakteristický hřeben Brna (Radče) včetně vysílače, skvělý to orientační bod
(2) Pohled z Dlouhého vrchu na Jordán, dronem.

Mourový potok

  • Mourový potok
  • Mourový potok (1)
  • Mourový potok
  • Mourový potok (1)
  • Mourový potok
  • Mourový potok (1)
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • žebrovice různolistá
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Mourový potok nad Parmovou nádržkou
  • Mourový potok
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka (2)
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka
  • Parmova nádržka
  • nad Parmovou nádrží
  • Parmova nádržka
  • u Parmovy nádržky
  • Parmova nádržka
  • u Parmovy nádržky
  • Parmova nádržka
  • u Parmovy nádržky
  • Mourový potok
  • Mourový potok

(1) Pramenná oblast Mourového potoka se nachází v oblasti bývalé dopadové plochy Jordán.
(2) Parmova nádržka je projektovaná na zadržení 300 m3 vody.

bývalá Hořovická Baština

Hořovická Baština (také Baštinka, Malá Baština, Česalovna). Vznik 18. století - zánik cca 1930? (vznik brdské střelnice)

  • bývalá Hořovická baština
  • bývalá Hořovická Baština
  • bývalá Hořovická baština
  • bývalá Hořovická Baština
  • bývalá Hořovická baština
  • bývalá Hořovická Baština
  • bývalá Hořovická baština
  • bývalá Hořovická Baština
  • bývalá Hořovická baština
  • bývalá Hořovická Baština
  • bývalá Hořovická baština
  • bývalá Hořovická Baština
  • bývalá Hořovická baština
  • historické plány (1)
  • bývalá Hořovická baština
  • historické plány (1)
  • bývalá Hořovická baština
  • historický inventář (2)
  • bývalá Hořovická baština
  • historický inventář (2)
  • bývalá Hořovická baština
  • historický inventář (2)
  • bývalá Hořovická baština
  • Fabiánovy vousy (3)
  • poblíž bývalé Hořovické baštiny
  • sklad terčů (4)
  • Na hranicích
  • Na hranicích
  • Na hranicích
  • Na hranicích

(1) Archivní plán hájovny Hořovické baštiny. 30. Juli 1897 Schleif. Plan zur Erbauung einer Hegerhouses in Hořowic - Baština. Zdroj - SOA Praha.
(2) Inventář zařízení - Baština (Forsthaus Baschtina), bohužel v němčině (majitel Hořovického panství byl hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm, kníže z Hanau). Zdroj - SOA Praha. Zatím jsem nerozluštil, zda jde o Baštinu Hořovickou, nebo Jineckou.
(3) pravděpodobně provazovka (Usnea sp.)
(4) Podezdívka? neurčené stavby, zhruba 300 metrů severně od bývalé Hořovické baštiny. Podle jednoho z největších brdských znalců (jež si přeje zůstati anonymní) jde o terčovnu (sklad terčů, přístřešek pro terče), funkční v době Protektorátu. Zda byla postavená už předtím a nebo sloužila i po válce, to není známo.

Na Hambitech

V ploché skále, nepatrně vyčnívající z terénu, je vytesán letopočet 1611. Číslice vysoké 12 cm vyhlížejí velice kultivovaně (patky na písmu by žádný prostý vesničan neudělal).

V roce 1611 do českých zemí vpadli Pasovští. 30. ledna překročili Pasovští české hranice a postupně obsadili České Budějovice, Český Krumlov, Tábor a Beroun. Stavové vyhlásili zemskou hotovost a jejich vojsko obsadilo Pražský hrad. V krátké době obsadili Pasovští Hradčany a Malou Stranu, ale za Vltavu, na její pravý břeh, se nedostali. Mezitím se soustředilo na pravém břehu Vltavy na 30 tisíc dobrovolníků a vojáků k obraně Prahy a tak plukovník Ramée raději ustupoval zpět do Rakous po stejné trase, jakou přišel. Za ústupu naráželi vetřelci všude na ozbrojený odpor. Bitva se odehrála také pod Žebrákem. Při dalším pochodu na Příbram použili žoldnéři pro přechod brdských lesů cestu přes Svatou Dobrotivou. Za ústupu drancovali všechny vesnice, kterými procházeli. Obyvatelé Svaté Dobrotivé na nic nečekali, a jako již několikrát v minulosti prchli před vojáky do lesů. Pravděpodobně se zastavili tam, kde se nachází náš záhadný letopočet (Václav Hrabák, Wikipedie).

  • Na Hambitech
  • Na Hambitech
  • Na Hambitech
  • Na Hambitech
  • Na Hambitech
  • Na Hambitech
  • Na Hambitech
  • Na Hambitech

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: pavel  (2015-09-26 07:05:40)
Zdravím. Pokud jde o hájovny-myslivny Baštiny, nehloubám moc o historii, ale Hořovická Baština stála zhruba tam, kde je na mapce písm.A. Jinecká Baština - Zámeček tam, kde je písm.C (přesně). Pokud jde o původní Jineckou Baštinu, zřejmě by to mohlo být tam, co je B a co je dnes také Drmotova studánka, ale tím si na 100% jist nejsem. Je to ale velmi pravděpodobné.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: