logo

Jordán

Tato kapitola se zabývá dopadovou plochou Jordán (Jedlina). Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Jordán

Na Jedlině, stejně jako na Toku, rostlinstvu dominuje vřes, borůvka a brusinka. Oproti Toku se ale na Jedlině více objevují březové porosty. Místy si člověk přijde jak někde za Uralem. Na dopadovce najdeme také bunkr který učinkoval ve filmu Obecná škola.

První byla vykácena cílová plocha Jordán, a to v roce 1930. V témže roce bylo dokončeno i vykácení plochy Brda.

(2) Dopadová plocha Jordán v roce 1953 (zdroj ortofotomapy kontaminace.cenia.cz). Barevné fleky jsou dnešní nelesní plochy, ta nejsvětlejší jsou dnešní keříky (vřes, borůvky), ta tmavší potom místa s občasnými menšími dřevinami. Vše ostatní už dnes zarostlo hustým lesem.
(3) Srovnání zarostlosti dnešní dopadové plochy Jordán s rokem 1953 (zdroj ortofotomapy kontaminace.cenia.cz). Na první pohled to vypadá, jako bych se sekl s měřítkem, ale vše sedí. Dopadová plocha roku 1953 byla nejenomže výrazně vyčištěnější od dřevin, ale ona byla i širší, šla dokonce přes dnešní protipožární úseky (červeně).

Výhledy z Jordánu

(1) Výhled z hypotetické stometrové rozhledny, reálně dronem.

Jordán, vojenství

(1) daroval Čeněk

Jordán, vrchol

Jak přišel Jordán ke svému biblickému jménu? Určitou hypotézu přináší O. Dvořák ve své knize Pustinami středních Brd. Podle něj název Jordán (stejně jako Kazatelna a Kalich opodál) vznikl za třicelité války, kdy se ve zdejších lesích ukrývali obyvatelé Příbrami před rabujícím švédským vojskem. Vzhlíželi k protilehlému hřebeni, za nímž se jejich pohledům skrývala Příbram, stejně jako kdysi Izraelité pohlíželi k "zemi zaslíbené" přes řeku Jordán...No, zní to dost jako scifi.

Důvěryhodnější vysvětlení jsem získal od místních lesníků: Jméno Jordán má název od rybníčku na Rezervě pod Aliankou, je tam ještě dodnes protržená hráz a odtud se rozšířil na vrch (824 m) a následně cílovou plochu.

(1) bývalá triangulační věž z lešenářských trubek, na Koruně ještě jedna podobná dosud stojí
(2) asi nějaká vojenská stavba, poblíž vrcholu
(3) velmi opatrně bych použil výrazy jako svahové vrchoviště, případně prameniště, s hojným rašeliníkem
(4) výhled z jihozápadního úbočí, původně jsem předpokládal že na Kamennou, ale bude to asi Koruna

Dlouhý vrch

(1) Výhled z protipožárního pásu - v dáli charakteristický hřeben Brna (Radče) včetně vysílače, skvělý to orientační bod
(2) Pohled z Dlouhého vrchu na Jordán, dronem.

bývalá Hořovická Baština

Hořovická Baština (také Baštinka, Malá Baština, Česalovna). Vznik 18. století - zánik cca 1930? (vznik brdské střelnice)

(1) Archivní plán hájovny Hořovické baštiny. 30. Juli 1897 Schleif. Plan zur Erbauung einer Hegerhouses in Hořowic - Baština. Zdroj - SOA Praha.
(2) Inventář zařízení - Baština (Forsthaus Baschtina), bohužel v němčině (majitel Hořovického panství byl hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm, kníže z Hanau). Zdroj - SOA Praha. Zatím jsem nerozluštil, zda jde o Baštinu Hořovickou, nebo Jineckou.
(3) pravděpodobně provazovka (Usnea sp.)
(4) Podezdívka? neurčené stavby, zhruba 300 metrů severně od bývalé Hořovické baštiny. Podle jednoho z největších brdských znalců (jež si přeje zůstati anonymní) jde o terčovnu (sklad terčů, přístřešek pro terče), funkční v době Protektorátu. Zda byla postavená už předtím a nebo sloužila i po válce, to není známo.

bývalá Jinecká Baština

Ve Stabilním katastru je vykreslena jako Baschtina (Basstina) - Baštinka (mapováno 1839). Tehdy nebylo zřejmě nutné rozlišovat zda Hořovická či Jinecká. Jinecké panství v místních lesích skončilo 1804 a přechází na Hořovice, které se tak rozšiřují.

Jinecká Baština - je pojmenování pro dvě odlišné lokality, vzdálené od sebe cca. 1,4 km. Původní lokace hájovny má dnes místní jméno U staré fořtovny či Baštinská louka. Hájovna byla následně přemístěna jižněji, na místo dnes zvaném Jinecká Baština nebo i Zámeček. Zatím neznám přesně letopočet, kdy se původní Jinecká Baština přesunula, ale bude to pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století. (Knížka Brdy známé i neznámé uvádí, že Malá Baština (Baštinka) existovala ještě v roce 1839, krátce na to však byla zbořena). Ve Státním oblastním archivu Praha (všechny plány pochází z něj) jsou zmínky o přestavbě hájovny kolem roku 1898 a v roce 1900 má tatáž hájovna poměrně luxusní fasádu - srovnal jsem půdorysy, a jde o totožné objekty. Tenhle nesoulad, že podle Stabilního katastru to vypadá že Malá Baštinka mohla vydržet až do roku 1900, mě trochu znervózňuje.

V roce 1902 (podle údajů ve štítu) již stála nová hájovna jižněji (Zámeček), která zanikla snad roku 1926. Má úplně jiný půdorys než hájovna severní. Nějaký čas fungovala i jako noclehárna KČT.

(1) Plan zur Herstellug eines neuen Stalles á Scheuerhei der Oberforsterswohnung in Jinec Bastina. Plánek z roku 1898 odpovídající poloze ve Stabilním katastru.
(2) Plan zur Erbauung eines neuen Forsthauses in Jinec Baština, 1898
(3) Fasade eines neues Forsthauses in Jinec Baština, 22 Marz 1900. Pozn.: Tady mi přijde podezřelé, že se na hájovně vyhotovila nová luxusní fasáda včetně drobných přístaveb a po dvou letech je lokalita opuštěna a staví se Zámeček jižněji?
(4) Ve štítě letopočet 1902. Zde už je hájovna v nové poloze jižněji-tzv. Zámeček.

Panna Lída a okolí

Jeden z mála slušnějších pramenů v Centrálkách.

(1) Křížek s drobnou větvičkou připomínající Krista na cestě Červené potoky.

Hlava

Z úbočí Hlavy je solidní výhled směr křivoklátsko. Na tomto kopci jsem v Brdech prvně spatřil sedmikvítek evropský. Tento druh dle litaratury roste v jehličnatých lesích vyšších horských poloh, na rašelinných loukách. Samozřejmě, kdo by pochyboval o tom že by Brdy nebyly hory?

Hlava byla posledním místem v Brdech, kde byla zaznamenána přítomnost původního brdského tetřeva. Tokal zde na jaře roku 1971.

Lesy na svazích Hlavy byly v minulosti (jako i jinde) často používány k lesní pastvě dobytka, o čemž svědčí místní názvy i zápis v urbáři zbirožského panství z roku 1652 (v kolnách těňského revíru se jich pak přes zimu na slamách dvě stě přechovávati mohlo).

Oronymum vzniklo na základě metaforického označení tvaru objektu. Jak uvádí J. Malenínská označuje toponymum hlava kopec nebo svah, ve slovanské toponomastice pak může označovat také pramen (i když tento význam není tak častý). Podle F. Cuřína se slova hlava ve významu vyvýšenina, kopec užívalo a užívá především v jihozápadních Čechách, a je tedy typické pro krajinu se zvlněným, kopcovitým, ale nepříliš vysokým terénem (volne podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Věnovala Zdena Bradnová, díky.

Hejlák

Letištní plochu pod Hejlákem vybudovali němečtí vojáci na začátku války, snad v roce 1940. Podle legendy (velmi málo pravděpodobné s ohledem na předpokládanou dobu vzniku letiště) odtud v předvečer II. světové války odletěl E. Beneš s celou vládou do anglického exilu.

(1) Dnes je letiště Hejlák obklopené vzrostlými lesy, v roce 1953 byla ale většina jeho okolí odlesněna. Zdroj dat: kontaminace.cenia.cz

Pískový vrch

(1) Pravděpodobně Pec, musím ještě znovu ověřit.
(2) Pravděpodobně (odleva) Velký Jeskřipec, Pec, Stará Baština

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: pavel  (2015-09-26 07:05:40)
Zdravím. Pokud jde o hájovny-myslivny Baštiny, nehloubám moc o historii, ale Hořovická Baština stála zhruba tam, kde je na mapce písm.A. Jinecká Baština - Zámeček tam, kde je písm.C (přesně). Pokud jde o původní Jineckou Baštinu, zřejmě by to mohlo být tam, co je B a co je dnes také Drmotova studánka, ale tím si na 100% jist nejsem. Je to ale velmi pravděpodobné.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info