Karlov a Leontýnský zámek

Tato kapitola se věnuje okolí osady Karlov a Leontýnskému zámečku. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

Karlov

V roce 1779 byl z popudu knížete Karla Egona I. z Furstenberka založen hospodářský dvůr Karlov. Stalo se tak poté, kdy byly okolní lesy postiženy velkými polomy a majitel panství rozhodl, že už lesní porosty nebudou obnoveny a půda bude využita k polnímu hospodaření. Jednalo se asi o 750 ha půdy. Podle popisu z roku 1785 pozůstával dvůr Karlov z ovčína, sýpky, draslovny a malého rybníčku na potočišti jednoho z přítoků Habrového potoka. Původně dřevěné stavby byly postupně nahrazovány zděnými. V roce 1815 zde byl postaven nový klenutý ovčín pro 600 ovcí, o dva roky později nové stodoly a stáje pro dobytek. Kdesi jsem slyšel že Furstenberkové byli jednou z první obětí globalizace, jejich zdatnému podnikání s ovcemi na křivoklátsku konkuroval levnější import z Austrálie. Nedaleko dvora byla v roce 1844 postavena kovárna, podle ploché střechy se jí začalo říkat Placanda. V roce 1845 byl postaven první obytný objekt přímo ve dvoře a v letech 1872-74 byl postaven lihovar. Další obytné domy byly postaveny v letech 1884 a 1891.

(1) Karlov fotografovaný z kóty 529 (U Lednice), na obzoru vpravo je patrný brdský Plešivec, vlevo potom Písky s radarem.
(2) Karlov zachycený na mapě stabilního katastru, zdroj: https://archivnimapy.cuzk.cz/
(3) Hydrotermálně přeměněný porfyr, svrchní kabrium, Karlov. Muzeum Skryje.
(4) Tufit, svrchní kambrium, Karlov. Muzeum Skryje.

Leontýnský zámeček

Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit lovecký klasicistní zámek. V letech 1893 – 1894 přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. U zámku stojí kaple z roku 1866 s obrazem sv. Václava od J. Kroupy. Dnes nepřístupný - ústav sociální péče.

(1) Věnoval Petr Trousil
(B) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava), rok 1985

Lednice

U Lednice - zbytky skutečné novověké lednice. Byla to lednice přírodní, na uchovávání potravin, které bývaly budovány buď ve svahu, nebo pod úrovní terénu. Led se nakopal nebo nařezal v zimě z blízkého zamrznutého rybníku a v podzemních prostorách vydržel až do další zimy. Jako izolace se používala např. sláma.

(1) Věnoval Petr Trousil.

Leontýnka

Leontýnka: Zajímavým objektem je dvoupatrová kaplicka, která se nachází u Leontýna, na križovatce silnic z Nižbora do Roztok a Kublova. Tato stavba vznikla roku 1893 na zakázku pánu z Fürstenberka a mela predstavovat nejvyšší bod v okolí Leontýna a zároven sloužit jako rozhledna. (Diplomová práce Kulturní krajina a drobné památky na Krivoklátsku - Karolina Wencelová)

Hrobce

(1) Výhled z kóty 529 (U Lednice) na údolí Berounky zhruba přes Leontýnský zámek (který je schován v zeleni)
(2) Výhled z kóty 529 (U Lednice) směr Nový Jáchymov
(3) Výhled z kóty 529 (U Lednice) na Krušnou horu
(4) Obval bývalého rozsáhlého stěnového lomu JJV od Karlovy Vsi. Těžil křemenný porfyr křivoklátsko-rokycanského pásma na kamenivo (Čsl.st.lesy). Obval tvoří materiál skrývky a odpadu po těžbě částečně při příjezdu do lomu, zčásti i uvnitř lomu. Vznik po roce 1945, stavební kámen (Geofond).
Podle Vachtlova Soupisu lomů politického okresu Rakovník šlo o lom Státních lesů a statků (lesní úřad Buková), nájemce Správa okresních silnic v Rakovníku. Těžil se felsitický porfyr, kambrického stáří (křivoklátsko-rokycanské pásmo). Barva bělošedá, nažloutlá, načervenalá až nafialovělá. Používal se jako štět, štěrk, a drť, lomový stavební kámen, vhodný do betonu. Těžba probíhá ručně, instaluje se čelisťový drtič 400 mm (soupis lomů vychází roku 1947), kompresor s 1 vrt. kladivem. Otevřen byl roku 1940, 18 dělníků a dozorce.

Komentáře (připomínky čtenářů):