pokus

Kobyla

Tato kapitola se věnuje výhradně lomu Kobyla.

Kobyla, bývalý lom

V době provozu lomu byl těžený vápenec dopravován nejprve svážnou dráhou k nákladišti vlečky malodráhy K.B.K. severně od lomu. Touto malodráhou byl kámen odvážen do vápenek a cementárny v Berouně a Králově Dvoře. Slivenecký masivní bělorůžový vápenec se využíval ve vysokých pecích, k saturačním a metalurgickým účelům, pro chemickou výrobu, na vápno, ke stavebním účelům, na moučky a drtě aj. V roce 1914, kdy se lom zakousl do návrší Kobyly hlouběji, byl vyražen dopravní tunel spojující dno s nákladištěm. Tímto tunelem se do lomu dnes dostává většina z návštěvníků, tunel je z větší části vyztužen betonem, jen na konci u lomu je ponechána rostlá skála. Těžba byla ukončena v době světové hospodářské krize v roce 1929, samotná vlečka byla zrušena až o sedm let později. Těžba byla na několik let znovu obnovena v padesátých letech, následně poté byl lom ponechán přírodě.

Většina odkrytých hornin jsou masivní, světlé, místy narůžovělé krinoidové vápence slivenecké (stupeň prag, spodní devon). Jedná se o facii, která laterálně zastupuje koněpruské vápence z oblasti Zlatého koně. Na severním okraji lomu jsou tyto vápence tektonicky ohraničeny voškovským (očkovským) přesmykem. Jedná se o směrnou poruchu, podél které byly při procesech variského vrásnění v mladších prvohorách od severu v podobě překocené vrásy přesunuty starší vápence lochkovského souvrství i silurské vápence požárského souvrství. Celková délka posunu se odhaduje na 1 km. Očkovský přesmyk je považován za nejlépe odkrytou tektonickou poruchu přesmykového rázu ve středních Čechách. Přesmyk je názorně odkryt také v poslední síni jeskyně zvané Zlomená sluj. tato freatická jeskyně (vzniklá rozpouštěním vápence ve vodou stále zatopené zóně) má pěkně modelované stěny a strop takzvanými dovrchními korozními kopulemi.

  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • jeskyně Vestibul
  • jeskyně Vestibul
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • přístupová štola
  • Kobyla
  • přístupová štola
  • Kobyla
  • přístupová štola
  • Kobyla
  • přístupová štola
  • jeskyně Vestibul?
  • jeskyně Vestibul (1)
  • jeskyně Vestibul?
  • jeskyně Vestibul (1)
  • jeskyně Vestibul?
  • jeskyně Vestibul (1)
  • jeskyně Vestibul?
  • jeskyně Vestibul (1)
  • Chlupáčova sluj
  • Chlupáčova sluj (2)
  • Kobyla
  • Zlomená jeskyně (3)
  • Kobyla
  • Zlomená jeskyně
  • Kobyla
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně
  • Zlomená jeskyně (4)
  • Zlomená sluj
  • Zlomená jeskyně
  • deska - Petrbok
  • deska - Petrbok (5)
  • Kobyla
  • cestou ke Kobyle
  • Kobyla
  • mezník nad Kobylou(6)
  • Kobyla
  • Kobyla (7)
  • Kobyla
  • lišejník (8)
  • Kobyla
  • lišejník (8)
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla

(1) V jižní stěně jsou dvě jeskyně - Chlupáčova sluj a jeskyně Vestibul. Kosti a zuby jelenů, lvů, jeskyních medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní z Chlupáčovy sluje jsou nyní uloženy v Národním muzeu v Praze.
(2) Chlupáčova sluj na Kobyle, hráškové pizolity, expozice berounského muzea
(3) Zlomená sluj - stěnou lomu odkrytá freatická jeskyně (vznikla rozpouštěním vápence ve vodou stále zatopené zóně) ve vápencích koněpruských s pěknými dovrchními korozními kopulemi. Je v přímém podloží plochy očkovského přesmyku, kterým zadní síň prochází až do šedočerných vápenců s břidlicemi přídolského souvrství svrchního siluru.
(4) korodované skalenoedry kalcitu z nejnižší polohy jeskynní výplně ve Zlomené jeskyni na Kobyle, expozice berounskeho muzea
(5) Jaroslava Petrboka, jež bádal zejména v Chlupáčově sluji, připomíná pamětní deska u ústí štoly.
(6) V době rozmachu cementářské výroby cementářské firmy vykupovaly pozemky s vápenci, z té doby se zde zachovalo velké množství mezníků, ohraničujících majetkové hranice.
(7) Foto Rudolf Hylský (1949) Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií.
(8) Na Kobyle místy nalezneme ohromné množství žlutých lišejníků, mohl by to být nitrofilní terčovník zední (Xanthoria parietina). Jeho mohutná expanze možná souvisí s vyšší dostupností dusíkatých látek ve srážkách.

Kobyla, dronem

Bohužel je Kobyla už tak strašně zarostlá zelení, že fotky z dronu nejsou moc vypovídající.

  • Kobyla
  • Kobyla a Zlatý kůň
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem od západu
  • Kobyla
  • střed lomu
  • Kobyla
  • východní část lomu
  • Kobyla
  • východní část lomu
  • Kobyla
  • západní část lomu
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem
  • Kobyla
  • pohled dronem

Kobyla, infocedule

  • Kobyla
  • infocedule
  • Kobyla
  • infocedule stará
  • Kobyla
  • infocedule nová
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla
  • Kobyla

Kobyla - “step”

Horninový podklad jižní části přírodní rezervace je tvořen světlešedými akantopygovými vápenci (stupeň eifel, střední devon), které leží nad vrstevnatými šedými, místy načervenalými biodetritickými vápenci suchomastskými (stupeň dalej, střední devon).

Flóra lesostepní enklávy je nápadně druhově chudší než podobné lokality v údolí Berounky a převládají v ní druhy šířené pastvou. To je typické pro koněpruskou část Českého krasu a je to dáno vyšší nadmořskou výškou této oblasti a absencí skalních biotopů, které by v lesnatých částech poledové doby fungovaly jako útočiště nelesní flóry. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

  • step
  • step
  • step
  • step
  • step
  • step
  • step
  • step
  • step
  • škrap
  • Kobyla
  • šalvěje v rezervaci Kobyla

Akantopygový lom

  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom
  • Akantopygový lom

Meňanský průhon

  • Červený lom
  • Měňany (1)
  • Červený lom
  • Měňanský průhon (2)

(1) pískovcový mezní kámen z obce Měňany 16.-17. století, kámen označoval užší region obce, expozice berounského muzea
(2) Dronem od Kobyly

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: