Tato kapitola se zabývá hlvně lomem Kobyla. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.
V době provozu lomu byl těžený vápenec dopravován nejprve svážnou dráhou k nákladišti vlečky malodráhy K.B.K. severně od lomu. Touto malodráhou byl kámen odvážen do vápenek a cementárny v Berouně a Králově Dvoře. V roce 1914, kdy se lom zakousl do návrší Kobyly hlouběji, byl vyražen dopravní tunel spojující dno s nákladištěm. Tímto tunelem se do lomu dnes dostává většina z návštěvníků, tunel je z větší části vyztužen betonem, jen na konci u lomu je ponechána rostlá skála. Těžba byla ukončena v době světové hospodářské krize v roce 1929, samotná vlečka byla zrušena až o sedm let později. Těžba byla na několik let znovu obnovena v padesátých letech, následně poté byl lom ponechán přírodě.
Těžba odkryla krasové a geologické jevy. Na severních stěně je pozorovatelný tzv. Očkovský přesmyk. Jedná se o šikmé nasunutí starších silurských vrstev nad vrstvy mladší, devonské. Očkovský přesmyk je považován za nejlépe odkrytou tektonickou poruchu přesmykového rázu ve středních Čechách. Přesmyk je názorně odkryt také v poslední síni jeskyně zvané Zlomená sluj. tato freatická jeskyně (vzniklá rozpouštěním vápence ve vodou stále zatopené zóně) má pěkně modelované stěny a strop takzvanými dovrchními korozními kopulemi.
(1) V jižní stěně jsou dvě jeskyně - Chlupáčova sluj a jeskyně Vestibul.
Kosti a zuby jelenů, lvů, jeskyních medvědů, hyen, srstnatých nosorožců, mamutů a koní z Chlupáčovy sluje jsou nyní uloženy v Národním muzeu v Praze.
(2) Zlomená sluj - stěnou lomu odkrytá freatická jeskyně ve vápencích koněpruských s pěknými dovrchními korozními kopulemi. Je v přímém podloží plochy očkovského přesmyku, kterým zadní síň prochází až do šedočerných vápenců s břidlicemi přídolského souvrství svrchního siluru.
(1) Foto Rudolf Hylský (1949) Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií.
|
Zatím není vložen žádný příspěvek |
Stránka: 1
www.brdy.info © 2002-2012 kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info