logo

Koda

Tato kapitola se zabývá oblastí zvaná Koda. Jde hlavně o dvě majestátní rokle - Kodskou a Císařskou. Dále se věnujeme kopci Střevíc, Tobolskému vrchu a jeskyni Martina. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Císařská rokle

Císařská rokle je součástí národní přírodní rezervace Koda. Tudíž vstup mimo turistické cesty zakázán. Prosíme všechny ty kteří zákaz ignorují aby si při pohybu roklí počínali opatrně a pokud možno nesešlapávali hrany pěnovcových (nesprávně někdy úváděných travertinových) jezírek. Oproti Kodské rokli je zde méně rekreačních chat, které jsou soustředěny v dolní části kaňonu, který ústí u železniční trati do údolí Berounky.
Ve starším holocénu docházelo v rokli nejprve ke tmelení sutí pěnovcem (před zhruba 9000 lety), na těchto brekciích pak během klimatického optima holocénu (zejména v atlantiku) vznikly až 5 metrů mocné kaskády čistých pěnovců. Ty byly, včetně tmelených sutí, prorvány erozí během mimořádných přívalových srážkových událostí před méně než 2000 lety. Nové kaskády pěnovců potom vznikaly v těchto průrvách.


(1) Těžba bloků pestrých vápenců loděnických pro kamenické účely („karlštejnský mramor“, “mramor od Korna“) opakovaně probíhala v malém lomu vysoko v pravém úbočí rokle. Tento historický lom s možností výlomu bloků až 2,5 x 1,5 x 1,5 m patří k zajímavým historickým lomům Českého krasu, kde lze dodnes sledovat jednotlivé fáze technologie vrtání a oddělování bloků. Nejstarší těžba v lomu není přesně historicky doložena, o mramoru od Karlštejna se také zmiňuje Balbín již v roce 1679 (Miscellanea historica Regni Bohemiae). Těžbu z 60. let 18. století dokládá kronika liteňské fary. Poslední dobývání, ze kterého zůstala řada opracovaných bloků rozvlečených podél spodní části rokle, proběhlo ve 20. letech 20. století firmou Kamenické závody (dříve Ing. J. Velíšek). Kámen byl použit například na rozměrné sarkofágy v Ústřední síni Národního památníku na Žižkově. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)
(2) Tuhle podezdívku ve středu rokle jsem vždy podezíral z pozůstatku nějaké lomařské historie. Chyba, podle trempovin jde o zbytky boudy původní T.O. Býčí oko.

Císařská rokle, Uzávěrová stěna a jeskyňky

(1) plácek nad Uzávěrovou stěnou s hezkými výhledy na Císařskou rokli, na jaře pozor na koniklece
(2) výhled nacházející se nad Uzávěrovou stěnou

Císařská rokle, horní část svahů

Císařská rokle, 3D model

(1) 3D model Císařské rokle. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(2) vlevo část Tomáškova lomu, Císařská rokle, Kodská rokle, dolní část modelu tvoří obec Srbsko

Pohledy na Císařskou rokli zdáli

Korno

(1) Trojboká kaplička mezi Kornem a Litní poblíž rybníka Obora. Kapličku nechal postavit mlynář Dominik Příbrský z Horního Vlence a kovář Jan Jiras z Korna jako poděkování za to, že jejich rodiny byly uchráněny od zhoubné morové epidemie (1771).

Kodská rokle, horní hrany, stepi

Poloha Kody ve starosídelní nížinné oblasti zapříčinila výrazné ovlivnění květeny i vegetace lidskou činností. Les se zde zachoval jednak díky výrazně členitému terénu, člověku relativně nepřístupnému, a jednak díky mělkým půdám na skalnatém podloží, jež nebyly vhodné k zemědělskému využití. Od dob Karla IV. byl Tetínský revír, společně s revíry Zámeckým (=Karlštejnským) a Malomořinským, majetkem české koruny. Takto rozsáhlý majetek nebyl nikdy dělen do menších částí, což opět napomohlo zachování lesních porostů. V 18. století byl v Tetínském revíru nejpočetnější dřevinou dub a hned po něm borovice lesní. V polovině 18. století byla na Kodě nejspíše nejmenší zásoba dřeva. Velká část stavebního dříví byla již vytěžena a většina lesa sestávala z pařezin (dřevin obnovujících se výmladkovým způsobem a sloužících především jako palivo). Běžně se páslo v lese, kde se také hrabalo stelivo pro dobytek. Až do poloviny 19. století přetrvávala vysoká poptávka po dřevě využívaném jako palivo, tudíž se na velké ploše území hospodařilo pařezinově. V polovině 19. století byl rozsah lesní půdy v NPR Koda téměř stejný jako v současnosti, až na částečně bezlesý Korenský vrch a úplně bezlesou Císařskou rokli. (volně podle Horáčková, Tichý: Květena a vegetace NPR Koda v Českém krasu, Bohemia centralis 32)

Kodská rokle, vodní živel

Kodská rokle je součástí národní přírodní rezervace Koda. Chat je tu neskutečné množství, člověk se diví že se jedná zároveň o území s velmi přísným režimem ochrany přírody. Údolím rokle vede pěšina, pěnovec vytváří tůňky v horní části údolí.

(1) Jarní aspekt v Kodské rokli - fialové a bílé dymnivky, žluté sasanky pryskyřníkovité, bílé sasanky hajní

Kodská rokle, osada Koda

Když se po roce 89 obnovoval dobřichovický skaut, pamatuji si na jeden vylet na Kodu, kde na stěně u vypáleného hotelu byl vyryt text Severské modlitby.

(1) Existence Kodského mlýna je doložena již před rokem 1614, ovšem stavba vypadala dost odlišně od dnešního stavu. Z původního objektu zbývá jen část zdí zabudovaných do dnešní stavby. Ta se během několika přestaveb vyvinula do dnešní podoby hlavně během 18.,19. a prvních desetiletí 20. století. Nejstarší zachované části mlýnské technologie jsou datovány k roku 1805, většina je ale mladší. Zdroj vody (Kodská vyvěračka) má průměrnou vydatnost jen zhruba 10 litrů vody za vteřinu. Na vrcholu technologického vývoje mlýna (koncem 19. století) byla voda pro mlýnské použití nadržována v mlýnské nádržce a odtud byla potom vedena úzkými vantroky na dvě velmi úzká (44 cm), ale průměrem obrovská vodní kola (horní kolo o průměru 7,5 m, dolní 8,1 m). Kola byla umístěna šikmo nad sebou v úzkém zářezu vytesaném v pěnovcích. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(2) Obrázek mlýna je přetisknut z článku Mlýn v Kodě - přírodovědné, historické a technické aspekty publikovaném v časopisu Český kras XXXIV/2008 díky laskavému svolení majitele duševních práv Muzea Českého krasu.
(3) Vyvěračka na Kodě patří k největším v Českém Krasu, má mít stabilní teplotu 10 stupňů Celsia.
(4) V roce 2010 došlo k zásadnější opravě rybníčka na Kodě, včetně opěrných zdí. Rybníček je vyčištěn, ale okolí vypadá stroze a víc "technicky".
(5) Někdy před rokem 1718 byl ve dně Kodské rokle kousek pod starým mlýnem postaven další mlýn. Po požáru počátkem 20. let byl mlýn v letech 1927-1928 přestavěn na penzion s restaurací. Po válce objekt často měnil majitele, sloužil jako rekreační středisko, a postupně chátral, za čož mohl i obtížný příjezd, který neumožňoval snadnou rekonstrukci. Objekt podruhé kompletně vyhořel 20. srpna 1990. Volně podle (Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(6) historické pohlednice bývalého penzionu na Kodě
(7) Na bývalé hájovně kdysi visela drsná pamětní cedule: BOHUMIL ŽÍHLA Hajný v Kodě * 12.4.1909 + 27.5.1945 Krátce po znovunabytí svobody, byl zde zavražděn opilými sovětskými vojáky při obraně své rodiny. Po uzavření cesty pro pěší byl pomníček přesunut jižněji k nově vyznačené turistické cestě.

Kodská jeskyně

Archeologický výzkum jeskyně začal počátkem 20. let 20. století J. Axamit a během následujících dvaceti let se zde vystřídala řada předních českých archeologů – J. A. Jíra, J. Petrbok, F. Prošek nebo J. Bohm. Nejstarší osídlení jeskyně spadá do středního a mladého paleolitu, nejvíce nálezů z Kody pochází z neolitu a eneolitu, konkrétně z kultury s lineární keramikou a z jordanovské kultury. Těmto obdobím patří nejen zde nalezená ohniště, tisíce keramických zlomků, kamenné a kostěné nástroje, ale i kulturní vrstva, která dokládá dlouhodobé nebo opakované osídlení. Další využití jeskyně je doloženo po dobu bronzovou, laténskou a středověk. Nálezy byly rozloženy v prostoru celé jeskyně, ale největší koncentrace artefaktů se nacházela v její vstupní části. Ve vnitřním prostoru jeskyně bylo nalezeno i několik keramických nádob, jejichž styl je pro český pravěk neobvyklý. Nejbližší analogie k nim je možné najít až na jižním okraji Alp v okolí jezera Lago di Ledro, kde je podobná keramika datována na přelom starší a střední doby bronzové. (M. Kuna: Archeologický atlas Čech)

(1) nádoba kultury s lineární keramikou, publikováno v Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku - D. Stolz, V. Matoušek
(2) mikrokrystalický sintr na vápenci, Kodská jeskyně, expozice berounského muzea
(3) Přehled období, kdy bývala jeskyně obývána (a přišlo se na to), schéma podle publikace - M. Kuna: Archeologický atlas Čech

jeskyně Martina

Jako jedna z mála jeskyň Českého krasu nebyla objevena při těžbě vápence, ale průzkumem v terénu (1975). Jeskyně je tvořena dvěma paralelními větvemi, které jsou propojeny komíny, propastmi a šikmými chodbami. Celková délka podzemí je skoro 450 metrům výškové rozpětí necelých 32 metrů. Martina patří mezi 10 nejdelších jeskyní Českého krasu. Nejrozsáhlejší prostory se nacházejí ve spodním patře, patří k nim Vesmírná chodba a Obří dóm. Ve vstupních partiích jeskyně byly objeveny archeologické doklady pravěkého osídlení.

(1) jeskyně Martina, stálá expozice v Berounském muzeu
(2) polokulovité kalcitové výrůstky, tzv. korallity - jeskyně Martina, stálá expozice v Berounském muzeu
(3) V lednu 2006 byl nedaleko obce Tetín v Českém krasu nalezen v keramické nádobě unikátní poklad více než 900 kusů stříbrných mincí ze 13. století. Poklad se podařilo zachránit celý. Navíc byl, jako dosud jediný na našem území, odborně vyzvednut archeology. V roce 2013 byla vystavena jeho část v rámci probíhající výstavy 20 let archeologie na berounsku a hořovicku. Průvodce popisoval, že poklad byl nalezen poblíž jeskyně Martina, dosud jsem si to nikde neověřil.

Kruhový lom, Montánka

Kruhový lom byl otevřen Pražskou železářskou společností kolem roku 1880. Vápenec byl původně dodáván pro potřeby Králodvorské cementárny a Králodvorské železárny. Poté, co Králodvorská cementárna otevřela pro svojí potřebu Císařský lom u Koněprus, byl vápenec dodáván hlavně do cukrovarů, skláren a pro chemické účely. Dnes je (aktivní) lom otevřen v pěti etážích a vápenec je využíván převážně na drcené kamenivo a pro odsiřování elektráren a tepláren.

Lidový název lomu Montánka vzniknul podle vlastníka – České Montánní společnosti. Jedná se o stěnový lom dlouhý 280 m a vysoký 25-30 m. Předmětem těžby zde byly koněpruské a slivenecké vápence, vhodné pro výrobu vápna. Těžit se začalo roku 1891, v roce 1907 byl lom opuštěn a těžba se přesunula na druhý břeh Berounky (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu).

(1) Pohled dronem od lomu Na Chlumu směr Kruhový lom (vpravo) a Císařskou a Kodskou rokli (vlevo).
(2) Propast pod komínem v Montánce vypadá pro mne jako laika velmi nebezpečně, ačkoliv denivelace je prý pouze 15 metrů.

Střevíc a Tomáškův lom

V roce 1872 kupuje Adam Tomášek z Rokycan vápennou skálu na katastru Korna, kde otvírá tzv. Tomáškův lom a staví v něm nejdříve několik cylindrových pecí a později i pec kruhovou. Kromě toho jeho bratr Jan Tomášek staví v tehdejším Karlově Týně další vápenici a odebírá také kámen z Tomáškova lomu. V roce 1915 přepouští práva na lom a vápenice v Tomáškově lomu syn Adama Tomáška Václav – a to svému strýci Janu Tomáškovi. Po roce 1948 jsou lom i vápenka zestátněny a připadají národnímu podniku Pragocement. (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu)

(1) Foto: Josef Svoboda (1962) Zdroj snímků: Fotoarchiv - Online archiv geologických fotografií.
(2) skály mezi ústím Císařské rokle a Tomáškovým lomem.
(3) 3D model Tomáškova lomu. Živý model možno stahovat zde. Jde o 3D PDFko (velikost 7,5 MB), které je možné prohlížet i otáčet v obyčejném Adobe Readeru.
(4) Kříž nad Tomáškovým lomem jsem poprvé zaregistroval v roce 2013.

Vanovické skály

Skály mezi Karlštejnem a Tomáškovým lomem, částečně vzniklé díky výstavbě železnice.

Petzoldův lom

Krajina mezi Srbskem a Karlštejnem po levé straně Berounky.

Tobolský vrch

(1) Jezírko mohlo vzniknout nad ucpaným krasovým závrtem, ale přijde mi to podezřelé.
(2) Na fotografii vpravo, foceno dronem od Kobyly.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Pavel  (2013-12-15 15:18:49)
Kříž nad Tomáškův lom jsem umístil 8.6.2013
Myslím, že se tam moc hodí.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info