logo

Kohoutov

Tato kapitola se zabývá nesourodým okolím Kohoutova. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Kohoutov

Geologický podklad je tvořen vulkanity svrchního kambria - ryolity a ryolitovými tufy. Od kóty Vrána se mírně svažuje temeno kamenité kupy, která přechází strmým svahem k horní cestě. Odtud je mírný sklon s několika menšími plošinkami. Závěr svahu nad dolní cestou tvoří mírně ukloněnou plošinu. Středem rezervace od jihozápadu k severovýchodu probíhá úpad s prameništi.

Většinu ploch porůstají chudé bikové bučiny s věsenkou nachovou, kyčelnicí cibulkonosnou a ječmenkou evropskou. Okrajově se uplatňují kyselé doubravy ve vrcholové části, v nižších partiích květnaté bučiny. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

Vzhledem ke vzdálenosti lidských sídel prošlo území nerušeným vývojem - vliv nadměrné pastvy, hrabání steliva a další nepříznivé činnosti byly soustředěny do okrajových porostů lesních revírů. Teprve na konci 18. století proběhla v lesích v okolí kohoutovského vrcholu těžba a pálení dřevěného uhlí. Tuto činnost lze doložit dodnes patrnými milířišti, kterých bylo v rezervaci nalezeno 12 a další v její těsné blízkosti. Příčina, proč se rozšířila těžba až do těchto porostů, spočívá v rozmachu hutnictví v jihozápadní části vrchoviny a na úpatí Brd (volně podle J. Inemana).

Takzvaný kohoutovský prales byl díky svému přirozenému charakteru vyjmut z běžného hospodaření již ve třicátých letech dvacátého století. Zasloužili se o to Colloredo Mansfeldové, majitelé Zbirožského panství, k němuž Kohoutov náleží. Zbirožské panství koupila rodina Colloredo - Mannsfeldů v roce 1879 v dražbě od Vídeňské hypoteční banky, která byla největším věřitelem zkrachovalého podnikatele Dr. Strousberga. Státní ochrany se Kohoutov dočkal v roce 1966, když jej Ministerstvo kultury ČSR vyhlásilo za Národní přírodní rezervaci. Přirozený charakter si Kohoutov v minulosti uchoval pravděpodobně i díky tomu, že nebylo možné pokácené kmeny splavovat.

(1) Věnovala Zdena Bradnová.
(2) Kaplička stojí na místě, kde dříve stával velký dřevěný srub, ve kterém dožil (1998) těžce nemocný Jeroným Colloredo Mansfeld, bývalý majitel zbirožského panství. Kapličku nechal postavit jeho synovec Jerome Colloredo Mansfeld. Snímek věnovala Zdena Bradnová.

Zbirožský potok, od Sýkorova po Ostrovecký mlýn

Ostrovec a Lhotka

(1) Zprávy o Ostroveckém mlýně pochází již z roku 1652, dnešní podoba je z let 1794-1804.

Ostrovecký potok, Strážov

(1) lesní partie mezi Strážovem a Velkým vrchem.

U dubu

Loučka sevřená mezi vrchy Strážov, Vlastec a Těchovín.

(1) Směr NPR Kohoutov, na horizontu Radeč.
(2) směr Strážov a Lípa.
(3) Strážov a Lípa na levém okraji snímku.
(4) Vpravo nahoře Těchovín, stavení nahoře uprostřed - Janušky (na horizontu Brdy).
(5) Směr Vlastec, za kterým vykukuje Velíz a Krušná hora.

Bráh

Vrch Bráh je pro místní samozřejmě Mt. Bráh.

Staročeské apelativum brah označovalo zvláštní zařízení na úschovu sena nebo slámy (jakýsi stoh s posuvnou střechou na 4 sloupcích), na Rakovnicku se slovem bráh pojmenovávala kupa chmelových tyčí. Je tedy možné, že na vrchu nebo pod ním stávaly brahy/bráhy, podle kterých dostala vyvýšenina své jméno. Pojmenování mohlo také vzniknout metaforicky na základě tvarové podobnosti. (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny) Matně si pamatuji, že ještě před pár lety se chmel v nedalekých Podmoklech pěstoval...

(1) Věnovala Zdena Bradnová.
(2) Věnovala Zdena Bradnová, pohled na Němcův (Kozův) mlýn.
(3) Plocha pro milíř (dřevěnné uhlí) na hřebínku vybíhajícím z kóty Radost. Orientace bídná, spoustu roklí, hřebínků....

Ušák

Těchovín

Těchovín (617 m n. m.) je nejvyšším kopcem Křivoklátska.

Okolí Terešova

Přírodní rezervace V horách (též někdy Na horách) leží na hranici CHKO Křivoklátsko u Terešova. Celkem zde roste 3400 ks tisu, pro srovnání v CHKO Křivoklátsko je uváděno 2300 ks této dřeviny (Ochrana přírody, 60,2005).

Horninovým podkladem jsou vulkanity svrchnokambrického křivoklátsko-rokycanského komplexu. Starší výlevy odpovídají porfyritům, mladší výlevy jsou kyselejší a jsou nazývány paleoryolity. Tisové porosty požívaly ochrany již v první třetině 19. století zásluhou hraběte Kašpara Šternberka z Březiny, který je považoval za jedny z nejbohatších na území Čech. (volně podle Plzeňsko a Karlovarsko, Zahradnický, Mackovčin a kol.)

(1) archivní fotografie, Rokycanské muzeum
(2) Fotografie z roku 1932. Údajně se zde zastavil sv. Vojtěch cestou z Říma, v roce 1696 je tu připomínán poustevník. Kaple byla postavena Strojetickými za zachránu života jednoho z nich v roce 1739.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2014-04-07 15:03:13)
Jestli máte fotky a chcete se o ně podělit, pošlete - rádi je uveřejníme :-)

Od: Jozef  (2014-04-07 09:22:25)
Nádherné ráno 6.4.2014 na Těchovíne, stáda srn a muflonov v krásnej prírode....Aktivácia kóty Těchovín....

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info