pokus

Koněpruské jeskyně

Tato kapitola se věnuje výhradně Koněpruským jeskyním a nejbližšímu okolí Zlatého koně. Lomu Čertovy schody a lokalitě Kotýz se věnuji v jiné kapitole.

Koněpruské jeskyně

K původu jména - osada Koněprusy se poprvé připomíná roku 1391 (de Konyeprus). Výklad místního jména působí potíže: jméno vsi souvisí nepochybně se jménem blízkého návrší Zlatý kůň, proslulého jednak pozůstatky slovanského hradiště z 8.-9. století (to navázalo na pravěkou osadu bylanské kultury asi ze 7.-6. století př.n.l.), jednak soustavou krasových jeskyň v podzemí vrchu, známých už člověku starší doby kamenné. Svým tvarem se místní jméno zařazuje ke jménům typu Konělupy (osada lidí, kteří loupili, kradli koně) nebo Konětopy (bažinaté místo, kde se topili koně). Předpokládané sloveso *prusiti není ovšem v češtině doloženo; rovněž souvislost s etnickým jménem Prusi (kmen Prusů) nepřichází vůbec v úvahu. Z toho, že oblast Českého krasu byla nepřetržitě osídlena už od pravěku, lze předpokládat, že se v některých starobylých jménech (srov. též Kotýz, Koda, Kosoř) uchovaly stopy po jazykové vrstvě nejen předslovanské, ale i předgermánské, ba dokonce již i předkeltské (volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa).

Pro veřejnost je zpřístupněna část středního a svrchního patra jeskyní. Prohlídková trasa není bezbariérová, schodiště překonávají značné výškové rozdíly, a proto se prohlídka nedoporučuje osobám s pohybovými problémy nebo velmi malým dětem. Prohlídka jeskyní začíná ve stěně bývalého Houbova lomu, vchodem do Zářijové jeskyně (střední patro). Hned za vstupem je ve stropě jedna z geologických rarit Zlatého koně - neptunická žíla. Jde o trhlinu ve vápenci, vzniklou pod mořskou hladinou již při tvorbě vápencového útesu a posléze vyplněnou sedimenty.

Jeskyně vznikly ve spodnodevonských vápencích, jejichž vlastnosti a tektonická stavba do značné míry určují rozsah, průběh a tvar jeskynních prostor. Spodní i svrchní patro mají horizontální průběh, patro střední má průběh složitější s výškovým rozpětím 50 m. Svrchní patro leží nehluboko pod povrchem, je nejméně rozsáhlé, celkem 60 metrů dlouhé. Prostupuje lavicovité až deskovité suchomastské vápence a jejich rozhraní s nadložními acantopygovými vápenci. Na korodovaných barevných stěnách Mincovny je sporadická sintrová výzdoba, na hlinité počvě s kameny několik stalagmitů a sintrových desek s jezírkem. Střední patro s členitými prostorami je nejrozsáhlejší. U volných prostor šířka převládá nad výškou. Většina jeho prostor sleduje tektonicky postiženou plochu skryté diskordance mezi vápenci koněpruskými a suchomastskými (volně podle Koněpruské jeskyně - A. Komaško, J. Hromas a Jeskyně, J. Hromas).

  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (1)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (2)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (3)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (3)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (4)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (5)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (5)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (6)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (6)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně (7)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně 1985 (8)
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské jeskyně 1985 (8)

(1) schéma středního (nejrozsáhlejšího) patra
(2) řez jeskyněmi, vycházel jsem především z obrázku v časopise Ochrana přírody
(3) schéma středního patra (zeleně) a horního patra (růžově), které propojuje točité spojovací schodiště (žlutě). Prohlídková trasa čárkovaně.
(4) Promítnutí středního patra do ortofotomapy s vyznačením vrstevnic (vpravo na obrázku je patrné návštěvnické parkoviště)
(5) jeskyně (červeně) promítnuté do 3D modelu, pohled od jihozápadu
(6) pohled od severozápadu
(7) Obrázek ze Spelea od Káji Saudka - 25. výročí objevu Koněpruských jeskyní.
(8) fotografie z archivu rodiny Machových (turisté TJ Lokomotiva Ostrava), rok 1985

Koněpruské jeskyně - j. Spallanzaniho, U varhan, U labutě

První zastávka je v prostoře s vysokým kopulovitým stropem, nazvané na počest italského přírodovědce 18. století Lazzara Spallanzaniho. Napravo je nízká Janina jeskyně, vzniklá řícením stropů, vpředu krápníkový útvar Věčná touha - stalaktit se stalagmitem rostoucími proti sobě. Návštěvníci sestoupí po schodišti a projdou kolem sintrového náteku zvaného Labuť do síně U Varhan. Na stěnách jsou excentrické krápníky, rostoucí různými směry bez ohledu na gravitaci. Pod výrazným trsem stalaktitů zde stojí velký stalagmit a za skalní kulisou je jeden z nejkrásnějších krápníkových útvarů jeskyně - řada splývavých stalaktitů zvaná Varhany. Těsnou klesající chodbičkou napravo za síní U Varhan byla před vánoci 1951 objevena Vánoční jeskyně.

  • Koněpruské jeskyně
  • vstup do jeskyní
  • Koněpruské jeskyně
  • Spallanzani Lazzaro
  • Koněpruské jeskyně
  • Spallanzani Lazzaro
  • Koněpruské jeskyně
  • Věčná touha
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U labutě
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U labutě
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U labutě
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U labutě
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U labutě
  • Koněpruské jeskyně
  • konkrece (1)
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U varhan
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U varhan
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U varhan
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U varhan
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U varhan
  • Koněpruské jeskyně
  • síň U varhan
  • Koněpruské jeskyně
  • excentrické krápníky
  • Koněpruské jeskyně
  • Zářijová jeskyně (Varhany)

(1) Velká konkrece s dutinami ve středu velikosti cca 20 cm. Konkrece jsou tvořeny jílovým sedimentem silně prosyceným kalcitem.

Koněpruské jeskyně - Marešova síň, Stará chodba

Stoupající chodba, schodiště a tunely vedou k Marešově síni. Před ní, za prosklenými dveřmi, je Objevná chodba, kterou skalníci (dělníci v lomu) v září a říjnu 1950 do jeskyní poprvé pronikali. Marešovu síň nalezli cestou zpět a pojmenována byla po jejich mistrovi. Výzdoba byla brzy po objevu poničena, neboť se předpokládalo, že jeskyně (jako mnoho předešlých) budou odlámány. Zachovaly se jen zoubkované záclonky a žebrovité krápníky na převislé stěně. Několika schodišti klesá návštěvní trasa okrajem rozlehlého Kuklova dómu až k 27 m hluboké Letošníkově propasti. Dostala jméno jednoho z prvnívh průzkumníků, který se v ní zranil (nestačila mu délka lana). Od propasti se schází do návštěvního okruhu Staré chodby, jejíž stěny dokládají, že důsledně sleduje ukloněné rozhraní mezi koněpruskými a suchomastskými vápenci.

  • Koněpruské jeskyně
  • Marešova síň
  • Koněpruské jeskyně
  • Marešova síň
  • Koněpruské jeskyně
  • Marešova síň
  • Koněpruské jeskyně
  • Marešova síň
  • Koněpruské jeskyně
  • Marešova síň
  • Koněpruské jeskyně
  • Marešova síň zoubkovaná záclonka
  • Koněpruské jeskyně
  • zoubkované záclonky
  • Koněpruské jeskyně
  • Letošníkova propast
  • Koněpruské jeskyně
  • komín nad Letošníkovou propastí
  • Koněpruské jeskyně
  • k Letošníkově propasti (1)
  • Koněpruské jeskyně
  • Stará chodba od Letošníkovy propasti
  • Koněpruské jeskyně
  • Stará chodba
  • Koněpruské jeskyně
  • Stará chodba
  • Koněpruské jeskyně
  • komín ve staré chodbě, tzv. Chobotnice
  • Koněpruské jeskyně
  • komín ve staré chodbě, tzv. Chobotnice
  • Koněpruské jeskyně
  • komín ve staré chodbě, tzv. Chobotnice

(1) Pohled od Marešovy síně směrem k Letošníkově propasti, vlevo točité schodiště do svrchního patra.

Koněpruské jeskyně - Proškův dóm

Uměle proražený tunel přivede návštěvníky od Letošníkovy propasti do největší prostory Koněpruských jeskyní - Proškova dómu. Jeho vstupní bránu zdobí světová rarita - koněpruské růžice. Koralitové agregáty, v příčném řezu koncentrické stavby, místy s makroskopicky viditelným opálem, patří k nejmladším partiím nejstarší generace sintrů v jeskyních. Stalagmitům na počvě vévodí mohutný, částečně rozpadlý, největší stalagmit v Čechách. Stropy dómu zdobí stalaktity a sintrové náteky, pod vysokým krápníkovým komínem zvaným Proscénium je sintrové Leknínové jezírko. V tomto dómu a v sousedních prostorách byly nalezeny četné kosterní pozůstatky pleistocenních zvířat, i kosti a nástroje člověka.

  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské růžice
  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské růžice
  • Koněpruské jeskyně
  • Koněpruské růžice (nahoře)
  • Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm, Proscénium
  • Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm, Proscénium
  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm
  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Skřítkové
  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Skřítkové
  • Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm, stalagmit Mohyla
  • Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm, stalagmit Mohyla
  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Leknínové (Sintrové) jezírko
  • Proškův dóm, Koněpruské jeskyně
  • Leknínové (Sintrové) jezírko
  • Koněpruské jeskyně
  • Proškův dóm

Koněpruské jeskyně - Pustý a Petrův dóm, j. Petrboka

Podél bloků mohutného závalu, pokračuje chodník do Pustého dómu. Zde je vystaveno několik kopií kosterních nálezů, mimo jiné horní část lebky srstnatého nosorožce (stáří cca 13 000 let), obratle, žebra, úlomek mozkovny a spodní čelist člověka typu Homo sapiens sapiens (stáří cca 13 000 let) a část spodní čelisti opice makaka (stáří cca 650 000 let). Pár schodů vzhůru vede do Petrova dómu s barevnými vrstvami suchomastských vápenců a černými manganovými povlaky a opět klesá do Petrbokova dómu. Prostora překvapí vysokým a členitým stropem, vzniklým na křížení neptunické žíly s příčnou tektonickou poruchou. Z jednoho z komínu vytéká mohutná sintrová kaskáda.

  • Koněpruské jeskyně
  • Pustý dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Pustý dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Pustý dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Petrův dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • Petrův dóm
  • Koněpruské jeskyně
  • jeskyně Jaroslava Petrboka, Strážce
  • Koněpruské jeskyně
  • jeskyně Jaroslava Petrboka
  • Koněpruské jeskyně
  • jeskyně Jaroslava Petrboka
  • Koněpruské jeskyně
  • jeskyně Jaroslava Petrboka

Koněpruské jeskyně - Svrchní patro, Mincovna

Návštěvní okruh se vrací do Kuklova dómu, z něhož ocelové točité schodiště přivede návštěvníky do svrchního patra - Mincovny. V nepříliš rozlehlých, ale vysokých chodbách byla ve středověku tajná penězokazecká dílna. Nálezy z výzkumů jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Zde zůstaly jen stopy po ohništích, znovuodkrytý tajný vchod penězokazů a kopie některých nálezů.

  • Koněpruské jeskyně
  • Mincovna
  • Koněpruské jeskyně
  • Mincovna
  • Koněpruské jeskyně
  • Mincovna
  • Koněpruské jeskyně
  • Mincovna
  • Koněpruské jeskyně
  • Mincovna
  • Koněpruské jeskyně
  • peníz (1)
  • Zlatý kůň
  • logo jeskyň
  • Koněpruské jeskyně
  • růžice (2)
  • Koněpruské jeskyně
  • růžice (2)
  • Koněpruské jeskyně
  • spodní patro (3)
  • Koněpruské jeskyně
  • neptunická žíla (4)
  • Koněpruské jeskyně
  • neumím lokalizovat
  • Koněpruské jeskyně
  • neumím lokalizovat

(1) peníz z penězokazecké dílny, stálá expozice berounského muzea (v legendě je psáno že jde o vládní minci, jinde se dočteme že byl padělán husitský haléř (J. Čáka, Hornické tradice v Brdech))
(2) Velké kalcitové polokulovité výrůstky s koncentrickými přírůstkovými vrstvičkami, tzv. růžice, jsou místy prokřemenělě a patří k nejstarší výzdobě Koněpruských jeskyní, stálá expozice berounského muzea
(3) excentrické krápníky, stálá expozice berounského muzea
(4) Neptunické žíly se vyskytují v koněpruské oblasti. Jsou to vertikální rozsedliny V-Z směru mocné 2cm až 20 m. Mohou být hluboké až 100 m. Vznikaly v podmořském prostředí, byly mnohonásobně rozevírané a vyplňované shora sedimenty. (expozice berounského muzea)

Zlatý kůň

Vrch Zlatý kůň (475 m.n.m.), kterým prostupuje systém Koněpruských jeskyní, tvoří vápence spodního a středního devonu. Jsou to zejména masivní spodnodevonské organodetritické vápence koněpruské útesového charakteru staré až 410 milionů let, které se usazovaly v mělkém teplém moři. Tvořily korálový útes, který byl osídlen více než 500 živočišnými druhy, což dokládá mimořádné množství zkamenělin. Na cca. 3,8 milionů let byl útes ostrovem, po jehož opětném ponoření pokračovala sedimentace usazováním vrstevnatých kalových organodetritických vápenců suchomastských. Jak dlouho tato sedimentace probíhala? Pravděpodobně kolem 25 milionů let. Ve vrcholových partiích Zlatého koně se zachovaly vápence akantopygové. Severní svah kopce ostře ohraničuje výrazná geologická porucha (spatřitelná např. na Kobyle) - očkovský přesmyk. Po něm byly při variském vrásnění přes mladší devonské vápence nasunuty starší horniny siluru - vápence, břidlice a diabasy. V řadě lomů na svazích Zlatého koně je už od středověku těžen zejména mimořádně čistý (vysokoprocentní) koněpruský vápenec.

Území Zlatého koně bylo ve středověku souvisle lesnaté. Odlesnění a intenzivní pastva koz, ovcí i hovězího dobytka měly za následek ústup původních rostlinných společenstev a šíření teplomilných a suchomilných druhů rostlin.

  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň, směr Koukolova hora
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň, směr králův Dvůr
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň, směr Plešivec
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň, směr Damil
  • Zlatý kůň
  • směr Svatý Jan
  • Zlatý kůň
  • směr Krušná hora
  • Zlatý kůň
  • nad bývalým Císařským lomem
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Orthoceras - Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • přehled bývalých lomů
  • Houbův lom
  • Houbův lom (1)
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom, balvan organogenních vápenců
  • Koněpruské jeskyně
  • Houbův lom, původní vchod do jeskyň
  • Koněpruské jeskyně
  • Houbův lom, původní vchod do jeskyň
  • Koněpruské jeskyně
  • Opuštěný lom
  • Koněpruské jeskyně
  • Opuštěný lom
  • Koněpruské jeskyně
  • Opuštěný lom
  • Koněpruské jeskyně
  • Opuštěný lom
  • Koněpruské jeskyně
  • Opuštěný lom
  • Koněpruské jeskyně
  • Hergetův lom (2)
  • Koněpruské jeskyně
  • Hergetův lom
  • Koněpruské jeskyně
  • Hergetův lom
  • Husákův lom
  • Husákův lom
  • Husákův lom
  • Husákův lom
  • Husákův lom
  • Husákův lom, rekultivace
  • Nová propast
  • Nová propast (3)
  • Nová propast
  • Nová propast (4)
  • dronem od Kobyly
  • dronem od Kobyly
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň
  • Zlatý kůň (5)

(1) Jedná se o 250 m dlouhý, 130 m široký a 15-35 m vysoký stěnový lom, ve kterém byly lámány koněpruské a slivenecké vápence pro výrobu vápna a vápenec nazývaný mydlák jako cementářská surovina. Jednalo se pravděpodobně o velmi starý lom, nazvaný podle svého provozovatele. V 70. letech 19. století byl zakoupen Adamem Tomáškem, na přelomu 80. a 90. let 19. století pak lom koupila Akciová společnost pro výrobu vápna. Po zprovoznění úzkorozchodné dráhy KBK byla před lomem zbudována nakládací rampa. Na konci 30. let 20. století byl Houbův lom spojen s lomem Zlatý koník. Krátce poté byly oba lomy opuštěny. Lom Zlatý koník byl znovu uveden do provozu v roce 1948, těžba však trvala jenom dva roky, protože v severní stěně lomu byly objeveny Koněpruské jeskyně (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu).
(2) Jedná se o stěnový lom, těžily se zde koněpruské vápence. Lom byl otevřen v roce 1882 firmou Max Herget. Do berounské vápenice byl vápenec původně odvážen povozy, ovšem ihned po zprovoznění úzkorozchodné dráhy KBK byl lom napojen na malodráhu cca 150 m dlouhou svážnou drahou. Hergetův lom byl v provozu až do roku 1933, kdy vápenice Maxe Hergeta vyhořela a už nebyla znovu zprovozněna (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu).
(3) polokulovité otvory vzniklé uvolněním sloupkovitě odlučných růžic, Nová propast na Zlatém koni u Koněprus, expozice berounského muzea
(4) Bílé, polokulovité , slupkovitě odlučné růžice jsou porostlé paprsčitě stébelnatými krystaly kalcitu (tzv. medového sintru). Povrch je tvořen pizolitickými výrůstky. Nová propast na Zlatém koni u Koněprus. Expozice berounského muzea.
(5) Karel Souček, Zlatý kůň, (výstava Krajinou Krasu, Berounské muzeum)

Dům přírody

  • Dům přírody
  • Dům přírody
  • Dům přírody
  • Dům přírody
  • Dům přírody
  • Dům přírody

Zlatý kůň, infocedule

Není příliš košer uvádět informační cedule z naučných stezek, ale ty v Krasu jsou opravdu dokonalé, fakticky i graficky nádherně ztvárněné. Proč je fotím je i to, že tyto stezky časem podlehnou vandalismu, případně je ochranáři pozmění a já si je tak zachovám.
V roce 2013 zaznamenávám úplnou informačně-cedulovou mánii. Nově vzniká informační stezka Klonk a přibývají další infopanely např. k NATURA 2000 apod.

  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Houbův lom
  • Zlatý kůň
  • infocedule
  • Zlatý kůň
  • infocedule

Koněpruská vápenice

  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice
  • Koněpruská vápenice

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: