pokus

Lom Kosov

Tato kapitola se věnuje především lomu Kosov, doplňkově uvádím tzv. Jírův lom na Koledníku a vodní nádrž Suchomasty.

Kosov

Lom Kosov u Berouna byl otevřen Králodvorskou cementárnou v roce 1909. Surovina byla zpočátku odvážena do cementárny koňskými povozy, ovšem už v roce 1911 byl lom spojen s cementárnou visutou nákladovou lanovkou. Původně dřevěné sloupy lanovky byly v roce 1931 nahrazeny železnými. V roce 1941 těžba v lomu utichá. Lom je v té době otevřen dvěma etážemi. V 50. letech byl od cementárny proražen kilometr douhý tunel, ve kterém byl umístěn pásový dopravník pro transport vytěžené suroviny. Lom sloužil k těžbě korekčních surovin při výrobě cementu. Laicky - koněpruský vápenec byl sám o sobě příliš čistý (kvalitní) a tak ho pro výrobu cementu bylo nutné řezat míň kvalitní surovinou.

Z geologického hlediska se jedná o významnou a vyjímečnou lokalitu silurských hornin. V celkem sedmi etážích zde vystupují kompletní sledy černých břidlic, vápnitých břidlic s konkrecemi, celé škály vápenců, dále jsou zde významně zastoupeny vulkanické horniny, především bazaltové tufy, sopečné výlevy, charakteristické sopečné pumy a tufitické vápence. V lomu Kosov vystupují především vápence a břidlice kopaninského souvrství, v nejvyšší části pak také nejmladší a nejmělčí polohy souvrství přídolského s významnými nálezy suchozemských primitivních cévnatých rostlin, tzv. psilofytů. Lom Kosov je významnou lokalitou, odkud byly popsány zuhelnatělé zbytky rostliny rodu Cooksonia, což svědčí o lokálně hojném osídlení souše primitivními rostlinami již v siluru. (exkurzní materiál - Š. Rak)

  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov (1)
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • graptolitové břidlice (2)
  • Kosov
  • tufit?
  • Kosov
  • tufit (3)
  • Kosov
  • struska (4)
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • tufy a diabasy (5)
  • Kosov
  • Kosov (6)
  • Kosov
  • Kosov (6)
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • Kosov
  • vápnitá konkrece (7)
  • Kosov
  • vápnitá konkrece (7)
  • Kosov
  • vápnitá konkrece (8)
  • Kosov
  • vápnitá konkrece
  • Kosov
  • sopečná puma (9)
  • Kosov
  • sopečná puma
  • Kosov
  • ortocerový vápenec (10)
  • Kosov
  • ortocerový vápenec (10)
  • Kosov
  • vápenec (11)
  • Kosov
  • hlavonožci
  • Kosov
  • hlavonožci
  • Kosov
  • zlom (12)
  • Kosov
  • antiklinála a synklinála (13)
  • Kosov
  • berounský geopark, silur na Kosově
  • Kosov
  • výhled od lomu Kosov na Králův Dvůr
  • Kosov
  • bývalá nákladní lanovka přes Kosov (14)
  • Kosov
  • lom Kosov

(1) Dno lomu zaplavilo jezírko, jehož hladina se nachází na úrovni prvního patra. V tomto patře jsou odkryty motolské vrstvy liteňského souvrství s množstvím graptolitů. Představují doznívající projevy tzv. anoxického eventu (spodní silur), kdy došlo k drastickému snížení biodiverzity v mořích a kdy se globálně dominujícími organismy staly mořské řasy a graptoliti.
(2) černé graptolitové břidlice. Fotografována je zvětralá suť těchto břidlic, je možné že barevné podání obrázku není věrné.
(3) diabasový popelový tufit, stálá expozice berounského muzea
(4) Dovezená asi z Králova Dvora.
(5) Jako geologický laik jsem měl dojem že vidím překocenou vrásu ve vápenci, realita je ovšem jiná - jde o tufy v podloží a diabasy v nadloží, viz. podobná fotka České geologické služby
(6) zakoupeno jako suvenýr v berounském muzeu, řez vápencem s ortocerasy
(7) vápnitá konkrece, spodní silur, st. wenlock, liteňské souvrství, lom Kosov, expozice berounského muzea. Vápnité konkrece se tvořily velmi mělce pod povrchem v nezpevněné hornině během rané diageneze, kdy docházelo v místech tvorby konkrecí ke krystalizaci minerálů z nasycených roztoků.
(8) kulovitá vápnitá konkrece ve skalní stěně (označeno šipkou)
(9) Struktura sopečné pumy svými vrstvami připomíná cibuli. Od vnitřního jádra, které tuhlo jako první, se postupně činností zvětrávání odlupují další a další vrstvy.(volně podle Š. Raka)
(10) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov
(11) hlavonožcový vápenec, svrchní silur, st. ludlow, kopaninské souvrství, lom Kosov u Berouna. Masivní lavice vápenců s hlavonožci vznikaly v prostředí, kde bylo dno pánve relativně mělčí, např. na periferii vulkanických center. Expozice berounského muzea
(12) Geologický zlom je na snímku vyznačen červenou šipkou, šipka značí také míru (vzdálenost) poklesu levého bloku hornin.
(13) Na snímku je červenou čarou zvýrazněna antiklinála (tzv. hřbet) a synklinála (tzv. sedlo). A nad ní exkurzníci berounského muzea.
(14) Bývalá nákladní lanovka z Králova Dvora přes Kosov k Císařskému lomu u Koněprus (dnes Čertovy schody). Podkladem mi byly historické letecké mapy ČR (1953) na kontaminace.cenia.cz.
Lom Kosov s Královédvorskou cementárnou spojovala od roku 1911 nákladní lanová dráha. Trasu tvořily dva samostatné úseky. Hlavní trať I měla horní nakládací stanici v lomu Kosov a dolní vykládací na východním okraji cementárny v Králově Dvoře. V souvislosti s rozvojem Císařského lomu u Koněprus byla trať I prodloužena o další úsek z Koněprus do Kosova, který byl zprovozněn 1911 (1917?). Stanice Kosov byla rekonstruována z koncové na průběžnou.Před stanicí Císařský lom vcházela trať do tunelu, ve kterém se nacházela i samotná stanice. V roce 1927 byla lanovka v souvislosti s výstavbou nových provozů závodu ve spodním úseku rekonstruována. Provoz na lanové dráze byl ukončen v roce 1952, likvidována byla postupně od roku 1957 (volně podle článku M.Sýkory z Dráhy 8/2002).

vodní nádrž Suchomasty

  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty
  • vodní nádrž Suchomasty

Jírův lom na Koledníku

Lom odkrývá svrchní část kopaninského a spodní část přídolského souvrství s výborně přístupnou hranicí mezi oběma jednotkami.

Jedná se o stěnový lom dlouhý cca 140 m s výškou stěny 10 m, lom byl otevřen počátkem 20. století firmou Jíra a Dobruský. Nakládka v lomu byla prováděna ručně a koňskými povozy byl vápenec svážen do Berouna k pecím. V lomu byly těženy vápence kopaninského souvrství, ze kterých bylo páleno vápno. Nadložní horniny byly prodávány jako štěrk. Po roce 1915 se zde již pravděpodobně netěžilo (volně podle M. Hejny: Lomy a vápenice v srdci Českého krasu).

  • Jírův lom na Koledníku
  • Jírův lom na Koledníku
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Jírův lom na Koledníku
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Jírův lom na Koledníku
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Jírův lom na Koledníku
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Jírův lom na Koledníku
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Jírův lom na Koledníku
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Koledník od Kosova
  • Lom mezi Jarovem a Koledníkem
  • Koledník

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: