pokus

Kotýz

Tato kapitola se věnuje Kotýzu (Jelínkův most, Axamitova brána) a sousednímu lomu Čertovy schody.

Kotýz a Jelínkův most

Pozorný turista může na skalách (silurské a devonské vápence) Kotýzu objevit sloní hlavy, já je např. vidím všude. Jelínkův most je dvojitý vápencový most vzniklý krasovým působením vody.

Kotýz tvoří návrší s plošinou ukloněnou k jihu, lemovanou svislými skalními stěnami do údolí Suchomastského potoka. Stěny jsou typovou lokalitou vápenců kotýských (lochkov). Na rozdíl od Zlatého koně je Kotýz, zejména díky nezájmu o kotýské vápence, přírodně a morfologicky mnohem zachovalejší. (Hromas, Jeskyně, 2009)

Hradišti Kotýz byl v 19. století přičítán velký historický význam. Jeho neslovansky znějící jméno budilo pozornost romanticky orientovaných badatelů a historických nadšenců, kteří jej ztotožňovali s keltskou bohyní Kotys (galskou Eponou), vyobrazovanou zpravidla na koni. Tyto domněnky zdánlivě podporoval i název celého skalního masivu Zlatý kůň. Název Kotýz však s dobou Laténskou, spojovanou s keltským etnikem, nejspíše vůbec nesouvisí – začal se používat až v 19. století a do té doby byla lokalita známa pod německým názvem Tugberg. První archeologické výzkumy na Kotýzu proběhly už ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století. Stopy osídlení vrchu pocházejí z doby bronzové, doby halštatské a raného středověku (9. století). Lepšímu dochování archeologických struktur zabránila eroze vrcholové plošiny, která odnesla většinu povrchových vrstev, známy jsou tak spíše ojedinělé nálezy keramiky. Dochované opevnění nebylo dosud podrobeno archeologickému výzkumu, a proto zatím nelze určit, v jakém období byl areál ohrazen. Od 20. let minulého století zkoumali archeologové také jeskyně na skalnatých srázech Kotýzu, v nichž byly nalezeny unikátní doklady z období mladšího paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové a železné. Opevněná plocha dosahuje asi 5 ha, hradiště tedy patří spíše k menším. Dochovaná délka opevnění činí 430 m u vnějšího a 110 m u vnitřního valu. (M. Kuna: Archeologický atlas Čech)

  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz (1)
  • Kotýz
  • Kotýz (1)
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně
  • Děravá jeskyně
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně
  • Kotýz
  • Děravá jeskyně (2)
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz, valy
  • Kotýz
  • Kotýz, valy
  • Kotýz
  • taková zahrádka (3)
  • Kotýz
  • u Jelínkova mostu
  • Kotýz
  • Jelínkův most (4)
  • Kotýz
  • pod Jel. mostem (4)
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most (5)
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most zespodu
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most detail
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most dronem
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most dronem
  • Jelínkův most
  • Jelínkův most
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz (6)
  • Kotýz
  • Kotýz infocedule (800 kB)
  • Kotýz
  • Kotýz (starý nekvalitní snímek)
  • Kotýz
  • Kotýz infocedule
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz
  • Kotýz, mochny písečné

(1) tzv. sloní hlavy
(2) Rytina kozorožce na břidlicové destičce z Děravé jeskyně je nejznámější magdalénienskou rytinou z oblasti Českého krasu (J. Hromas, Jeskyně)
(3) Nedaleko Jelínkova mostu, v místech bývalého pravěkého hradiště na Kotýzu, roste skupina několika mladých stromů jeřábu krasového (endemit Českého krasu, popsaný v roce 1984, vznikl samovolným křížením jeřábu muku a břeku). Jejich věk je asi 40 let (leták AOPK).
(4) Jelínkův most - pro malé děti na české poměry relativně nebezpečné místo
(5) Jelínků most - menší dvojitý skalní most, překlenující zhruba 8 m hlubokou puklinovitou prostoru s ukloněným dnem v jižní hraně Kotýzu, vzniklou na zkrasovělé mocné kalcitové žíle. Nese jméno archeologa Břetislava Jelínka.
(6) Skály u Kozí díry nad Suchomastským potokem (Monografie Hořovicka a Berounska)

Axamitova brána

Axamitova brána je největší skalní brána (vznikla propadnutím stropu velké jeskyně) v Českém krasu s propasťovitou jeskyní Ve vratech, jde o významnou archeologickou lokalitu, kterou popisuje V. Krolmus v roce 1834, od té doby je nepřetržitě zkoumána.

  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • propast za Axam. branou
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • Axamitova brána
  • vodník u Havlíčkova mlýna
  • vodník u Havlíčkova mlýna
  • pramen poblíž u Havlíčkova mlýna
  • pramen (1)
  • pramen poblíž u Havlíčkova mlýna
  • pramen (1)
  • pramen poblíž u Havlíčkova mlýna
  • pramen (1)

(1) Pramen pod Havlíčkovým mlýnem. Na krasový pramen s pitnou vodou je vázán vznik sladkovodních vápenců-pěnovců. Tyto světlé pórovité horniny vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého při uvolňování oxidu uhličitého z hydrogenuhličitanu vápenatého rozpuštěného ve vodě za spolupůsobení mechů a játrovek.

Čertovy schody

V knize "Esoterické čechy, Morav, Slezsko" od Vodkolka a Kuchaře mne zaujal následující citát: „Je zajímavé, jak se k posvátnému okruhu (Zlatý kůň) chováme dnes. Samo centrum jsme již téměř zlikvidovali. V době, která ztratila svůj posvátný rozměr, nemáme úctu k ničemu. Zlatý kůň se stal děsivým kráterem. Velkolom příznačně nazvaný Čertovy schody – že by tu ďábel skutečně stoupal vzhůru? – vše nemilosrdně ukrajuje. Temnoty se obnažují a to, co mělo být ukryto, se zjevuje. To nejsou příznivá znamení. Ale doba betonová si žádá své... “

  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • dronem od Kobyly
  • Velkolom
  • Čertovy schody východ z Houbova lomu
  • Houbův lom
  • Čertovy schody východ z Houbova lomu
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody západ
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • pohled přes Koněprusy (1)
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody
  • Kotýz (vlevo) a Čertovy schody (vpravo)
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody, vápenec (2)
  • Čertovy schody
  • Čertovy schody, vápenec (2)
  • Čertovy schody
  • infocedule
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • Čertovy schody
  • infocedule, velkolom
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom a K. jeskyně vpravo
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom, po odstřelu
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom, vrtná souprava
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom, třídička
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom východ
  • velkolom Čertovy schody
  • velkolom západ

(1) pohled přes obec Koněprusy na masiv Zlatého koně, zřetelný zlom zapříčinil bývalý Císařský lom, dnes velkolom Čertovy schody
(2) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov

Bývalá malodráha Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy

V roce 1896 začíná se stavbou malodráhy firma Franz Schon a synové, o dva roky později je zahájen provoz na jednokolejné 11,3 km dlouhé trati spojující lomy v Koněprusích a Tetíně s podniky v Berouně a Králově Dvoře. Pod návrším Zlatý Kůň byl navržen tunel dlouhý 246 m.Trať měla rozchod 760 mm, nejmenší poloměr oblouku 60 m, největší stoupání 30 promile.V roce 1899 byla dána do provozu odbočka k Bílému lomu (u Damilu) dlouhá 0,9 km.V roce 1903 byla před tunelem postavena odbočka k nákladišti Císařský lom, dlouhá 0,44 km.Vlivem krize ve 30. letech došlo k zastavení provozu některých lomů. V roce 1936 bylo zrušeno nákladiště Tetín a odbočka k nákladišti Kobyla. V letech 1940 - 42 byl proražen tunel do již jámového Modrého lomu na Damilu.

Ve svých počátcích využívala malodráha dvě lokomotivy, třicet vozů a o její provoz se starala četa jedenácti zaměstnanců. V roce 1939 to potom bylo dokonce 43 zaměstnanců.

Ke konci 50. let se těžba vápence přesouvala do nově založeného velkolomu Čertovy schody (VČS) a dráha KBK postupně ztrácela na významu, zvláště po otevření normálněrozchodné trati ze seřaďovacího nádraží Beroun do VČS. Poslední vlak KBK zde jel o vánocích roku 1962. (volně podle hornictvi.info)

  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (1)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K. (1)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • portál (2)
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • malodráha K.B.K.
  • bývalé nádraží Koněprusy
  • Kosov
  • bývalá nákladní lanovka přes Kosov (3)

(1) Mostek v prostoru spojovacích tunelů do horních etáží dnešního lomu VČS-západ a současně nedaleko místa, kde končila jedna z větví úzkorozchodné železnice Koněprusy-Beroun-Králův Dvůr. (volně podle Žák, Majer, Cílek) Český kras.
(2) Portál bývalé dopravní štoly do Císařského lomu.
(3) S malodráhou souvisí i nákladní lanovka z Králova Dvora přes Kosov k Císařskému lomu u Koněprus (dnes Čertovy schody). Podkladem mi byly historické letecké mapy ČR (1953) na kontaminace.cenia.cz.
Lom Kosov s Královédvorskou cementárnou spojovala od roku 1911 nákladní lanová dráha. Trasu tvořily dva samostatné úseky. Hlavní trať I měla horní nakládací stanici v lomu Kosov a dolní vykládací na východním okraji cementárny v Králově Dvoře. V souvislosti s rozvojem Císařského lomu u Koněprus byla trať I prodloužena o další úsek z Koněprus do Kosova, který byl zprovozněn 1911 (1917?). Stanice Kosov byla rekonstruována z koncové na průběžnou. Před stanicí Císařský lom vcházela trať do tunelu, ve kterém se nacházela i samotná stanice. V roce 1927 byla lanovka v souvislosti s výstavbou nových provozů závodu ve spodním úseku rekonstruována. Provoz na lanové dráze byl ukončen v roce 1952, likvidována byla postupně od roku 1957 (volně podle článku M.Sýkory z Dráhy 8/2002).

Na Voskopě

  • Na Voskopě
  • Na Voskopě, od Klonku
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • jeřáb břek
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě
  • Na Voskopě

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: