logo

Koukolova hora

Tato kapitola se zabývá okrajovými částmi Českého krasu, jako je např. Koukolova hora, Housina, Klonk. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Koukolova hora

Koukolova hora byla pojmenována podle majitele panství v blízkých Popovicích, Viléma Koukola, který zde žil v 15. století. Vystavěl jí rektor Univerzity Karlovy Antonín Karel Murdoch, vlastník tmaňského panství. V minulosti se na Koukolově hoře těžil vápenec. Jižně od Koukolovy hory se nachází obec Tmaň, první zmínka o ní pochází z roku 1170. Podle pověsti se její jméno odvozuje od Tumoně, jednoho z vrahů kněžny Ludmily na Tetíně r. 921. Pozor, na vrcholu není příliš bezpečno pro malé všetečné dětičky.
Na Koukolově hoře (tvořena ostrovem vápence spodního devonu (lochkov) se nacházejí jedny z nejvýše položených jeskyní Českého krasu (cca. 455 m.n.m). V jejich výplních jsou zvětraliny a přemístěné sedimenty křídového stáří. V opuštěném lomu pod vrcholem se nalézá jeskyně Pod kapličkou, délka cca. 55 metrů. ( HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009)

(1) 2010 - opravená kaple sv. Blažeje, která byla postavena v roce 1832
(2) před rokem 2009 trosky výklenkové kaple
(3) Kaple byla postavena v roce 1832, o několik desítek let později tady vznikl vápencový lom. Nalámaný kámen se svážel k malé vápenici, která byla severovýchodně od obce Slavíky. Snímek pravděpodobně z roku 1900.

Tmaň

Klonk

Klonk je mezinárodním stratotypem hranice mezi silurem a devonem. Byl schválen jako první mezinárodní stratotyp hranice mezi geologickými útvary na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu (1972), od té doby je jedním z nejvýznamnějších geologických stratigrafických objektů ve světovém měřítku. Pro doplnění - nedaleko Karlštejna nalezneme Budňanskou skálu, která byla na stejném geologickém kongresu zvolena parastratotypem (pomocným stratotypem) hranice silur - devon, který doplňuje zvláště některými paleontologickými daty základní stratotyp Klonk u Suchomast.

V Čechách existují ještě další dva významné stratotypy: lom Na požárech v Praze-Řeporyjích – mezinárodní stratotyp hranice ludlow-přídol a definice přídolí, nejvyššího stupně siluru a Homolka v Praze-Velké Chuchli – mezinárodní stratotyp hranice lochkov-prag, dvou nejspodnějších stupňů devonu.

(1) Celkem je v profilu očíslováno 124 geologických vrstev (zdroj: http://lokality.geology.cz/158). Vlastní hranice mezi silurem a devonem je vedena uvnitř 7-10 cm mocné vrstvy č. 20 (vyznačuje se nástupem vůdčí fosilie Monograptus uniformis). V nadložní vrstvě sledu č. 21 je prvý výskyt trilobita Warbugella rugulosa. Na snímku pod prknem vidíme očíslovanou vrstvu č. 18 a nad prknem vrstvu č. 26.
(2) Geologický památník u Klonku je vytvořen z mramoru zbuzanského, který je mikritovým až biomikritovým vápencem nazelenale nebo nahnědle šedé barvy, je hlíznatý, s typickými žilkami bílého kalcitu.
(3) Ze Zlatého koně je vidět přes masiv Voskopu jenom kousíček.

Suchomasty

Lejškov

(1) Chlupáčovo muzeum

Libomyšl, Hrádek

(1) zlomek skleněného korálu z Libomyšli, muzeum pravěku Všeradice
(2) Oštípané polotovary broušených nástrojů – eneolit (Libomyšl), výstava na zámku Nižbor

Želkovice

(1) časně laténská bronzová opasková zápona ze Želkovic, muzeum pravěku Všeradice
(2) možná rekonstrukce želkovické mohyly s bohatým laténským pohřbem, muzeum pravěku Všeradice
(3) nálezy ze Želkovic, Muzeum Hořovicka - pobočka muzea Beroun

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Milada Vaňková  (2014-05-19 17:12:58)
Na Koukolově hoře jsem byla pravděpodobně s potomkem loupeživého rytíře Viléma Koukola Ivo Koukolem v roce 1997, asi někdy v létě. To tam ještě Vrcholová kniha byla a provedli jsme do ní zápis.

Od: roman novotný  (2012-12-23 19:26:43)
Na Koukolově Hoře bývávala kdysi dávno "Vrcholová kniha". V roce 1982 přesně 13.07.1982 jsem tam s kamarády za T.O. Luňáci Horní Slavkov provedli zápis a přespali na vrcholu. Jestli má o tomto někdo nějakou informaci, rád bych byl informován.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info