pokus

Krakovec

Tato kapitola se zabývá výhradně zříceninou hradu Krakovec.

Krakovec

Václav IV. panství roku 1381 postoupil svému oblíbenci Jírovi z Roztok (nejvyšší lovčí, purkrabí křivoklátský, vedoucí královské stavební huti), který v letech 1381-83 zbudoval luxusní rezidenci hrad Krakovec. Architektonicky Krakovec představuje přechod mezi hradem a zámkem. Jeho stavba zanedbávala obranné prvky a soustředila se na tvorbu obytného komfortu. Okázalý přepych i dostatek soukromí tu vytvářelo členění na 26-27 obytných místností v propojených palácových křídlech. Obytné prostory, jejichž luxus dotvářel důmyslný systém vytápění, navíc hleděly do krajiny zcela bezstarostně nebývale četnými a troufale velkými obdélnými okny. Jediná nápadnější obranná stavba byla polookrouhlá věž v čele jádra hradu. Na styku východního a jižního se zachoval prostor kaple s pětibokým presbytářem v podobě našikmo vyloženého velikého arkýře. Arkýř byl patrně záměrně orientován na světelný účinek prvního paprsku vycházejícího slunce v den jarní rovnodennosti. Jeho vnější stěny se zřítily v roce 1855, velká plošina kněžiště dosud spočívá na mohutném pilíři - což je dodnes nejnápadnější a nejproslulejší architektonický prvek hradu.

V roce 1620 vydrancovala Krakovec bavorská armáda, a v roce 1631 a 1634 vpadli do Čech Sasové a dílo zkázy dokonali. Roku 1651 se Krakovec uvádí vytlučen a ohněm poškozen. Ota Jiří Helveren z Helversheimu, hejtman rakovnického kraje, nechal hrad opravit. Šindelovou krytinu vystřídaly červené prejzy, po nichž se hrad i přilehlá víska čtvrt tisíciletí nazývaly Červeným Zámkem. V roce 1783 hrad vyhořel.

Hrad leží v poměrně ploché pahorkatině, tvořené proterozoickými sedimenty s vložkami spilitů. Pod hradem jsou výchozy proterozoických drob a jílovitých břidlic. Mírně metamorfované jílové horniny přecházejí do fylitických břidlic. (Hrady Čech a Moravy, z čeho jsou a na čem stojí)

  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec (1)
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • věž
  • Krakovec
  • věž (2)
  • Krakovec
  • věž (2)
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec (3)
  • Krakovec
  • Krakovec (3)
  • Krakovec
  • Krakovec (4)
  • Krakovec
  • Krakovec (5)
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • rekonstrukce hradu - brožura SPÚSČ
  • rekonstrukce hradu dle SPÚSČ
  • Krakovec
  • F. C. Wolf (6)
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • lípa u Krakova (památný strom)

(1) Pohled přes nádvoří na západní křídlo. Souvislejší řada oken v prvním patře lemovala hodovní síň. Z nádvorní palácové stěny se zachovaly jen masivnější - tedy nárožní (styčné) konstrukce, v nichž je dosud možno rozeznt otopné průduchy. Text podle brožury Krakovec - P. Kmínek.
(2) Na straně nádvoří obíhaly věž pavlače, spodní byla širší a patrně podklenutá.
(3) Mohutný pilíř podpírající plošinu kněžiště je natočen tak, aby u kaple respektoval polohu vúči světelnému účinku prvního paprsku vycházejícího slunce v den jarní rovnodennosti. Vnější stěny arkýře se zřítily roku 1855.
(4) Torzo portálku, jímž se ze suterénu vstupovalo na jedno z točitých schodišť.
(5) Do zdi je vetknutá středová konzola, z níž vybíhala hned tři klenební žebra.
(6) Hrad Krakovec od F.C. Wolfa z roku 1788. Šipkou je označen v té době ještě stojící renesanční štít.

Krakovec a Jan Hus

V roce 1410 se Krakovec stává vlastnictvím Jindřicha Lefla z Lažan, který nabídl hrad jako útočiště Mistru Janu Husovi, jenž byl nucen opustit Prahu kvůli papežské klatbě. Náboženský reformátor Jan z Husince, pobýval na hradě Krakovci od poloviny července 1414 a vyjížděl odtud do okolních vsí a městeček kázat proti svatokupectví, pokrytectví, lakotě a prostopášnosti soudobé církve. Sloužil také mše v hradní kapli. Během léta zde sepsal svoji Obranu neboli Knížky proti knězi kuchmistrovi. Po obdržení výzvy krále Zikmunda, aby se dostavil do města Kostnice (Konstanz) ke koncilu, a po získání opisu protokolu, na jehož základě se proti němu vedla žaloba, zasílá prosbu králi Zikmundovi, aby byl souzen veřejně. V srpnu 1414 přebývá Jan Hus opět několik dní v Praze a na Krakovec se vrací s písemným osvědčením o své nevině (není shledán kacířem) od papežského inkvizitora Mikuláše Condemone a také písemným prohlášením pražského arcibiskupa Konráda z Vechty, že ne on, nýbrž papež jej obviňuje z kacířství. Počátkem října posílá Jan Hus z hradu Krakovec dopis na rozloučenou a dne 11. října 1414 odchází za doprovodu pánů Václava z Dubé, Jana z Chlumu, Petra z Mladenovic a dalších přátel stavu panského a rytířského ke kostnickému koncilu. Na Krakovec poslal ještě z kostnického žaláře list panu Jindřichu Leflu z Lažan, datovaný 29. června 1415, ve kterém mu děkuje za jeho pohostinství. Mistr Jan Hus byl kostnickým sborem odsouzen pro kacířství a dne 6. července 1415 vydán k upálení na hranici.

Co v dalších dějinách prováděli husité, se mistrovi Janu Husovi asi nedá moc přičítat za vinu.

  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec
  • Krakovec

Šípský potok

  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Šípský potok
  • Machův mlýn
  • Machův mlýn
  • Machův mlýn
  • podmáčená olšina pod Machovým mlýnem

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Benjamin  (2014-05-04 16:25:50)
Na Javornici jezdim nepravidelne od roku 1981 na vandr je nadherné akorat uź tam bohuzel nepotkavam kamarady s kterymi bylo tak fajn

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: