logo

Krakovec

Tato kapitola se zabývá Krakovcem a dolního toku Javornice. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Krakovec

Krakovec je trochu mimo turistický zájem, hlavně díky nedobrému dopravnímu spojení. Václav IV. panství roku 1381 postoupil svému milci Jírovi z Roztok, který patrně zbudoval luxusní rezidenci hrad Krakovec. Po dobrovolném vyhnanství z Prahy a dočasném působení na Kozím Hrádku mistr Jan z Husince hledal na českém venkově nové útočiště. Na Krakovci pobýval zhruba tři měsíce a zde si také připravil svou obhajovací řeč na koncil v Kostnici, kamž se odebral dne 11. října 1414. Architektonicky Krakovec představuje přechod mezi hradem a zámkem. Jeho stavba zanedbávala obranné prvky a soustředila se na tvorbu obytného komfortu. Okázalý přepych i dostatek soukromí tu vytvářelo členění na 26-27 obytných místností v propojených palácových křídlech. Obytné prostory, jejichž luxus dotvářel důmyslný systém vytápění, navíc hleděly do krajiny zcela bezstarostně nebývale četnými a troufale velkými obdélnými okny. Jediná nápadnější obranná stavba byla polookrouhlá věž v čele jádra hradu. Na styku východního a jižního se zachoval prostor kaple s pětibokým presbytářem v podobě našikmo vyloženého velikého arkýře. Arkýř byl patrně záměrně orientován na světelný účinek prvního paprsku vycházejícího slunce v den jarní rovnodennosti. Jeho vnější stěny se zřítily v roce 1855, velká plošina kněžiště dosud spočívá na mohutném pilíři - což je dodnes nejnápadnější a nejproslulejší architektonický prvek hradu.

V roce 1620 vydrancovala Krakovec bavorská armáda, a v roce 1631 a 1634 vpadli do Čech Sasové a dílo zkázy dokonali. Roku 1651 se Krakovec uvádí vytlučen a ohněm poškozen. Ota Jiří Helveren z Helversheimu, hejtman rakovnického kraje, nechal hrad opravit. Šindelovou krytinu vystřídaly červené prejzy, po nichž se hrad i přilehlá víska čtvrt tisíciletí nazývaly Červeným Zámkem. V roce 1783 hrad vyhořel.

Hrad leží v poměrně ploché pahorkatině, tvořené proterozoickými sedimenty s vložkami spilitů. Pod hradem jsou výchozy proterozoických drob a jílovitých břidlic. Mírně metamorfované jílové horniny přecházejí do fylitických břidlic. (Hrady Čech a Moravy, z čeho jsou a na čem stojí)

(1) Pohled přes nádvoří na západní křídlo. Souvislejší řada oken v prvním patře lemovala hodovní síň. Z nádvorní palácové stěny se zachovaly jen masivnější - tedy nárožní (styčné) konstrukce, v nichž je dosud možno rozeznt otopné průduchy. Text podle brožury Krakovec - P. Kmínek.
(2) Na straně nádvoří obíhaly věž pavlače, spodní byla širší a patrně podklenutá.
(3) Mohutný pilíř podpírající plošinu kněžiště je natočen tak, aby u kaple respektoval polohu vúči světelnému účinku prvního paprsku vycházejícího slunce v den jarní rovnodennosti. Vnější stěny arkýře se zřítily roku 1855.
(4) Torzo portálku, jímž se ze suterénu vstupovalo na jedno z točitých schodišť.
(5) Do zdi je vetknutá středová konzola, z níž vybíhala hned tři klenební žebra.
(6) Hrad Krakovec od F.C. Wolfa z roku 1788. Šipkou je označen v té době ještě stojící renesanční štít.

Šípský potok

Javornice

Údolí dolního toku Javornice tvoří téměř západní hranici CHKO Křivoklátsko, této oblasti mezi Zvíkovcem a Krakovcem se okrajově zabýváme.

(1) Od konce 18. Století byly u Marka pod Lhotou doly na získání surovin pro výrobu skalice. V okolí Chříče bylo v roce 1825 otevřeno pět nových lomůna vitriolovou (kamenečnou) břidlici a v provozu byl ještě jeden starý, v němž se vyráběl vitriol. Ložiska vitriolové břidlice se nacházejí na katastrech Studené, Chříče a Milíčova a v Markově údolí a v lokalitě zvané Čertovec (Teufelshaus) se dokonce vyskytoval též sirný kyz (Schwefelkiese). Snad sirný zápach vedl k jménu místa připomínajícímu pekelný dům.
(2) podle mapy KČT památné babyky u rozcestí Marek (podle AOPK nejsou vyhlášené jako památné stromy)
(3) Je to již dvěstě let, co se pod hájovnou Polánec, kousek od Javornice těžila kyzová břidlice, pro výrobu kyseliny sílové a sádry. Dnes zde nalezneme již jen pozůstatky po těžbě. Břidlice se těžily štolovým způsobem. Dnes zde můžeme najít vstup do štoly, který je u paty opěrné zdi. Svah byl zpevněn opěrnou zdí kvůli sesuvům. Ze dna rokle se vytěžený kámen vytahoval pomocí primitivního zdvihacího zařízení na svah nad opěrnou zdí, kde se břidlice ukládala do vysokých, hřebenových hromad. V hromadách byl kámen ponechán několik let přirozeným chemickým procesům, než byl připraven k dalšímu zpracování. I nyní jsou tyto hromady na svahu velmi dobře viditelné. Těžba byla ukončena počátkem 19. století, protože lidé našli jiný způsob jak kyselinu a sádru vyrábět (geocaching.com).
Za Hildprantů z Ottenhausenu, pravděpodobně koncem 18. století, se pod hájovnou Polánec u Modřejovic těžily kyzové břidlice k výrobě kyseliny sírové a sádry. Břidlice se těžily štolovým způsobem. Popis výroby kyseliny sírové popsal J. Patera v článku slabecké kyzovny, vlastivědný sborník Rakovnicka s Křivoklátskem, 1931, str. 86-89. Regionální historik Jan Renner v roce 1941 píše: Při potoce Javornici východně Slabec na rozhraní rakovnického a kralovického okresu měl v l. 1845 Václav Vlach z Chříče olejnu poblíž vrchnostenské hájovny u Marka. V sousedství téže na levém břehu Javornice měl továrnu na umělou sádru a Theerbrennerei svobodný pán František Hildprandt. Při tovární budově, z níž až dosud zbyly patrné trosky … roku 1872 přišla povodeň, při níž rozvodněná Javornice zničila při ní stávající tovární budovy. U sádrovny původně stála litinová socha sv. Františka z Pauly, nyní ve Slabcích (podle rakovnicko.moonface.cz).
(4) Lhotský závod sv. Tomáše (U Marka, Slabecká huť, Polanec) - Vitriolový závod se nalézal blíže Lhoty v údolí u Marka, kde jsou doly na vyrábění skalice již od konce 18. století, napsal F. Smolík-Slatinský roku 1865. J. Dyk v popisu kralovického okresu z roku 1886 uvádí, že v okolí Chříče, Studené a Lhoty se vyskytují kyzové břidlice, z nichž se dobývá kyselina sírová a kamenec (Vlastivědný sborník, čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska ).
(5) pravděpodobně bývalý náhon ke Kubovu mlýnu
(6) pravděpodobně bývalá nádrž nad Kubovým mlýnem
(7) Kromě pojmenování Čertovce - Teufelhaus od místa těžby vitriolové břidlice existuje variantní domněnka - Čertovec byla hájovna, která dostala jméno podle velkého balvanu s důlkem na vrchu, na němž prý sedával čert, mohl to být také obětní kámen.
Vlastivědný sborník, čtvrtletník pro regionální dějiny severního Plzeňska zde lokalizuje závod (olejnu) sv. Václava (Čertovec, Čertovecká huť, Chříč čp. 45). Historické mapy zaznamenávají k roku 1841 východně od Chříče, blízko hranic s katastrem Modřejovice, na pravém břehu Javornice u soutoku s pravobřežní vodotečí tři dřevěné objekty označené jako Čertovecká huť,
II. vojenské mapování (1845-1846) zde zachytilo blíže neoznačený objekt a III. vojenské mapování (1877-1880) objekt Čertovec Hgh, to je Hegerhaus, hájovna Čertovec s čp. 45, která dodnes existuje.
(8) Mezník označující hranici mezi katastrem Modřejovic a Chříče. Na straně k Modřejovicím jsou kameny označeny písmenem M jako Modřejovice a pořadovým číslem, na druhé straně písmenem K jako Křic (Chříč). Mezníky pochází pravědpodobně z roku 1740 (podle webu obce Slabce).

Dubensko

V rezervaci se nachází cca. 140 ks tisu, mimo rezervaci dalších 60 ks. těchto stromů.

Výběžek „Dlouhého hřebenu“ nad údolím Javornice, místo ležící v rezervaci s litinovým Kristem na kříži a pamětným kamenem (z roku 1878) je spojeno s ústavem šlechtičen zejména s jeho představenou Johanou svobodnou paní Ubelli ze Siegburgu. Na kameni je obnovena tabulka na které původně bylo pouze jméno de Ubelli. Z dostupných historických pramenů se zatím nepodařilo zjistit zda toto, jak se zdá kultovní místo, bylo zřízeno paní de Ubelli, nebo na její počest. Vyskytly se i domněnky, že lokalita byla i v rannější křesťanské, nebo předkřesťanské době obřadním místem. Podobný menší kámen bez kříže, o kterém se domníváme, že byl postaven ve stejné době se nalézá u cesty k bývalé hájovně Marek. Nový kříž a tabulka na kameni byly roku 2003 obnoveny zásluhou a na náklady obce Chříč a Nadačního fondu Mariánská Týnice.

(1) velmi pravděpodobně tisový trouchnivějící pařez, tisů je kolem dost
(2) Kříž Johanny de Ubelli v lese Dubensku u Chříče na přelomu 19. a 20. Století (přefoceno z publikace Paměť krajiny IV Soupis drobných památek Chříčska a Kožlanska)

Zvíkovec, Hradiště

Kostelík a vyhlídka Plazy

(1) Věnovala Zdena Bradnová, díky.
(2) Vesnice za dráty vysokého vedení jsou Skryje. Vlevo je patrná rozlehlá pleš na Vápenném vrchu.

Chlumská stráň

(1) věnoval Milan
(2) věnoval Milan, kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v polovině 13. století.
(3) věnoval Milan. Betonovou hrůzu zajisté nemohli postavit v CHKO, tak aspoň vizuálně zničili krajinu v její blízkosti. Podle šuškandy jde o továrnu na esoterično. Sakra, kdyby tak někdo chtěl zasponzorovat moje pseudo-pravěké meditační kamenné kruhy. Bylo by to levnější a určitě míň hnusný.
(4) věnoval Milan. Mostek uprostřed svahu pod Dubjany.
(5) Výbava hrobu z Chlumu: bronzová destička s vybíjenou výzdobou, etruská bronzová konvice a dvě etruské bronzové mísy, bronzová destička se zlatou fólií - výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019).
(6) Výbava hrobu z Chlumu: bronzové kování toulce, železný meč, sekera, hroty šipek, hroty ostěpů, bodce.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Benjamin  (2014-05-04 16:25:50)
Na Javornici jezdim nepravidelne od roku 1981 na vandr je nadherné akorat uź tam bohuzel nepotkavam kamarady s kterymi bylo tak fajn

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2018     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info