pokus

Králova stolice

Kapitola se věnuje bývalé oboře Králova stolice.

Králova stolice

Při prodeji dobříšského panství Brunovi Filipu, hraběti z Mannsfeldu, nejvyššímu lovčímu a sokolníku v království českém, v roce 1630 si český král i pro své dědice vyhradil právo lovu na červenou (jeleni a daňci) a černou zvěř (divočáci) v dobříšských lesích. V roce 1709 dal Karel František Adam Antonín Mansfeld pátrat v deskách zemských, zdali některý z císařů, jakožto králů českých, onu královskou výjimku zrušil, ale marně. Aby tedy bylo ze strany Mansfeldů vyhověno této královské výjimce, byla pro červenou zvěř (v roce 1766?) v sousedství Staré obory zřízena obora Královská stolice. Rozkládala se od vrcholku Aglaia až k Mokrovratům, ohraničovala ji hradba 18 km dlouhá a dodnes jsou zde zbytky pilířů původního ohrazení z roku 1766. V centru obory stával altán z březových kmenů (dnes v jiné podobě obnovený), kolem kterého byl kruhový průsek a šest paprskovitých průseků od altánu k okrajům obory. Jméno dostala obora po výšině, kde se podle pověsti zastavovali k občerstvení na honu již čeští králové. Pravděpodobně posledním královským návštěvníkem obory byl v roce 1879 tehdejší korunní princ Rudolf, který se zde zúčastnil jako český králevic velkolepého honu. Právo českých králů k lovu červené a černé zvěře v dobříšských lesích bylo zapsáno v Deskách zemských až do roku 1927, kdy bylo zrušeno.

Černá zvěř pak byla chována v revíru chouzavském až do roku 1856, kdy byla tato obora zrušena.

  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice (1)
  • Králova stolice
  • ocúny u Královy stolice
  • Králova stolice
  • charakter porostů
  • Králova stolice
  • charakter porostů
  • Králova stolice
  • charakter porostů
  • Králova stolice
  • Králova stolice 1910 (2)
  • Králova stolice
  • Králova stolice 1972 (2)
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice
  • Králova stolice

(1) Podle knihy "Stromy nás povedou Dobříší a okolím" se zde měla nacházet Kolomazná pec, zatím bohužel nenalezena.
(2) depozitář dobříšského muzea

Kodetka a Ježovka

  • Kodetka
  • bývalá Kodetka
  • Kodetka
  • bývalá Kodetka
  • Kodetka
  • bývalá Kodetka
  • Ježovka
  • Ježovka
  • Ježovka
  • Ježovka
  • zatopený lůmek u Ježovky
  • zatopený lůmek u Ježovky (1)

(1) V severovýchodní stěně opuštěného jámového lomu vystupují sedimenty střední části štěchovické skupiny (dříve pospilitová serie) barrandienského svrchního proterozoika. Jde převážně o středně zrnité droby vystupující v lavicích několik m mocných. Jen vložky tvoří prachovce a břidlice, případně též jemnozrnné, či hrubozrnné droby. Vrstvy mají směr 80 stupňů, úklon 55 stupňů k JV (lokality.geology.cz).

Tušima

Tušima, Tušimské rybníky - zatím jsem nenarazil na poutníky, kteří by tato jména používali. V době mého dětství největšímu rybníku trampové říkali Ontario.

  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Dolní Tušimský
  • Prostřední Tušimský
  • Prostřední Tušimský
  • Prostřední Tušimský
  • Prostřední Tušimský
  • Horní Tušimský
  • Horní Tušimský

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: