pokus

Krušná hora

Tato kapitola se zabývá Krušnou horou a Novým Jáchymovem.

Krušná hora, příroda

Krušná hora tvoří spolu s Velízem výrazné kopce uprostřed Křivoklátska, lze se podle nich dobře zorientovat. Od roku 2015 na vrcholu stojí rozhledna Máminka s báječným rozhledem.

Pojmenování vychází ze staročeského substantiva krušec, které označovalo hroudu nerostu, rudný kámen a odkazuje k bohatému nalezišti železné rudy, která se zde těžila (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora - vrchol
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • v dáli Leontýnský zámek
  • Na Vartě, infocedule
  • Na Vartě, infocedule
  • Krušná od Leontýnu
  • Krušná od Leontýnu

Krušná hora, Máminka

  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora
  • vize rozhledny 2008
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • rozhledna Máminka
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směr Plešivec
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směr Točník
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • Točník, detail
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směr Velíz
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • Velíz, detail
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směrem Broumy
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směr Karlov
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • Karlov, detail
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směr Račice (1)
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • Kabečnice a údolí Berounky
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • Kabečnice, detail
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled směr Hudlice
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • výhled na Čertovy schody
  • Krušná hora, rozhledna Máminka
  • Hudlická skála, detail
  • výhled na Hudlice
  • výhled na Hudlice
  • výhled na Karlov
  • výhled na Karlov
  • výhled na Velíz
  • výhled na Velíz
  • výhled na Velíz
  • výhled na Velíz

(1) Obec vpravo je Nový Jáchymov, výše nad ním údolí Berounky se skálou Kabečnice.

Hudlický vrch

  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • úbočí Hudlického vrchu
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch
  • Hudlický vrch

Krušná hora a Nový Jáchymov - železo

Krušnohorské ložisko sedimentárních železných rud má spodnoordovické stáří (330 miliónů let) a je největším ložiskovým objektem v Barrandienu, těženným hlubinným způsobem. Obsah železa se pohyboval mezi 21 až 40 % (průměrně 30-33%). Využívalo se pro vsázku do vysokých pecí komorních hutí Karlova huť, Františkov, Holoubkov a Strašice a do furstenberských vysokých pecí ve Staré a Nové huti a Novém Jáchymově, od 70. let 19. století představovalo krušnohorské ložisko surovinovou základnu pro koksové vysoké pece v Karlo-Emilově huti v Králově Dvoře. Ložisko na Krušné hoře bylo výsadním majetkem českých králů až do roku 1685. Přes Schwarzenbergy a Valdštejny se panství dostává v roce 1733 na Furstenbergy, kteří zde zůstanou až do časů první republiky. Na Krušné hoře se v první polovině 18. století těžilo na výchozech ložiska a v mělkých šachticích do hloubek 12 a mimořádně 30 metrů, protože ve větších hloubkách technické možnosti té doby již neumožnily zvládat větší přítoky vod.

Velký rozmach těžby železné rudy nastal za Furstenberku, v roce 1772 byla na ložisku založena první dědičná štola Josef. Tato 570 metrů dlouhá štola byla dokončena až po dvaceti letech! Devadesátá léta 18. století je možno označit za počátek dobývání krušnohorského ložiska hornickým způsobem. Hlavní jáma otevřela k těžbě blok ložiska o směrném rozsahu cca 25m metrů (tzv. Vojtěšské ložisko). Z Josefské štoly byl vyražen překop a směrná chodba k východnějším blokům tzv. Františsko-Josefského ložiska. Na konci 50. let byla otevřena i část jižního křídla, a to štolami Antonín a Jáchym. Obdobně se uskutečnila otvírka západní části dolového pole, využívaná komorním panstvím Zbiroh-Točník-králův Dvůr. Úvodní dílo, tj. štola (rovněž Josef nebo Stará štola) byla vyražena o cca. 70 metrů výše než je furstenberská štola a dosáhla ložiska po 550 metrech. Rudu dodával státní důl, spravovaný císařským horním úřadem (pro něj a vedení dolu byl na počátku 19. století postaven jednopatrový zděný dům Neues Zechenhaus, později Berghaus) do Karlovy hutě i jako část vsázky do komorních pecí ve Františkově, v Holoubkově a Strašicích.

Na počátku 19. století byl jmenován František Nittinger ředitelem furstenberských hutních závodů, který zrušil vysokou pec ve Staré huti (dnes Hýskov), přestavil vysokou pec v Nové huti (dnes Nižbor) kvůli riziku povodní a navrhnul výstavbu nových železáren (Nový Jáchymov) v blízkosti Krušné hory. Projekt předkládal výstavbu dvou vysokých pecí, slévárny, mechanické dílny a rozsáhlého vodního hospodářství se třemi rybníky-závod se kolaudoval v roce 1818. Nutnost zabezpečení odtoku důlních vod při pokračování těžby pod úroveň štol Josef vedla u obou majitelů dolů k rozhodnutí o ražbě dalších otvírkových prací na co nejhlubším horizontu. Furstenberkové se rozhodli v roce 1829, komorní panství o rok později o zahájení ražby dvou nových štol v údolí Habrového potoka - obě štoly nesou jméno František (Francisci Erbstollen). Pozn.: Je to trochu matoucí, v území máme dvě a dvě dědičné štoly se stejnými názvy. Furstenberská štola František po 31 letech ražení a délce 760 m nafárala rudu Františsko-Josefského ložiska. Štola František v erárním poli byla zaražena v roce 1830 nad prvním hutním (Mostránským) rybníkem, ražení štoly bylo zastaveno v roce 1862 po 640 metrech od ústí (po prověřování efektivnosti komorních hutí), takže ložiska nebylo zde dosaženo. Historie dlouholetého fürstenberského dolování na Krušné Hoře skončila současně se zastavením celého železářského podnikání v letech světové hospodářské krize 1873-76. Fürstenberkové prodali celý důlní a hutní majetek vídeňské bance "Wiener Bankgesellschaft".

Tak skončila v osmdesátých letech 19. století historie erárního i fürstenberského podnikání na Krušné Hoře, rozmnoženého ještě v 60. letech Strousbergem. Akciová společnost "Česká montánní společnost" získala dřívější majetek zbirožský a strousberský od jeho pozdějšího neúspěšného držitele Hopfengertnera a dřívější majetek fürstenberský od vídeňské banky. Provoz na Krušné hoře byl neustále omezován a nakonec byl v roce 1889 úplně zastaven. Po sloučení České montánní společnosti s Pražskou železářskou společností (PŽS) v roce 1909 byly obnoveny těžební práce na Krušné Hoře a od tohoto roku začíná novodobá historie závodu. Průzkumné, otvírkové a těžební práce byly postupně prováděny v ložisku po celé 3 km dlouhé směrné délce, a to v severním i jižním (Protilehlém) křídle a do hloubky až 266 metrů (Vojtěšské ložisko - 44. patro). Počínaje rokem 1923 došlo k nebývalému rozmachu těžby až do nejvyššího objemu v roce 1928 ve výši 205 tisíc tun. Blížící se hospodářská krize 30. let se nevyhnula ani Krušné Hoře. Stagnace ve výrobě oceli měla za následek snížení těžby v roce 1930 na polovinu objemu z předcházejícího roku a její úplné zastavení již v roce 1932. Rok 1950 znamenal v historii závodu začátek jednoho z nejvýznamnějších období rozvoje. Těžba a výroba na dole Krušná Hora z důvodů dalšího neefektivního zpracování vytěžené rudy byla zastavena v roce 1967-8.
volně podle: J. Mencl: Železnorudný důl Krušná hora - historie a současnost a J. Mencl: Železnorudný důl na Krušné hoře v 18. a 19. století

  • štola Josef
  • štola Josef
  • Velíz
  • štola Josef
  • Krušná hora
  • Pyramida, pomník u jámy č.6
  • Krušná hora
  • Pyramida, pomník u jámy č.6
  • Krušná hora
  • Pyramida
  • Krušná hora
  • Pyramida
  • Krušná hora
  • Krušná hora
  • 3D model Krušné hory
  • 3D model Krušné hory
  • 3D model Krušné hory
  • 3D model Krušné hory
  • model Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (1)
  • model Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (1)
  • Krušná hora
  • zákres dolování do ortofoto (2)
  • Krušná hora
  • schema dolování pod Krušnou horou (3)
  • Krušná hora
  • historický podélný řez (4)
  • Krušná hora
  • historický podélný řez (5)
  • Krušná hora
  • bývalé Hudlické dolování
  • Krušná hora
  • bývalý důl XI.
  • Krušná hora
  • bývalý důl XI.
  • Krušná hora
  • bývalý důl XI.
  • Krušná hora
  • bývalý důl XI.
  • Krušná hora
  • bývalý důl XI.
  • Krušná hora
  • bývalý důl XII.
  • Krušná hora
  • bývalý důl XIV.
  • bývalý důl Gabriela
  • bývalý důl Gabriela
  • Anenské ložisko
  • Anenské ložisko
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (6)
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (7)
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (8)
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (9)
  • Nový Jáchymov
  • těžní věž (10)
  • Velíz
  • zámeček na Krušné hoře (11)
  • Velíz
  • zámeček na Krušné hoře (11)
  • zámeček na Krušné hoře
  • zámeček na Krušné hoře (12)
  • zámeček na Krušné hoře
  • zámeček na Krušné hoře
  • Nový Jáchymov
  • Nový Jáchymov (13)
  • štola František
  • dědičná štola František
  • Nový Jáchymov
  • dědičná štola František (14)
  • Nový Jáchymov
  • těžba ve 20. století (15)
  • bývalá nákladní lanovka
  • bývalá nákladní lanovka z Krušné hory do Králova Dvora (16)
  • Doužebnice
  • Doužebnice, deponie strusky
  • Doužebnice
  • Doužebnice
  • Doužebnice
  • Doužebnice
  • Doužebnice
  • Doužebnice (17)
  • Nový Jáchymov
  • infocedule
  • Nový Jáchymov
  • infocedule
  • Nový Jáchymov, Monstránský rybník
  • Monstránský rybník
  • Nový Jáchymov
  • důlní mapa (18)
  • Nový Jáchymov
  • důlní mapa (18)
  • Nový Jáchymov
  • mapa propuštěných pozemků (19)
  • Nový Jáchymov
  • mapa propuštěných pozemků (19)

(1) Model vysoké pece v Novém Jáchymově, 1. polovina 19. století NTM Praha, výstava v Berounském muzeu
(2) Mapa bývalého dolu Krušná hora promítnutá do dnešní ortofotomapy (červeně rozsah dolování, modře bývalá úzkokolejná dráha)
(3) Zjednodušená mapa bývalého dolu Krušná hora
(4) historická mapa Geofondu
(5) historická mapa Geofondu z roku 1831
(6) Vlevo budova bývalé konírny, vpravo správní budova zaniklé hutě.
(7) Celkový pohled na železárny v Novém Jáchymově, vpravo portál šachty Josef, odkud se dopravovala ruda do železáren. V popředí odlitky vyrobené v místní slévárně.
(8) Železárny v Novém Jáchymově v polovině 19. století. V popředí slévárna, za ní dvě vysoké pece a velký sklad dřevěnného uhlí.
(9) Těžní věž na Krušné hoře postavená na počátku 20. století. Vpravo stojí betonový zásobník rudy, odkud byla vytěžená ruda dopravována do železáren v Králově Dvoře lanovkou.
(10) Těžní věž se podařilo zachránit, nyní stojí nad muzeem - Chrustenická šachta.
(11) O tomhle jsem si původně myslel že jde o historickou pohlednice Velízu, na pohlednici je uvedeno "Krušná Hora ze strany západní". Až pozorný čtenář L. Nový mě upozornil že na Velizu nebyl nikdy žádný rybník. A konečně Martin Hobza mě napsal, že jde o bývalý Furstenberský zámeček na svahu Krušné hory. Nebyl to vlastně zámeček, jen se tomu tak říkalo a sloužil pro správu dolu (tzv. Berghaus byl postaven pro šichtovní úřad komorního panství Králův Dvůr). Později zde byly byty a po roce 1960 byl pro poddolování zbourán. Zůstaly zde základy, zbytky sklepů a částečně i jezírko zachycené na fotografii. Nyní je to zarostlé v lese, Je zajímavé pozorovat jak les pohltil stromy ze starého parku kolem zámečku.
(12) zdroj: Státní okresní archiv Beroun
(13) současná pohlednice, rodinné album
(14) Dobová kresba z roku 1855 tzv. dědičné štoly František (Na Courku) - zdroj: Státní okresní archiv Beroun
(15) Podle stránek http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/krusna_h/KR_HORA.htm jsem si udělal graf výroby (někdy je zmíněna těžba, ale liší se to minimálně) železné rudy ve 20. století na Krušné hoře. Ideální by bylo graf rozšířit až do let 1772, ale chybí mi cit pro zpracování dat.
(16) Bývalá nákladní lanovka z Krušné hory do Králova Dvora (1915-1967?) dlouhá 7 km. V roce 1943 byla postavena odbočka z lanovky na skládku hrudkovenských strusek na jižním úpatí Krušné Hory.
(17) Napínací závaží boční větve průmyslové lanovky důl Krušná hora - železárny Králův Dvůr.
(18) důlní mapa (1858) v okolí Hudlic Jan Grosse, SOA Praha
(19) mapa propuštěných pozemků s uvedením výměr Jan Grosse (1873), SOA Praha

Lesní hřbitov u Nového Jáchymova

  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov
  • lesní hřbitov Nový Jáchymov
  • lesní hřbitov

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Zdeněk Hák  (2019-06-26 11:30:00)
Dobrý den,

Vaše stránky - viz. výše - jsou moc pěkné. Budu se podle nich navigovat za čtrnáct dní na Krušné hoře.

S pozdravem a ať se Vám daří Zdeněk Hák

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: