logo

Krušná hora

Tato kapitola se zabývá okolím Krušné hory, včetně obcí Hudlice, Nový Jáchymov a Karlov. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Hudlice

Místní jméno má původ v pomístním názvu lesa, jak vyplývá z dokumentu z roku 1341, jímž král Jan Lucemburský dává Jindřichovi, rychtáři v Provendorfu, a Peškovi Benešovskému zmocnění, aby v křivoklátských lesích na místě řečeném Hudlice vysadili novou ves. Jméno vzniklo nejspíše ze staročeského hudlicě (šumné místo), ze slovesa housti zvučet, šumět, hučet; ačkoliv bychom v tomto případě očekávali místní jméno v jednotném čísle (ta Hudlice), není singulárová podoba ani jednou doložena (volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa).

V Hudlicích se narodil Josef Jungmann, díky němu teď nemluvíme německy, výhody i nevýhody nekomentuji :-). V domku (staročeská roubená chalupa z roku 1718) je pamětní síň. Hned za obcí je docela pěkná skála (Hudlická) se zajímavými výhledy. Hudlice jsou pozdně kolonizační ves, byly založeny roku 1341.

(1) Rodný domek Josefa Jungmanna Typická středočeská selská stavba, původně měla dvě střechy. Na chaloupce umístěna již r. 1860 tabulka s nápisem: Zde se narodil Josef Jungmann. V roce 1873 byl před rodný domek postaven pomník, poprsí Jungmannovo bylo ulito podle modelu, B. Kochem, modelářem knížecích furstenberských sléváren v Novém Jáchymově
(2) Pseudorománský kostel Sv. Tomáše Dnešní kostel stojí na místě starého roubeného kostela, byl dostavěn roku 1875.
(3) kaplička v Hudlicích Rodiče J.Jungmanna dopracovali se vzácnou přičinlivostí a šetrností k zámožnosti. Svým nákladem založili v Hudlicích kapličku. Jungmann vypravoval, že zbožná mysl matčina jej vedla cestou, kterou pokládala za jedině spasitelnou, pěstujíc horlivě jeho cit náboženský (podle informačních cedulí).
(4) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz

Hudlická skála

V kamýku z šedého až tmavě šedého buližníku na jihozápadním okraji obce Hudlice jsou vyvinuty dvě drobné jeskyně. Masiv skály je protažen ve směru JJZ-SSV a výrazně vyčnívá (až o 40 m) nad okolní denudační plošinu z proterozoických břidlic. První jeskyně (s pannou) délky 10,5 metrů leží na úpatí nejjižnějšího útesu. Otevřená puklina šíře 0,6-0,7 metrů vede úzkými průlezy až do koncové kruhové prostory výšky 1,5 m a šířky 2 metry. V jejím středu je plochý balvan (kamenný stůl), který dal zřejmě vznik pověsti O panně košili šijící. Do cca. 8 vysokého abri sz. od vrcholu skály se vstupuje krátkou skalní roklí. Jeho vodorovné dno, kryté hrubým štěrkem, bylo nejspíše uměle opraveno. Šířka vchodu je cca. 4,6 metrů, délka prostoru pod převisem je 5,3 metru (HROMAS, Jaroslav et al. Jeskyně, 2009).

(1) stálá expozice berounského muzea, omluvte prosím zhoršenou kvalitu snímku

Hudlický vrch

Krušná hora, příroda

Krušná hora tvoří spolu s Velízem výrazné kopce uprostřed Křivoklátska, lze se podle nich dobře zorientovat. Od roku 2015 na vrcholu stojí rozhledna Máminka s báječným rozhledem.

Pojmenování vychází ze staročeského substantiva krušec, které označovalo hroudu nerostu, rudný kámen a odkazuje k bohatému nalezišti železné rudy, která se zde těžila (volně podle Lužická: Oronymie Džbánu, Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny).

(1) Obec vpravo je Nový Jáchymov, výše nad ním údolí Berounky se skálou Kabečnice.

Krušná hora a Nový Jáchymov - železo

Krušnohorské ložisko sedimentárních železných rud má spodnoordovické stáří (330 miliónů let) a je největším ložiskovým objektem v Barrandienu, těženným hlubinným způsobem. Obsah železa se pohyboval mezi 21 až 40 % (průměrně 30-33%). Využívalo se pro vsázku do vysokých pecí komorních hutí Karlova huť, Františkov, Holoubkov a Strašice a do furstenberských vysokých pecí ve Staré a Nové huti a Novém Jáchymově, od 70. let 19. století představovalo krušnohorské ložisko surovinovou základnu pro koksové vysoké pece v Karlo-Emilově huti v Králově Dvoře. Ložisko na Krušné hoře bylo výsadním majetkem českých králů až do roku 1685. Přes Schwarzenbergy a Valdštejny se panství dostává v roce 1733 na Furstenbergy, kteří zde zůstanou až do časů první republiky. Na Krušné hoře se v první polovině 18. století těžilo na výchozech ložiska a v mělkých šachticích do hloubek 12 a mimořádně 30 metrů, protože ve větších hloubkách technické možnosti té doby již neumožnily zvládat větší přítoky vod.

Velký rozmach těžby železné rudy nastal za Furstenberku, v roce 1772 byla na ložisku založena první dědičná štola Josef. Tato 570 metrů dlouhá štola byla dokončena až po dvaceti letech! Devadesátá léta 18. století je možno označit za počátek dobývání krušnohorského ložiska hornickým způsobem. Hlavní jáma otevřela k těžbě blok ložiska o směrném rozsahu cca 25m metrů (tzv. Vojtěšské ložisko). Z Josefské štoly byl vyražen překop a směrná chodba k východnějším blokům tzv. Františsko-Josefského ložiska. Na konci 50. let byla otevřena i část jižního křídla, a to štolami Antonín a Jáchym. Obdobně se uskutečnila otvírka západní části dolového pole, využívaná komorním panstvím Zbiroh-Točník-králův Dvůr. Úvodní dílo, tj. štola (rovněž Josef nebo Stará štola) byla vyražena o cca. 70 metrů výše než je furstenberská štola a dosáhla ložiska po 550 metrech. Rudu dodával státní důl, spravovaný císařským horním úřadem (pro něj a vedení dolu byl na počátku 19. století postaven jednopatrový zděný dům Neues Zechenhaus, později Berghaus) do Karlovy hutě i jako část vsázky do komorních pecí ve Františkově, v Holoubkově a Strašicích.

Na počátku 19. století byl jmenován František Nittinger ředitelem furstenberských hutních závodů, který zrušil vysokou pec ve Staré huti (dnes Hýskov), přestavil vysokou pec v Nové huti (dnes Nižbor) kvůli riziku povodní a navrhnul výstavbu nových železáren (Nový Jáchymov) v blízkosti Krušné hory. Projekt předkládal výstavbu dvou vysokých pecí, slévárny, mechanické dílny a rozsáhlého vodního hospodářství se třemi rybníky-závod se kolaudoval v roce 1818. Nutnost zabezpečení odtoku důlních vod při pokračování těžby pod úroveň štol Josef vedla u obou majitelů dolů k rozhodnutí o ražbě dalších otvírkových prací na co nejhlubším horizontu. Furstenberkové se rozhodli v roce 1829, komorní panství o rok později o zahájení ražby dvou nových štol v údolí Habrového potoka - obě štoly nesou jméno František (Francisci Erbstollen). Pozn.: Je to trochu matoucí, v území máme dvě a dvě dědičné štoly se stejnými názvy. Furstenberská štola František po 31 letech ražení a délce 760 m nafárala rudu Františsko-Josefského ložiska. Štola František v erárním poli byla zaražena v roce 1830 nad prvním hutním (Mostránským) rybníkem, ražení štoly bylo zastaveno v roce 1862 po 640 metrech od ústí (po prověřování efektivnosti komorních hutí), takže ložiska nebylo zde dosaženo. Historie dlouholetého fürstenberského dolování na Krušné Hoře skončila současně se zastavením celého železářského podnikání v letech světové hospodářské krize 1873-76. Fürstenberkové prodali celý důlní a hutní majetek vídeňské bance "Wiener Bankgesellschaft".

Tak skončila v osmdesátých letech 19. století historie erárního i fürstenberského podnikání na Krušné Hoře, rozmnoženého ještě v 60. letech Strousbergem. Akciová společnost "Česká montánní společnost" získala dřívější majetek zbirožský a strousberský od jeho pozdějšího neúspěšného držitele Hopfengertnera a dřívější majetek fürstenberský od vídeňské banky. Provoz na Krušné hoře byl neustále omezován a nakonec byl v roce 1889 úplně zastaven. Po sloučení České montánní společnosti s Pražskou železářskou společností (PŽS) v roce 1909 byly obnoveny těžební práce na Krušné Hoře a od tohoto roku začíná novodobá historie závodu. Průzkumné, otvírkové a těžební práce byly postupně prováděny v ložisku po celé 3 km dlouhé směrné délce, a to v severním i jižním (Protilehlém) křídle a do hloubky až 266 metrů (Vojtěšské ložisko - 44. patro). Počínaje rokem 1923 došlo k nebývalému rozmachu těžby až do nejvyššího objemu v roce 1928 ve výši 205 tisíc tun. Blížící se hospodářská krize 30. let se nevyhnula ani Krušné Hoře. Stagnace ve výrobě oceli měla za následek snížení těžby v roce 1930 na polovinu objemu z předcházejícího roku a její úplné zastavení již v roce 1932. Rok 1950 znamenal v historii závodu začátek jednoho z nejvýznamnějších období rozvoje. Těžba a výroba na dole Krušná Hora z důvodů dalšího neefektivního zpracování vytěžené rudy byla zastavena v roce 1967-8.
volně podle: J. Mencl: Železnorudný důl Krušná hora - historie a současnost a J. Mencl: Železnorudný důl na Krušné hoře v 18. a 19. století

(1) Model vysoké pece v Novém Jáchymově, 1. polovina 19. století NTM Praha, výstava v Berounském muzeu
(2) Mapa bývalého dolu Krušná hora promítnutá do dnešní ortofotomapy (červeně rozsah dolování, modře bývalá úzkokolejná dráha)
(3) Zjednodušená mapa bývalého dolu Krušná hora
(4) historická mapa Geofondu
(5) historická mapa Geofondu z roku 1831
(6) Vlevo budova bývalé konírny, vpravo správní budova zaniklé hutě.
(7) Celkový pohled na železárny v Novém Jáchymově, vpravo portál šachty Josef, odkud se dopravovala ruda do železáren. V popředí odlitky vyrobené v místní slévárně.
(8) Železárny v Novém Jáchymově v polovině 19. století. V popředí slévárna, za ní dvě vysoké pece a velký sklad dřevěnného uhlí.
(9) Těžní věž na Krušné hoře postavená na počátku 20. století. Vpravo stojí betonový zásobník rudy, odkud byla vytěžená ruda dopravována do železáren v Králově Dvoře lanovkou.
(10) Těžní věž se podařilo zachránit, nyní stojí nad muzeem - Chrustenická šachta.
(11) O tomhle jsem si původně myslel že jde o historickou pohlednice Velízu, na pohlednici je uvedeno "Krušná Hora ze strany západní". Až pozorný čtenář L. Nový mě upozornil že na Velizu nebyl nikdy žádný rybník. A konečně Martin Hobza mě napsal, že jde o bývalý Furstenberský zámeček na svahu Krušné hory. Nebyl to vlastně zámeček, jen se tomu tak říkalo a sloužil pro správu dolu (tzv. Berghaus byl postaven pro šichtovní úřad komorního panství Králův Dvůr). Později zde byly byty a po roce 1960 byl pro poddolování zbourán. Zůstaly zde základy, zbytky sklepů a částečně i jezírko zachycené na fotografii. Nyní je to zarostlé v lese, Je zajímavé pozorovat jak les pohltil stromy ze starého parku kolem zámečku.
(12) zdroj: Státní okresní archiv Beroun
(13) současná pohlednice, rodinné album
(14) Dobová kresba z roku 1855 tzv. dědičné štoly František (Na Courku) - zdroj: Státní okresní archiv Beroun
(15) Podle stránek http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/krusna_h/KR_HORA.htm jsem si udělal graf výroby (někdy je zmíněna těžba, ale liší se to minimálně) železné rudy ve 20. století na Krušné hoře. Ideální by bylo graf rozšířit až do let 1772, ale chybí mi cit pro zpracování dat.
(16) Bývalá nákladní lanovka z Krušné hory do Králova Dvora (1915-1967?) dlouhá 7 km. V roce 1943 byla postavena odbočka z lanovky na skládku hrudkovenských strusek na jižním úpatí Krušné Hory.

Lesní hřbitov u Nového Jáchymova

Leontýnský zámeček

Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit lovecký klasicistní zámek. V letech 1893 – 1894 přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. U zámku stojí kaple z roku 1866 s obrazem sv. Václava od J. Kroupy. Dnes nepřístupný - ústav sociální péče.

Leontýnka: Zajímavým objektem je dvoupatrová kaplicka, která se nachází u Leontýna, na križovatce silnic z Nižbora do Roztok a Kublova. Tato stavba vznikla roku 1893 na zakázku pánu z Fürstenberka a mela predstavovat nejvyšší bod v okolí Leontýna a zároven sloužit jako rozhledna. (Diplomová práce Kulturní krajina a drobné památky na Krivoklátsku - Karolina Wencelová)

(1) kaple sv. Václava z roku 1866

Karlov

V roce 1779 byl z popudu knížete Karla Egona I. z Furstenberka založen hospodářský dvůr Karlov. Stalo se tak poté, kdy byly okolní lesy postiženy velkými polomy a majitel panství rozhodl, že už lesní porosty nebudou obnoveny a půda bude využita k polnímu hospodaření. Jednalo se asi o 750 ha půdy. Podle popisu z roku 1785 pozůstával dvůr Karlov z ovčína, sýpky, draslovny a malého rybníčku na potočišti jednoho z přítoků Habrového potoka. Původně dřevěné stavby byly postupně nahrazovány zděnými. V roce 1815 zde byl postaven nový klenutý ovčín pro 600 ovcí, o dva roky později nové stodoly a stáje pro dobytek. Kdesi jsem slyšel že Furstenberkové byli jednou z první obětí globalizace, jejich zdatnému podnikání s ovcemi na křivoklátsku konkuroval levnější import z Austrálie. Nedaleko dvora byla v roce 1844 postavena kovárna, podle ploché střechy se jí začalo říkat Placanda. V roce 1845 byl postaven první obytný objekt přímo ve dvoře a v letech 1872-74 byl postaven lihovar. Další obytné domy byly postaveny v letech 1884 a 1891.

(1) Karlov fotografovaný z kóty 529 (U Lednice), na obzoru vpravo je patrný brdský Plešivec, vlevo potom Písky s radarem.
(2) Karlov zachycený na mapě stabilního katastru, zdroj: http://archivnimapy.cuzk.cz/

Špička a Hrobce

(1) Výhled z kóty 529 (U Lednice) na údolí Berounky zhruba přes Leontýnský zámek (který je schován v zeleni)
(2) Výhled z kóty 529 (U Lednice) směr Nový Jáchymov
(3) Výhled z kóty 529 (U Lednice) na Krušnou horu
(4) rozhledna Máminka červenou šipkou

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info