logo

Láz

Tato kapitola se zabývá lesy kolem Pilské a Lázské nádrže. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Skelná huť

Sklářská huť zde byla založena v r. 1749 T. M. Adlerem z nedalekých Hutí pod Třemšínem. Popudem k jejímu založení byla existence rozsáhlých polomů způsobených větrou smrští. Úspěšný sklářský podnikatel Adler si za roční poplatek pouhých 60 zlatých (1 zlatý Florin=11,7 g stříbra, dnes zhruba 140 Kč?) od knížete (František I. de Paola Gundakar?) Colloredo-Mansfelda tento poškozený les na 24 let pronajal a zřídil zde svojí druhou sklárnu. Smlouva byla výhodná pro obě strany. Adler měl zabezpečený přísun levného dřeva, kterého sklárna spolykala denně několik tun, knížeti ubyla starost se zpracováním odlehlých polomů, ve kterých hrozilo přemnožení škůdců. Kromě dřeva potřebovala sklárna také vodu, což Adler vyřešil vykopáním příkopu, kterým přiváděl vodu z pramenišť Litavky mezi Brdci a Košem do malého rybníka v blízkosti huti. Akumulovaná voda pak poháněla dvě stoupy připravující skelnou směs. Třetí stoupa byla zřízena na Pilském potoce pod dva kilometry vzdáleným starým Pilským rybníkem. V roce 1770 převzal provozy syn Tobiáš Rafael Adler. V provozu byla sklárna celkem 34 let, po jejím zrušení odcházejí Adlerové na Šumavu. Po zrušení sklárny zde byla postavena myslivna, která si ale ponechala jméno po původní skelné huti.

Od Skelné huti je poměrně slušný výhled směrem ku Vltavě. Jen vědět na jaké kopce se tak dívám :-).

(1) Nejsem si 100% jistý, zda se tyto historické plány ze SOA Praha vztahují k místní Sklenné huti (jinou ale snad dobříští neměli). Plánek je veden jako - Hegerhaus fur Glashutten.
(2) Druhý historický nákres je veden jako Plan zur Erbauung eines Hegerhauses Glashutten ? Obora

U Poustevnika

Podle pověstí toto místo kdysi obýval poustevník. Vypráví se, že zdejší poustevník se dožil více než sto let, a když skonal, rozezněly se samy od sebe zvony až ve vzdáleném Třebsku. A z této obce se pár volů s povozem, sám bez vozky, vydal k zesnulému. To bylo znamení shůry, že poustevník si přál být pohřben právě v Třebsku, což se i stalo. (Čáka, Střední Brdy krajina neznámá). Čáka píše i o leknínech, a skutečně, jsou zde. Nikde jinde v Brdech jsem je nezaznamenal.

Pilská nádrž

Pilská nádrž (původně byla pojmenována po arcivévodkyni Sofii, manželce arcivévody Františka Karla Sofiin rybník) byla postavena v roce 1853 ze stejných důvodů jako nádrž Lázská - pro napájení důlních a hutních provozů v okolí Příbrami. Voda byla především používána pro pohon čerpadel, které odčerpávaly vodu z hlubinných dolů, laicky řečeno voda vysávala vodu. Mohutná hráz byla budována na geologicky velmi nestabilním podloží. Pod povrchem se nacházely tektonicky porušené (propustné) horniny, v nichž se střídaly vyvřeliny a usazeniny z období kambria. Aby stavitelé toto nestabilní podloží utěsnili, vybudovali pod tělesem hráze zámek, podzemní přepážku z jílovitopísčitého materiálu. Zámek byl hluboký okolo 8 metrů, místy dokonce až 24 metrů! Hráz měla výšku až dvacet metrů a délku kolem 380 metrů, bohužel již během kolaudace v roce 1853 byl zjištěn neobvykle velký pokles potrubí spodní výpusti vlivem tíhy hráze. Během napouštění nádrže se objevovaly znepokojující průsaky a následujícího roku se hráz po vydatných deštích dokonce protrhla. Ačkoliv bylo obyvatelstvo varováno, o život přišli v Bohutíně dva lidé. Pro nové uložení spodních výpustí byla vyražena štola v pravém boku údolí a celá hráz byla na vzdušné straně zesílena. Oprava byla dokončena v roce 1861, ale po napuštění se opět objevily znepokojivé průsaky. V roce 1865 bylo rozhodnuto o trvalém snížení hladiny o 5 metrů, čímž se snížil projektovaný maximální objem vody 1,6 mil. m3 na 0,68 mil. m3. V době novodobé je povolený maximální objem zadržované vody 1,06 mil. m3. (volně podle Hajšman: Tajemství brdských vrcholů II.)

(1) Obtížně čitelný patník, snad písmena XE
(2) Velké sucho v roce 2015 bylo patrné i na výšce hladiny v nádrži.
(3) Historický plán Pilské nádrže (Situations Plan ?lieber die von dem Furstlich Colloredo Mannsfeld´schen Obetznitzer Territorium an den přibramer k.k. und mitgewerkschaflichen Silber und Bleibergbau zur Anlage eines Werksteiches am Bache Pilka uberlassene Grundflache von dem Grundbesitze der Domane Dobřisch), zdroj SOA Praha. Vpravo od hráze budoucí Pilské nádrže (Der projectirte Teichdamm) se nachází malý objekt bydlení hlídače nádrže (Die projectirte Teichwarters Wohnung). Pod hrází původní nádrže Pilka stávala pila (Sagemuhle). Vpravo od ní již v oblasti budoucí zátopy Pilské nádrže se potom nacházela i hájovna (Wohnung des Hegers).
Knížka 100 zajímavostí ze starých Brd k této starší nádrži uvádí: V 18.století již na Pilském potoce existoval rybník, pod nímž stály dvě budovy s vodními koly, zachycené při prvním vojenském mapování (1764-1768). První s označením Glas Stampf (skelná stoupa) zřejmě souvisela s provozem nedaleké Adlerovy hutě, ve druhé se rozřezávaly kmeny na prkna, jak lze usuzovat z označení bret. Opodál bychom našli ještě hájovnu. Na mapě stabilního katastru z roku 1839 můžeme pozorovat změněnou situaci. Pod hrází se choulila již jen jedna dřevěná budova, patrně zmíněná pila. Větší budova - hájovna-rovněž zakreslená jako spalný objekt, stávala při cestě u horního okraje louky nad rybníkem. Jiné stavení bychom zde před polovinou 19. století neviděli, stoupa zanikla společně se skelnou hutí v roce 1783. Tato samota o dvou číslech ztracená uprostřed lesů náležela k Obecnici a nazývala se jednoduše Pila.
(4) III. vojenské mapování přibližně v této poloze udává objekt J.H. (jagerhaus). Na ortofotomapě z roku 1953 je vidět budova poněkud východněji od těchto betonů.

Pilský potok

(1) Pilský potok nad Pilskou přehradou, téměř před nátokem do nádrže.
(2) Pilský potok zhruba v úrovni samoty U Prokopa. V těchto místech se nalézala původní huť u Bohutína-zhruba 300 metrů od pomníku, který připomíná 700 let od prvních reálných dokumentů a hutní činnosti na Příbramsku. (Poznámka: Není mi jasné zda huť stávala přímo u potoka)
(3) Nádherné údolí Pilského potoka nad přehradou blízko pramene zhruba na úrovni Čihadelské cesty. Bohužel hloubka a krása údolí je nevyfotitelná :-).
(4) lesní cesta Bor-Obecnice, nikdy dřív jsem si nevšimnul, že cesta je založena na skládaných kamenech

Zavírka

Lázská nádrž a Žernovák

Se stavbou Lázského rybníka se započalo v roce 1818, stavba hráze byla dokončena v roce 1822. Krátce po dokončení stavby byl Lázský rybník oficiálně pojmenován na Erzherzog Franz Karl Teich No I (Stavbu rybníka prohlížel roku 1822 rakouský arcivévoda František Karel, po němž dostal rybník jméno). Obsah nádrže byl 785 000 m3. Hráz měla střední jílovité těsnění zahloubené do podloží zámkem s klíčem. Původní sklony hráze byly u návodní strany 1:1 a u vzdušné strany 2:1, dočasná stabilita svahu byla zřejmě dosažena mohutným kamenným opevněním svahu. Objem tělesa hráze činil asi 40 000 m3. V roce 1857 bylo zjištěno, že došlo k porušení hráze, která byla rekonstruována včetně vyražení zvláštní štoly v levém skalním bloku při zavázání hráze, ale mimo její těleso. Hráz byla zesílena na návodní i na vzdušné straně (včetně mírného zmírnění sklonů), koruna hráze byla rozšířena z původních 2,5 m na 4 m. Zásadní rekonstrukce hráze proběhla v letech 1991-92. Po dokončení rekonstrukce byla šířka hráze v koruně 5 m, v základové spáře 69 m, sklon návodní a vzdušné strany nyní činí 1:2.(volně podle Beránek: K historii lázského vodního díla)

(1) Linkův kříž - monolitický jetelový kříž zručně řemeslně zpracovaný a na nízkém soklu. Na noze letopočet 1800. Stojí na místě, kde byl zavražděn myslivec Link pytláky. Podle článku Hany Pátkové Vražda u potoka (Podbrdsko 2006) byl v roce 1804 v Rožmitále pohřben Jan Linek, dvacetišestiletý syn revírníka Václava linka, zabitý v lese pytláky. Dva dny před smrtí syna se jeho otec oženil. Hlavním podezřelým byl Martin Dražan zvaný Pečený, sedlák z Lázu. Pozdější tradice z Martina Dražana vytvořila dvě osoby-pytláky Dražana a Pečeného.

Láz

Bílá skála

Brdce

Hradiště

Mezi Malým Tokem a Hradištěm naleznete smírčí kříž, na němž je nápis "BŮH MŮJ VŠUDY ÚTĚCHA MÁ" Pod ním F K 1863. Podle knihy "Kamenné kříže Čech a Moravy" jde o monolitický latinský kříž dokonalé kamenické práce na nízkém soklu. Stojí namístě, kde z převráceného vozu šťastně vyvázl lesmistr Emanuel Kraus.

(1) Bouda se dříve nazývala Emanuelova bouda (Emanuel Baude), dnes se více setkáváme s názvem U břízy.

Čihadlo a Horní vrch

Struhy

Struhy (17,5 km dlouhá povrchová stoka), vynikající technické dílo, kterým byla přiváděna voda z Lázského resp. Pilského rybníku na Březové Hory pro potřeby příbramských rudných dolů. Jejich vznik lze datovat koncem 18. století a zánik a devastaci v sedmdesátých letech minulého století (upraveno podle stránek Spolku Prokop).

(1) Výškový rozdíl hladin Pilského a Lázského rybníka činí cca. 30 metrů, mezi nimi je vybudován propojovací kanál v úbočí Zavírky dlouhý 2,5 km.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info