pokus

Malý Tok

Tato kapitola se věnuje Malému Toku, Plešci, Pource a obcím Nepomuk a Zálány.

Malý Tok a okolí

Od Nepomuku poměrně strmý svah - na vlastním Malém Toku zajímavé lesní porosty, místy uschlé smrčiny, místy naopak jakoby podmáčené.

  • Malý Tok
  • Malý Tok
  • Malý Tok
  • Malý Tok (1)
  • Praha
  • rozcestí u Jána 2009
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána 2012
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána 2012
  • rozcestí u Jána
  • bouda (2)
  • Třemšín
  • bouda (3)
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána 2012
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána 2017
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána
  • rozcestí u Jána (4)
  • rozcestí u kóty 836
  • rozcestí u kóty 836 (5)
  • rozcestí u kóty 836
  • rozcestí u kóty 836 (5)
  • rozcestí u kóty 836
  • rozcestí u kóty 836 (5)

(1) Malý Tok spolu s Radčí (Brno) a Studeným vrchem tvořil základní body vojenské sítě (1862-1898), která byla základem pro třetí vojenské mapování (informace - brdy.org). Tyto tři brdské hory byly po 1. světové válce převzaty pro síť JTSK (Jednotná triginometrická síť katastrální).
(2) Kresba Miroslava Háska, expozice Špejchar Spálené Poříčí
(3) Blíže nespecifikovaná bouda - snad z rožmitálských Brd, pohlednici poskytl sběratel ing. Dort. PAW mi napsal následující hypotézu, že srovnáváním proporcí (dveře, umístění komína) mu tato bouda vychází na dnes již zaniklou boudu u sv. Jána. Dneska se tam nacházejí jen rozvaliny, je ale pořád vidět, že bouda byla kamenná.
(4) Před 130-ti lety! se v lesní boudě u Sv. Jana měřily klimatologické a meterologické údaje, v Brdech to byla pravděpodobně nejvýše položená měřící stanice. Na obrázku je graf s průměrnými ročními úhrny srážek za období pět let. Z článku klimatické poměry Rožmitálska, Hubert Hoyer, Vlastivědný sborník Podbrdska 22 jsem použil roky 1879-1883, kdy existovalo stanic nejvíc, později byly některé rušeny. V grafu jsou stanice seřazeny podle nadmořské výšky (modrý puntík). Je hezky vidět, že nadmořská výška neimplikuje vyšší srážkové úhrny, jestli tedy lze takhle historickým datům věřit.
(5) rozcestí severně od Malého Toku na cestě která jímž prochází a západně od vrchu Hradiště

Plešec

  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec (1)
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Plešec
  • Vejteč
  • Vejteč
  • Vejteč
  • Vejteč
  • dědičná štola
  • dědičná štola (2)
  • dědičná štola
  • dědičná štola
  • svatý obrázek
  • U Obrázku (3)
  • Hůrka u Vranovic
  • u křižovatky (4)

(1) Velmi pravděpodobně jde o zbytky dolu Dagmar, který těžil kaolín. Toto malé ložisko kaolinu si asi v letech 1932 pokoušelo dobývat město Příbram. Založili tu šachtu Dagmar, a ze zdejšího kaolinu pálili keramiku.
(2) Štoly a pinky Vranovice kolem dnešní Pourky těžily železnou rudu. Pavel Toufar v své knize Toulky kolem Třemšína uvádí, že v obecním lese severně od obce Sedlice se nachází štola, která navazuje na štolu a posléze šachtu na těžbu železné rudy, táhnoucí se od hájovny Pourka až pod vrch zvaný Plešec. Hornické práce a stavba štoly byly tady ukončeny už v roce 1840... Tomu nějak nerozumím, když skončili hornické práce, kdo by se kutal se štolou?
Osvětlení mi přinesl článek Ložiska a výskyty nerostných surovin v oblasti Středních Brd. Významný ložiskový úsek žilných Fe-rud je Vranovický (Sedlický) cech sz. od Vranovic. Ložisko tvořené třemi limonitovými žilami směru SSV-JJZ mocnými 0,5-2,5 m bylo otevřeno několika doly do hloubky 40 m a 626 m dlouhou štolou, zaraženou v roce 1840 rožmitálskou hutní správou. Štola je do vzdálenosti 370 m vyzděna eliptickou kamennou klenbou a kamenný portál s vyznačeným rokem 1840 je zachovaný dodnes. Jen v letech 1740-1840 bylo vytěženo přes 50 000 tun rudy pro rožmitálskou huť. Železnorudné žíly stejného charakteru byly v polovině 19. století otevřeny Cechem Marie Pomocnice na vrchu Plešec. K tomuto dolu jsem našel popis na stránkách podzemi.solvayovylomy.cz:
Cech Marie Pomocnice u Zalán je na vrchu Plešec (kóta 786 m) v nepomuckém lesním revíru. Obvaly tohoto cechu jsou na jihozápadním úbočí Plešce, asi 180 m pod jeho vrcholem na vrstevnici 740 m. Tento cech s jednou dolovou mírou byl roku 1843 propůjčen rožmitálskému hutnímu úřadu a v roce 1848 byla vykonána jeho úřední prohlídka. Je založen na limonitové žíle v sádecko-bohutínských drobách, jejichž vrstvy směřují podle h 9 - 10 a upadají 35o k severovýchodu. Žíla je podsednuta v hloubce 16 m štolou, která má severovýchodní směr a je 121 m dlouhá. Za účelem odkrytí druhé tamní limonitové žíly byla tato štola prodloužena od druhého světlíku ještě o 22 m ve směru h 2. První limonitová žíla byla směrně prozkoumána 159,6 m na jihovýchod a 50,5 m na severozápad, ale vesměs s negativním výsledkem. Jihovýchodní čelba byla zastavena v rozmrštěné výplni na slabé limonitové žilce a v severozápadní čelbě rudná výplň se vyřízla v pevných třemošenských slepencích. Těžba na cechu byla zastavena v roce 1848. Těžba na lokalitě Zalány se pohybovala od 743 koleček rudy v roce 1844 po maximum 2285 koleček rudy v roce 1846, v roce 1848 se vytěžilo posledních 2027 koleček rudy. Celkem bylo zde vytěženo 8546 koleček rudy (1 kolečko = 0,121 m3).
(3) malý svatý obrázek na křižovatkách cesty od Boru a z Nepomuku do Lázu (mezi Malým Tokem a Plešcem).
(4) křižovatka v lese (Zalány, Belina)

Nepomuk a Zalány

  • Nepomuk
  • Nepomuk
  • Nový potok
  • Nový potok, eroze
  • Nepomuk
  • Nepomuk (1)
  • Nepomuk
  • Nepomuk (1)
  • Nepomuk
  • madony (2)
  • Zalánské madony
  • Zalánské madony (3)
  • Zalánské madony
  • Zalánské madony (4)

(1) Budova lesní správy - dříve stála v sedle Na rovinách.
(2) tzv. příbramské madony, muzeum Svaté hory
(3) fotografováno v Domu Natura v Příbrami.
(4) fotografováno v Podbrdském muzeu - Rožmitál pod Třemšínem

Vranovice

  • Hůrka u Vranovic
  • Hůrka u Vranovic
  • Podhůrecký rybník
  • Podhůrecký rybník
  • vstavače nad Vranovicemi
  • vstavače nad Vranovicemi
  • vstavače nad Vranovicemi
  • vstavače nad Vranovicemi

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: