pokus

Mníšek pod Brdy

Kapitola se věnuje městu Mníšek pod Brdy.

Mníšek pod Brdy

Podle zdejší pověsti stávala na místě dnešního městečka Mníšku ves Dubčany, která však byla zničena požárem. Lidé, kteří si na místě spálenišť opět budovali své domy, prý našli vydatnou pomoc v darech dříví z kláštera ostrovského a z vděčnosti nazvali obnovenou osadu Mníšek. Jinde se dočteme, že motivem pojmenování byla existence mnišské poustevny ve zdejších lesích (staročeské mníšek je zdrobnělinou slova mnich). Místní jméno je poprvé doloženo v německém překladu v císařském Maiestas Carolina z roku 1348 (castrum Muncheleins), česky pak roku 1369 (Mnissek).

Zásadní, již zcela historickou skutečností pro rozvoj městečka bylo, že přes Mníšek vedla významná obchodní cesta tzv. Zlatá stezka z Prahy do Pasova. Mníšek byl stejně jako Dobříš původně královským majetkem, ale Václav IV. dal Mníšek do zástavy dosavadnímu purkrabímu na Žebráku Janovi z Lestkova. Ten byl katolík, v husitských válkách táborité mníšeckou tvrz pobořili. V roce 1487 přišli do Mníšku Vratislavové z Mitrovic. V roce 1503 král Vladislav Jagellonský osvobodil panství od manské služby a všech dalších povinností k panovníkovi. Mitrovičtí se na půldruhého století stali jedinými pány Mníšku, který si zvolili za své rodové sídlo. Výnosné byly tři podzámecké rybníky i pivovar. Rozmáhala se řemesla, nejlépe si vedl cech hrnčířský. Vzdělanost od roku 1604 šířil zdejší renesanční humanista, utrakvistický farář Jan Rosacius Hořovský. Za třicetileté války město dvakrát vyrabovali Švédové. Zchudlí mníšečtí Vratislavové prodali zdecimované panství Serváci Englovi z Engelsflussu, novopečenému šlechtici, pocházejícímu z Brabantska. Engel a jeho potomci byli dobří hospodáři, obnovili vodovod, znovupostavili zámek, vybudovali klášter s kostelíkem na Skalce. V polovině 18. století pány z Engelsflussu vystřídali Unwertové, kteří ve městě postavili nový kostel a dokončili areál na Skalce. Mníšek pak drželi ještě Pachtové z Rájova, Schirndingové a jako poslední Kastové z Ebelsbergu, jimž byl majetek za jejich postoje v době nacistické okupace v roce 1945 zkonfiskován.

  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek pod Brdy
  • Velká restaurace

Mníšek pod Brdy, zámek

Za první písemnou zmínku o hradu Mníšku pod Brdy lze považovat až zápis v zákoníku Karla IV. Majestas Carolina z roku 1348. Archeologické nálezy z nádvoří zámku však ukázaly, že na tomto místě stávala stavba již koncem 13. nebo začátkem 14. století. Nejspíše šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem, který ho odděloval od města.

V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo s dvorem po celé 16. století, kdy zde nepochybně probíhaly značně rozsáhlé stavební práce. Nejstarší zobrazení zámku pochází z roku 1622, již tehdy měl zámek tři věže. V roce 1639 švédská vojska generála Banéra zámek vyplenila a se dvorem vypálila. V roce 1655 panství od Mitroviců kupuje nobilitovaný pražský měšťan, původně koželuh pocházející z Flander, Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656-1672 nechal zámek opravit (Pozn.: někdy se uvádí znovu postavit, podle projektu C. Luraga). Tím byla zakončena etapa, která objektu dodnes přes četné i podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný charakter.

Ve druhé polovině 18. století za Unwerthů došlo k řadě stavebních úprav. V roce 1848 zámek poznamenal požár. V roce 1909 Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, přistoupil k zásadní obnově zámku podle projektu z roku 1910-1911, který vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou. V roce 1945 byl zámek vypleněn a následně došlo k jeho konfiskaci. Poté se objekt dostal do správy ministerstva vnitra (1946), které zde ukládalo často významné a politicky citlivé archivní fondy (volně podle webu NPÚ).

  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek (1)
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek (2)
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek (3)
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek (4)
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek, zámek (4)
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek
  • brána do mníšeckého zámku
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek zámek
  • zámek v opravě
  • Mníšek zámek
  • zámek před opravou
  • Mníšek zámek
  • zámek před opravou
  • Mníšek pod Brdy
  • interiéry (5)
  • Mníšek pod Brdy
  • interiéry (6)
  • Mníšek pod Brdy
  • interiéry (7)
  • Mníšek pod Brdy
  • interiéry (8)
  • Mníšek pod Brdy
  • historické snímky (9)
  • Mníšek pod Brdy
  • historické snímky (9)

(1) vlevo - severní stěna s patrovou arkádou projektovanou M. Blechou
(2) erb Unvertů na nádvorní fasádě jižního křídla
(3) erb Englů z Engelsfussu ?
(4) vstupní raně barokní portál (1671) od plzeňského Sebastiana Bossarta, nad vstupem - erb Englů z Engelsfussu
(5) kaple sv. Serváce se záběrem na klenbu s figurální a ornamentální štukovou výzdobu Antonia Travelliho a malbami ve štukových medailonech od Fabiána Harovníka. V oltářní nice s nástěnnými malbami květinových zátiší je v bohatě prořezávaném zlaceném rámu osazen Škrétův obraz s výjevem sv. Serváce a sv. Atanásia , malovaný na měděné desce (Památky Středních Čech 2/2008)
(6) Velký salon s portrétem posledního Engla z Engelsfussu - Ignáce Karla z Engelsfussu (Památky Středních Čech 2/2008)
(7) Velká jídelna je největším společenským sálem mníšeckého zámku (Památky Středních Čech 2/2008)
(8) Ložnice baronky Terezie Kastové (Památky Středních Čech 2/2008)
(9) časopis Český svět 1909-1910

Mníšek pod Brdy, kostel

Barokní kostel byl postaven v letech 1743-1756. Jeho zakladatelem byl Ignác Unwert a stavitelem pravděpodobně Kilián Dienzenhofer mladší. Hlavní rokokový oltář z dílny Ignáce Platzera je netypický tím, že je vyzdoben pouze sochami světců bez obvyklého ústředního obrazu. Autorem nástropních fresek je Jan Václav Spitzer. Pod pozdně barokní kazatelnou je umístěno empírové sousoší Unwertů od Václava Prachnera (podle mnisek.cz).

  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek (1)
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek kostel
  • Mníšek kostel
  • Mníšek pod Brdy
  • interiér kostela
  • Mníšek pod Brdy
  • interiér kostela
  • Mníšek pod Brdy
  • interiér kostela
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek
  • Mníšek pod Brdy
  • Mníšek (2)
  • Mníšek pod Brdy
  • sousoší Unwertů

(1) dva náhrobní kameny ze 16. století.
(2) Petr Brandl: Kající se Máří Magdalena, nástropní malba z kláštera na Skalce (dnes přenesena do kostela v Mníšku)

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Pechač Josef  (2018-04-20 10:55:54)
Též děkuji za obrázky, které mi připomínají dětství, které jsem strávil v Mníšku. I já jsem Mníšek zažil v hodně špatném stavu a obvzláště Skalku. Po roce 89 kdy nastoupil pan Digrin jako kastelán v Mníšku na zámku a potom už i jako starosta a paní Digrinová jako kastelánka, Mníšek přímo vzkvétá.
Jen tak dál, Pechač Josef

Od: Anna Pospíšilová  (2013-02-25 18:23:58)
Děkuji za zajímavé stránky, za milé připomenutí pro mě známých míst. Zažila jsem je ještě v dost schátralém stavu a při každé další návštěvě byla potěšena popstupnou změnou k lepšímu.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: