pokus

Nižbor

Tato kapitola se zabývá především Nižborem.

Nižbor

Objekty nižborského zámku a části hospodářského dvora v sobě skrývají pozůstatky gotického hradu, založeného českým králem Přemyslem Otakarem II někdy okolo poloviny 13. století. První zmínka o hradu Miesenburgu (postupnými přeměnami názvu až na nynější Nižbor), nazvaného podle německého názvu řeky Mže - Mies, pochází z roku 1265, kdy již byl hrad správním centrem Podbrdského kraje. Výstavbu dokončil jeho syn Václav II., který zde často přebýval, přijímal státní návštěvy, vydal řadu listin a hostil přátele. Za dob Karla IV. patřil mezi 14 nezcizitelných královských hradů. Po roce 1341 zde žil Karlův mladší bratr Jan Jindřich. Od dob Václava IV. se však častým zastavováním jeho technický stav pomalu zhoršoval až do 16. století. Výrazné přebudování hradu nastalo za Ottů z Losu po roce 1538. Z královského a později z císařského držení byl vyjmut až roku 1601. Další přestavbou mezi lety 1601-1613 byl hrad změněn v renesanční zámek. Jeho podoba velmi utrpěla v průběhu třicetileté války, ale byl znovu opraven. V roce 1685 přechází do vlastnictví Valdštejnů. Do dnešní podoby byl přestavěn na přání Jana Josefa hraběte Valdštejna v letech 1720-1724. Byly zasypány příkopy, zbourány brány, sníženy či zbourány věže. Celá stavba původního královského paláce byla přebudována a zvýšena o patro. Na základy kaple sv. Kateřiny ze 13. století byl v roce 1724 postaven sousední kostel Povýšení sv. Kříže. Barokní a empírové období je dokumentováno výmalbou malého salonku a velkého sálu. Z areálu zámku se postupně stalo sídlo knížecí Furstenberské správy.

Ves v podhradí se původně jmenovala Nová huť, v roce 1415 zde byl v provozu hamr, v roce 1512 Otta z Losu založil železnou huť (hamr s dýmačkou). Na začátku 17. Století byla postavena vysoká pec, kterou v roce 1679 koupil kníže Schwarzenberk a přičlenil jí ke křivoklátskému panství. To v roce 1685 získali Valdštejnové, z Nové huti odebírali železo pro zbrojovku v Duchcově. V roce 1735 pak panství získali Furstenberkové , kteří zde zřídili novou železárnu, v roce 1773 uvedli do provozu moderní vysokou pec. Dřevoúhelné železářství v konkurenci černého uhlí ale nemohlo konkurovat, a tak i v Nižboru hutní výroba roku 1876 končí.

  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek (1)
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek (2)
  • Nižbor
  • Nižbor, zámek
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor (3)
  • Nižbor
  • Nižbor (3)
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Stradonice
  • keltská expozice na Nižborském zámku (vyfoceno a slepeno z multimediální prezentace)
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor, historické foto
  • Nižbor
  • Nižbor, historické foto
  • Nižbor
  • Nižbor, historické foto (4)
  • Nižbor
  • Nižbor, historické foto
  • Nižbor
  • Nižbor, 1914 (5)
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor
  • Nižbor (6)
  • Nižbor
  • Nižbor (6)
  • Nižbor
  • Nižbor (7)

(1) Velký sál. Malířská výzdoba ve velkém sálu vznikla zřejmě v letech 1804 nebo 1805. Jedná se o empírovou dekorační výmalbu, která je provedena hlinkou na vápenné omítce.
(2) salonek
(3) Farní kostel Povýšení sv. Kříže - původní gotický palác byl zakončen nad špicí ostrohu kaplí sv. Kateřiny o rozměrech 8 x 5,5 m. Měla jedno pole s křížovou klenbou a zdi členěné válcovými sloupky s výklenky. Podélá osa bývalé kaple směřuje k východu a je kolmo na osu nynějšího kostela. Při přestavbě původního hradu v roce 1724 do nynější podoby byla ke kapli sv. Kateřiny přistavěna sakristie. Nový kostel je barokní, jednolodní, obdélníková stavba o rozměrech 12 x 8 m. s plochým stropem a dvěma bočními výklenkovými kaplemi.
(4) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(5) Soukromá hvězdárna (vpravo nahoře), kterou zde postavil dr. Ladislav Pračka v roce 1910, stojí přesně na průsečíku 14. poledníku a 50. rovnoběžky.
(6) Věnoval Pavel Vosyka.
(7) Znaly majitelů a zástavních držitelů hradu a zámku Nižbor: 1⁄ král Přemysl Otakar II. (✝1278), 2⁄ vladař Ota V. Braniborský (do 1283), 3⁄ král Václav II (✝1305), 4⁄ král Václav III. (✝1306), 5⁄ Jindřich Korutanský (1306), 6⁄ Vilém Zajíc z Valdeka (do 1320), 7⁄ král Jan Lucemburský (✝1346), 8⁄ Zbyněk Zajíc ze Žebráku, 9⁄ Štěpán z Tetína, 10⁄ Vavřinec a Pešek z Janovic, 11⁄ Rudolf kníže Saský, kurfiřt (1341), 12⁄ císař a král Karel IV. (✝1378), 13⁄ Jan Jindřich, markrabě moravský (1349), 14⁄ král Václav IV. (✝1419), 15⁄ císař a král Zikmund (✝1457), 16⁄ Aleš Holický ze Šternberka (po r. 1425), 17⁄ králové Albrecht (✝1439) a Ladislav (✝1457), 18⁄ Mikuláš, Alexandr a Petr Kapoun ze Svojkova a Smiřic (postupně od 1453), 19⁄ králové Vladislav II. (✝1516) a Ludvík (✝1526), 20⁄ císař a král Ferdinand I. (✝1564), 21⁄ Jan a Jindřich Ottové z Losu (postupně od 1538), 22⁄ císař a král Rudolf II. (✝1611), 23⁄ Jindřich Konrád Šanovec ze Šanova (1601), 24⁄ Bedřich, Hynek a Jindřich Mičanové z Klinšteina (postupně od 1613), 25⁄ Magdalena Hodková na Miletíně (1622), 26⁄ Magdalena Polyxena hraběnka z Lodronu, rozená z Valdštejna (1652), 27⁄ Pavel hrabě z Morzinu na Vrchlabí (1664), 28⁄ Jan Adolf kníže ue Schwarzenbergu (1679), 29⁄ Arnošt Josef a Jan Josef hrabata z Valdšteina (postupně od 1685), 30⁄ knížata z Fürstenberka (od 1731), 31⁄ Československá republika (od 1929), 32⁄ obec Nižbor (od 1996)

Nižbor a Furstenberkové

Jihozápadně od zámku je hrobka Furstenberku s pomníkem Karla Egona Furstenberka. Hrobka byla postavena v roce 1787 princem Filipem, neboť nebylo možné pohřbívat pod zámeckým kostelem v důsledku omezení samotného císaře Josefa II (z hygienických důvodů císař zakázal pohřbívání v obcích). Trojúhelníkový mramorový pomník stával na hrobce až do roku 1824, vzhledem k jeho sešlosti byl demontován a uložen v zámku, na začátku roku 1890 byl opět nově upraven k hrobce. Vstupní brána byla postavena na konci roku 1890. Velký litinový kříž s pseudogotickým soklem byl usazen kolem roku 1860, pochází z bývalé knížecí slévárny v Novém Jáchymově.

  • Nižbor
  • Nižbor (1)
  • Nižbor
  • Nižbor (2)
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku
  • hrobka Furstenberku

(1) Kopie litinové pamětní desky odlité při příležitosti založení vysoké pece v Nové huti u Nižboru v roce 1773, litina. NTM Praha (výstava v Berounském muzeu)
(2) Tento odlitek byl zhotoven na paměť založení vysoké pece v Nižboru v roce 1773. Text na desce: Když jejich Osvícenost knížecí pan Karel Egon z Furstenbergu, nejvyšší purkrabí pražský slavně panoval na témž statku Nižburku. Tenkrát byla tato vysoká pec na 126 (ti) volšových kůlích založena a za pana Jana Novotnýho direktora zdejší roku 1773 vystavěna. Obec tuto pamětní desku získala do vlastnictví v dražbě roku 2006.

Libabina a Žížaly

Oblast severně od Otročiněvsi a jihozápadně od Nižbora. Ačkoliv v Nižboře máme jednoho sympatizujícího lufťáka-o této lokalitě nevěděl. Přišli jsme na ní až díky knížce Křivoklátským královským hvozdem od O. Dvořáka.

  • Žížaly
  • Kolomazna (1)
  • Žížaly
  • Žížaly
  • Žížaly
  • Žížaly
  • Žížaly
  • výhled na Krušnou horu
  • Žížaly
  • rokle do Nižbora

(1) Kámen z karbonského slepence s vytesaným symbolem kola v místě dehtařské výroby nedaleko hájovny Lísa u Nižboru. Tato dehtařská výrobna je zachycena v mapách furstenberského panství (Žák: Křivoklátsko, příběh královského hvozdu).
Podle O. Dvořáka zde sedláci promazávali kola svých vozů, když odváželi místní dřevěné uhlí k hutím. Jako symbol tu po nich zůstal tzv. kolomazný kámen s vytesaným reliéfem loukoťového kola. Možná ale šlo o celní znamení, v tomto místě kdysi vedla hlavní cesta z Nižboru na Křivoklát. Dedukce tohoto spisovatele je nutné brát s rezervou, nicméně díky jeho knize jsem na kámen poprvé natrefil.
Další z možných hypotéz přináší Jarda (v komentářích). Vytesané kolo na kameni symbolizuje kolo keltského boha Slunce.

Čerchov

  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov, rokle
  • Čerchov
  • Čerchov, rokle
  • mezi Čerchovem a Žloukovicemi
  • mezi Čerchovem a Žloukovicemi
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov
  • Čerchov (1)
  • Čerchov
  • Čerchov (1)
  • Čerchov
  • Čerchov, dronem
  • Čerchov
  • Čerchov (2)

(1) Věnoval Pavel Vosyka.
(2) V roce 1935 byla dostavěna silnice mezi Nižborem a Žloukovicemi. Na stavbě této silnice se podílel i budoucí slavný herec, mladičký Jan Sovák. Tehdy jsem byl mladej a učil jsem se umět. Řezal jsem do země, bušil do skály jak hluchej do zdi, krumpáč jen zvonil a lítal jak tenisák. Kopal jsem půl hodiny, pot ze mě lil a odhryzal jsem tak deset deka budoucí silnice. A to už jsem byl dědkem vzdělanej! Přišlo mi to všechno najednou k smíchu, řval jsem smíchy. Jak pominutej. Došlo mi, že než vykopu celou silnici, zestárnu - a s lopatou v ruce v křivoklátských hvozdech umřu. … Po třech dnech v Nižboru jsem vypadal strašlivě. Samej mozol, samá modřina. Ale zhruba do týdne jsem se dal do pořádku a snažil se držet se spolupracovníky krok. Prožíval jsem opravdu dramatický chvíle. Třeba odstřel skály dynamitem. To jsme byli před detonací zalezlí za železnejma vozejkama. Lítal jsem se schovat se svým parťákem, ten byl ale vláčnej, pořád v klidu bagoval, nějak výrazně se nebál a to se mu jednou téměř nevyplatilo. Velkej kámen při odstřelu dědka zasáhl do placatý čepice, dědek se skácel a padl mi rovnou do náruče. Až po pěkný chvíli přišel k sobě.

Výbrnice a Žlubinecký potok

V roce 1932 na Žlubineckém potoce (Výbrnice) vzniklo stálé skautské tábořiště (tzv. skautská rezervace Nižbor).

  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Výbrnice
  • Žlubinecký potok
  • Žlubinecký potok
  • Žlubinecký potok
  • Žlubinecký potok

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: bergcelt @seznam.cz  (2015-09-23 23:44:58)
..pár slov k tématu ,,tzv. Kolomazna,,--neznám místo v Čechách ,které by v dávných dobách určovalo formanům , kde mají mazat kola povozů...!!!! Nikde to není doloženo...!!! A těch formanů co celou Evropou projíždělo...!!! Je to možná jen verze ,která se dál předává po internetu...V souvislosti je zajímavé,že kámen nejspíše pochází z lomu u Stradonic---je poblíž Stradonického oppida na trase --Krušná Hora --kde i Kelti těžili železnou rudu a vytesané kolo na kameni přesně symbolizuje kolo boha Slunce --- stejné jako jsou archeologické nálezy i přímo ze Stradonic---....!!!! Tak to je další možnost interpretace krásného kamene ... Jarda----

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: