logo

Nové Mitrovice

Tato kapitola se zabývá okolím Nových Mitrovic. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Nové Mitrovice

Nové Mitrovice se nalézají v Jižních Brdech. Dobré výchozí místo pro prozkoumávání zdejších rezervací, většinou bukových izolovaných porostů či suťových lesů. Velmi zajímavý kostel, vedle kostela rovněž zajímavá fara. V roce 1626 je zde připomínána železná huť, ves sama vznikla až na přelomu 17. a 18. století. Ve druhé polovině 17. století došlo k rozmachu železářství, vznikla vysoká pec a hamry. Obec byla pojmenována po majiteli panství V. J. Vratislavovi z Mitrovic, který zaměřoval železárny na zbrojařskou výrobu. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého s centrálním osmibokým presbytářem byl postaven v roce 1722-26 snad podle návrhu J. Santiniho, upraven v roce 1777. Podle Mojmíra Horyny jde však spíše o dílo pouhého epigona, patrně plaského Matěje Ondřeje Kondela.
V lese se ukrývá rybník Drahota, s poměrně "tenkou" hrází a o kus dál směrem na Fajmanovy skály nalezneme pomník : "".

(1) Podle Pavla Toufara (Toulky kolem Třemšína) je hlavní vstupní portál ozdobený znakem hraběcího rodu Desfours.
(2) Socha Panny Marie Svatohorské z r. 1760.
(3) Stará novomitrovická pec stávala až do roku 1838 pod hřbitovní zdí v místech, kde je dnes hromada strusky (odpad při tavení železné rudy). Nová pec byla zřízena na místě pozdejšího stavení čp. 102 (huť), byla v provozu od roku 1841 do roku 1867.
(4) Sklárna v Nových Mitrovicích funguje od roku 1868 do roku 1931.
(5) Nápis říká Upomínka věnována lesnímu Panu Jos. Ječnýmu zvěčnělému dne 6. března 1854 od lesníků Sp. Poříčských roku 1876. Připomíná osud fořta, smrtelně zraněného pytlákem, který ale v poslední chvíli stačil na kousek papíru napsat jméno svého vraha, neboť ho bezpečně poznal. Pytlák tak byl tímto činen nečekaně usvědčen a odsouzen.

Chynín, okolí

Mítov

(1) ze sbírek Strašického muzea

Kokšín

Horninové podloží převážné části rezervace budují tmavě šedozelené metabazalty svrchního proterozoika (spility), jejichž rozpadem vznikají kamenité sutě a suťové proudy. Buližníkové těleso, protažené směrem sever-jih, vytváří zřetelný hřbet. Zvětralinový plášť metabazaltů je bohatý na železité okry a hematit, po jejichž těžbě zbyly v jihovýchodní části území drobné jámy. Vrcholová část Kokšína byla vybrána jako typová lokalita prekambrických stromatolitů českého proterozoika. Z chráněných druhů rostlin zde nalezneme mesíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva). Na plošině ve vrcholové partii roste v bučině hojně nitrofilní kopřiva dvoudomá, v tomto množství zcela netypická pro masív Kokšína. Příčina patrně souvisí s dávným osídlením. (volně podle Plzeňsko a Karlovarsko, Zahradnický, Mackovčin a kol.)

Podle A. Profouse vzniklo jméno Kokšín přivlastňovací příponou -ín z osobního jména Kokša. Název oronyma je motivován osobním jménem, konkrétně příjmením, toto osobní jméno vzniklo pravděpodobně z apelativa kokeš, což byl ve staré češtině kohout (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

(1) Stromatolity jsou laminované horniny, vznikly srážením minerálních látek na povrchu koloniálních jednobuněčných organismů, ze sbírek berounského muzea
(2) vlastoručně nalezený stromatolit na Kokšíně, díky PAWe, Vlčáááku a spol.
(3) geopark v botanické zahradě PřF UK, Albertov

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: shalmai@seznam.cz  (2014-08-02 11:17:30)
Na Drahotu se v neděli vypravíme. Zjistíme jaké je tam koupání.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info