logo

Padrť

Tato kapitola se zabývá zničenými obcemi Padrť a Záběhlé. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Padrťské rybníky

Padrťské rybníky byly založeny někdy mezi lety 1550 až 1565, sloužily jako zásobarna vody pro účely železářství. V Padrťské soustavě byly sběrné strouhy dlouhé 38 km. Původní výměra Horního měřila 115 ha, dnes ji z mapy odhaduji na 84 ha. Původní výměra Dolního byla 66 ha, dnes ji z mapy odhaduji na 29 ha - do rozlohy počítám pouze volnou hladinu bez bažin. Spodní Dolní (Dolejší) rybník je dost mělký a zarostlý rákosem, pro ptactvo ideální.

(1) V půlce dubna už teplé oblasti jako např. Český kras bohatě kvetou všemi barvami - jaterníky, dymnivky, prvosenky. Na Padrti je ale ještě zimavo, a tak je jarní aspekt tvořen pouze sasankou hajní.
(2) Bažiny západně od Dolejšího rybníka. Některé hrany mají výrazně nepřírodní tvar, soudím, že jsou pravděpodobně nějak uměle vytvořené.

Padrť, dronem

Zadní a Přední Záběhlá

Padrť vojenská

Padrťské pláně historické

(1) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové
(2) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort

bývalá obec Padrť (a Záběhlé)

Centrální Brdy tvoří homogenní lesní masiv, a když byl vytvořen vojenský prostor, bylo zničeno celkem 6 obcí (kolem roku 1953) které do něj zasahovaly: Hrachoviště, Velcí, Kolvín, Padrť, Přední Záběhlá a Zadní Záběhlá. Poslední čtyři zmiňované obce se nacházely v prostoru okolí Padrťských rybníků. Jejich lokalizaci jsme se pokusili vyznačit ve schématu nalevo - kliknutím lze zvětšit. Díky občanskému sdružení Svaz vyhnanců z Brd se zachovaly dokumenty o těchto nyní již absolutně zničených vesnicích. Většinu údajů které zde uvádíme čerpáme z knihy "Padrť - pamětní kniha obce v Brdech v Čechách - Miloslav Jan Žán 2001" a z jiných materiálů Svazu vyhnanců z Brd. Výtah z kroniky Padrti (RTF formát) : kronika Padrti Na schematu je ještě vyznačeno místo, kde turistická mapa KČT uvádí bývalý kostel sv. Anny na Břízkových pod Teslínem.

(1) Před hospodou č.p. 2 stojí Vlasta Krhounová, Anna Krhounová rozená Pešková, František Krhoun a drží Viléma Loukotu. S ohledem na věk dítěte je datace 1930 +- rok
(2) podkovy z Padrtě, 16. století, expozice Rokycanského muzea
(3) Padrť lidová dřevořezba Josefa II, rok 1777, expozice Rokycanského muzea

rekonstrukce Padrtě

Na spodním obrázku (přes 300kB) je možno porovnat bývalou zástavbu obce Padrť proloženou do dnešní ortofotomapy (www.mapy.cz). Pro snadnější orientaci - na spodní hraně obrázku je uřízlý Dolní Padrťský rybník. Vyrovnání není úplně 100%, ale pro orientaci je myslím postačující. Na mapě zatím nejsou vyznačeny stavení z Přední a Zadní Záběhlé. Moje původní představa o Padrti byla, že pár stavení bylo nahloučeno vedle hráze Dolního rybníka, na mapce je ale vidět jak byla jednotlivá stavení rozházena na poměrně velké ploše. Druhý obrázek (od J. Kalouse) ukazuje stránku z autoatlasu vydaného v roce 1964, v němž je hlavní silnice z Příbrami do Rokycan vyznačena přes Padrť. Chyba asi vznikla překreslováním údajů ze starých map. Ale je podivné, že ani v druhém vydání autoatlasu si toho nevšimli vojenští kartografové, kteří tehdy schvalovali vydání všech civilních map. Na dalších obrázcích jsou náčrty jednotlivých stavení od arch. Leyera.

Kačnárova loučka

Kdo to byl Kačnár - netuším. Ale chtěl jsem dronem ověřit, zda bude vidět údolím Klabavy na Hlavu nebo Korunu, výsledky jsou rozpačité (nevím, který vrch je který).

Klabava pod Padrtí

(1) Křížení s bývalou lesní železnicí tzv. Kolvínkou, dosud patrný násep včetně dřevených prahů v korytě Klabavy.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Stanislav Boukal  (2017-03-08 21:38:55)
Děkuji za fotografii mých předků,můj děda byl z Padrtě vystěhován do Berouna,kde bydlel s tetou Žánovou

Od: Ladislav Moulis  (2017-02-23 11:48:03)
Dobrý den,
moji předkové, podle zápisů v matrikách, pocházejí z Padrtě. Údajně z domu č. 33. Dá se někde sehnat k nakouknutí seznam osob, kdo žil v Padrti, dejme tomu v 19.století až do zániku vesnice?
Děkuji za odpověď

Od: Zdeněk Pavel  (2015-02-08 11:56:08)
Dobrý den zdravím z Plzně.Moje babička pocházela z Padrtě.Za svobodna se jmenovala Vlasta Herboltová r. 1926.Byla nejmladší ze šesti dětí.Když jsem byl malej kluk tak mi hodně o Padrti vyprávěla.Povídala třeba o tom jak její tatínek musel do práce až do Mirošova každý den pěšky,že tam bylo každou zimu hodně sněhu,jak se museli vystěhovat a baráky jim komunisti zbourali a dostali špinavý byt v Rokycanech a plno dalších věcí.Na Padrť jezdím každý rok na kole.Mám to tam dobře projetý a představuji si jak to tam muselo před 80 lety vypadat.Díky za této stránky

Od: Jitka Suchanová  (2014-06-12 11:15:45)
Zdravím z Karlových Varů. Moje maminka Jaroslava, rozená Andělová, se narodila na Padrti v roce 1926. Po vystěhování německými vojsky přesídlila její rodina do Jižních Čech. Její rodiče se jmenovali Václav Anděl a Anna, rozená Tenglerová. Příjmení Bartůšek je mi povědomé vyprávění. Jinak jsem moc informací za života maminky nepochytila, jsem narozena v roce 1961. Tuto sobotu 14.6. jedu na autobusový turistický výlet do Strašic, Dobřívi a Mirošova, bude to pro mě velký zážitek, neznám to tam. Přeji vše dobré. J.S. (jitsuch@seznam.cz)

Od: Bohumil Bartůšek  (2014-04-16 22:15:57)
Můj děda se narodil v Padrťi v r.1889. Byl vyučený švec a dlouhá léta pracoval ve Škodovce v Plzni. Jmenoval se Josef Bartůšek a ještě měl dva bratry a sestru. Jmenovali se Bohumil, František a Marie. Marie byla provdaná Šťastná a do konce svého života bydlela v Mirošově. Jeden z bratrů byl údajně řezník v Rokycanech. Znám to jen z vyprávění. Byl bych moc rád, kdyby se mi přihlásil někdo z potomků nebo někdo, kdo o tomto příjmění něco ví. Děkuji předem. Bohumil Bartůšek e-mail: bobbart@seznam.cz

Od: Loukota  (2014-01-17 16:29:52)
Zdravim z Prahy.
Pochazim z Prikosic a muj tata ze Zabehle. Dodnes je Padrt a okoli mym oblibenym vyletnim mistem. Pri pohledu na stare fotografie me prepada nostalgie. Jsem rad, ze jsem tyhle stranky objevil. Dekuji za ne.
Loukota Jiri

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info