logo

Pičín

Tato kapitola se zabývá spíše sídly než lesy - Pičín, Hluboš, Obořiště. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Obořiště

V Obořišti stojí velmi hodnotný bývalý paulánský klášterní kostel sv. Josefa. Mezi lety 1702 a 1711 jej vybudovali patrně podle návrhu Kryštofa Dienzenbofera. Nyní je zde polepšovna.

(1) Soupis památek historických a uměleckých v království českém, podle depositum.cz jsou publikované materiály pro nekomerční účely volně šiřitelné.

Pičín

Hřbitovní kostel Panny Marie je původně gotický, byl postaven snad již před rokem 1320, kdy bylo panství darováno maltézskému řádu. Vlastní hřbitov je obehnaný zdí s barokní sloupovou branou z roku 1691, se znakem Dubských z Vitiněvsi. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína pocházejí z roku 1708.

(1) znak Dubských z Vitiněvsi na klenáku portálu bývalého klášterce sv. Antonína Paduánského v Pičíně (na snímku vlevo nahoře)
(2) Ve výklenku za vchodem je náhrobek renesančního humanisty pana Petra Bechyně z Lažan.
(3) Kamenný znak Dubských z Vitiněvsi a Vltavských z Mansvertu na klenáku brány tvrze.
(4) Detail rekonstrukce V. Mathausera kolorované kreslené mapy Pičína z roku 1755, tady si nejsem jist zda náhodou neporušuji autorská práva.
(5) Historický pohled z roku 1910 z věže kostela na bývalý klášter sv. Antonína Paduánského. Klášter byl zrušen na základě josefského dekretu (1786). Později sloužil jako cvočkařská dílna a v roce 1912 byl zbořen.
(6) znak Maltézských rytířů (vrchol barokní brány do objektu komendy maltézského řádu v Pičíně)
(7) Pohádková země Vítězslavy Klimtové.

Buková (u Příbramě)

(1) Od roku 2011 můžete navštívit tzv. Čechovu stodolu. Ocení asi nejvíc ti nejmenší.
(2) Lom u Bukové - Instruktivní lokalitou písčitého zvětrávání je pískovna v červených hlubošských slepencích při silnici z Bukové do Hostomic.

Náves

Náves - zde bývala víska Hlubošská Lhotka, zaniklá už v 16. století.

(1) křížek na okraji obory Lhotka z roku 1881, postaveného na památku Jana Rudolfa, kterého tu zabil blesk.

Hluboš

(1) Jednoduchý památníček nad Skorotínem, takhle si představuji lidovou zbožnost v hustých brdských hvozdech. Jediný kaz na kráse tvoří původ některých sošek - Medžugorije :-)

Malý a Velký Ždírec, Klínkův vrch

Místa s mládím spojená, první Brdy, první větší les, na Kuchyňku to byl celodenní výlet! Jeleni, jezevci, v oboře daňci. V příkopech čolci, na loukách úpolíny. Nejkrásnější a největší hřiby.

Místním velkým lesním loukám jsem byl zvyklý říkat podle toho, v jakém pořadí se nacházeli od Sajovky. To jest první louka a druhá louka. Historická jména jsou zde velmi variabilní, neujasněná a zmatená - Klínkův vrch, Klímkův vrch, Svatá Anna (je i o kapličku poblíž Dobříše) a Roubená studánka. V dětství jsem měl pocit, že každý druhý lesní kout má jméno Roubenná studánka.

Sychrovský a Vackův rybník, Rosovice

(1) Oronymum Ždírec je odvozené z apelativa žďár, jméno Žďár (Žďírec) označuje vymýcená a vypálená místa v lesa za účelem získání nové půdy (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).
(2) Tak tohle jsem měl za žánrovou socialistickou pohlednici, doba vydání je ale z roku 2000, rodinné album.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Doubková šárka  (2015-08-15 08:36:12)
Dobrý den, chtěla bych se informovat zda jsou nějaké stránky kde by se dali zjistit ve vesnicích v okolí Dobříše nevyužité objekty jako fara, atd. děkuji za odpověď Doubková

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info