pokus

Písky

Tato kapitola se věnuje nejvyšší hoře Brdských hřebenů - Písky (691 m.n.m.). Pozn.: Geomorfologové mají jiný pohled.

Písky

Na vrcholu Písků je umístěn radar Řízení letového provozu České republiky. Před rokem 2004 byl radar vidět jak se otáčí, nyní je chráněn modře zbarveným krytem (radom).

  • Písky
  • Písky od Hostomic
  • Písky
  • Písky přes Plešivec
  • Písky
  • Písky, radar
  • Písek
  • Písky, radar
  • Písky
  • pohled dronem od vrcholu (1)
  • Písky
  • pohled dronem od vrcholu (2)
  • Písky
  • pohled dronem od vrcholu (3)
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písek
  • Písek radar
  • kaplička - Písky
  • kaplička (4)
  • kaplička - Písky
  • kaplička (4)
  • Písky a Baba
  • Písky z Plešivce
  • Písky z Kuchyňky
  • Písky z Kuchyňky
  • Písky
  • Písky
  • Písky
  • Písky, pod vrcholem
  • Písky
  • Písky, pod vrcholem
  • Písky
  • Písky, pod vrcholem
  • Písky
  • K. Liebscher: Písky nad Hostomicemi
  • Písky
  • studánka Na mostnicích
  • Písky
  • studánka Na mostnicích
  • Provazec z Písků
  • Provazec z Písků

(1) Pohled od vrcholu na severovýchod přes Baby na Studený vrch, na horizontu tušíme Hradec.
(2) Pohled na Kuchyňku.
(3) Pohled na Centrální Brdy. V ose snímku najdeme Komorsko a na horizontu Třemošnou.
(4) Výklenková kaplička s obrázkem Panny Marie Svatohorské, postavena byla po polovině 19. století. Kousek od této kapličky stávala formanská hospoda s kovárnou, opředená strašidelnými pověstmi. Zmiňuje jí spisovatel Franta Župan ve své knize Pepánek Nezdara. Podle knihy Tajemství brdských vrcholů I. se objevuje na třetím vojenském mapování (1877-1880). Na konci 19. století jsou připomínány již jen její zříceniny.

Písky, dolování

Křemence: Původ jména Písek (Písky) pochází podle ložisek písku (písčitě rozpadlé bílé a červené hematitizované skalecké křemence), který byl na několika místech povrchově a pomocí šachtic těžen koncem 19.století a následně zpracováván příbramskou Hartmanovou sklárnou. Sklárna produkovala drobné barevné korálky pro domáckou výrobu dekoračních předmětů a poutního zboží. Průzkumné a těžební práce na sklářský křemenec dokládá nedatovaná mapa (patrně z 2.poloviny 19. století) s vyznačením šachtice (Quarzschurf) a štoly Rudolf nad úrovní komorské dědičné štoly. Z 21 m hluboké šachtice bylo vyraženo 75 m chodeb a komín. Štola Rudolf ražená přibližně ve směru V -Z zastihla polohu křemenců ve vzdálenosti 120 m od ústí,kde pak byla provedena dvě hloubení do 10 m a s patrem o délce 28 m. Celkem bylo v obou důlních dílech vyraženo 222 m chodeb a 50 m vertikálních prací (šachtice, komín, hloubení).

Železná ruda: Další těženou surovinou na Pískách byla železná ruda, která se tu těžila pro jineckou pec Barbora a po jejím vyhasnutí pro železárny v Komárově. Železnorudné ložisko Písky – Komorsko se nachází na j. svahu vrchu Písek (691 m). Směr rudního horizontu je ZSZ - VJV a úklon 45 - 50° k SSZ. Rudní horizont je vyvinut v šáreckém souvrství na bázi prachovitých šáreckých břidlic a spočívá na vulkanické sérii – alterované bazaltové aglomeráty, bazalty, mandlovce a tufy. V nadloží vystupují lavicovité skalecké křemence. Úklon souvrství je kolem 45° k ZSZ. Západní část ložiska je tektonicky výrazně porušena dislokacemi směru SZ - JV. Mocnost rudní polohy dosahuje až 1 m, ale po úklonu se postupně zmenšuje. Rudy jsou představovány oolitickým hematitem s kolísavým podílem tufové příměsi (do 50 % Fe), ve výchozových partiích limonitem (do 38 % Fe), místy jsou zastoupeny chudé žluté rudy. Od poloviny 19. století zde probíhaly intenzívní dobývací práce v souvislosti s báňským podnikáním správy Hessen-Casselského hořovického panství. Ložisko bylo otevřeno systémem úklonných šachtic na výchozu a několika provozními a odvodňovacími (dědičnými) štolami, raženými z podloží ložiska. Hlavní komorská dědičná štola o délce 260 m se nachází na zjz. úbočí Písku pod lesní silničkou k radiolokátoru. Hlavní důl Komorsko je situován těsně pod vrcholem kóty Písek a jeho pozici spolu s tzv. cechhausem znázorňuje i historická mapa druhého vojenského mapování z let 1819 až 1858. Jeho ústí v plochém obvalu pod křemencovým hřbetem (200 m vjv. od radiolokátoru řízení letového provozu), zpevněném suchou zdí (tzv. peron), je patrné dodnes. Zde stávaly i provozní budovy dolů. Nejstarší dochovaná rukopisná kolorovaná mapa železnorudného dolu Komorsko pochází z roku 1858 s doplněním v roce 1860, poslední je mapa profilů dolu Komorsko z let 1890 – 1891. Důlní práce na Komorsku probíhaly ještě počátkem 20. století, patrně v souvislosti s těžbou sklářského křemence. Intenzívní těžbou bylo ložisko rychle vyčerpáno. Zásoby, odhadnuté koncem 60. let 19. století na 10 162 t, v roce 1875 činily již 4739 t a v roce 1889 jen 1610 t. Důl Komorsko byl uzavřen v roce 1902. (Litochleb: Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí)
Čáka uvádí, že v ústřední komoře dolu byl výklenek s lidovou dřevořezbou svaté Barbory, patronky horníků. Autor v knize Po Brdech se chodí pěšky dále píše: Do železnorudného dolu Komorsko vedly ze tří stran vstupní štoly. Jižní vedla od Šimákovny, tam, co je dnes studánka. Druhá ústila ve východním boku nedaleko myslivny Komorsko a třetí byla na severním úbočí Písků. Dnes jsou všechny štoly dolu Komorsko zavaleny a chata Šimákovna stojí na odvalu z jižní štoly. Je to asi poprvé, kdy mi tenhle popis lokace štol dle světových stran od nejznámějšího brdského znalce neladí.

  • Písky
  • suchá zeď (tzv. peron)
  • Písky
  • suchá zeď (tzv. peron)
  • Písky
  • štola (1)
  • Písky
  • ústí dědičné štoly? (2)
  • Písky
  • deponie u dědičné štoly
  • Písky
  • deponie u dědičné štoly
  • Písky
  • jáma č. 1
  • Písky
  • jáma č. 1
  • Písky
  • štola Na Pískách
  • Písky
  • těžba železné rudy
  • Písky
  • těžba železné rudy
  • Písky
  • těžba železné rudy
  • Písky
  • těžba železné rudy
  • Písky
  • těžba železné rudy
  • Písky
  • Stabilní katastr (3)
  • Písky
  • mapa z roku 1857 (4)
  • Písky
  • křemencový lom? (5)
  • Písky
  • křemencový lom? (5)
  • Písky
  • křemencový lom? (5)
  • Písky
  • Na vyhlídce (6)
  • Písky
  • Na vyhlídce
  • Písky
  • Na vyhlídce
  • geologický řez
  • geologický řez Písky - Holý vrch - Buková (7)
  • Písky
  • rozsah těžby podle Geofondu

(1) Věnoval ctihodný Surikata.
(2) Tady si nejsem vůbec jist, zda jde o ústí dědičné štoly.
(3) Výřez Stabilního katastru (Na Komorsku Cechhaus je dnešní Šimákovna, Na Komorsku Hegnowna, Forstowna - je dnešní hájovna Komorsko)
(4) Ořez mapy z roku 1857, Komorsko - dolové míry, poloha a průběh štoly, pinky (Státní oblastní archiv v Praze). Nejrozsáhlejší pinky (Pingenzug) jsou severně od Cechhausu (Komorsko Zechenhaus)
(5) křemencové lomy? (750 metrů východo-severovýchodo od vrcholu)
(6) Tenhle obval/odval mi tvarem připomíná drážní násep, ale asi mám moc velkou fantazii.
(7) geologický řez v ose Písky - Holý vrch - Buková, podle Interaktivní geologické mapy České republiky 1: 25 000, omlouvám se za případné chyby, některé symboly nebyly příliš čitelné

Písky, Šimákovna

Jižní štola dolu Komorsko (provozní štola Rudolf) ústila na lesní louku, kde stála roubená chalupa naddůlního (cechhaus). Po jednom z nich nesla chalupa jméno – Šimákovna. Chalupa Šimákovna zmizela po uzavření dolu Komorsko, nedaleko od její původní polohy byla v roce 1942 postavena lovecká chata horského typu, která podědila název Šimákovna. Chalupa Šimákovna byla také jedním z prvních turistických středisek kraje. V devadesátých letech 19. století se zde začali objevovat turisté z řad KČT. Přesvědčili majitele místních lesů knížete z Hanau o zbudování 15-ti metrové dřevěné rozhledny (také ji financoval). Nazvali ji rozhlednou Eliščinou, na počest hořovické kněžny. Rozhledna sloužila deset let do roku 1901, kdy byla rozbořena – podle správy hořovického velkostatku z bezpečnostních důvodů. Pravděpodobnou příčinou byl velký počet turistů v lese, který otravoval knížecí rodinu.

  • Písky
  • Šimákovna
  • Šimákovna
  • Šimákovna
  • Písky
  • Šimákovna (1)
  • Písky
  • Šimákovna (1)
  • Písky
  • Šimákovna (2)
  • Šimákovna
  • Šimákovna
  • Písky
  • Šimákovna (2)
  • Písky
  • U Šimákovny (2)
  • Písky
  • historická Šimákovna (3)
  • Písky
  • Šimákovna (4)
  • Šimákovna
  • Šimákovna
  • Šimákovna
  • jedle pod Šimákovnou

(1) Historický protektorátní nákres Šimákovny (Furstliche Jagdhutte 30.6.1941, Furstlich Hanausche Herrschaftsdirektion Horschowitz Bauverwaltung Prag, Architekt Anton Gabriel Projektionskanzlei Prag V, Josefstadtegasse 11). Zdroj SOA Praha.
(2) Věnovala Zdena Bradnová.
(3) Bývalá štajgrovna (tzv. Šimákovna), obydlí naddůlního, u komorského železnorudného dolu přeměněná na turistickou chatu. Stávala asi 1,5 km jihovýchodně od Čenkova pod vrchem Písek, na kterém byla roku 1891 postavena dřevěná Eliščina rozhledna (Elisabethwarte) na počest sňatku s Vilémem z Hanau. Rozhledna byla zrušena roku 1902 a krátce poté zbořena i chata. Poslední naddůlní zahynul roku 1895 při důlním závalu (SOA v Praze).
(4) obrázek Jana Čáky z roku 1963

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: