pokus

Příbram

Tato kapitola se věnuje městům Příbram a Březové hory. Velmi mírně zabrousím i k Bytízu.

Příbram

Původní vladycký dvůr se zde poprvé připomíná roku 1216 (Pribram), kdy jej tepelský klášter prodal pražským biskupům. Roku 1227 je zmiňován již jako tzv. újezd (circuitus, qui dicitur Pribram) a roku 1289 jako hrazené městečko, jeho prosperita rostla s rozvojem těžby stříbra a olova, jež se v okolí začalo dolovat od začátku 14. století. Na město byla Příbram povýšena roku 1312 za vlády Jana Lucemburského. Roku 1579 je císař Rudolf II: ustanovil královským horním městem. Po roce 1945 zde byla zahájena těžba radioaktivních rud. Místní jméno je odvozeno z osobního jména Příbram a znamenalo Příbramův dvůr. V mluvě německých horníků, kteří patřili už k prvním usedlíkům, se české jméno přejímalo jako Biberans nebo Pibrans (1311 montana prope Pybrans).

Místní hrad (dnešní Zámeček) postavil arcibiskup Arnošt z Pardubic.

  • Příbram
  • Příbram, kostel sv. Jakuba
  • Příbram
  • Příbram, kostel sv. Jakuba
  • Příbram
  • kostel sv. Jakuba
  • Příbram
  • kostel sv. Jakuba
  • Příbram
  • kostel sv. Jakuba
  • Příbram
  • Zámeček - Ernestinum
  • Příbram
  • Zámeček - Ernestinum
  • Příbram
  • Zámeček - Ernestinum
  • Příbram
  • Zámeček (1)
  • Příbram
  • Děkanství (2)
  • Příbram
  • Děkanství (2)
  • Příbram
  • Děkanství (2)
  • Příbram
  • Zámeček (3)
  • Příbram
  • Příbram, židovský hřbitov
  • Příbram
  • Příbram (4)
  • Příbram
  • Příbram 1899
  • Příbram
  • Příbram 1947
  • Příbram
  • Příbram 1951
  • Příbram
  • Příbram (5)
  • Příbram
  • Příbram (5)
  • Příbram
  • Příbram (5)
  • Příbram
  • Příbram (5)
  • Příbram
  • Příbram (5)
  • Příbram
  • Příbram (6)
  • Příbram
  • okolí Příbrami (7)
  • Příbram
  • Panuška (8)
  • Příbram
  • Příbram (9)

(1) Soupis památek historických a uměleckých v království českém, podle depositum.cz jsou publikované materiály pro nekomerční účely volně šiřitelné.
(2) Někdejší středověká budova příbramského děkanství na snímku z počátku 20. století.
(3) expozice hornického muzea Příbram
(4) popisek historické pohlednice je Březové hory, zdá se však vidět i Příbram se Svatou Horou
(5) pohlednice z éry socialismu, rodinná sbírka.
(6) pohlednice také z éry socialismu - zatím ale bez paneláků, rodinná sbírka.
(7) pohlednice Jana Čáky
(8) Jaroslav Panuška - Nad Příbramí, 1924
(9) Hrady, zámky a tvrze království Českého, A. Sedláček

Svatá Hora

První kaple ke cti Panny Marie z vděčnosti od rytíře Malovce zde byla postavena již v roce 1260. V 15. století již zde stála svatyňka s věží a se zvony. Do této svatyňky byla přenesena po husitských bouřích milostná soška Panny Marie Svatohorské, kterou jako první uctíval první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Během třicetileté války se kaplička stala stájí pro koně císařského vojska, čímž byla zpustošená.

Obnovu kaple zajistil zázrak, kdy slepý žebrák Jan Procházka z Prahy (původem z Nymburka) vykonal pouť na Svatou Horu (1632) a prosil o navrácení zraku. Po několika dnech ustavičných modliteb a proseb k Panně Marii se stal zázrak - Procházka skutečně prohlédl. Zpráva o zázraku se šířila lavinovitě, již za dva roky Svatou Horu navštěvuje císař Ferdinand II. do prosté kapličky vzdát hold Panně Marii Svatohorské. Po návštěvě císaře začali projevovat o Svatou Horu zájem i šlechtici z okolí - a začali jí finančně podporovat. Tito šlechtici také sepsali petici císaři, aby duchovní správou kaple jezuity z nedaleké Březnice. Alternativní pohled spojuje jezuity s rekatolizací po Bílé hoře, vyberme si. Postupně narůstá počet poutníků a jezuité se rozhodují postavit rozsáhlý poutní areál. Roku 1659 navrhují Carlo Lurago a P. Benjamin Schleyer původní kapli ponechat a obestavět ji na vyvýšené terase osmi kaplemi a dvěma předsíněmi. Doba budování spadá především mezi roky 1664-1673. Před koncem 17. století a na počátku 18. století byl přírodní rostlý terén vyvýšený nad arkádový dvůr (na němž stála ústřední svatyně) obklopený ambity upraven na terasu s kamennou podezdívkou, schodišti a balustrádou.

Roku 1773 byl dočasně zrušen jezuitský řád, správu převzali světští administrátoři s titulem probošta, kteří spravovali Svatou Horu 86 let. Nejvýraznější stavební úprava z tohoto období se týkala nejstarších částí mariánského kostela, jehož plochý strop z roku 1670 byl nahrazen klenbou. V roce 1861 dostali Svatou Horu do správy redemptoristé (Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele), kteří zde působili do roku 1950. V roce 1903 dali kostel opravit a jeho nejstarší část, dosud bez výzdob, pokrýt novu figurální i ornamentální štukovou dekorací. Po rozsáhlé opravě a renovaci požádali papeže Pia X. o udělení titulu bazilika pro poutní kostel. Pius X. uznal žádost redemptoristů za oprávněnou a roku 1905 povýšil Svatou Horu na baziliku menší.

Volně zpracováno především podle J. Kopeček: Svatá Hora. Dále dle místních průvodců a Wikipedie.

  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Východní loggie (1)
  • Svatá Hora
  • kaple navštívení P.M. (2)
  • Svatá Hora
  • kaple navštívení P.M. (2)
  • Svatá Hora
  • kaple navštívení P.M.
  • Svatá Hora
  • kaple navštívení P.M.
  • Svatá Hora
  • kaple sv. Jáchyma a sv. Anny
  • Svatá Hora
  • kaple sv. Josefa
  • Svatá Hora
  • kaple sv. Alžběty (3)
  • Svatá Hora
  • Bazilika (4)
  • Svatá Hora
  • Bazilika (4)
  • Svatá Hora
  • Pražská brána (5)
  • Svatá Hora
  • anděl u Pražské brány (6)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • kaple sv. Máří Magdaleny
  • Svatá Hora
  • Březnická brána
  • Svatá Hora
  • Březnická brána (7)
  • Svatá Hora
  • Březnická brána
  • Svatá Hora
  • Pražská kaple (8)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (9)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (9)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (9)
  • Svatá Hora
  • probošství, nade dveřmi
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora 1926
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora 1940
  • Svatá Hora
  • Panna Maria Svatohorská (10)
  • hornické muzeum Příbram
  • Panna Maria Svatohorská (11)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (12)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (13)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (14)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (15)

(1) Celá východní loggie proti hlavnímu vchodu byla postavena v hrubé stavbě již koncem roku 1661 a pod ní vybudována rozsáhlá krypta sklenutá na osm pilířů. Zájem o dobudování tří otevřených kaplí v loggii projevil nejvyšší purkrabí Království Bernard Ignác hrabě Martinic a jeho dva zeťové - Jan František z Vrbna a František Ferdinand Gallas - ař roku 1665. Martinic si vybral střední, nejvyšší a největší, a oba zeťové s manželkami (Martinicovými dcerami) kaple menší po stranách.
(2) Střední kaple Navštívení Panny Marie (Martinická, Purkrabská, Císařská nebo Korunovační) byla z prostředků B.I.Martinice pokryta štukovou a malířskou výzdobou roku 1667, kdy byl přivezen oltář s obrazem od Jana Kryštofa Christla. Roku 1670 byl oltář nahrazen jiným. Velký mramorový oltář nahradil všechny dřívější a byl postaven roku 1924 podle návrhu arch. Richarda Klenky. Na čelní stěně nad hlavní římsou a nad oltářem je umístěn rozměrný lunetový obraz Všechny stavy vzývají Pannu Marii Svatohorskou.
(3) Boční kaple na jižní straně byla zasvěcena původně sv. Alžbětě. Postavena byla roku 1667, vyzdobena pak nákladem Jana Hraběte z Vrtby. V presbyteriu volně stojí mramorový oltář podle návrhu arch. J. Čermáka, se stříbrnými postavami andělů adorujících obraz Panny Marie Ustavičné pomoci - kaple tak bývá také nazývána.
(4) Ve východní části baziliky je na jižní stěně velký barokní kříž z doby kolem roku 1700. Stával venku na terase proti Březnické bráně až do roku 1889. Pod křížem je ve zdi vsazený náhrobek nejštědřejší podporovatelky Svaté Hory - Marie Maxmiliány Zárubové z Hustiřan, rozené z Lissau, zesnulé roku 1694. Mosazná deska s nápisem je zasazena do mramoru tvarovaného jako volně složená draperie s erbem v horní a lebkou v dolní části.
Stříbrný hlavní oltář v bazilice patří na Svaté Hoře k tomu nejcennějšímu. Není to dílo jedné doby - byl postupně obohacován a doplňován o jednotlivé části. Nejdříve (1684) daroval příbramský měšťan Ludvík Alis svatostánek. Stupňovité podstavce pro svícny po stranách svatostánku věnovala roku 1685 Zuzana Polyxena hraběnka z Martinic (zlatník Jan Kogler). Stříbrné svícny byly pořízeny téhož roku z majetku kostela a současně darovala Marie Kateřina hraběnka Strozziová stříbrnou zasklenou skříňku pro milostnou sošku Panny Marie (zhotovil Jan Heller). Roku 1686 daroval nejvyšší purkrabí Oldřich Adolf Vratislav hrabě ze Šternberka antependium (před oltářní menzu) se šternberským znakem uprostřed. Po stranách tabernáklu jsou stříbrné figury klečících andělů - skvělá práce Josefa Seitze z roku 1746. Roku 1758 zhotovil Kašpar Gschwandtner stříbrnou stěnu na pozadí oltáře s vloženými barokními reliéfy Ecce Homo a P.Marie Bolestné a nad tabernákl plastickou skupinu Nejsvětější Trojice - vše podle návrhu Antonína Quitteinera. Antonín Thym umístil roku 1772 čtyřdílnou ozdobnou stěnu mezi schránku pro sošku a skupinu Nejsvětější Trojice, a tím oltář značně zvýšil a dal mu dnešní podobu.
(5) Jan Oldřich Mayer je autorem sochy Panny Marie Svatohorské a sv. Ignáce z Loyoly a sv Františka Xaverského roku 1706. Kamenicky také opracoval portál na bráně, osazený dodatečně, podle návrhu vyšlého z dílny Kryštofa Dientzenhofera. Překrásné karyatidy (nosiče) v oknech zhotovil roku 1702 Jan Brokoff. Na snímku úplně nahoře jsou také trochu vidět poprsí sedmi svatých vladařů, ctitelů Panny Marie (též Brokoff).
(6) Sochu anděla na zábradlí zhotovil pražský sochař Jan Oldřich Mayer roku 1706.
(7) Po obou stranách Březnické brány nalezneme rustikované pilastry s jonskými hlavicemi. Ve výklenku, zakončeném volutovými římsami a korunou, je socha Panny Marie Svatohorské. Jí po boku stojí sv. Jáchym a sv. Anna. Sochy zhotovil Ondřej Filip Quitteiner z Prahy.
(8) Pražská kaple zvenčí areálu, vlevo brána Březnická, vpravo brána Pražská.
(9) Kryté, zděné schody 400 metrů dlouhé byly dostavěny roku 1728 stavitelem Kiliánem Dienzenhoferem. Nejstarší schody byly dřevěné a otevřené a připomínají se k roku 1658. První kryté kryté schody byly postavěny roku 1670 a dle donora Aleše Ferdinada Wratislava z Mitrovic se jim říkalo schody Vratislavské.
(10) Karel Škréta, Panna Maria Svatohorská obklopená anděly, olej, plátno, z roku 1654
(11) Karel Škréta, Panna Maria Svatohorská obklopená anděly, olej, plátno, z roku 1654 - hornické muzeum Příbram
(12) pohlednice pravděpodobně protektorátní, rodinná sbírka
(13) Jan Čáka, Svatá hora, dřevoryt 1982
(14) Dřevoryt Aleše Floriana z knížky Pouť na Svatou Horu od Jakuba Demla. Velmi, velmi zvláštní kniha.
(15) Jan Čáka, Svatá hora

Svatá Hora, ambity a kaple

Veselá poznámka: Roku 1918 se na Svatou horu dostavili zástupci Národního výboru a žádali, aby byly odstraněny německé nápisy pod obrazy na ambitech.

  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (1)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (2)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (3)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (4)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (5)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (6)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (7)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (8)
  • Svatá Hora
  • lunetový obraz (9)
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora (10)
  • Svatá Hora
  • kaple královny apoštolů
  • Svatá Hora
  • kaple nanebevzetí P.M.
  • Svatá Hora
  • kaple narození P.M.
  • Svatá Hora
  • kaple obětování P.M.
  • Svatá Hora
  • kaple P.M. bolestné
  • Svatá Hora
  • kaple zasnoubení P.M.
  • Svatá Hora
  • kaple zvěstování P.M.
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora
  • Mníšecká kaple
  • Svatá Hora
  • Mníšecká kaple
  • Svatá Hora
  • Plzeňská kaple
  • Svatá Hora
  • Plzeňská kaple

(1) Ferdinand III. se svým synem Ferdinandem IV. na Svaté hoře roku 1646 - Ferdinandus III. cum filio suo a.d. 1646 montem sacrum visitat
(2) Slavný návrat milostné sošky z Prahy 1652 - Statua miraculosa 1652 solemniter Praga redit
(3) Stavba kostela a ochozu svatohorského 1659-1670. - Aedes sacraf et ambitus exstruuntur
(4) Dle pověsti dával bůh často na jevo nadpřirozenými zjevy, že je mu tato hora milá - Deus saepe per prodigia punc montem clarum esse ostendit
(5) Rytíř Malovec plní svůj slib a staví kapli ke cti blažené panně Marie 1260 - Eqves Malovec votum sacellum aedificare complevit
(6) Svatá hora a město Příbram roku 1655 - Mons sacer et civitas pribramensis a.d. 1655
(7) Děkovná pouť zbožných Příbramanů na Sv. horu - Příbramenses gratias acturi in montem sacrum ascedant
(8) Z bázně před Švédy ukryta milostná soška v lesích u Obecnice (1648)
(9) Odevzdání Svaté hory kněžím z Tovaryšstva Ježíšova (1617?)
(10) pohlednice z roku 1967, rodinná sbírka

Svatá Hora, modely a plánky

  • Svatá Hora
  • model Svaté Hory (1)
  • Svatá Hora
  • model Svaté Hory (1)
  • Svatá Hora
  • model Svaté Hory (1)
  • Svatá Hora
  • model Svaté Hory (1)
  • Svatá Hora
  • slepecký model

(1) Model Svaté Hory vytvořili studenti Stavební fakulty ČVUT v Praze (Michal Šatava, Marie Rajdlová-Červená) v rámci svých diplomových prací. Velmi jim děkuji za možnost zveřejnění modelu. Popisky jsou doplněny následně.

Svatá Hora, nejbližší okolí

  • Svatá Hora
  • Mariánská studánka (1)
  • Svatá Hora
  • Mariánská studánka
  • Svatá Hora
  • Svatá Hora, Kalvárie (2)
  • Svatá Hora
  • Svatohorský dub
  • Svatá Hora
  • Svatohorský dub
  • Svatá Hora
  • Svatohorský dub

(1) Mariánská studánka (podle infocedule) - původní studnu vykopal roku 1634 poustevník Jan Procházka z Nymburka. Později byla prohlubována na 18 m a konečně až na 78 m. Starý dřevěný příkrov nad studánkou byl nahrazen roku 1673 kapličkou, upravenou roku 1687 a později ještě několikrát.
(2) Kalvarie – sousoší M. Huebra z roku 1692. Pod Kalvárií se ve sněhu ukrývají výchozy kambrického sádeckého souvrství.

Březové Hory

  • Březové hory
  • kostel sv. Prokopa
  • Březové hory
  • kostel sv. Prokopa
  • Březové hory
  • kostel sv. Prokopa
  • Březové hory
  • u sv. Prokopa
  • Březové hory
  • u sv. Prokopa
  • Březové hory
  • hezká chaloupka
  • Březové hory
  • kostel sv. Vojtěcha
  • Březové hory
  • kostel sv. Vojtěcha
  • Březové hory
  • kostel sv. Vojtěcha
  • Březové hory
  • sv. Jan Nepomucký
  • hornické muzeum Příbram
  • Březové Hory
  • Březové Hory
  • Březové Hory (1)

(1) Pohlednice Jana Čáky, Březové hory s Příbramí přes Třemošnou.

Hornické muzeum Příbram - Březové Hory

Stříbronosné rudy byly dlouhodobě těženy v březohorském rudním revíru, který má rozlohu cca. 17 km2. Za celou dobu exploatace revíru bylo vytěženo 3 837 tun stříbra (mj. i 517 961 tun olova a 70 300 tun Sb). Přes počátky báňské činnosti ve 13. století a obnovu dolování v 16. století bylo 97% veškerých zásob březohorského revíru vytěženo mezi roky 1810 a 1980 do hloubky 1,5 km. V 19. století představovala těžba v revíru více jak 90% produkce stříbra a olova habsburské monarchie. Hlavní období báňského rozkvětu nastává na rozdíl od jiných českých revírů až v 2. polovině 18. století v souvislosti s technickými reformami hormistra J.A. Alise (otvírka ložiska hlubokými svislými doly, výstavba nové hutě a vodohospodářských děl). Roku 1779 byl zaražen první svislý důl Vojtěch, do roku 1832 pak další čtyři Anna, Ševčínský důl, Marie, Prokop) a v roce 1875 se stal Vojtěšský důl prvním dolem na světě se svislou hloubkou 1000 m. Jednotlivé doly a z nich rozfárané úseky ložiska byly propojeny po 70 letech ražby odvodňovací Dědičnou štolou o délce 9 km s napojením na dalších 19 km chodeb (včetně ložiska Bohutín).

Po roce 1946 zde byla těžena uranová ruda, která byla vyvážena do někdejšího SSSR. Epocha dobývání uranu v Příbrami je spjata s těžkým osudem tisíců nevinných lidí, kteří byli nuceni jako vězni komunistické diktatury pracovat ve zdejších dolech.

  • Březové hory
  • hornické muzeum
  • Březové hory
  • Ševčínský důl (1)
  • Březové hory
  • Ševčínský důl
  • Březové hory
  • Ševčínský důl
  • Březové hory
  • Ševčínský důl
  • Březové hory
  • Ševčínský důl
  • Ševčínský důl
  • Ševčínský důl (2)
  • Ševčínský důl
  • výhled na Třemošnou (2)
  • Březové hory
  • Ševčínská štola
  • Březové hory
  • hornický vláček
  • hornická chalupa
  • hornická chalupa (3)
  • hornická chalupa
  • hornická chalupa (3)
  • hornická chalupa
  • hornická chalupa (3)
  • hornické muzeum Příbram
  • hornická chalupa
  • hornické muzeum Příbram
  • Fabián
  • hornické muzeum Příbram
  • odval Ševčinského dolu (4)
  • hornické muzeum Příbram
  • štufnverk (5)
  • hornické muzeum Příbram
  • strojovna Ševčinského d. (6)
  • hornické muzeum Příbram
  • Heteromorfit
  • hornické muzeum Příbram
  • Heteromorfit
  • hornické muzeum Příbram
  • Stříbro
  • hornické muzeum Příbram
  • Kalcit, pyrit
  • hornické muzeum Příbram
  • Antimonit a Boulangerit
  • hornické muzeum Příbram
  • Uraninit
  • Březové hory
  • vodní kolo Drkolnov
  • Březové hory
  • vodní kolo Drkolnov

(1) Šachta Císaře Františka I., později Císaře Františka Josefa I. (nyní Ševčinský důl) byla zaražena roku 1813 na Mučednické žíle v místech, kde v 16. století stávala vodotěžná jáma Ševcovská. Šachetní budova byla přestavěna v roce 1879 ve stylu průmyslové architektury 2. poloviny 19 století - typ Malakov (Typ inženýrské architektury s režným, tedy neomítnutým cihlovým a kamenným zdivem a ozdobnými tvary na římsách a zdech šachetních budov. Romantické varianty vznikly pod dojmem německé pozdní gotiky. Označení Malakov pochází od pevnostní architektury z doby Krymské války, která se stala módní předlohou pro průmyslové stavby ve světě) Tato podoba zůstala zachována až do současnosti. Od počátku 20 století šachta nese název Ševčinský důl podle Ševčinské žíly. Jeho celková hloubka je 1120 m - 32 pater. (zdroj: muzeum)
(2) věnoval Miloš Štolba
(3) hornická chalupa - původní základy objektu ze 17. století, současný stav z roku 1897 (věnoval Miloš Štolba)
(4) Za velmi malý peníz Vám je umožněno sbírat pyrity na odvalu Ševčínského dolu, šutry jsou asi průběžně doplňovány, dají se nalézt hezké kousky. Na vratnou zálohu půjčují i kladívko.
(5) model dolu tzv. štufnverk, ukázka hornické lidové tvořivosti z konce 19. století
(6) Strojovna Ševčinského dolu - dvoustupňový ležatý důlní pístový kompresor 500/310 vyrobený Královopolskou strojírnou Brno v roce 1928 a používaný ve zdejším revíru na dole Generál Štefánik (původně důl Korunního prince Rudolfa), s nasáváním vzduchu 20m3/min. při tlaku 7 atmosfér, k efektivnímu strojnímu vrtání a sbíjení.

  • Březové hory
  • důl Anna
  • Březové hory
  • důl Anna
  • Březové hory
  • strojovna Annenského dolu
  • Březové hory
  • parní těžní stroj
  • Březové hory
  • parní těžní stroj
  • Březové hory
  • Wasserlauf
  • vodní štola
  • vodní štola (1)
  • Březové hory
  • komora vodního kola
  • Březové hory
  • důl Anna
  • Březové hory
  • Prokopská štola
  • Březové hory
  • Prokopská štola
  • Březové hory
  • Prokopská štola
  • Březové hory
  • Prokopská štola: čelba
  • Březové hory
  • Mariánská štola
  • Březové hory
  • důl Prokop
  • Březové hory
  • důl Prokop
  • Březové hory
  • důl Prokop
  • Březové hory
  • důl Vojtěch
  • Březové hory
  • důl Vojtěch
  • důl Vojtěch
  • důl Vojtěch
  • důl Vojtěch
  • důl Vojtěch (2)
  • důl Vojtěch
  • důl Vojtěch (2)
  • Březové hory
  • Vojtěšský důl
  • důl Vojtěch
  • důl Vojtěch (3)

(1) věnoval Miloš Štolba
(2) Před dosažením tisícimetrového rekordu (rok 1875) došlo k zavedení parního těžního stroje i na jámě Vojtěch (v roce 1859). V roce 1889 byl na dole Vojtěch zabudován nový parní stroj o výkonu 450 koňských sil (KS) (Pro srovnání - výkon běžného osobního auta činí 60 KS) pro přímou těžbu z hloubky do 1300 m. Vyrobila jej pražská továrna Breitfeld-Daněk a zůstal v provozu, podobně jako anenský z roku 1914, až do ukončení těžební činnosti v revíru v roce 1978. (Snímky věnoval Miloš Štolba)
(3) Jan Čáka

Bytíz

Kámen poustevníka Ivana leží na samém okraji úpravny uranových rud. Jedná se o plochý, 120 cm vysoký a 5 m dlouhý, nepravidelně trojúhelníkový balvan granodioritu okrajového typu středočeského plutonu. Kámen sv. Ivana leží na úpatí vrchu tradičně nazývaného Vrch sv. Ivana. Zde bylo lokalizováno několik zlatých dolů vázaných na krátké křemenné žíly nebo na rýžoviska mezi Bytízem a Dubencem. Celá oblast je známa jako Staré hory a její hornický rozkvět spadá před 19. století. Zlatonosné doly byly otevřeny ještě v roce 1915, ale bez velkého úspěchu. Dnešní povrch kopce je pokryt jednak drobnými granodioritovými skalkami a balvany, jednak mělkými rýhami, sledujícími zlatonosné struktury. Na kameni je vztyčen žulový, 3 m vysoký kříž s rozvilinou, nápisem S. IWAN a letopočtem 1829. Na kameni je vyryto několik křížů a monogramy asi z 19. století. Místy je patrné přitesání jakýchsi klekátek. Zvláštností kamene jsou dvě polootevřené skalní misky. Na západní straně kamene se jedná o mírně upravenou polovinu skalní misky o průměru 50 cm a hloubce 40 cm. Pod křížem na jihovýchodním cípu kamene nalezneme dvoudílnou polootevřenou depresi o šířce 90 cm, hloubce 35 cm a délce 140 cm. Tato deprese, ve které se dá pohodlně ležet, vedla ke vzniku pověsti o tom, že zde odpočíval sv. Ivan, ačkoliv stopy v kamenech jsou v lidovém podání v Čechách obvykle připisovány sv. Vojtěchovi anebo čertům. (volně podle Cílek: Vnější krajiny)

  • Bytíz
  • kámen sv. Ivana
  • kámen sv. Ivana
  • kámen sv. Ivana
  • Bytíz
  • kámen sv. Ivana - okolí
  • Bytíz
  • menhir? - Staré hory
  • Bytíz
  • Bytíz, kalcit (1)
  • Bytíz
  • Bytíz, kalcit (1)

(1) Ze sbírek Národního muzea.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2020-11-20 11:13:52)
Dostal jsem echo, že matu veřejnost, menhiry to 100% nejsou. Jenom to tak vypadá....někde tady: 49 40 42.795 N, 14 4 29.776 E

Od: Věra Spilková  (2020-11-19 18:41:59)
Nevíte prosím, kde přesně se nachází menhir?-Staré hory? V okolí vrcholu Sv.Ivana jsem ho nenašla. Děkuji.

Od: Václav Sýkora  (2013-06-03 16:16:14)
Obrázek Příbram 1947, musí být z dřívější doby,protože u Sokolovny chybí přístavba nové tělocvičny, která byla přistavěna kolem roku 1927(nevím to přesně)

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: