logo

Radeč

Tato kapitola se zabývá okolím Radče. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Radeč

Severozápadní část Brd, někdy už je toto území řazeno ke Křivoklátské vrchovině. Nejvyšší horou této oblasti je Brno (někdy též Radeč), která dosahuje 718 m.n.m., místy jsou jeho svahy dost strmé. Na hřebenu Brna je sice většinový les smrkový , nicméně místy jsou ostrůvkovitě roztroušeny březové hájky a sutě.

(1) Sct. Philippi und Jacobi Eisenerz = Zeche von den Dorfe Lhota im Berge Ratsch, Geofond
(2) Eisenerz=Bergau S. Phillipi Zeche am Berge Ratsch beim Dorfe Lhotta, 1845, Geofond
Poznámka: Philippi/Phillipi a Lhota/Lhotta

Hrad na Radči (Mitrwald, Mitervald)

Nejstarší zpráva o hradu Radči je z roku 1343, kdy se připomíná Oldřich z Mitrvaldu z rodu pánů z Litic (podle posledních průzkumů je zavádějící ztotožnění názvu Radče a Mitrvaldu, pravděpodobně šlo o dvě různé lokality). K panství určitě patřila i blízká ves Těžkov. Jeho majetek zdědil Rous z Litic, zmiňovaný roku 1360 jako patron kostela ve Lhotě pod Radčem. Roku 1371 vládl hradu Albert z Kolovrat, od roku 1376 se držitelé Radče často střídali, posledním z nich byl v letech 1409-1423 Petr z Oseka, který už sídlil na Hoholově. Zdá se, že nepohodlný hrad Radeč nebyl již od konce 14. století obýván a pustl. Hrad stál na strmé skále, na východní straně je znatelný polokruhovitý příkop a násep. Předhradí chránila palisádová ohrada. Věž stála vzdálená od obytného stavení. Bližší podoba hradu, spíše hrádku není známa, pravděpodobně se jednalo o dřevěnou stavbu. V 19. století zde byly nalezeny mince doby lucemburské, meč, sekera, podkova a keramika (podle místní infocedule).

Hrad je postaven na křemenci, velmi tvrdé hornině, jde o prokřemenělé křemenné pískovce. Hřbet tvoří odolné ordovické křemence s vložkami jílovitých břidlic s výskytem sedimentárních železných rud.

lom Těškov

(1) ze sbírek Strašického muzea
(2) výstava v Příbramském muzeu
(3) ryolit, svrchní kambrium, křivoklátsko-rokycanský vulkanický komplex, Kněžský vrch u Těškova, ze sbírek Berounského muzea

Bílá skála

(1) Jinovatka zvýrazňuje pozůstatky opevnění bývalého hradiště.

Na Solích

Sirská hora

(1) Fotografie Zdeny Bradnové. Roku 1881 se vraceli poutníci ze Svaté Hory. Za horkého dne usedli k odpočinku ve stínu vedle cesty vedoucí ze Siré do Lhoty. S matkou tu byl čtyři a půl roku starý chlapec Josef Stieler z Chodové. Ten, když mu bylo sotva šest neděl, oslepl na obě oči, a přes všechnu snahu mu žádné léčení nepomáhalo. Paní Stielerová vzala synka s sebou na Svatou Horu, aby mu vymodlila přízeň Panny Marie. Když vracející se poutníci seděli v trávě, zdvihl se hošík a šel si umýt tvář a oči k blízké studánce. Zde se dle legendy stal zázrak, neboť chlapec náhle znovu úplného zraku nabyl. Na místě zázračného uzdravení byla nákladem obce postavena v roce 1899 jednoduchá klasicistní cihlová kaplička. Obyvatelé obcí Lhoty a Siré k ní ve výroční den zázraku pořádali pravidelné poutě a chodívali si do maličké lesní studánky nabírat vodu, která prý léčila mnoho nemocí, ale zejména byla balzámem na bolavé oči. Koncem 20. století kaplička velice zchátrala a hrozilo její zřícení. Naštěstí se spojilo několik místních patriotů a kapličku opravili.

Babská skála

Vrch na severu severozápadních Brd, který mi trošku připomíná křivoklátské kopečky. Někteří lidé tenhle kout země už za křivoklátsko považují.

Na vrcholu Babské skály (564 m.n.m.) se nalézají zbytky úprav vrcholu lidskou činností. Jsou interpretovány jako terénní relikty po nedokončeném hradě. Doposud nebyly s lokalitou ztotožněny žádné historické zprávy a chybí z ní i jakýkoliv archeologický materiál. Budovaný hrad snad souvisel s aktivitami Rožmberků na Strašicku. V jeho okolí se nacházejí ložiska železné rudy, která zde byla podle stop v okolí hojně těžena. Nejspíše sloužil k zajištění těžby v průběhu 14. století. Pro stavbu hradu byl zvolen skalní suk na jižní straně spadající až k patě strmým srázem, ze severu přístupný příkrou strání. Na této straně započali stavitelé s hloubením příkopu, který měl chránit vrcholovou plošinu.

Rovný

První písemná zmínka o Rovném pochází z roku 1367, kdy zdejší tvrz patřila Mikuláši z Rovného. Tvrz i s vesnicí nejspíše zanikla během husitských válek, ale je možné, že k tomu došlo až za tzv. poděbradských válek. Posledním známým majitelem v patnáctém století byl roku 1486 připomínaný Václav Gut z Dubňan. Na konci patnáctého století se Rovný stal součástí libštejnského panství a v roce 1540 zde zůstával jen mlýn. Roku 1573 ho od Kryštofa z Valdštejna koupili Lobkovicové ze Zbiroha. Na počátku šestnáctého století byla vesnice obnovena, ale definitivně zanikla v období třicetileté války.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2018     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info