logo

Rakovník

Tato kapitola se zabývá Rakovníkem.Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Rakovník

Původně trhová osada nad potokem Rakovníkem (dnes Rakovnický potok) byla založena v první polovině 13. století na panství hradu Křivoklátu. Její nejstarší doklad pochází z roku 1257 (in Racownik), kdy se připomíná jako městečko, na něž se přenáší z Křivoklátu správa Rokytenského kraje. Na komorní město byl povýšen roku 1482, na město královské pak roku 1588. Místní jméno bylo dáno podle potoka Rakovníka: to je odvozenina zpodstatňující příponou -ík ze staročeského rakovný (oplývající raky). Volně podle Lutterer, Majtán a Šrámek: Zeměpisná jména Československa.

Rakovník, muzeum

(1) znak města Rakovníka podle majestátu Vladislava II. z roku 1482, polychromované dřevo (tento znak řezal pan Matěj Sekoušek, rada při regulovaným magistrátu v Rakovníku 1847), muzeum v Rakovníku
(2) Nejsvětější Trojice se sv. Bartolomějem a pohledem na Rakovník, 1713, původně z hlavního oltáře hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku, vystaveno v muzeu v Rakovníku
(3) z výstavy - Zikmund Winter a Rakovník
(4) zvonice ze hřbitova v Rakovníku, konec 16. století, uvnitř jsou zavěšeny tři zvony - Ježíš, Maria, Josef. Model zvonice byl zhotoven pro národopisnou výstavu v Praze v roce 1895.
(5) model, bitva u Rakovníka 1620, situace na bojišti v posledních dnech před odchodem vojsk směrem na Bílou horu (červeně stavy, modře císařsko-ligistická armáda)

Lužná

Louštín

Louštín již geomorfologicky spadá pod Džbánsko, les ale vypadá jako klasický les křivoklátský a i historicky díky oborám jsem si tuto část krajiny na křivoklátsko ještě zařadil.

(1) lůmky na opuku?
(2) Václav Kroupa - Yetti 1946-2012 tramp, cestovatel a kamarád
(3) Infocedule praví, že kámen je nedaleko - uf, tipuji to na víc než kilometr od rozcestí Louštín. Značky jsou nenápadná bílo-šedá kolečka.

Rezervace Prameny Klíčavy

Rezervace Prameny Klíčavy má trochu zavádějící název, ve skutečnosti jde o pramen Leontýnského potoka. Ten se do Klíčavy vlévá až pod Pilským rybníkem. A Klíčava? Ta pramení severněji u Třtické Lísy (Lisy).

(1) Takovéhle napřímené kanály mohly kdysi dávno odvodňovat stávající pozemek, mohla to být i louka.
(2) Protože jde ale o rezervaci, kanály se zpřírodňují vytvářením umělých meandrů. Podle mě by bylo šikovnější na pár místech tok něčím úplně zavést, vytvořily by se tůňky rychle jedna radost :-).

Kracle

Před bitvou na Bílé hoře (8.11.1620) táhla od Kralovic na Prahu císařská armáda. Dne 27. října byla již u Senomat na Rakovnicku. Zde se jim postavili na odpor stavovští Anhaltovi vojáci, kteří v té době ustupovali od Rokycan přes Mýto a Zdice na Unhošť. Mezi Hlavačovem a Kokrdovem došlo k menší šarvátce, a stavovští po silnici ustoupili k Rudě. Císařští ale české vojsko obešli a srazili se se stavovskými u Kraclí. Zde měli císařští odpočinek, zatímco jejich jízda pronásledovala zadní voj stavovských a u Rynholce mu způsobila četné ztráty. V Kraclích zemřel císařský plukovník von Kratzen, který byl raněn v šarvátce u Kokrdova. Od té doby se tu říká v Kraclích. (volně podle V. Palivce: Hájemství zelené)

(1) Vrtalo mi hlavou proč se hájovny na severním křivoklátsku často jmenují Lisa (Lísa). Lísa je zde pravděpodobně synonymum pro ohradu, branku či vrata - Brána do obory, kterou musel hajný na noc zavírat.
Z několika významů, jež u výrazu lísa (též lésa, deminutivum líska) uvádí J. Jungmann, je pro nás podstatný význam ‘cokoli pleteného z proutí, jako stěna, příhrada, dvéřka atd.’. Jungmann tento význam dále specifikuje: „Lísa u zahrady, u chalupy atd. = pletené dvéře, též i sama ohrada pletená (Naše řeč)
(2) Hranatá skála - za objektem se kdysi (kolem 1853-1869?) těžilo černé uhlí.
(3) Obrázek Pavla Lisého z nádherné knížky Hájemství zelené od Viktora Palivce. Přiznám se, že jsem nikoho neoslovil s dotazem, zda smím převzít obrázek, neboť netuším na koho se obrátit. Snad to nikomu vadit nebude. Červený kříž by měl odkazovat na události z třicetileté války.

Merklovka

Merklův léčivý pramen je podle K. Kestnera výtokem důlních vod z opuštěného dolu Caroli, jež leží nedaleko.

(1) Železitý pramen objevil na začátku 19. Století furstenberský lesní adjunkt Jiří Merkl. Pramen byl vyčištěn a obestavěn na způsob lázeňského pavilonu, vedle vznikla i jednoduchá lázeňská budova se dvěma vanami.
(2) Od rozcestí Pod Klukem po červené turistické značce křížíme železniční trať Praha Rakovník. Bývalá lesní železnice přecházela železniční dráhu Praha - Rakovník po kamenném mostě zvaném Červený kanál.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info