pokus

Rožmitál pod Třemšínem

Tato kapitola se věnuje výlučně Rožmitálu pod Třemšínem.

Rožmitál pod Třemšínem

Snad podle šípkových růží planě rostoucích v malebném údolí byl rožmitálský hrad nazván, tehdy podle módy německy, Rosenthal. Stejně tak jako páni z Třemšína odvozovali i páni vládnoucí v krajině pod Třemšínem svůj původ od proslulého rodu Buziců. Prvním historicky doloženým příslušníkem tohoto rodu byl Jetříšek Buzovic. Jemu vděčí Rožmitál za svůj městský znak. Jako první začal užívat přídomku "z Rožmitála" až Oldřich, syn Budislava, rady krále Václava I. Po Oldřichovi se stal pánem Rožmitála jeho syn Protiva z Rožmitála, po něm jeho syn Zdeněk z Rožmitála a po něm Sezima z Rožmitála. Roku 1347 věnoval Sezima mimo jiné polovici hradu pražskému arcibiskupství. Jaroslav Lev z Rožmitála a z Blatné v létech 1465 - 7 podnikl ve službách svého švagra českého krále Jiřího z Poděbrad diplomatickou cestu po zemích starého kontinentu. Jeho sestra Johana z Rožmitála byla v létech 1458 - 71 českou královnou, poté co se stala druhou manželkou krále Jiřího z Poděbrad. Třetím slavným, a možná i vůbec nejslavnějším příslušníkem rodu byl Jaroslavův syn Zdeněk Lev z Rožmitála, nejvyšší sudí a od roku 1507 nejvyšší purkrabí pražský. Vedl nádherný, ale náročný život, zadlužil rožmitálské panství tak, že jeho synové je nemohli udržet. Práva od četných věřitelů skoupil roku 1550 Florian Gryspek z Gryspachu. Městu Rožmitál vymohl nová privilegia na trhy roku 1567, podporoval vědy a umění. Koupí statků po konfiskacích značně rozmnožil své jmění. V době jejich držení Rožmitála došlo k významným úpravám zámku. Byl přistavěn renesanční tzv. gryspekovský palác (od věže vlevo). Po bělohorské bitvě bylo Gryspekům odňato všechno jmění. Arcibiskup Arnošt Vojtěch hrabě z Harrachu žádal krále Ferdinanda II., aby statky dříve arcibiskupské mu byly opět dány. Stalo se tak roku 1623 a od té doby mu nepřetržitě patřily až do roku 1948. Nejoblíbenějším arcibiskupem, jemuž byla v Rožmitále prokazována veliká úcta, byl Vilém Florentin Josef kníže Salm - Salm, jenž si velmi zamiloval rožmitálskou krajinu.

  • Rožmitál
  • kostel (1)
  • Rožmitál
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Rožmitál
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Rožmitál
  • kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Rožmitál
  • náměstí s kostelem
  • Rožmitál
  • Rožmitál (2)
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Benátky
  • Benátky
  • Benátky
  • Benátky (3)
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál (4)
  • Rožmitál
  • Rožmitál (5)
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál (6)
  • Rožmitál
  • Rožmitál 1946
  • Rožmitál
  • Rožmitál 1929
  • Rožmitál
  • Rožmitál 1931
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál
  • Rožmitál (7)
  • Rožmitál
  • okolí Rožmitálu (7)

(1) Kostel sv. Jana Nepomuckého byl vystavěn v roce 1729, v roce kanonizace sv. Jana Nepomuckého. Dlouhou dobu byl pouze kaplí, bez statutu filiálního kostela. Kostel byl letech 1904-05 obnoven v novobarokním slohu s prvky secese Josefem Fantou, který byl mimo jiné i architektem pražského Hlavního nádraží.
(2) Zámecká hospoda byla původně zámeckou kovárnou, připomínanou již v 16. století. Patří k nejcennějším barokním stavením s klasicistním přístavkem. Současný vzhled je výsledkem úprav v letech 1770 a 1804 s mansardovou střechou krytou šindelem a pozdější přestavby z roku 1985
(3) Sousoší sv. Václava s anděly z roku 1802
(4) vlevo na historické pohlednici je nerealizovaný návrh kostela v centru Rožmitálu
(5) historická pohlednice zapůjčena společností philashop.cz
(6) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(7) pohlednice Jana Čáky

Rožmitál pod Třemšínem, hrad

Původně blatný hrad nechal v polovině 13. století postavit Oldřich z rodu Buziců.

  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • část už spadla
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál, kaple sv. Anny
  • kaple sv. Anny
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad (1)
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • Rožmitál, hrad
  • Rožmitál
  • freska jelena
  • Rožmitál
  • gotický portál
  • Rožmitál
  • spadlý pivovar
  • Rožmitál
  • spadlý pivovar

(1) Roku 1675 byl umístěn kamenný arcibiskupský znak (Jan Bedřich hrabě z Valdštejna) nad vjezdem věže.

Podbrdské muzeum

  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum
  • Fabián
  • Podbrdské muzeum
  • Zálánská madona
  • Podbrdské muzeum
  • Jan Nepomucký (1)
  • Podbrdské muzeum
  • Panství Rožmitál
  • Podbrdské muzeum
  • Panství Rožmitál
  • Podbrdské muzeum
  • Ing. František Lízl
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum (2)
  • Podbrdské muzeum
  • Podbrdské muzeum (3)
  • Podbrdské muzeum
  • J.J.Ryba
  • Podbrdské muzeum
  • J.J.Ryba

(1) terakotová plastika Jana Nepomuckého
(2) Štít z památné jedle s erbem arcibiskupa Aloise Josefa Schrenka.
(3) Štít z památné jedle s nápisem. Jedle v třemšínském pralese dosahovaly výšky 50 m.

Karel Daniel Gangloff

Okolní nekonečné brdské lesy Gangloffovi učarovaly. Vzpomínám s opravdovým potěšením mohutných porostů, které zdobily zejména lesní oddělení Průsek a Kobylí hlavu, když jsem v roce 1831 nastoupil do služby na rožmitálské panství, napsal Gangloff později, v roce 1870, do pamětní knihy štěrbinského revíru. Lidskou rukou neporušená příroda se tu představovala velkolepostí vzrůstu a mocně působila na člověka.

  • Gangloff
  • Gangloffova šindelka (1)
  • Gangloff
  • Gangloffova šindelka
  • Gangloff
  • projekt šindelky
  • Gangloff
  • Gangloff
  • Gangloff
  • kubírovací tabulky
  • Gangloff
  • univerzální dendrometr
  • Gangloff
  • Gangloff, hole (2)
  • Gangloff
  • sluneční hodiny s kompasem

(1) Poprvé se o šindelce Gangloff zmiňuje v časopise Vereinsschrift fur Forst-Jagd-und Naturkunde 1855. V článku Krátký popis jednoduché šindelky píše, že tento stroj má již druhým rokem v provozu. První šindelku vystavil na Hospodářské a lesnické výstavě uspořádané v Bubenči, následně i ve Vídni, kde za ni obdržel první ocenění. Do roku 1857 se Gangloffovi podařilo vyexpedovat 125 šindelek. Jeho stroje vyráběla strojírna Borrosch&Eichmann, minimálně do roku 1872. Od roku 1874 už se šindelky vyráběly v Rožmitále.
(2) sáhovka, kubírovací hole, měřicí hůl

Starý Rožmitál

Jedno z nejstarších míst osídlení jižních Brd je okolí Starého Rožmitálu. V hradištní době se toto území dostává pod vládu rodů Buziců (Bzuici, Buzovici) po předku Buzovi. Nejstarší částí města je Starý Rožmitál, zvaný Staré město, latinsky Antiqua civitas. Právě zde byla nalezena keramika z mladší doby hradišťní z 10. a 11. stol.

  • Rožmitál
  • Rožmitál a vrch Praha
  • Rožmitál
  • Rožmitál a vrch Praha
  • Rožmitál
  • Starý Rožmitál přes Podzámecký rybník
  • Rožmitál
  • lípa v aleji Johanky (1)
  • Rožmitál
  • lípa v aleji Johanky (1)
  • Rožmitál
  • alej Johany z Rožmitála
  • Rožmitál
  • alej Johany z Rožmitála
  • Rožmitál
  • alej Johany z Rožmitála
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál (2)
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál (3)
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál (4)
  • Ryba
  • deska na paměť J.J. Ryby
  • Ryba
  • Ryba (5)
  • Starý Rožmitál
  • Ryba (5)
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál (6)
  • Starý Rožmitál
  • Starý Rožmitál (7)

(1) Lípa v Aleji Johanky z Rožmitálu - mohutná lípa zdobí začátek aleje, pojmenované po české královně Johaně, manželce Jiřího z Poděbrad. Úctyhodný staletý strom o objemu kmene 6,75 m se nachází za Podzámeckým dvorem.
(2) Gotický portál kostela Povýšení sv. Kříže, ze 13. století
(3) Barokní brána na bývalý hřbitov kolem kostela
(4) Barokní kaplanka čp. 2 z roku 1795 s mansardovou střechou. Na faře (mimo snímek) ve Starém Rožmitále působil krátce Václav Hájek z Libočan.
(5) Na hřbitově ve Starém Rožmitálu je pohřben Jakub Jan Ryba, autor slavné české vánoční mše "Hej mistře, vstaň bystře". V Rožmitále učil v letech 1788-1815 na zdejší škole.
(6) Pohled kolem roku 1900 na kostel ve Starém Rožmitále přes dnes již neexistující Podkostelský rybník
(7) Požár kostela v roce 1933

Starý Rožmitál, cvokařské muzeum

Muzeum věnované zaniklému řemeslu cvokařskému. Součástí muzea je také stará cvokařská dílna zachovalá ve stavu z přelomu 19. a 20. století. K vidění je zde výheň s cvokařským měchem a cvokařský tzv. špalek ze žuly, na jehož povrchu jsou přípravky pro výrobu hřebíku. U špalku pracovali dva cvokaři. Vybavení veřtatu doplňují různé kleště pro uchopení žhavého drátu či výkovku, cvokařské kladivo a vzorky výrobků. Ve výklenku jsou umístěny potřeby denní potřeby většinou z 1. poloviny 20. století. Pozn.: Měl jsem dřív zafixováno, že to byli cvočkaři, a ne cvokaři.

  • Starý Rožmitál cvokařské muzeum
  • cvokařské muzeum
  • Starý Rožmitál cvokařské muzeum
  • cvokařské muzeum
  • Starý Rožmitál cvokařské muzeum
  • cvokařské muzeum
  • Starý Rožmitál cvokařské muzeum
  • cvokařský špalek
  • Starý Rožmitál cvokařské muzeum
  • cvokařské muzeum

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: