logo

Skryje

Tato kapitola se zabývá okolím Skryjí. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Skryjská jezírka

Geologickým podkladem jsou horniny kambrického stáří. Větší část rezervace tvoří svrchnokambrické vulkanické horniny křivoklátsko-rokycanského pásma - dacity - a ve východní části tufy. Svislé sloupcovité rozpukání vulkanitů zde ovlivnilo tvar skalních stěn a tvorbu skalních prahů. V jihozápadní a v severní části vystupují místy na povrch prachovité a jílovité břidlice jineckého souvrství středního kambria s četnými zkamenělinami, zejména trilobity a ramenonožci. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

Kdysi tu skály uzavíraly úzké údolí a tím zadržovaly vody. Ty prolomily skalní zátaras a vzniklou úzkou skalní průrvou protéká nyní potok vodopádkem. Připadá mi podezřelé že by se vodopádek vytvořil až v 19. století, jak je nejčastěji publikováno. Zbirožský potok při povodni 1872 strhal rybníky, rozbořil mlýny a široce se rozlil po dně hlubokého údolí, které se svažuje ke Skryjům. tady, poblíž ústí do Berounky, stála zdivočelému toku v cestě úzká skalní soutěska. Potok, kypějící v těsném hrdle, podemlel skálu na levé straně, a ta se zřítila do jeho toku. Za zátarasy z mohutných balvanů vzniklo několik jezírek. Voda si nakonec našla únikovou cestu a vytvořila romantický vodopádek. Místo se stalo známým pod názvem Skryjská jezírka. (O. Dvořák: Nebeská stavidla se otevřela)

(1) Zbirožský potok se noří do soutěsky Jezírek, kterou nebyl schopen rozšířit vzhledem k mimořádné odolnosti tvrdých dacitů.
(2) Foto Jiří Krupička. Zatím jsem nikde nedohledal, zda zářez u Skryjských jezírek kudy prochází turistická značka, byl vyhlouben lidskou činností. Přišlo mi, že kvůli turismu by to byl finančně náročný počin. Geolog místní oblasti RNDr. Tomáš Vorel se domnívá, že zářez bude pravděpodobně prokopaný uměle, usuzujeme tak podle tvaru, šířky, pravidelnosti a ostrohranosti boků.
Turisty vylučuje i RNDr. Karel Žák. Ti by totiž dle jeho názoru zcela jistě udělali nějakou užší průrvu a na spodní straně něco jako schody. Mohl zde snad být někdy neznámo kdy v minulosti plánován rybník. Klidně někdy ve středověku, kdy se velké rybníky masivně stavěly. K nim se dost běžně, pokud to situace umožňovala, dělaly tesané přepady ve skále mimo hráz, protože to skalní podloží přepadu se potom nepromele. Podobná protržená hráz také s bočním přepadem sekaným částečně ve skále, je asi na půlce cesty mezi hájovnou Bušohrad a dolní částí obce Broumy.
(3) Fotografie z roku 1948. Srub byl postaven 18. Oddílem skautů z Prahy v roce 1933.
(4) Fotografie pochází ze SOA Praha - fond Lesní úřad Křivoklát 1710-1929.

Skryjská jezírka, Dubinky

Kapitolka jež se věnuje přírodě ve svazích nad Skryjskými jezírky. Terén je velmi obtížně přístupný a jde vlastně o přírodní rezervaci, kde existují i jistá omezení průchodnosti pro turisty.

(1) dominantní kopec vlevo by měl být Lípa, vpravo vystupující menší vrch potom Čihátko
(2) výhled na Lípu
(3) Snímky věnovala Zdena Bradnová.

Zbirožský potok, dolní část

(1) údolí fotografováno ve svahu zhruba nad kempem Na Slapnici

Skryje

V polovině 18. století uvádí Tereziánský katastr ve Skryjích 20 hospodářů, kteří obdělávali celkovou rozlohu 429 strychů polí a 83 strychů luk. (7 sedláků (30-60 strychů), 4 hospodáři (15-30 strychů), 3 chalupníci (5-15 strychů), 6 bezzemků). Dále v obci žilo 19 podruhů a obecní pastýř. V obecních chalupách, postavených v první polovině 18. století byl jeden švec a jeden krejčí. Bonita orné půdy byla nízká, průměrná sklizeň převyšovala množství vysetého obilí třiapůlkrát. V roce 1771 došlo v obci k číslování domů, prvních 37 čísel popisných patří domům, které v roce 1771 již stály. Čp. 1 bylo přiděleno mlýnu na Slapnici, čp. 37 je v Luhu.

(1) První zpráva o kostele sv. Michala Archanděla je z roku 1350, kdy je uváděn jako farní. Za husitských válek byl zdejší kněz vypuzen a kostel zůstal pod správou faráře z Drahoňova Újezdu. Až do roku 1564 byl skryjský kostel katolický, mezi lety 1564 a 1620 (Bílá hora) sloužil pod obojí. Za třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky, což v té době bylo tak nějak obvyklé. Kostel byl opraven v roce 1696 a poté byl v v roce 1712 zbudován od základu nový kostel. Je to tedy opravdu zvláštní, investovat do opravy a pak za 16 kostel znovu celý postavit.
(2) Archanděl Michael, oltářní křídlo z kostela sv. Michaela ve Skryjích, kolem 1500 - vystaveno na hradě Křivoklátě
(3) Národní Muzeum?
(4) ze sbírek Strašického muzea

Skryje, muzeum

(1) ve stěně muzea ve Skryjích jsou vsazeny místní horniny, geniální!

Skryje - Luh

(1) Most ve Skryjích byl vybudován v letech 1946-1948. Na jeho stavbu byla použita prostřední část trojdílného železničního mostu vyrobeného v Ostravě - Vítkovicích. Tento most měl být původně postaven kdesi na Podkarpatské Rusi jako most železniční. Základ mostu byl vystavěn z tzv. milečského slepence z nedalekého lůmku (malý lom) pod protějším kopcem Mileč. Před vybudováním mostu byl celá staletí v provozu skryjský přívoz a rybárna (č.p. 29), nejstarší dům ve skryjském Luhu.
(2) Sesbíráno v suti, vyfoceno, a navráceno opět na původní místo
(3) Sestupujeme od Skryjí k Luhu, kde se nám otvírá nádherný výhled na Vysoký a Vápenný vrch. Místy lze tušit i Týřov.

Mileč, Karáskova rokle

U ručiček

Podmokly

Západně od Skryjských jezírek na hranici CHKO najdete ves Podmokly, kde byl nalezen zlatý poklad z keltských dob. Okolo Podmokel je poměrně dost křesťanských soch, jako kdyby chtěly odstínit významný nález.

(1) Hranolovou kamennou stélu nechala postavit Podmokelská Občanská beseda v roce 1898.
(2) keltské mince tzv. duhovky, ze sbírek Rokycanského muzea
(3) okraj bronzového vědra, ve kterém byl nalezen tzv. Podmokelský poklad, ze sbírek Rokycanského muzea
(4) Věnovala Zdena Bradnová.
Vodopády Na Čůráčkách leží na Podmokelském potoce 200 metrů před jeho ústím do Berounky. Vodopády vznikly na tvrdých starohorních vyvřelinách, které odolávaly erozi Podmokelského potoka během čtvrtohor, když řeka Berounka vytvářela svoje hluboké údolí (podle vodopady.info).

Lípa

Geologický podklad tvoří vyvřelé horniny křivoklátsko-rokycanského pásma svrchnokambrického stáří - dacity. Jedná se o tvrdé a pevné horniny vzdorující zvětrávání.

Vegetace je formována vrcholovým fenoménem a hluboce zaříznutým, kaňonovitým údolím Zbirožského potoka s výraznou inverzí. Oba tyto jevy vytvářejí specifické, rychle se měnící mikroklima od vrcholu na dno údolí potoka. Velmi významné je i mikroklima balvanitých sutí. (Němec J. a Vojen L., Chráněná území ČR, Střední Čechy)

(1) Fotografie z roku 1919.
(2) údolí Zbirožského potoka nad Skryjskými jezírky, kopec Lípa vpravo.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info