pokus

Skryje

Tato kapitola se věnuje obci Skryje. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně. Skryjská jezírka popisuji v jiné kapitole.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Skryje

V polovině 18. století uvádí Tereziánský katastr ve Skryjích 20 hospodářů, kteří obdělávali celkovou rozlohu 429 strychů polí a 83 strychů luk. (7 sedláků (30-60 strychů), 4 hospodáři (15-30 strychů), 3 chalupníci (5-15 strychů), 6 bezzemků). Dále v obci žilo 19 podruhů a obecní pastýř. V obecních chalupách, postavených v první polovině 18. století byl jeden švec a jeden krejčí. Bonita orné půdy byla nízká, průměrná sklizeň převyšovala množství vysetého obilí třiapůlkrát. V roce 1771 došlo v obci k číslování domů, prvních 37 čísel popisných patří domům, které v roce 1771 již stály. Čp. 1 bylo přiděleno mlýnu na Slapnici, čp. 37 je v Luhu.

  • Skryje
  • Skryje od západu
  • Skryje
  • Skryje dronem
  • Skryje
  • kostel sv. Michala (1)
  • Skryje
  • kostel sv. Michala
  • Skryje
  • kostel sv. Michala
  • Skryje
  • kostel sv. Michala
  • Skryje
  • kostel sv. Michala (2)
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • škola a pomník Barranda
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje - trilobit (3)
  • Skryje
  • Skryje - trilobit (4)
  • Skryje
  • Skryje (5)
  • Skryje
  • Skryje (6)
  • Skryjský luh
  • u Kříže
  • Skryjský luh
  • panorama od Kříže
  • keltové, Skryje
  • bronzová faléra (7)
  • pomník Barranda
  • pomník Barranda
  • Skryje
  • Skryje (8)

(1) První zpráva o kostele sv. Michala Archanděla je z roku 1350, kdy je uváděn jako farní. Za husitských válek byl zdejší kněz vypuzen a kostel zůstal pod správou faráře z Drahoňova Újezdu. Až do roku 1564 byl skryjský kostel katolický, mezi lety 1564 a 1620 (Bílá hora) sloužil pod obojí. Za třicetileté války byl vypálen švédskými vojsky, což v té době bylo tak nějak obvyklé. Kostel byl opraven v roce 1696 a poté byl v v roce 1712 zbudován od základu nový kostel. Je to tedy opravdu zvláštní, investovat do opravy a pak za 16 kostel znovu celý postavit.
(2) Archanděl Michael, oltářní křídlo z kostela sv. Michaela ve Skryjích, kolem 1500 - vystaveno na hradě Křivoklátě
(3) Národní Muzeum?
(4) ze sbírek Strašického muzea
(5) V Národním muzeu je zkamenělinám ze Skryj věnován rozsáhlý panel.
(6) chlupáček skryjský (Sao hirsuta), Skryje, daroval J. Barrande, Národní muzeum. Chlupáček nazývali tohoto trilobita pro jeho trnitý krunýř Barrandovi skalníci. Právě u něj Joachim Barrande poprvé detailně popsal a vyobrazil jednotlivá růstová stadia.
(7) výstava Keltové v Národním muzeu (do února 2019)
(8) Skryje 1903, Ottovy Čechy.

Skryje, muzeum

  • Skryje
  • muzeum - zelený barák vpravo
  • Skryje
  • muzeum našich babiček
  • Skryje
  • Památník J. Barranda
  • Skryje
  • Památník J. Barranda
  • Skryje
  • Památník J. Barranda
  • Skryje
  • muzeum (1)
  • Skryje
  • muzeum (1)
  • Skryje
  • břidlice
  • Skryje
  • bazalt (spilit)
  • Skryje
  • silicit (buližník)
  • Skryje
  • slepenec
  • Skryje
  • droba
  • Skryje
  • břidlice
  • Skryje
  • slepenec
  • Skryje
  • andezit
  • Skryje
  • dacitový ignimbrit
  • Skryje
  • ryolitový ignimbrit

(1) ve stěně muzea ve Skryjích jsou vsazeny místní horniny, geniální!

Skryje - Luh

  • Skryje
  • Skryje (1)
  • Skryje
  • Skryje (1)
  • Skryje
  • Skryje, Luh
  • Skryje
  • Skryje, Luh
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje, Luh (2)
  • Skryje
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh (3)
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • NS Skryjský luh
  • Skryjský luh
  • Skryjský luh

(1) Most ve Skryjích byl vybudován v letech 1946-1948. Na jeho stavbu byla použita prostřední část trojdílného železničního mostu vyrobeného v Ostravě - Vítkovicích. Tento most měl být původně postaven kdesi na Podkarpatské Rusi jako most železniční. Základ mostu byl vystavěn z tzv. milečského slepence z nedalekého lůmku (malý lom) pod protějším kopcem Mileč. Před vybudováním mostu byl celá staletí v provozu skryjský přívoz a rybárna (č.p. 29), nejstarší dům ve skryjském Luhu.
(2) Sestupujeme od Skryjí k Luhu, kde se nám otvírá nádherný výhled na Vysoký a Vápenný vrch. Místy lze tušit i Týřov.
(3) Torzo starého buku instalovaného na stezce pochází z kopce Vlastec. Život tohoto velikána dokonala bouře v roce 2008.

Skryjsko-týřovické kambrium

Luh je celosvětově proslavené naleziště zkamenělin z období středního kambria (asi před 520 miliony let), které se nalézá ve svahu nad osadou Luh a objevil ho známý kněz, buditel V. Krolmus již roku 1832. Proslulost však získalo až výzkumy Joachima Barranda, který odsud v polovině 19. století popsal hlavně nálezy velkých paradoxidních trilobitů, řadu zajímavých druhů ostnokožců a další, do té doby neznámé, zkameněliny. Dalším výzkumem se zde zabývali zejména J. J. Jahn, J. F. Pompeckj, R. Kettner, V. Havlíček a M. Šnajdr, takže Luh náleží k nejlépe prosbíraným a zároveň i nejznámnějším nalezištím na světě.

  • Skryje
  • Skryjsko-týřovické kambrium
  • Skryje
  • Skryjsko-týřovické kambrium
  • Skryje
  • odkryv
  • Skryje
  • odkryv
  • Skryje
  • odkryv (1)
  • Skryje
  • odkryv (1)
  • Skryje
  • pamětní desky (2)
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje
  • Skryje, Luh (3)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (3)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (3)
  • Skryje
  • Skryje, Luh (3)

(1) Středokambrické sedimenty mělkého moře severně od Skryjí jsou staré 510 milionů let. V nejnižší části odkryvu leží milečské slepence a v jejich nadloží spočívá poloha pískovců s hojným výskytem ramenonožců. V horní části pak nasedají týřovické slepence.
(2) Vratislav Kordule, 15.8.1953 - 23.11.2008, významný soukromý badatel a znalec českého kambria, Vladislav Kozák, 28.1.1960, 27.9.2018, význačný soukromý sběratel zkamenělin a milovník zdejšího kraje
(3) Sesbíráno v suti, vyfoceno, a navráceno opět na původní místo

Mileč, Karáskova rokle

Nejstaršími usazenými horninami skryjského kambria jsou slepence milečské, obnažené v rozsáhlých výchozech v Karáskově rokli u Skryjí nebo na úbočí vrchu Mileč nad Berounkou (Žák: Křivoklátsko, příběh královského hvozdu).

  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč
  • Mileč (1)
  • Mileč
  • Mileč (1)
  • Mileč
  • Mileč (1)
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • Karáskova rokle
  • geologický řez (2)
  • slepenec
  • slepenec (3)

(1) Lůmky na vrcholu kopce Mileč. Podle Vachtlova Soupisu lomů politického okresu Rakovník šlo o lom Státních lesů a statků (lesní úřad Buková), dobývali se křemité a kaolinické slepence kambrického stáří (milečské slepence), barvy bílé a bělošedé. Štěrk se používal na opravu lesních cest, kopaný písek a štěrk na zához cest a na stavby. Celková rozloha byla asi 0,5 ha, lámalo se ve 3 stupních nad sebou. V roce 1947 šlo o starý lom, zřídka v provozu s podřadnou jakostí kamene.
(2) Velmi starý geologický řez - Kafkův ilustrovaný průvodce- Brdy a Podbrdí
(3) Milečsko-týřovický slepenec, střední kambrium, Mileč. Muzeum Skryje.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: