logo

Slonovec

Tato kapitola se zabývá hřebenem mezi Slonovcem a Sádkou, včetně dopadové plochy Baština. Mapičku můžete zvětšit kliknutím myši, stejně jako další obrázky níže.

mapka

Baština (CP Brda)

Nevím proč, ale tahle dopadovka má pro mne v Brdech nejmenší kouzlo.....Armáda jí nazývá CP Brda.

V roce 1310 existuje zmínka o bona in Virchbastin a v roce 1380 silva Bassthin. Podle Sedláčka byly Baštiny u starých Čechů časté názvy hor ve středních Čechách po levé straně Vltavy, jako např. roku 1353 lesy mezi Hořovicemi a Rožmitálem (semita, quae ducit de Rosental in claustrellum in Ostrow in Basstyn), roku 1610 Dobříšské hory čili Hřebeny (Slovník pomístních jmen). Podle J. V. Bezděky se dříve užíval pro dnešní Třemošenské pohoří od hranic arcibiskupského rožmitálského panství až po hranice hořovického panství jednotný název Baštiny (až později došlo k rozlišení na Hořovickou baštinu západně od Obecnice a Jineckou baštinu západně od Drahlína), apelativum baština se používalo ve staré češtině ve významu dědictví, dědičný statek, od 14. století se pak význam tohoto slova zúžil a týká se pouze zděděných pozemků a nemovitostí. Původ tohoto apelativa lze spatřovat v jihoslovanských jazycích: Bašta, slovo, jež odvozuje Daničić od kořene bha = silen býti, s přechodem ve významu od silnější k významu starší, znamená původně otce v pravém smyslu slova. Od století XIV. počínajíc vyskytuje se slovo bašta v srbských listinách k označení představeného pravoslavných mnichů v klášteře... . Baština se také vyskytuje v jihoslovanských právních památkách a značí jmění, které se se dědilo přes otce. Je to tedy právní termín, který se rozšířil od jižních Slovanů k západním prostřednictvím církevně slovanského jazyka. Hodnotícího přívlastku starý je nejspíš užito pro zdůraznění stáří již tak dlouho užívaného pojmenování Baština (volne podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

Černá skála

(1) daroval Čeněk

Brda

(1) hraniční příkop poblíž vrcholu Brda oddělující panství dobříské od jineckého (od roku 1804 hořovického)
(2) vypadá na to propady po dávné těžbě, pravděpodobně železné rudy, detaily bohužel zatím neznám
(3) hraniční příkop na hřebenu mezi vrchy Brda a Sádka oddělující panství dobříské od jineckého (od roku 1804 hořovického), patníky nemají žádné značení

Slonovec

Na mapě vyznačený výrazný hřbet s příkrými svahy dlouho unikal mojí pozornosti. Svahy či srázy k severu jsou porostlé smíšeným lesem (2), na brdské poměry pestrým, nalezneme zde i lípy, jeřáby muky (1), jeřáby ptačí aj. Narazil jsem zde i na trampský hřbitov, který mi vzdáleně připoměl symbolický hřbitov horolezců v Hruboskalsku. Váhám, jestli toto místo popularizovat.

Jan Čáka uvádí, že se na Slonovci nacházelo železnorudné kutisko, ve kterém pracoval Jan Nepomuk Zykán po příchodu do Čeňkova.

Slonovec - asymetrická skalní hradba kambrických slepenců nápadně vystupující z plochého hřbetu se strmým čelem lemovaným drolinami obráceným k jihovýchodu.

Původ jména Slonovec (někdy též i místním pojmenováním Slonový hrad, 1763-1767 Slonowy hradek podle I. vojenského mapování) by se podle M. Mackovičové (Oronymie Brdské vrchoviny) mohl odvozovat od barvy slonoviny, kterou může zde těžený kaolin připomínat. Pro mě osobně už je to hodně spekulativní odvození.

Klouček a Sádka

Vysílač (retranslační věž) na vrchu Sádka představuje spolu s věží na Praze a na vrchu Písky dobrý orientační bod.

Klouček je deminutivum od staročesky substantiva kluk, které značí pozemek nezkopaný, na kterém jsou ještě kluky, tj. pletiva kořenů..., pravděpodobně tu v minulosti probíhala mytební činnost, klučilo se tu: klučiti ...mýtiti lesy a zároveň dobývati pařezy i kořeny nebo jen dobývati pařezy po vykácených stromech (volně podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2013-07-12 17:24:43)
Jaké stromy rostly na Slonovci v době před příchodem slovanů/keltů/germánů do Čech? Tipuji mix jedle a buku, možná i s dubem? Ale jistý si vůbec nejsem.

Od: Lída  (2013-07-09 20:21:21)
Jaké stromy na Slonovci rostly původně?

Od: Tomáš  (2013-03-13 14:00:58)
Litavska: Díky moc za vysvětlení.

Od: Litavska  (2013-03-01 21:57:24)
To železorudné kutisko je na Slonovci vidět ještě dnes. Když půjdete po hřebenu směrem ke Kloučku, narazíte na místo, kde je jedna jáma vedle druhé. Ruda se zpracovávala v Bratkovicích. Dodnes je v obci místo (Když přejíždíte most směrem na Hluboš, tak po pravé straně těsně před mostem), kde se říká Ve struzkách. Před několika lety tam struzka byla ještě místy vidět. Zasahovala až do mělkého brodu na říčce, který je tamtéž. Do struzek ještě před několika lety vyváželi obyvatelé Bratkovic popel z kamen. Část lesa na Slonovci, spíš směrem k Dominikálním Pasekám, pod vrcholem, se nazývá V březkách (skutečně tam rostou břízy). Ale nevím, jestli tomu tak ještě dnes někdo říká. Vím to od prarodičů.

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu:



www.brdy.info © 2002-2012     kontakt: tomas.adam[zavináč]brdy.info