pokus

Strašice a Bahna

Tato kapitola se zabývá Strašicemi, Vimberkem s Melmatějem a Bahny.

Strašice

Původně gotický kostel sv. Vavřince byl založen s velkou pravděpodobností již ve 13. století. Z roku 1349 existuje první písemná zmínka o Strašicích, kdy zde drželi synové Petra I. z Rožmberka hrad a městečko. Rožmberskou růži nalezneme ve svorníku původní gotické klenby v zákristii a presbytáři. V prostoru presbytáře je odkryta nástěnná malba datovaná do roku 1380, je na ní znázorněný tzv. pašijový výjev. Loď kostela je upravena do podoby pozdně barokní, krytá plochým stropem na kterém se nachází malba znázorňující patrony země české. Na barokním oltáři nalezneme obraz sv. Vavřince.

  • Strašice kostel sv. Vavřince
  • Strašice: sv. Vavřinec
  • Strašice kostel sv. Vavřince
  • Strašice: sv. Vavřinec
  • Strašice kostel sv. Vavřince
  • Strašice: sv. Vavřinec
  • Strašice kostel sv. Vavřince
  • Strašice: sv. Vavřinec
  • Tisský rybník
  • rybník Tisý
  • Tisský rybník
  • rybník Tisý (3)
  • Strašice Carvánka
  • Strašice: Carvánka
  • Strašice
  • Strašice, Huť
  • Strašice
  • Strašice, Huť
  • Strašice
  • Strašice, Huť
  • Strašice
  • Strašice, Huť
  • Strašice
  • Hájkův mlýn
  • Strašice
  • Strašice, Huť
  • Strašice
  • Strašice, Huť
  • Strašice Carvánka
  • Strašice, socha sv. Antonína
  • Strašice Carvánka
  • Strašice, socha sv. Antonína
  • Strašice Carvánka
  • Strašice, socha sv. Antonína
  • Strašice
  • (2) Strašice
  • Pohled ku Smolárně a k Těnům, ze Strašic
  • Strašice (4)
  • Strašice a okolí 1931
  • Strašice 1931 (4)
  • Pohled na Lipovsko, 1921
  • Pohled na Lipovsko 1921 (4)
  • Pohled z Pleše 1935
  • Pohled z Pleše 1935 (4)
  • 1928
  • Strašice 1928 (4)
  • Strašice 1937
  • Strašice 1937 (4)
  • 1928
  • Strašice 1928 (4)
  • 1933
  • Strašice 1933 (4)
  • 1911
  • Strašice 1911 (4)
  • 1912
  • Strašice 1912 (4)
  • Strašice 1900
  • Strašice 1900 (4)
  • Strašice 1901
  • Strašice 1901 (4)
  • Strašice 1908
  • Strašice 1908 (4)
  • Strašice 1929
  • Strašice 1929 (4)
  • Strašice 1930
  • Strašice 1930 (4)
  • Strašice 1931
  • Strašice 1931 (4)
  • Strašice 1936
  • Strašice 1936 (4)
  • Strašice 1938
  • Strašice 1938 (4)
  • Strašice 1930
  • Strašice 1930 (4)
  • Strašice 1936
  • Strašice 1936 (4)
  • Strašice 1938
  • Strašice 1938 (4)
  • Partie u Velké louky Strašice 1910
  • Partie u Velké louky Strašice 1910 (4)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)
  • Strašice
  • Strašice (5)

(2) ze sbírek Strašického muzea
(3) ze sbírek Strašického muzea, monoxylový jedlový čap, r. 1751 (vznik rybníka Tisý se datuje roku 1652, sloužil jako dodatečná zásoba vody pro hamry pro období malých průtoků vody)
(4) pohlednice jsou ze soukromé sbírky - Josef a Pavel Švandrlíkovi
(5) pohlednice jsou ze soukromé sbírky H. Hrachové

Muzeum Středních Brd

Poměrně mladé muzeum v obci, kde očividně žije spousta brdských patriotů. Muzeum se sestává ze dvou budov a zahrady. První budovou je bývalá velitelská vila ve funkcionalistickém slohu a druhá bývala dřevěným typizovaným patrovým kasárenským barákem (2), pocházejícím z 30. let minulého století. Na venkovní ploše mezi oběma budovami vzniká geologická expozice se zastoupením hornin Středních Brd.

  • Strašice muzeum
  • (1) muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • (2) muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd
  • Strašice muzeum
  • muzeum Středních Brd

(1) barokní krucifix, po roce 1700, Strašice

Vimberk

Dispozici hradu Vimberk obklopuje ze dvou stran mohutný příkop a val. Zbývající obvod chrání skalní sráz a potok. V areálu hradu nejsou patrné podstatnější zbytky staveb s výjimkou obdélného objektu zahloubeného do skály, který přiléhá delší stranou k západnímu okraji hradiště. Množství vypálené mazanice (směs jílové hlíny a obvykle slámy, kterou se omazávaly dřevěné konstrukce za účelem ochrany proti ohni a izolace) a nepřítomnost patrných zbytků zdiva naznačují, že stavby na hradě byly převážně dřevěné. Nalezená keramika potvrzuje, že hrad existoval už ve druhé polovině 13. století, kdy zdejší krajina byla královským majetkem. Zánik hradu způsobil požár, který můžeme datovat podle nově učiněných nálezů keramiky do doby kolem poloviny 14. století. S největší pravděpodobností hrad podlehl při útoku královského vojska v roce 1352. Poznámka: V roce 1351 vypukla válka mezi pány z Německa a jižních Čech. Karel IV. se při snahách o nastolení míru rozhodl zničit strašickou doménu. V únoru 1352 se postavil do čela vojska, které plenilo a bořilo opevněná sídla Rožmberků na Strašicku.

Na hraně údolní terasy asi 300 metrů od hradu se nalézá do skály ražená šachta, pozůstatek těžby železné rudy.

Melmatěj - jméno vzniklo pravděpodobně zkomolením jména mlýna zapsaného v pozemkové knize jako Muhl Mateg. Roku 1657 mlýn , dříve zvaný Hradský, a pak Juliusovský, koupil Matěj Wild (Anderle, Švábek - Strašické hrady).

  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk
  • Vimberk (1)
  • Melmatěj
  • Melmatěj
  • Melmatěj
  • pomníček 6.5.1945
  • Melmatěj
  • Melmatěj
  • Melmatěj
  • Melmatěj (2)
  • Melmatěj
  • Melmatěj (3)
  • Vimberk
  • Vimberk (4)
  • Vimberk
  • Vimberk (4)
  • Vimberk
  • Vimberk (4)
  • Vimberk
  • Vimberk (4)

(1) ze sbírek Strašického muzea
(2) zlomky dehtářské keramiky, 13. století, expozice Rokycanského muzea
(3) pohlednici poskytl sběratel ing. Dort
(4) od Zdeny Bradnové

Bahna

Každoročně zda armáda pořádá veřejnosti otevřený Den pozemního vojska Bahna, jinak je to poměrně fádní dopadovka.

Po třech letech existence dělostřelecké střelnice padlo rozhodnutí umístit do Brd i cvičiště pro pěchotu a některé další druhy zbraní, například střelbu z minometů. Vybráno bylo místo v západní části středních Brd, kotlině zvaná Bahna jižně od vrchu Vlč. V roce 1934 zde byla pro tento účel odlesněna plocha 213 ha a dva roky nato ještě dalších 290 ha. Po komunistickém puči bylo cvičiště Bahna určeno pro výcvik tankistů. Dnešní Přední Bahna zaobírají přibližně 1,4 km2, Zadní Bahna potom 1,3 km2.

  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna a Strašice
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna (1)
  • Bahna
  • Bahna
  • Bahna
  • Bahna
  • Bahna
  • Bahna
  • Přední Bahna
  • na Vlčím potoce
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Přední Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna
  • Zadní Bahna

(1) Německá strojovna, stavěná cca 1942. Přímo proti ní stála druhá, dnes je již zlikvidovaná. Byl tam dieselový motor a tahali proti sobě terče (ústní sdělení Paťas Beebe).

Vlč a Velký kámen

  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč
  • Vlč, výhled směr Koruna
  • Vlč
  • Vlč, díra (1)
  • Velký kámen
  • Velký kámen
  • Velký kámen
  • Velký kámen
  • Velký kámen
  • Strašice z Velkého kamene

(1) Díra na vlky, díra po vojácích, díra po kutání železné rudy?

Komentáře (připomínky čtenářů):

Od: Tomáš  (2014-04-04 16:38:24)
Ajajaj podruhé, to je tím že si nevedu pořádně seznamy použité literatury-jsem chaotik. Zkusím se polepšit. A taky najít odkud jsem čerpal. Geolog mi aktuálně chybí úplně nejvíc. Doplněno 5.4.2014: zdroj Střední Brdy (Cílek), str. 54

Od: Martin  (2014-04-04 16:13:28)
Holoubkovská pánvička??? Nemá to být hrádecký příkop? Kde a kdo uvádí důl Jakub, prosím?

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: