pokus

Studený vrch

Tato kapitola se věnuje Studenému vrchu a jeho okolí, včetně historického dolování železné rudy. Rozsah kapitoly je graficky vyznačen na mapce níže (kliknutím na náhled mapku zvětšíte). Sledované území v této kapitole je obtaženo modrou přerušovanou čarou, významné body, kterým se věnuji, jsou podtrženy červeně.

  • mapa
  • mapa popisované oblasti, kliknutím zvětšíte

Studený vrch

Studený vrch je druhým nejvyšším kopcem brdských Hřebenů. V Dobříši a na Rosovicku vrchu říkají Baba, kolem Hostomic se vrchu říká zkráceně Studený. Díky dobrému rozhledu zde československá armáda vybudovala začátkem dvacátých let 20. století třípatrovou triangulační věž prvního řádu. V roce 1939 se protektorátní vláda rozhodla stabilizovat body prvního řádu výstavbou zděných měřických věží, věž na Studeném vrchu byla stavěna v roce 1940-1942. Sedmiboká věž je vysoká 17,5 metru, kámen byl použit z místních zdrojů (řevnický pískovec, dřívější název je drabovský křemenec). Z jejího vrcholu je díky přerostlým stromům omezený výhled. Má šest poschodí a sklep, kde jsou ještě stále umístěny měřící body. Věže se ujalo sdružení TSSB (Turisté severních svahů Brd). Rozhledna má svoje webové stránky: www.rozhlednastudenyvrch.estranky.cz

  • Studený vrch
  • Studený vrch od Hostomic
  • Studený vrch
  • Studený vrch od Rosovic
  • Studený vrch
  • Studený vrch od Štajgrovny
  • Studený vrch
  • Studený vrch, rozhledna
  • Studený vrch
  • Studený vrch, rozhledna
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • nahoře na věži
  • Studený vrch
  • schody ve věži
  • Studený vrch
  • uvnitř věže
  • Studený vrch
  • plán věže
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • výhled na Plešivec
  • Studený vrch
  • výhled na Charvát
  • Studený vrch
  • výhledy z úbočí (1)
  • Studený vrch
  • výhledy z úbočí (2)
  • Studený vrch
  • výhled směr Charvát
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch
  • Studený vrch (3)
  • Studený vrch
  • Studený vrch (4)
  • Studený vrch
  • Studený vrch od Kuchyňky
  • Studený vrch
  • Studený vrch a Písky
  • Studený vrch
  • rozcestí U Ivana
  • Studený vrch
  • křížek U Ivana (5)
  • Studený vrch
  • obnovený křížek U Ivana
  • Studený vrch
  • u Naděje

(1) z úbočí Studeného vrchu lze najít průhled na hostomickou kotlinu, lze spatřit i hájovnu Jelení Palouky (2)
(3) Studený vrch (vlevo) a táhlé sedlo ke Kuchyňce (vpravo), viděno z Velké Baby.
(4) Studený vrch od Hradce.
(5) Kříž je pojmenován po sv. Ivanovi. Původně byl oplocen nízkou čtvercovou zahrádkou o rozměrech asi 4x4 m, v jejíchž rozích stály vysoké listnáče. Na svislém břevně kříže byla připevněna otevřená schránka s dřevěnou soškou světce, vysokou asi 40 cm. Podle pověsti zde odpočíval poustevník sv. Ivan při svém putování po lesích, žijící údajně v 9. století v dnešním Svatém Janu pod Skalou. Křižovatce, u níž kříž stojí, se říkalo „U Ivana“ a zastavovala se tam ještě po 2. světové válce procesí vesničanů z okolí Hostomic, kteří putovali na Svatou Horu u Příbramě. V 60. letech minulého století se zahrádka kolem kříže rozpadla a schránka se soškou zmizela.

Studený vrch - těžba železa

Na úbočí Studeného vrchu nalezneme louku místně zvanou Baba, kde je terén silně poznamenán historickou těžbou železných rud. V okolí areálu Baby se od druhé poloviny 17. století těžila železná ruda – krevel, i když písemné zmínky o obyvatelích areálu jsou až z pozdější doby. Lokalita byla obydlena lesníky nejméně od první poloviny 18. století. Osovská matrika narozených píše, že se v roce 1730 narodila Magdalena Schilingerová, dcera lesníka Františka Schilingera a Anny z Rudy, území dobříšského – v latinském originále ex Ruda, teritorio Dobrischensi. Název Ruda se pro areál běžně užíval v 18. a 19. století a ojediněle ještě v první polovině minulého století na Hostomicku. Dobříšské lesy, v nichž areál leží, byly až do roku 1630 královským majetkem. Ferdinand II. prodal Dobříš nejvyššímu císařskému štolmistrovi a falkenmistrovi hraběti Brunovi z Mannsfeldu. Od té doby po tři století patřil až do roku 1942 areál nepřetržitě k rozsáhlému vlastnictví dobříšských Colloredo-Mannsfeldů, které bylo sice ve dvacátých letech minulého století poněkud zmenšeno nedokončenou pozemkovou reformou, ale to se zdejšího areálu nijak nedotklo.

Železnorudné ložisko Studený vrch - Baba jv. od Hostomic představuje po ložisku Mníšek pod Brdy - Skalka druhé největší ložisko ordovických železných rud na území Hřebenů, dobývané souvisle od údolí potoka Chumavy přes j. úbočí Studeného vrchu (660 m) až k lesní silničce - trnovské cestě a bývalému cechhausu Baba na VSV na celkovou vzdálenost cca 2 km. Bylo těženo od poloviny 17. století, intenzívně pak v 19. století. Ložisko směru ZSZ - VJV se sklonem 45 - 50 stupňů k SSV je sleduje svrchní část vulkanické facie šáreckého souvrství o mocnosti kolem 7 m a směrem po úklonu poměrně rychle vykliňuje. Hlavní poloha Fe rud o mocnosti do 3 m (nejčastěji 1.8 - 2.5 m) je tvořena oolitickou hematitovou rudou místy s příměsí chamositu, s čočkami masivního limonitu, goethitu nebo hematitu a fosforitu. Podle minerálního složení rudy obsahují nejčastěji 24 - 26 %, místy 40 - 50 % Fe. Mocnost ložiskového horizontu s dílčími polohami Fe rud činí 20 - 30 m. Na hřbetu Studeného vrchu (s. od výchozu sedimentárních Fe rud) byl povrchově těžen limonit ze zvětralin paleobazaltové žíly s. - j. směru. Ve stabilním katastru z let 1824 – 1843 je jjv. od Studeného vrchu vyznačena pouze Simony Schacht, resp. Simon und Juda Schacht, později Hieronymus Schacht s povrchovými objekty. K obnově dolování dochází po roce 1867, kdy je ložisko otevřeno štolou Perlavka. Situaci dobývacích prací z 19. století na j. úbočí Studeného vrchu později dobře dokumentují zejména dvě kolorované mapy - Tagkarte Fürst Colloredo Mansfeld´schen Eisensteinbergbaues in Baba z roku 1869 a Přehledná mapa starých důlních děl se štolami perlavskou, Aglai a Černou štolou a se šachtami čís. I až X z roku 1895. Ložisko bylo podle mapové dokumentace dobýváno ve třech hlavních úsecích a čtyřech hloubkových horizontech - od Z k V horizont Perlavské štoly, patra Perlavské šachty, štoly Aglaia a Babské (Kateřinské) štoly. Západní úsek byl na vzdálenost 500 m v úrovni dvou pater otevřen od potoka Chumavy slednou Perlavskou (Prdlavskou, Prlavskou) štolou se šachtou Perlavka a Těžným komínem. Ve středním úseku se nacházely vzájemně nepropojené šachty Aglaia se štolou, šachta II a Černá šachta se štolou. Halda a zářez ústí štoly Aglaia jsou dodnes patrné při lesní cestě od Perlavské štoly pod Studený vrch (v poloze Na Rudě). Nejintenzivněji dobývaným úsekem byl v. úsek Kateřinského cechu v délce cca 750 m. Hlavním důlním dílem byla šachta Kateřina o hloubce 41 m s Kateřinskou (Babí, Babskou) odvodňovací štolou raženou do j. svahu vrchu Studený v délce 300 m, západněji ležící šachta Jeroným (Hieronymus, dříve Simony) a dalších šest těžných šachet v okolí. Mezi ústím štoly a šachtou Kateřina se nachází 20 m hluboká Větrací šachta a Nová úklonná jáma. Vytěžená Fe ruda byla upravována v nedalekém prádle a povozy odvážena do Staré Huti u Dobříše. Jednotlivá důlní díla byla v celé délce ložiska na povrchu propojena starou báňskou cestou. Přes značný horizontální rozsah ložiska dobývací práce probíhaly jen do úklonné hloubky maximálně 40 - 50 m pod povrchem, a to ve formě až osmi dílčích pater propojených řadou komínů (sýpů). Ve starší etapě (v 1. polovině 19. století) probíhala těžba Fe rud na výchozu ložiska i povrchovými dobývkami. Těžba rudy pro huť a železárnu ve Staré Huti u Dobříše byla ukončena počátkem 20. století. (Litochleb: Ložiska a výskyty nerostných surovin na území brdských Hřebenů a v jejich okolí)

Na začátku 2. světové války se firma Eisenindustrie Geselschaft (Pražsko-železářská společnost) snažila obnovit těžbu železné rudy, ale neúspěšně. V areálu byla vyražena štola asi 300 metrů dlouhá, která směřovala pod úhlem 30 stupňů přibližně pod Štajgrovnu. Protože nebyla nalezena dostatečně bohatá železná ruda, byla štola v roce 1941 uzavřena a vchod do ní zakryt šikmou betonovou deskou. Po provedeném průzkumu v 50. letech 20. století zde byly vyčísleny zásoby chudých Fe rud na 1.5 milionu tun. Zpracováno převážně podle informací uvedených na rozhledně a podle dat Geofondu.

  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • bývalá Štajgrovna (1)
  • Studený vrch
  • bývalá Štajgrovna (1)
  • Studený vrch
  • bývalá Štajgrovna (1)
  • Studený vrch
  • betonový bazének (2)
  • Studený vrch
  • svorníky (3)
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • areál Baba
  • Studený vrch
  • Maštal (4)
  • Studený vrch
  • Maštal (4)
  • Studený vrch
  • Maštal (4)
  • Studený vrch
  • Maštal (4)
  • Studený vrch
  • rybníček (5)
  • Studený vrch
  • studánka - Studený vrch (6)
  • Studený vrch
  • terénní nerovnosti u studánky (6)
  • Studený vrch
  • situace dolu roku 1869 (7)
  • Studený vrch
  • situace dolu roku 1869 (8)
  • Studený vrch
  • mapka Geofondu (9)
  • Studený vrch
  • historická mapka dolu (10)
  • Studený vrch
  • historický podélný řez dolu (11)
  • Studený vrch
  • historická mapka dolu (12)
  • Studený vrch
  • Studený vrch (13)
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky (14)
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky
  • Šichtmistrovy palouky (15)
  • jižní úpatí Stud. vrchu
  • jižní úpatí Stud. vrchu
  • jihozápadní úpatí, Na rudě
  • jihozápadní úpatí (16)
  • jihozápadní úpatí, Na rudě
  • jihozápadní úpatí (16)
  • jihozápadní úpatí, Na rudě
  • jihozápadní úpatí
  • Studený vrch
  • čerstvý propad
  • Studený vrch
  • geologická mapa (17)
  • Studený vrch
  • propady severovýchodně

(1) Severozápadně od jediné dodnes stojící budovy - Maštale nalezneme zbytky tzv. Štajgrovny. Zděná budova ze starohuťských strusek byla postavena asi před 150 lety. Stejně jako všechny ostatní stavby v areálu měla dřevěnou šindelovou střechu. Byla určena pro vedoucího zdejších dolů (štajgra čili šichtmistra). Po zrušení dolů na začátku 20. století se sem v roce 1914 nastěhoval hajný z původní hájovny, která v roce 1914 vyhořela. Zde hájovna vydržela do roku 1947, kdy byla postavena nová hájovna nad Malým Chlumcem. Severně od Štajgrovny se nacházela neomítnutá stavba z kamene a červených cihel, nazývaná havírna.Je o něco mladší než Štajgrovna. V době, kdy se v okolí v 19. a začátkem 20. století dolovalo, to byla ubytovna havířů, kancelář a sklad nářadí.
Podle K. Kestnera (malodoly.netstranky.cz) nejde o starou štajgrovnu, ale o Kateřinský cechhaus z 19.století, za Protektorátu opravený, přistavený a předělaný na kompresorovnu, později možná sloužící i jako generátor elektrického proudu pro blízkou hájovnu.
(2) betonový bazének na chladící vodu
(3) svorníky kotvící kompresor a pohonnou jednotku
(4) Zděná stavba s klenutým stropem asi 130 let stará, tzv. „Maštal“. Podle názvu zřejmě sloužila k ustájení koní při panských návštěvách, později jako chlév původní hájovny. Od začátku 20. století byla postupně upravována na loveckou chatu. Společně s navazující kůlnou jsou to jediné zachovalé stavby. Jižně od Maštale stávala původní dřevěná hájovna asi z konce 18. století, kde se bydlelo až do začátku první světové války, v červenci 1914 do základů vyhořela. Stavbu dodnes připomínají zbytky klenutého sklepa.
(5) Původně jsem bádal zda jde o vývěr vody z nějaké štoly, ale podle informaci na rozhledně se v areálu nacházely dva rybníčky s dešťovou vodou, které zde byly jediným zdrojem vody. Sloužily pouze k užitkovým účelům, tedy k napájení dobytka, zalévání apod.
(6) Studánka na úpatí Studeného vrchu je vlastně vyústěním (odvodňovací) štoly. Ještě mi není jasné, zda je o tzv. Prádlo. Vytěžená ruda se tehdy nejprve vodou zbavovala zbytků zeminy v Prádle. To byla vodní nádrž o rozměrech asi 7x7 metrů, vyhloubená k tomu účelu pod svahem přibližně 1,5 km jižně od areálu (pokud je to dnešní studánka, vzdálenost neodpovídá), do níž ústila stará odvodňovací štola ze šachet. Přepadem z nádrže odtékala jenom stružka vody, která se dále k jihu ztrácela v lesním porostu. U nádrže byla studánka, sloužící v letech 1915-47 jako jediný zdroj pitné vody pro celý areál.
(7) Do dnešní ortofotomapy jsem vyrovnal historický plánek z roku 1869 Tagkarte Fürst Colloredo Mannsfeld´s EISENSTEINBERGBAUES in BABA. Ústí odvodňovací štoly velmi přesně koresponduje s dnešní studánkou. Jestli zde byla i lokalita Prádlo pro propírání rudy jsem se zatím nedozvěděl.
(8) Širší pohled na celý historický plánek z roku 1869 Tagkarte Fürst Colloredo Mannsfeld´s EISENSTEINBERGBAUES in BABA. Šlo o území zasahují až k Brdlavce (zde Prlavka). Záležitosti roku 1869 jsou vykresleny fialově.
(9) Mapka znázorňuje evidenci hlavních důlních děl (oranžové křížky) a deponií (modré trojúhelníčky) od Geofondu.
(10) Tagkarte Furst Colloredo Mannsfeld Eisensteinbergbaues in Baba, Geofond
(11) Historický podélný řez dolem, Geofond
(12) Důlní díla v trati Studený vrch v Dobříši (Baba), Geofond
(13) Maassenlagerungskarte des Fürst. Colloredo - Mannsfeld´schen Eisensteinbergbaues in Baba, 1857, (dolové míry Katharina I - V, přebytky, poloha šachet a štol, profil terénem s důlními díly), Geofond
(14) Šichtmistrovy palouky (červený kruh) zachycené dronem od Štajgrovny, v pozadí potom Kuchyňka.
(15) Pohled ze Šichtmistrových palouků přes sedlo Kuchyňka (vlevo) - Studený vrch (vpravo) na Písky a Velkou a Malou Babu.
(16) Jihozápadní úpatí Studeného vrchu, mezi vrcholem a Brdlavkou, místní název - Na rudě. Na snímku je viditelná malá zeď skládaná nasucho.
(17) Geologická mapa s vyznačením železných rud (Fe), pruh se táhne až k Brdlavce, která může být buď dědičnou štolou (Prlawka Stollen) nebo průsakem důlních vod.

Štel

Štel, Stehl, Kočičí skála.

  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • mrtvý strom
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel (1)
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • lůmek západně od vrcholu
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel, náprstníky
  • Štel
  • sírovec žlutooranžový
  • Štel
  • les pod Štelem

(1) Vrcholová plošina je laicky podobná Kuchyňce, možná i zde jsou vyvinuty dva samostatné hřebeny. Pravděpodobně jde ale o plošinu vzniklou těžbou stavebního kamene.

Štel, esoterický kout Brd

Hřebínek plný esoterických překvapení.

  • Štel
  • Brdský Fantom (1)
  • Štel
  • Brdský Fantom (1)
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • esoterický strom
  • Štel
  • Štel
  • Štel
  • Štel

(1) Věnovala Zdena Novotná.

Komentáře (připomínky čtenářů):

Zatím není vložen žádný příspěvek

Stránka:  1 

Vaše jméno: 
Váš vzkaz:
Sem prosím napište textově kolik je 3+4, je to ochrana proti spamu: